Medvědí tanec
Irena Dousková
Poslední měsíce života tráví těžce nemocný Jaroslav Hašek s ženou Šurou v Lipnici nad Sázavou. Malá obec se stane závěrečným útočištěm muže, schopného páchat bohémské eskapády, toulat se po nočních podnicích, provokovat chováním výtržníka - a pak všechen ten kvas literárně zpracovat. Skutečnost roku 1921 je však podstatně jiná. Do městečka vstupuje téměř zlomený člověk, který se pokouší dopsat své největší dílo, jeho vitalita je však už natolik ochromena, že se to zdá být nad jeho síly. Vedle Haškova osobního dramatu Dousková zachycuje i mikrosvět nevelké osady, v níž pulzují jak malicherné spory, tak i občasná snaha o sousedskou soudržnost. Výraznými postavami lipnické komunity jsou především vinárník Bondy a lesmistr Böhm či řídící učitel. Právě on jako jeden z mála postřehne Haškovu genialitu, pro svou korektní odměřenost se však nedokáže Haškovi více přiblížit.... celý text
Přidat komentář
Jaroslav Hašek je můj velmi oblíbený autor, proto volba této knihy byla jasná. Nevím jak to autorka dokázala, jestli měla kousek hadí kůže a pár vlasů a navštívila hrad nad Lipnicí, ale tak silný a pravdivě působící příběh jsem skutečně nečekal a Jsem rád, že jsem mohl s mistrem prožít jeho poslední chvíle na tomto světě.
Kdo si chce přečíst něco o životě Jaroslava Haška, nechť přejde do oddělení historie. Medvědí tanec si s tématem pohrává lehce fabulačně. Haškův osud mohl být přesně takový, jak píše Irena Dousková. Anebo taky nemusel.
Precizní psychologie hlavní postavy nám ukazuje genialitu, s níž Dousková ovládá spisovatelské řemeslo a postupné chřadnutí zdánlivě nesmrtelného humoristy, bohéma a rebela Haška dojímá čtenáře až k slzám.
I s přihlédnutím k faktu, že jsem od Douskové nic jiného nečetl, považuji Medvědí tanec za jednu z nejlepších současných próz.
Působivý vhled do pozdního období Haškova života. Ukazuje ho jako kontroverzní, pro mnohé nesnesitelnou, ale přesto fascinující a nepochybně geniální osobnost s tragickým osudem. Oficiálními literárními kruhy ve své době neuznaný a opovrhovaný autor, dnes klasik v čítankách... Pro mě krásná kniha s jednou podstatnou vadou. Jak už je zmíněno v předchozích komentářích, autorka vypráví většinou v ER formě, z nějakého záhadného důvodu ale na začátku kapitol odmítá postavy jmenovat nebo jinak identifikovat. Může tak trvat poměrně dlouho, než zjistíme, o kom se vypráví. Těžko říct, jestli je to záměr, zkouška čtenářovy inteligence nebo snaha o "moderní, neotřelý, svébytný prvek" (brr). Jisté ale je, že tím znesnadňuje čtení knihy, naladění na příběh, prostě ruší. Snad se příliš mnoho čtenářů nenechá odradit, byla by to škoda!!
Porovnávání se známějšími, humoristickými díly autorky je naprosto nesmyslné. Bylo mi ctí prožít s mistrem Haškem poslední měsíce jeho života.
Těžko hodnotit knihu, kterou bych jsem si ke čtení nevybrala sama, dle obsahu.
Každopádně jsem ji měla v ruce a když už je doma, řekla jsem si, proč to nezkusit a třeba budu mile překvapena.
Překvapení se ovšem nekonalo.
Měla jsem problém se orientovat v kapitolách. Vůbec jsem někdy netušila, kde se děj odehrává a v jakém období a s kým vůbec. Samozřejmě pak mi to došlo (ale že to trvalo).
Když se zamyslím nad celým obsahem knihy, bohužel mi to žádnou podstatnou myšlenku nepřineslo.
Jedniný plus knihy pro mne bylo to, že ač jsem děj pořádně nechápala, překvapivě se mi četl snadno.
Za mne dneska jen 1*. Možná bych po druhém přečtení dala více,ale na to už nemám chuť ani sílu.
S obsahem této knihy jsem se nějak minula, ač jsem se upřímně snažila o opak. Dočetla jsem ji celou, ale nenašla jsem k ní klíč. Asi uvažuji jinak, než autorka, nedokázala jsem se na ni přeladit. Neustále jsem tápala, kdo je kdo, čeho se jednotlivé kapitoly, jinak ale dobře napsané, vlastně týkají. Neboli - skvěle napsané detaily, celek se však totálně rozpadá. Je to dle mého mínění dáno i velkým množstvím krátkých kapitol, které těkají v místě i čase. Možná při druhém čtení by byl dojem lepší, ale už na to ani nemám chuť. A to jsem z kraje kolem Lipnice a na román jsem se těšila.
"Tak třeba vy, vy jste slušný člověk, to já vím. Byl jste slušný, jste slušný a slušný zůstanete, i kdyby vás věšeli. Nebo kdybyste, nedej bože, někoho věšel vy. Pořád zůstanete svým způsobem slušným a pořád tomu budete věřit.“
... kniha krutých pravd, které jdou v ledasčem proti srsti… dechberoucí zhmotnění tehdejší doby - která se od té dnešní zas až tak nelišila…
Nesrovnával bych s Budžesem, Oněginem a Dardou, jde o něco jiného. Poněkud nepřehledné, nicméně sugestivně popsané poslední týdny života Jaroslava Haška. Všudypřítomný déšť, lezavá zima a rychlé ubývání sil kdysi bohémského spisovatele a pábitele jsou nosnými motivy nové knihy jedné z mých oblíbených autorek. Zajímavé reminiscence na pobyt v Rusku, trochu mne ruší novinové fejetony a úvodníky, podle mne by kniha fungovala docela dobře i bez nich. Netuším, zda jsou Haškovy, nebo se jedná o autorčinu fabulaci.
Pro mě byla kniha jakýmisi vzpomínkami na "milovaného i zatracovaného Haška", z níž na mě na jedné straně dýchal haškovský humor a na straně druhé syrový život, boj s alkoholem i podlomené zdraví. Za mě zajímavý pohled na klasika, který zas tak klasický nebyl :-)
V téhle knize jsem se s autorkou nějak nepotkala. Miluju Hrdého Budžese i Oněgina, ale tahle knížka mě prostě nebavila. Škoda.
Po prvních dvaceti stranách jsem váhal, zda knihu odložit, či ne. Nějak jsem si s dialogy bez označení postav nedokázal poradit. Pak ale nastal zvrat a můj vztah ke knize se změnil v nadšení. S postavami jsem se již znal a po pár řádcích nové kapitoly je identifikoval. Dovedu si představit knihu coby předlohu k filmu. Jen za to, že mne kniha nedokázala chytnout už od první stránky, uberu jednu hvězdu.
Velké očekávání, velká reklama. Komu se líbí romány, v nichž se volně asociují představy, dějové linie a časové linie víceméně chaoticky a nenávazně, kapitoly začínají "zprostředka" bez identifikace postav a až po několika desítkách stran poznáte, kde a s kým vlastně jste... pak si to kupte. Pokud Vás tento způsob "umělecké literatury" nebaví...pak to nekupujte..Ale abych jenom nehaněl. Sem tam dobrá charakteristika, vtipná a trefná (Pokrokář), ironie (dopisy p. řídícího a dovětek mimo dopis)... atd. Taky pro mne něco nového, nebo znovu nového. Že se flamendr Hašek dožil cca 40ti let...a ke konci značně strádal...
Nicméně, znovu se potvrdilo. Raději číst něco OD Haška než O Haškovi....a platí to pro velké světové literáty obecně...
Štítky knihy
životopisy, biografie humor přelom 19. a 20. století paměti, memoáry životopisné, biografické romány Švejk Jaroslav Hašek, 1883-1923
Autorovy další knížky
1998 | Hrdý Budžes |
2006 | Oněgin byl Rusák |
2011 | Darda |
2014 | Medvědí tanec |
2008 | O bílých slonech |
Číst tuhle knihu byla prostě slast..představa posledních měsíců života Jaroslava Haška v Lipnici se spisovatelce opravdu zdařila. Vyhrála si s jazykem, dobovou atmosférou a moralizováním - kdo je víc - smutný a odsuzující pan farář, nebo bohémský a upřímný pisálek?