Medzi odtieňmi sivej
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89666/bmid_medzi-odtienmi-sivej-ARo-89666.png
5
3944
3944
V pútavom a miestami až desivo mrazivom príbehu rozpráva mladučká Lina o tom, ako sa počas stalinských deportácií Litovčanov v roku 1941 dostala spolu s matkou a bratom do pracovného tábora na ďaleký Sibír. Jej otca, univerzitného profesora, obvinili z protisovietskej činnosti a popravili vo väzení. Rodina odhodlaná nedať sa zlomiť znáša ustavičné ponižovanie, muky a trápenie dozorcov, ale aj nehostinnú zimu za polárnym kruhom, ktorej mnohí z deportovaných podľahli. Bojujú o každú omrvinku chleba, o každú vykopanú repu, aby mali čo do úst. Mnohí chorľavejú, no v blízkosti niet lekárskej pomoci. V najdrsnejších podmienkach sa postupne odhaľujú charaktery deportovaných, ale aj ich strážcov. Niektorí prejavujú ľudskosť, súdržnosť, súcit a pokoru, ďalší by radi prežili aj na úkor iných. No aj v tomto neľudskom a mrazivom prostredí vzplanie láska... Podarí sa Line, jej bratovi Jonasovi a matke prežiť, alebo sa stanú obeťami krutého zaobchádzania, hladu a vyčerpania uprostred nekonečnej ľadovej pustatiny?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem ani nedočetla, jistě popisuje události, které se takto nějak v životě mnoha lidí z té doby a oblasti bohužel udály, ale v porovnání s knihami jako "V plesových střevíčkách sibiřským sněhem" nebo "Jen jeden osud" nebo "Strmá cesta" od Jevgenije Ginzburgové hodnotím jako slabé.
Díky Bohu za takové knihy. Je mi líto, že historii pobaltských států téměř neznám a neměla jsem ani tušení, že je potkal osud jako hrdiny v knize...autorce patří velký dík za to, že čtenářům neuvěřitelně lehkou formou přiblížila osudy tolika zničených lidí...
Tuto knihu jsem přečetla doslova jedním dechem a na konci jsem měla slzy v očích. Každý, kdo knihu přečetl prostě musí soucítit se všemi hlavními hrdiny. Kniha někoho donutí i k zamyšlení, proč i po takové době je tak významné téma stále opomíjeno.
Druhou světovou válku mám, troufám si říct, pročtenou poctivě od Hitlera, jeho žen, tajných služeb, až po koncentrační tábory. Že byl Stalin stejný šílenec vím, ale přesto přemýšlím, že tohle byla asi první knížka na tohle téma, kterou jsem vlastně četla. Určitě nebyla poslední. Děsí mě, kolik lidí se dokáže přidat a slepě následovat takové zrůdy. Jaké nelidskosti a krutosti je člověk schopen, když má příležitost. A taky to, jak je nakládáno s lidmi, kteří se takové zrůdnosti nechtějí účastnit. Velice silný příběh o lidskosti, síle a vůli přežít a nenechat se zlomit. Krásná kniha k hlubokému přemýšlení...
Knihu jsem zhltla, protože je velmi dobře napsaná/vyprávěná, má spád a napínavé situace, kdy jsem se modlila, aby to dopadlo dobře. Čtu knihy s židovskou tématikou, toto bylo zvláštní prostředím gulagů, popisem šílených podmínek tak hrozně daleko na severu Ruska.
Přečteno za jediný den. Knihu jsem doslova zhltla, upřímně, tak silně emotivní knihu jsem už dlouho nečetla. Z knížky mě běhal mráz po zádech a to jsem ani na samotné Sibiři s Linou nemusela být. Na konci knížky jsem měla slzy na krajíčku. Co je ale pro mě naprosto překvapující a zároveň zdrcující je, že se o tomto tématu moc nemluví.
Jsem moc ráda, že jsem knihu četla, ač to nebylo lehké čtení. Je pravda, že o osudech obyvatel Litvy, Lotyšska a Estonska v době před 2.světovou válkou a taky ještě dlouho po ní jsem toho mnoho nečetla. A taky v době mého mládí nás ve škole hodně učili o tom, jaké zvěrstva dělal Hitler , ale o tom, co páchal Stalin jsme se toho mnoho nedozvídali, to až později. Bylo to hrozné, ale měli bychom si to připomínat, právě třeba tím, že budeme číst právě takovéto knížky jako je tato. Je sice určeny dětem, asi by to pro ně bylo hodně silné, ale vzhledem k tomu, že knihu vypráví jejich vrstevnice, dospívající dívka, tím by se zase pro ně mohla stát přístupnější.
Knize dávám plný počet bodů . a jinak naprosto souhlasím s tím, co napsal Lamanai, lépe bych to neřekla.
Opomíjené téma, silný příběh, podmanivé podání, díky kterému knihu doslova zhltnete. Zatímco německé zločiny se bezprostředně po skončení války začaly zcela správně pranýřovat, zrůdné činy Sovětů procházely bez povšimnutí, dokonce za zpěvů oslavných hrdinských chorálů v pozadí, v dalších "spřátelených zemích" pre-socialistického bloku. Vykořeňování rodin, deportace nepohodlných, rozbíjení morálky, tvrdé zlomení člověka a stavění systému na práskačství a zradě - v tom byl (nejen) Stalin přeborník. Víc takových knih, zvláště v době, kdy se z mocenské agrese opět stává standard.
Příběh ale nenese jen svědectví. Přináší také poselství o nezlomnosti víry a síle lásky, dokonce i "lásky k nepříteli". Bez zaváhání doporučuji k přečtení a nechávám si čtenářské dveře otevřené k novému silnému tématu.
Kniha, která mě chytla od první stránky. Velice autentická, nutí k zamyšlení. Pohled z jiné strany - ve spojitosti s válkou se píše většinou o Židech, ale co prožívaly např. právě pobaltské země se ví velice málo a přesto to bylo stejně hrozné jako v nacistickém Německu, ne-li horší. Obdivovala jsem Linu, Jonase a všechny ostatní, že ani v takových podmínkách neztratili naději - každý by to nedokázal. Velice lidské a výborně napsané. Zní to možná divně, ale kniha je opravdu nádherná. Škoda jen trochu rychlého konce, epilog toho osvětlí jen velice málo.
Mám přečteno hodně knih z různých koncentračních táborů a gulagů, ale ještě žádná se mě nedotkla tak jako tato. Vyprávění, ze kterého mrazí, a člověk cítí jen soucit s deportovanými a ohromnou nenávist k režimu Sovětského svazu, který byl sotva lepší než nacistické Německo
"Snažili jsme se ze dna oceánu dosáhnout na nebe. Došlo mi, že když se navzájem podržíme, třeba se k němu dostaneme blíž."
Psát o knize s takovým námětem, že je nádherná, je zvláštní, ale... když ona opravdu je!
Autorka mě nezklamala a s čistým svědomím ji zahrnuji mezi mé oblíbené spisovatelky.
Rozhodně doporučuji k přečtení. Kniha, která vám vyrazí dech. Během čtení jsem si představovala kresby, která Lina malovala. Silný příběh, plný emocí.
Tuhle knihu jsem přečetla za pouhý den, je opravdu moc nádherná a chytne vás za srdce. Moc jsem si oblíbila Lininu maminku a Jonase a samotnou Linu, bylo mi jich strašně moc líto.. Budu se opakovat po ostatních, ale odpustit si to nemůžu- přečtěte si to!
veľmi zaujímavá kniha, ktorá núti človeka premýšľať o tom čo bolo a čo sa dialo. doporučujem všetkým, ktorí majú radi literatúru faktu.
Jednoduše úžasná kniha, kterou jsem přečtla doslova jedním dechem během pár hodin. Prostě se nešlo odtrhnout. Doporučuji všem. A o čem je? To už tu zaznělo několikrát, takže bych se jen opakovala.
Překrásná a především ojedinělá kniha. Knih o osudech terezínských a osvětimských židů během II.světové války najdeme nepočítaně, ale knihu o osudech lidí z pobaltských zemí, kteří se také neprovinili ničím, a přesto byli deportováni na Sibiř do otřesných podmínek gulagů, si přečteme opravdu jen občas. A právě proto, že kniha nabízí náhled na věc jaksi z "druhé strany fronty" , mě velmi oslovila. Četla bych ji stále dokola a doporučila všem. Krásné čtení. Natolik dojemné a zároveň otřesné, že na tuhle knihu jen tak nezapomenete. Zaslouží si mnohem více zájmu a mnohem více čtenářů. Tak do toho, čtěte a čtěte, protože když nebudeme knihy s podobnou tématikou číst, možná na ně zapomeneme. Možná zapomeneme na to, co se dělo a jak to bylo hrozné. Možná nám zbude jen povědomí z hodin dějepisu. A to by byla škoda. Čtěte a vyprávějte ty příběhy dál. Doporučte knihu svým známým se slovy: "Tohle si MUSÍŠ přečíst!" , aby věděli o co přijdou, když to neudělají. O kus historie.
'Přehrávala jsem si nejrůznější scénáře, jak to NKVD vrátím, jak Sověty rozdrtím, jestli někdy dostanu příležitost. Dostala jsem ji. Mohla jsem se mu vysmát, házet po něm dřevo, plivnout mu do tváře. Ten člověk po mně házel odpadky a ponižoval mě. Přece jsem ho nenáviděla, ne? Měla jsem se obrátit a odejít. Mělo mi z toho být dobře. Ale nebylo. Zvuk jeho pláče mě fyzicky bolel. Co to se mnou je?'
Musím bez okolků přiznat, že to je dobrá knížka a hlavní pozitivum vidím v tom, že se věnuje málo rozebírané oblasti Stalinových zločinů v pobaltských státech, ale to je tak všechno. Příběh mi přijde takový plytký, na knížku z lágru až moc lehce stravitelný a hlavně krátký. Ideální ingredience pro čtenáře, kteří zvládnou maximálně 10 knížek ročně, ale mě to rozhodně neuspokojí. Většinu knížky prožijeme s Vilkasovými v Altaji, ale cestu přes půlku Ruska, až za polární kruh a následnou zimu autorka zfoukla za necelých 100 stránek. Nemluvě o epilogu, který nám nevysvětlí skoro nic. Co se stalo s Joanou? Kdy a jak se Lina zase shledala s Andriusem? To jsou otázky, které mě opravdu zajímaly, ale v knížce na ně odpověď nedostanu a to je trestuhodné. Musím říct, že pokud chcete knížku z vězení, tak radši vezměte do ruky Tulák po hvězdách od Jacka Londona. Tohle je podle mě slabší odvar.
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Velice silný příběh. Sice celou knihu autorka napsala velmi stroze, ale na druhou stranu výstižně. K hrůznostem, které se v příběhu děly, ani moc slov nepotřebujete. Kniha byla obsahově zajímavá, díky krátkým kapitolám se četla sama, ale mám raději knihy, do kterých se můžu začíst a zacházejí více do detailů.