Medvědín
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532627/bmid_medvedin-65d5e685594da.png
4
2278
2278
Medvědín / Medveďovce série
1. díl >
Co se může stát, když si na bedra naložíme tíhu snů ostatních lidí. Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Takové vítězství by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace i talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před většími městy v kraji. Takové vítězství by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za otloukánka; pro Kevina, hvězdu juniorského družstva, stojícího jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, obětavého sportovního ředitele HC Medvědín, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. Tým má šanci splnit sny celého města. Jenže jedné noci během zapíjení semifinálového vítězství se cosi odehraje mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a najednou je všechno jinak. Jako vlny po rybníce se celým Medvědínem začnou šířit obvinění. V honbě za úspěchem týmu je obtížné rozpoznat hranici mezi pravdou a lží, slepou loajalitou a opravdovou důvěrou. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas to, co nikdo zjevně nechce slyšet. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Host v roce 2017.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Björnstad, 2016
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Dobrá kniha musí mít dobrý začátek a dobrý konec. Pokud je trochu horší to mezi, dá se to přežít. Musím uznat, že asi půl knihy bylo otravné opakování toho samého dokola a hokejové filozofování, ale začátek mě nadchnul a konec překvapil. Nakonec to byla celkem dobrá knížka, přestože úplně jiná než Ove.
Posloucháno jako skvěle namluvený audiobook.
Na knihu jsem se těšila, poněvadž mám ráda hokej. Docela dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Druhá polovina mě vtáhla do děje, ale úplně mi nesedl autorův styl.
Kniha mne velice potěšila. Nejsem hokejový fanoušek, ale díky skvělému Backmanovu umu jsem se ocitla uprostřed Medvědína a nemohla se od knihy odtrhnout. Pěkně vykreslené postavy, se kterými člověk prožívá jejich radosti i zoufalství, jejich tvrdý boj a doufá v lepší zítřky a mám radost, že nám je autor dopřává...
Naprosto skvělá, jako ostatně všechny autorovy knihy. Velmi dobře napsaný příběh plný témat k zamyšlení.
Stačila jedna kniha a už teď jsem Fredriku Backmanovi propadla. Ti kteří čekají zvrat za zvratem museli být skutečně zklamáni, příběh ale nic takové v mých očích nepotřebuje pro to, aby fungoval. Už od začátku je nám představeno poměrně velké množství postav, všechny si však lze jednoduše zapamatovat, protože i přes jejich množství autor při psaní neodbyl žádnou z nich a ačkoliv většinou nejsou obyvatelé Medvědí žádní dobráci, se všemi budete v jistých momentech souznít a jejich špatné stránky z nich dělají něco uvěřitelnějšího než jen potištěný papír. Také jsem si zamilovala autorův styl psaní a jeho schopnost popsat skvěle jakoukoliv situaci či emoci, tu bohužel postrádám a ta ji vždy obdivuji :).
Před tragédií si všichni lidé přejí tisíc věcí, po ní jen jednu.
Od první stránky úžasný, úžasný, úžasný. Bolavý, pravdivý, krutý, skvělý.
Ticho dokáže být jako voda. Když ho necháme zatéct moc hluboko, zmrzne a je schopné nám roztrhnout srdce.
Emoční nářez, který budu ještě dlouho rozdýchávat. Neuvěřitelně opravdová, živá kniha. A to nejsem fanda do hokeje.
Čím větší sněhová koule se valí ze svahu, tím větší blázen musí být člověk, který se jí postaví do cesty.
A postavit se do cesty hokejovým fandům? No páni, to zvládnou jen šílenci. Nebo ti, co už nemají co ztratit...
Každý den uplyne celý život, nebo jen jediný úder srdce, záleží na tom, s kým jsme...
Za mě jeden z příběhů, který hned tak ze srdce nedostanu. Všechny postavy milujete. Některé nenávidíte. Všechny je tak trošku chápete. A zároveň nechápete. Jenže dokud tam nejste a nežijete zrovna tenhle příběh, nikdy to tak úplně pochopit nedokážete...
Co pro tebe můžu udělat?
Měj mě rád...
A to je jediné, co se asi tak dá dělat.
Skvělý, nadčasový příběh, ze kterého mrazí. Příběh, kde život začíná i končí, a z mnoha snů se stávají střepy, když se srazí s krutou realitou života.
Co víc je sakra život? Jen sem tam nějaký ten hezký okamžik...
Pěkně napsaná kniha. I když začátek, kde autor představuje všechny postavy mě málem udolal. Ale pak se to rozjelo a kniha člověka vtáhla.
Opět velmi čtivá kniha, plná skvělého humoru. Příběh o hokeji, přátelství, rodině, je fajn, i když ze všech přečtených knih od autora byla pro mě asi nejslabší.
Můj první Backman a hned jsem hodně rozpolcený. Autor umí psát. Umí jen tak trousit silné věty o životě, sportu, šikaně, o pocitech oběti... Jenže je to jako s limonádou, v které je moc cukru. Děti se po ní utlučou, ale dospělým trnou zuby. Dají si možná ještě jeden lok, ale pak se jim už sladkost zají. Cukr má také tu vlastnost, že lepí. Táhne se. Občas mi poslech připadal jako guilty pleasure.
Kamarád, když mi Backmana propagoval, tak ho přirovnával ke Kingovi. Podobnost tam rozhodně je. S postavami se Fredrik mazlí, piplá je, ukazuje je čtenáři hned tak, hned onak. I z padouchů umí udělat hrdiny a z hrdinů superhrdiny (Amat). Jeho obyčejní lidé umí obětovat neskutečné množství času a osobní snahy na věci, na které by se drtivá většina normálních obyčejných lidí vykašlala. Rodinné vztahy jsou chladné nebo idylické, i když jsou vlastně na hovno. I ty na hovno jsou popsány bezmála jako idylické. Jak píše playada níže – budete je všechny milovat. I ty, kteří chlastají, jsou násilničtí, sobci, … A jak tady píše v jiném komentáři níže kdosi všímavý - Backman je nejpatetičtější autor současnosti. Já dodávám, že i v anglickém významu toho slova.
Jazyk je v podstatě jednoduchý. Skoro bych řekl, že by mohlo jít o knihu pro mládež s mravokárným naučením. Ani násilí není podáváno in natura, jen velmi decentně. Je v ní hodně plků o sportu, hokeji obzvlášť. Ale ne o hře samotné, ani o pravidlech, ale o filosofii, výchově mládeže, fanouškovství, týmu, loajalitě, … A propos, velmi trefný je Backmanův postřeh, že loajalita stojí jak za úžasnými díly člověka, tak za mnoha z jeho nejhorších. Což také v knize ukazuje (Litt vs. Bobo).
Kniha je úžasná i děsná zároveň. Hodnocení mírně nadsazuji, protože, jak píšu hned na začátku, autor rozhodně umí psát. Řemeslně je kniha skvělá, o to víc audiokniha s hlasem Pavla Soukupa. Čte výborně, hodně dramatizuje, občas je hudební vsuvka. Bez jeho hlasu by kniha byla o dost méně plastická a nudnější. I tak se výlet do zapadlého švédského městečka, které žije hokejem, táhl jak týden před výplatou. Ale stálo za to vše s hrdiny doprožít až do sladkobolného konce.
Neskutečná kniha od naprosto senzačního autora. Ano, je tam hodně hokeje, ale myslím, že se dá zaměnit za mnoho vrcholových sportů....první půlka knihy nám představuje postavy (a tady opravdu hodně) a pod jakým tlakem ze všech různých stran žijí, přičemž v podstatě prožívají to, co normálně my každý den. Všichni mají dobré i zlé stránky, budete je chvíli zbožňovat a poté zase ne, myslím ale, že je díky autorovi vždy dokážete pochopit. Nakonec, i dobrý člověk se může dopustit něčeho špatného a každý by měl nést odpovědnost za své činy......
Druhá půlka knihy mě osobně několikrát rozplakala, naštvala a vzbudila pocit čiré nespravedlnosti - několikrát jsem knihu musela odložit a dát si pauzu - určitě nejsilnější příběh od autora.
Autor vás nějakým záhadným způsobem donutí mít rád všechny lidi na světě. To umí málokdo.
Moje první kniha od autora a nezklamala. Téma hokeje je pro mě zajímavé i tím, že můj syn ho kdysi také několik let hrál.
Silný příběh, dokonalé vykreslení charakterů, pocity, vzpomínky. Čtenář proto vlastně chápe, proč ta postava jedná tak, jak jedná, co jí pohání. Je to vlastně sonda do lidského společenství, do smečky.... Já to tvrdím už dávno, že lidé jsou zvířata, jen musí přijít ten impuls, kdy se začnou tak chovat. Hejno, stádo smečka, společenství, to množství bytostí a jedinců vás strhne a je velice těžké tomu odolat a opravdu udělat to co je správné. Nejtěžší je si to přiznat, protože jsme si sami jistí jak bychom reagovali v takové situaci? Jako rodič násilníka, jako rodič oběti, jako svědek nebo jako přihlížející? To zjistíme až v situaci když se do ní dostaneme, což doufám, že se nikdy nestane, ale veřejně se přiznávám, že mě byla povahově nejbližší Mira.
Příběh je za mě psaný velmi rozvláčně a bavit mě začal až ke konci. Konec příběhu mě přiměl k tomu, abych se pustila i do dalšího dílu. Prostředí města, které žije jen hokejem, je hezky popsáno, včetně vykreslení jednotlivých postav. V knize je spousta zajímavých myšlenek k zamyšlení.
Wow, ta je opravdu skvele napsana!
Autor behem knihy ctenare pripravuje na to, co se muze stat, ale popravde mi to vyrazilo dech. Nevim proc, ale cekala jsem spis vrazdu :)
Skvely, brilantni a necekany.
Je to takova sonda do zivota malomesta se vsim vsudy..
Nedočteno - Tak určitě nejsem cílová skupina, ale chtěla jsem zkusit něco jiného než obvykle. Kniha, přestože má krásný sloh, kapitoly nepostrádají i vtipné momenty a je určitým způsobem dojemně lidsky moudrá, na mě celkově působila strašně depresivně. Hokeje (uznávám, že mám vůči tomuto sportu předsudky) je tam na mě až příliš, ale to se bude fandům hokeje naopak moc líbit. Asi je to pěkná kniha .... jen ne pro mě.
V první třetině (ať použiji symbolicky hokejovou terminologii) knihy jsem byl docela zklamán, zklamán z toho, že jsem se bál, že Backman svoji sestupnou tendenci Medvědínem jen potvrdí (protože po výtečném Muž jménem Ove jsem se vyloženě protrápil hroznou Babička pozdravuje a omlouvá se). Naštěstí knížka od jistého okamžiku chytne celkem lauf a udrží si ho až do konce, víceméně. Tedy takhle- pořád je to klasický Backman, tedy spisovatel, který se, očividně, snaží být hodně současný a hodně cool. Vážně, na začátku knihy jsem jej podezříval, že si jednoho dne otevřel na jedné kartě Twitter (protože je to moderní člověk a má účet na sociální síti) a tam se dočetl o #MeToo. No a na druhé kartě se díval přes stream (protože je to moderní člověk, co se nedívá na televizi) na NHL... Nejvíce patetický spisovatel dneška, brrr.
Štítky knihy
švédská literatura znásilnění Švédsko mezilidské vztahy lední hokej severská literatura společenské romány zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Z hokeje znam max. par jmen a ze jsme vyhrali v Naganu. Pokud jste na tom podobne, i tak vas Medvedin muze bavit, protoze hokej je kulisa. To podstatne se deje v lidech a kolem nich. Bavil me autoruv britky humor i zpusob, jakym sdeloval HáPéčka (hluboke pravdy, se kterymi muzete nebo nemusite souhlasit, ale jemu je to jedno, on je proste rekne). Postavy rozhodne nejsou cernobile a ja si je doslova zamilovala.
Co me trosku vytacelo, je predznamenavani nejake udalosti, ktera se ma stat. Od prvnich stranek to mate nekde vzadu v hlave a jak dej plyne, autor pripomina, ze k tomuhle dojde. A ctenar si lame hlavu, jak to dopadne. Chtela jsem napsat, ze si autor se ctenarem hraje "dovedně" nebo "nenápadně", ale nenapadne to fakt neni. Takze me na tomhle zpusobu psani vytacelo nejvic to, ze me autor naprosto vedome a okate napina - a ze to na me funguje. :-D