Medové příběhy
Ľubica Šebeková
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/184721/bmid_medove-pribehy-184721.jpg
4
18
18
Tři nezbední sourozenci z velkoměsta stráví zajímavé prázdniny na venkově u prarodičů, kde objeví krásu okolní přírody i venkovského života. Starý zkušený včelař na příkladech ze života v úlu vede svá vnoučata k vlastnostem, jako je spolupráce, soudržnost a píle. Kniha Medové příběhy dětem postupně a srozumitelně odkrývá, co se odehrává v početných včelích rodinkách, čím jsou pro nás tito drobní tvorové užiteční, co všechno se můžeme od nich naučit a jak je máme chránit.... celý text
Přidat komentář
Synovi (6 let) se kniha celkem líbila. Já už tak nadšená nejsem.
Chování a hlavně vyjadřování dětí je nepřirozené. Pětiletý kluk mluví stejně rozumně jako starší sourozenci, a dokonce i jako dospělí. Příhoda s nalezeným psem, kterého přivede domů stejný malý kluk, když se vrací ze svých toulek venku, mi připadá taky přitažená za vlasy. Je normální, aby pětileté děti běhaly celé odpoledne samy kdesi venku a navíc si dovedly domů cizího velkého a hladového psa? Závěr s citacemi z Bible je taky podivný.
Nicméně samo vyprávění o prázdninách u dědy včelaře je celkem zajímavé. Líbily se mi i ilustrace.
Medové příběhy jsou z velké části neškodná záležitost, ze života včel se děti dozví opravdu mnohé. Je škoda, že autorka cítila potřebu nacpat do relativně příjemné knížky pro děti svoje náboženské názory. Ve finále tak shazuje dědu, osobu, kterou děti celou dobu berou jako zdroj informací, a dělá z něj jen pouhého pasivního následovníka Bible. Doslova tady totiž zazní, že veškeré svoje vědomosti má z ní. Aha, škoda no. Tohle já svojí dceři číst nechci.
Knihu je možno přirovnat k Honzíkově cestě, kdy je vidět, že děti mění vztah k přírodě, ke zvířatům a hlavně k práci. Moc krásná a velmi poučná kniha. Mohu jen doporučit.
Čekala jsem asi něco jiného. A štve mě pár biologických nepřesností: včelí matka má žihadlo, nemá na něm ovšem háčky a když bodne, nevytrhne se jí zadeček, používá ho hlavně k souboji s ostatními matkami. Cizí zvířata se nekrmí - chlapeček trhal trávu a listy ovcím - nebezpečný precedens. Malým králíkům říká zajíčci, boha! A závěr s Biblí mě tak naštval, že mám chuť se knihy zbavit.
Přečtena 2x, v průběhu čtení zkonzumováno nepočítaně rohlíků/chlebů s máslem a medem. Samozřejmě domácím:-) Barunka (skoro 4 roky) si knihu vyhlídla sama v knihovně. Mě by na první pohled asi neoslovila… Kniha vypráví o 3 sourozencích (Lenka, Tomáš a Dominik), kteří tráví hodně času u prarodičů na vesnici. Děda je tělem i duší včelař a snaží se děti do tajů svého životního koníčku/poslání zasvětit. Velmi kladně hodnotím informace, které se o včeličkách mají čtenáři možnost dozvědět. Mnoho jich bylo nových i pro mne, např. jsem se dozvěděla, kdo má a kdo nemá žihadlo nebo že včelař dokáže podle barvy a tvaru voskového víčka rozeznat, co je uvnitř včelí buňky v plástvi. Vysvětleno je to opravdu hezky, mnohdy i obrázkem doplněné. V tomto ohledu jsou pro mne Medové příběhy hezkým doplňkem k právě přečtené knize Historie včel. Všechno se mi začíná hezky propojovat, i když je toho stále ještě dost, co bych chtěla vědět. Až se bude možné zase volněji pohybovat, tak vyzpovídám našeho výhradního dodavatele medu, strejdu Míru, na kterého si dcera během četby mnohokrát vzpomněla… Dneska dokonce navlékla na hlavu koníkovi (hračce) igelitový pytlík, a když jsem se jí ptala, zda se ho chystá udusit, tak prohlásila, že je to ochrana proti včelám:-)
V knize proti sobě stojí město a vesnice. Vesnice je velmi idealizovaná, vše je „dokonalé“, děti pomáhají prarodičům, získávají cenné zkušenosti, učí se šetrně přistupovat k přírodě, harmonické vztahy jsou „všude kam oko dohlédne“. A město? Děti zažívají posměch, zobrazena povrchnost, vymoženosti jako PC, atd. … Nejvíc mě zaráží, že se na škole, kam děti chodí, konal turnaj v hraní počítačové hry. Autorka se zřejmě snažila ukázat, že mezi životem ve městě a na vesnici je propastný rozdíl. Bohužel, tohle mi kazí dojem z celé knihy. I když sama mám na dětství na vesnici podobné idylické vzpomínky:-)
L´. Brezovická Šebeková si svou knihu i sama ilustrovala. Zrovna mému oku nelahodí obrázky lidských postav, jinak se mi docela líbí:-) Pořád váhám, jak hodnotit. Včelky jsou bez debat, těm bych dala i víc. Nakonec dávám 4*. Po Včelařovi Josífkovi (S. Čechová) naše další povedená dětská knížka na téma včelařství.
Milé vyprávění o prázdninách na venkově pro menší děti. Knížku bych připodobnila například k Honzíkově cestě nebo filmům s Tomášem Holým. A oceňuji,že se děti nevtívým způsobem poučí o životě včel. Překvapilo mě, kolik si toho dcera zapamatovala.
Krásná, poučná knížka s nádhernými ilustracemi. Nenásilnou formou vede děti k lásce k přírodě.
Četla jsem ji dětem ve školce před spaním. Knížka má v sobě krásné ilustrace. Dětem se líbila, těšily se na další příběhy. Mě se líbil popis života včel a to, jak byly informace dětem mimoděk předávány. Z knížky jsem byla nadšená :)
Medové příběhy
Milé a poučné vyprávění, i já jsem se dozvěděla něco nového. Děti se smály hlavně u vylomenin tří sourozenců.