Medúza
Jarmila Loukotková
https://www.databazeknih.cz/img/books/81_/81911/meduza.jpg
4
223
223
Při svém prvním vydání v r. 1973 román Jarmily Loukotkové Medúza přímo provokoval neotřelým, osobitým, nic nezastírajícím pohledem na skutečnost. Autorka se v něm totiž zaměřila na vykreslení niterných pocitů, nálad a prožitků mladé ženy šedesátých let. Obraz její pětadvacetileté protagonistky Blanky se ale vůbec neshodoval s dobovými oficiálními představami o uvědomělé mládeži socialistické epochy. Hrdinka románu ovšem rozhodně není vzorem všech ctností. Dodejme však, že ani realita, která jí formovala, v níž žije a která je v knize výborně zachycena, není na rozdíl od zbožných přání nikterak růžová. Zásadní obrat v Blančině životě, vyplněném doposud hlavně a především milostnými avantýrami, způsobí setkání se dvěma muži-umělci. Opětovanou lásku k jednomu z nich však násilně přeruší tragická událost...... celý text
Přidat komentář
Vždycky se divím, že mohla tato kniha vyjít ještě za normalizace, když měla takovou nepříkladnou hrdinku. Ale Loukotková je Paní spisovatelka, ať píše knihy ze současnosti, nebo historické.
Medúza je jedna z mých nejoblíbenějších knih. A ačkoliv miluji její historické romány, ráda se vracím i k této knize, kde mě vždy osloví určitá pasáž nebo moment.
Cetla jsem ji po Navzdory basnik zpiva. Totalne me zmatlo, ze pise i "soucasnosti", ale dobry, fakt dobry.
Krasna kniha, ale souhlasim s Alix, od okamziku, kdy se hrdinka dava dohromady se svym zenatym milym, uz to nejak neni uplne ono...rekla bych ze konec je malinko pritazeny za vlasy, ne uplne realny...ale suma sumarum moc se mi libila!
Úžasná kniha s velmi překvapivým koncem. Aspoň pro mně. Kniha je z období 60-ých let, aspoň myslím, ale téma je pořád aktuální. Co má vlastně člověk dělat se svým životem ... .
Kniha mne nadchla hned na prvních stránkách a vydrželo mi to tak do poloviny. Do té doby byly všechny úvahy i dialogy hlavní hrdinky a jejích spoluhráčů vtipné a na úrovni. Když ale pak začíná příběh její vysněné lásky, začíná to být nepřirozené. Příliš mnoho patosu mi pokazilo dojem a je to škoda.
Tato kniha patří do těch, které na vás něco zanechají. Když sem ji dočetla, ještě dlouho jsem na hlavní hrdinku myslela a přemýšlela o jejím příběhu.
Autorovy další knížky
| 1988 |  Navzdory básník zpívá |
| 1975 | Není římského lidu |
| 1999 | Medúza |
| 2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
| 1994 | Pod maskou smích |
Loukotková patří mezi mé oblíbené autory, ale tahle kniha se mi tolik nelíbila, jako jiné. První polovina kniha mi přišla lepší, druhá byla trochu slabší. A samotný závěr poněkud nepravděpodobný. Přesto je tato kniha v podstatě čtivá a dobrá. Proto tři hvězdy.