Medzi odtieňmi sivej
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89666/bmid_medzi-odtienmi-sivej-ARo-89666.png
5
3942
3942
V pútavom a miestami až desivo mrazivom príbehu rozpráva mladučká Lina o tom, ako sa počas stalinských deportácií Litovčanov v roku 1941 dostala spolu s matkou a bratom do pracovného tábora na ďaleký Sibír. Jej otca, univerzitného profesora, obvinili z protisovietskej činnosti a popravili vo väzení. Rodina odhodlaná nedať sa zlomiť znáša ustavičné ponižovanie, muky a trápenie dozorcov, ale aj nehostinnú zimu za polárnym kruhom, ktorej mnohí z deportovaných podľahli. Bojujú o každú omrvinku chleba, o každú vykopanú repu, aby mali čo do úst. Mnohí chorľavejú, no v blízkosti niet lekárskej pomoci. V najdrsnejších podmienkach sa postupne odhaľujú charaktery deportovaných, ale aj ich strážcov. Niektorí prejavujú ľudskosť, súdržnosť, súcit a pokoru, ďalší by radi prežili aj na úkor iných. No aj v tomto neľudskom a mrazivom prostredí vzplanie láska... Podarí sa Line, jej bratovi Jonasovi a matke prežiť, alebo sa stanú obeťami krutého zaobchádzania, hladu a vyčerpania uprostred nekonečnej ľadovej pustatiny?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Smutný příběh o krutém osudu lidí, kteří se ničím neprovinili. Obdivovala jsem jejich sílu a odhodlání vydržet a přežít. Jak i v té největší nouzi, kdy byli nuceni žít v nelidských podmínkách s minimem jídla, nemocní a bezmocní, si navzájem pomáhali a nemysleli jen na sebe, A i přes to všechno si dokázali zachovat tvář a svoje přesvědčení.
Knížka je čtivá. Ale upřímně musím přiznat, že i přes ústřední děj, který vykresluje smutné osudy lidí a kruté zacházení s nimi, kniha ve mně nezanechala moc velký dojem. Ale beru to tak, že je to prvotina autorky a budu se těšit na další její knížky, v kterých, doufám, se bude autorka dál rozvíjet.
Krásná kniha podávající otřesné svědectví o deportaci a pobytu pobaltských obyvatel v pracovních táborech. Kniha, z které člověka na jednu stranu až mrazí, na stranu druhou z ní dýchá jakási něžnost, lidskost a lidská důstojnost i v těch nelidských podmínkách. Autorce se podařilo do příběhu zasadit úžasné postavy, Andriuse, Lininu matku Jelenu, jejíž charisma člověka opravdu zasáhne, i Linu samotnou, která příběh vypravuje, trochu rebelku a přitom člověka s obrovskou láskou a vírou v život. V neposlední řadě musím ocenit i styl, jakým je kniha psaná. Kontrast vzpomínek a současnosti, krátké kapitoly, relativně krátké věty i ich-forma dávají příběhu spád. Nebyla jediná stránka, u které bych se nudila. Rozhodně je to kniha, která by si zasloužila mnohem, mnohem více pozornosti.
Páni!Ohromný příběh,při kterém jsem brečela.Naprosto dokonalá knížka :* Doporučuju přečíst!
Ó ano, hezky pěkně ukládám do mé skromné knihovničky na polici další skvost v podobě šedých tónů. Tohle já mám prostě ráda a od příběhu vyžaduji přesně to, co nám tato kniha nabízí. Je ohromující. Ladně čtivá, syrová, přímá, chvilkama při vzpomínkách Liny melancholická, prostě... srdcová.
Rozhodně doporučuji připsat si ji na seznam, určitě stojí za to. A jelikož já jsem knihomol - sběratel, nedá mi než zvolat: "kupte si ji taky", nebudete litovat.
A kapesníky, prosím, mějte při ruce... a teplou peřinu! Já jsem jim tu Sibiř(skou) zimu věřila i v létě, já ji snad i cítila v kostech.
No nedala bych této knize jenom 5 hvězdiček, ale nejmíň jednou tolik!!! Skvěle s citem napsaný příběh je sice smyšlený, ale určitě se stal. Aspoň pro mě. Kdyby tak byla kniha jednou tak tlustá a já mohla číst pořád, čte se prostě jedním dechem. Rozhodně stojí za to a doporučuji!!!
Nádherný příběh, přitom tak smutný a dojemný. Jejich maminka byla moc statečná, tak obětavá,....Všechny postavy jsem si moc oblíbila a nechtěla jsem, aby se jim stalo něco špatného..... Trochu mi vadilo, že příběh tak rychle skončil, ještě by si určitě zasloužil pár stran navíc o vztahu Liny a Andriuse.
A moc musím pochvílit i obal knihy, ten je prostě úchvatný.
Velmi působivá a smutná kniha. Podobnou jsem ještě nečetla. Vyprávění patnáctileté Liny mě strhlo a ještě nyní, několikátý den po dočtení, se k němu vracím (a nejčastěji, při takových běžných situacích, jako je jídlo, uléhání do postele s pocitem, že jsem v bezpečí, že mám domov a rodinu). Lininy pocity z první lásky mě dojímaly. Nemohu ani napsat nic víc, přečtěte si sami.
Úžasné. Takovou knihu jsem dlouho hledala a konečně jsem ji našla. Skvěle napsaná a hlavně strašně čtivá. Je až neuvěřitelná, v jakým podmínkách musela Lina, její rodina a přátelé přežívat. Myslím, že kvůli tomuto by si měl každý knihu V šedých tónech přečíst, aby si uvědomil, v jakém žije luxusu. Nejhorší na tom je, že tyto hrůzy se opravdu děly. Buďme rádi, že žijeme tam, kde žijeme.
Wow. Další jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla. Prostě dokonalá kniha, ke které nemám slov. Tohle by si prostě měl přečíst každý, a měl by si uvědomit jak se dneska každý má dobře nebo aspoň líp než oni. Oni museli žít v strašných podmínkách a tak. Vím že tahle kniha je sice fiktivní, ale i tak něco podobného se přeci jen stalo a když si to uvědomím je to strašný pocit, nechtěl by to zažít nikdo z nás a proto by jsme se měli uvědomit jaké máme vlastně štěstí a měli by jsme si vážit toho co vlastně máme. Jinak kniha byla čtivá a měla jsem ji přečtenou za tento víkend, určitě na ní pár dní zase budu myslet. Všem ji doporučuji!! Přečtěte si to, vážně za to tahle kniha stojí!!
A vidím to na to že brzo se asi pustím do další knihy od téhle autorky :).
Tuto autorku neznám, knihu jsem poprvé viděla při hodnocení obálek...líbila se mi a tak jsem jí sháněla.
V knihovně ji nemohli najít, nakonec mne poslali do dětského oddělení, kniha je prý pro děti a mládež...
Já teda mládež už dávno nejsem a knihu jsem "zhltla" během dvou dnů.
Takhle napínavý a čtivý příběh jsem četla naposledy při Zlodějce knih a budu proto hodnotit stejně: pěti hvězdami.
"V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že uvnitř mě tkví nezlomné léto."
Nádherná knížka, plná pravdy, neuvěřitelně citlivá a brilantně napsaná. Ruta dokázala skvěle popsat tehdejší historickou situaci a zároveň jsem díky ní poznala neuvěřitelně silný příběh nejen o přežití, ale i o lásce.
Pro mě nepředvídatelné, napínavé, smutné a co se týká romantiky- oh, v tomto případě jsem se na ni tak moc těšila! Neuvěřitelně jsem hrdinům fandila, mnoho scén mě zasáhlo a nikdy na ně nezapomenu...
Díky této knize hlavně poznáte historii států jako Litva, Lotyšsko .. za 2.světové války. Moc se o tom nemluví, ve škole v podstatě neučí a to je velká chyba!
Za mě 5/5, stojí za přečtení :-)
Před dvěma dny jsme byla v knihovně a vyzvedla si rezervované knihy. Mezi nimi - V šedých tónech- ach ta obálka, došla jsem na zastávku, čekala na autobus. Knížka na mě vykukovala z kabelky, vytahla jsem ji, ....mám deset minut čas.. přečtu pár prvních stránek. Otevřela jsem ji, začetla se, četla jsem v autobuse, četla jsem ve výtahu, četla jsem v MHD, u večeře, četla jsem ve vaně, četla jsem celou noc, u snídaně, cestou do práce...................... dočetla jsem ji.
Je nádherná, cítila jsem napětí, strach, naprosto jsem se na těch několik hodin co jsem knihu četla přenesla na Sibiř, ... ve mě tato kniha nechala hlubokou myšlenku. Jedna noc, jedny kapesní hodinky, pár deka chleba, hrstka zrní atd atd.. a jedno po druhém dokáže změnit někomu život, slovo, kresba, pohled.
Je to první kniha, která mě rozplakala.. Já asi ani nemám co víc k ní napsat, snad jen, že doporučuji. Mrzí mě teď jen jedna věc, že jsem ji přečetla tak rychle, ale díky krátkým kapitolám, se četla sama,.. jak tady někdo píše -"ještě jednu kapitolu,..je půlnoc,.. dobře, tak ještě poslední,...čtyři ráno - ještě dočtu odstavec.. atd atd"
Tuto knihu se chystám koupit, ta prostě musí být v mé knihovně. Jednou se k ní ráda vrátím, pro ten hluboký pocit co ve mě nechala... člověk se nesmí vzdávat!! ...
"V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že uvnitř mne tkví nezlomné léto".... Albert Camus
,,V hlubinách zimy jsem konečně zjistil, že uvnitř mě tkví nezlomné léto."
Uff, úžasná kniha plná strašné, kruté pravdy s nádechem naděje balící se do šedých tónů.Někdy ji to táhne k černé (smrti, beznaději), ale pak se ukáže bílá (soudržnost,láska) a tak se celým příběhem metaforicky přenáší celá paleta šedých odstínů.V knize nejsou detailně opisovány všechny hrůzy gulagů, ale i bez ,,krvavých šrámů,, je obraz přesvědčivý a vskutku nás nutí přemýšlet nad krutostí a bezohledností lidí.Všem doporučuji přečíst, i 5 hvězdiček je pro tohle dílo málo.
,,Lidé, které jsem neznala, kolem mě utvořili kruh, takže na mě nebylo vidět.Bezpečně a nepozorovaně mě doprovodili do jurty.nic za to nechtěli, byli rádi, že někomu pomohli.Snažili jsme ze dna oceánu dosáhnout nebe.Došlo mi, že když se navzájem podržíme, třeba se k němu dostaneme blíž."
A ano, tohle jsou ty- stíny šedé-, které stojí za přečtení a i následnou vnitřní úvahu.
We don't remember days, we remember moments....
Hezké a velmi smutné. Ale i přes drsnou, krutou realitu mi to připadalo trochu dětsky pojaté. Možná za to může fakt, že příběh vypráví šestnáctiletá Lina. Tohle prostředí, tehdejší režim jsou skvělými základy pro skvělý příběh. Ale autorka to nevyužila do poslední kapky, mohla z toho vytěžit mnohem víc.
Román o velice podobné tématice Dítě číslo 44 (který vřele doporučuji všem, kterým se tenhle román líbil) je prozatím nejlepší knížka, kterou jsem zatím přečetla. Četla jsem ji čtyřikrát během jednoho roku a všechny další knihy a romány, které přečtu, srovnávám s tímhle počinem. I když bych skutečně ráda dala plný počet, srovnání a rušivý element "dětského" pojetí, mi v tom brání.
P.S: Odpověď jak se dostala Lina s Jonasem do Litvy - v roce 1953 zemřel Stalin, nastoupil Chruščov a jako velké gesto při nástupu do čela SSSR udělil hromadnou amnestii lidem v gulazích.
Žádná velká reklama a přesto mě tahle celkem nenápadná knížka zaujala mnohem víc, než všechny ty protlačované srágory, které se nám vydavatelé snaží vnutit. Knížka má spád a díky krátkým kapitolkám, se čte skoro sama (ještě jednu, ještě jednu...už je pozdě, ale no dobře, tak ještě jednu...). Příběh je uvěřitelný, je jasné, že má svůj reálný základ a z toho mi běhá mráz po zádech. Je to vůbec možné? Jedinou výtku bych měla k závěru - epilog mohl být klidně delší a víc rozvést, jak se Lina s Jonasem dostali zpátky do Litvy, její opětovné setkání s Andriusem a taky jak dopadly další postavy - moc by mě to totiž zajímalo a určitě nejsem jediná...
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Kniha mě opravdu dostala. Skvělě vykreslená atmosfera i hlavní postavy. Těším se na další knihu od autorky.