Teror pochází z hlubin
Steve Alten
Jonas Taylor pracuje jako hlubokomořský potapěč pro námořnictvo Spojených států. Během přísně tajného ponoru do Mariánského příkopu zahlédne megalodona – „Meg“ z titulu románu – pravěkého predátora, který měl být dávno vyhynylý. Protože expedici přežije jen on a nemá své svědectví jak doložit, nikdo mu nevěří. Jonas se rozhodne se stát paleontologem a snaží se dokázat, že megalodon skutečně existuje a dosud se s ním lze setkat. "Jurassic Shark" - spojení těchto dvou slov, vlastně též námětů dvou knih, Jurského parku a Čelistí, dokonale charakterizuje tento román, jehož hlavní postava nemá podle vědců v naší době vůbec co pohledávat.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , Beta-DobrovskýOriginální název:
A Novel of Deep Terror, 1997
více info...
Přidat komentář
Tak toto byla teda jízda. Knihu mám už několik let ve své knihovně a začal jsem ji číst až teď díky čtenářské výzvě. Musím uznat že jsem určitě neudělal chybu, příběh je napínavý od začátku až do konce. Děj má spád, kniha mě bavila a nemohl jsem ji odložit. Samozřejmě příběh obsahuje několik pasáží které jsou hodně přehnané. Mě osobně ale připadá že to k těmto knihám tak nějak patří. Moc se těším na další díly.
kdyz v tom nehledate nic hlubokeho a jen si na dovolene u more uzivate more a zraloky i v knizce :D tak je to fajne :)
Carcharodon megalodon, prapředek dnešních bílých lidožravých žraloků obrovských, 18 m, 20 t. Pravidla pozdní doby křídové jsou právo silnějšího, lov silnějšího. Tito predátoři vymizeli až před 100 000 lety. Z geologického hlediska to je pouhé tiknutí hodin. Mariánský příkop je/byl životem nejednoho mořského či podmořského biologa. Vědec se musí umět poprat s posměchem i nenávistí. Autor využívá poznatky z mořské či podmořské biologie, která mě druhovou bohatostí, převážně savci, procesy a jevy, upoutala. Vše jsem si musela vyhledat. Tak pohlcující, tak úžasné a přitom kniha z roku 1997. Bitvu mega jsem si užívala a tohle napětí autor příjemně dávkuje. V nebezpečí se jinak známé charaktery ještě více projeví, jako když někdo přijde k něčemu zadarmo nebo se "chlubí cizím peřím". Příběh tyto podstaty odkrývá. Z hlediska hlavních postav to není jen práce, záliba nebo zaujetí. Je to hazard z důvodu vášně pro věc. A meg není jen predátor, je to chytrý predátor.
Přes věk kniha neztratila nic na své působivosti a absolutně naplnila moje očekávání.
Je to klasická béčková žralokovina? Jsou postavy a děj stereotypní? Je český překlad na prd? Třikrát ano, ale i přesto jsem se ke knize v rámci čtenářské výzvy po 20 letech vrátila, a i když jsem nesedla na zadek jako tehdy 12letá holka, čtení jsem si jednoduše užila a o tom to koneckonců je :)
O knize jsem se dočetl v recenzi na chystaný film. Rozhodl jsem se si ji sehnat a jsem tomu rád, kniha mě od prvních stránek vtáhla do děje.
Pravěký žralok, který žije na dně Mariánského příkopu a dostane se na povrch.
To je téma, které mne chytlo.
Jako fanouška románů Michaela Chritona (hlavně Jurského parku), mě Megalodon bavil.
Po přečtení knihy jsem čekal na film a po jeho shlédnutí jsem byl značně zklamaný.
Vůbec se mi nelíbil, nevyužil potenciál, který v knize je.
Knihu o vraždícím megalodonovi, milióny let úspěšně přežívajícího, v klimaticky příznivém pásmu u dna Mariánského příkopu, jsem zvolil vlastně pouze z nedostatku podmořských - hlubinných sci-fi, mezi které řadím např. špičkovou Kouli od Michaela Crichtona. Jde o žánr velmi úzkoprofilový, na příběhy skrovný (i ve filmové branži) a z nouze jsem tak sáhl po sérii Meg od Stevena Altena. A jaký tedy je teror pocházející z hlubin? V prvé řadě - bezezbytku poplatný době svého vzniku, tedy polovině '90 let. Což sebou nese krystalicky čistou esenci béčkových vod jako: otravné vedlejší postavy; nepropracované charaktery, na kterých člověku prakticky vůbec nezáleží; trapné milostné linky (ty nesměly chybět snad v žádném 80' a 90' filmu a knize, ačkoliv jsou úplně kreténské a doslova NIC nerozvíjejí); imbecilní dialogy, nevhodně vkládané do úst postavám v nevhodných situacích; otravní američtí hrdinové; šílený závěr, podpořený autorovým notným nasáváním Jacka Danielse při psaní (asi?) a samozřejmě superotravný happy end. Devadesátky hadr…
Ano, můžu si za to sám, do výběru knihy mě nikdo nenutil. Být o 20 let mladší, asi bych nad 21tunovým prapředkem žraloka bílého hýkal nadšením. Ve 40 už se podobné brakové jednohubky čtou přece jen s lehkým sebezapřením a občasným kroucením hlavou. Ale jak jsem podotkl výše, literatury z podmořských hlubin je tuze málo. Nicméně to, co Alten předvádí v předposlední a poslední kapitole nemá obdoby. Asi takhle: když se z příběhu stane nefalšovaný bizardní popis situací a la Sharknado či Pavoukotřesení (což je ten nejšílenější céčkový filmový brak, jaký si dokáže představit jen nejotrlejší divák), knížku jsem po přečtení rovnou vystavil na aukru. Tam skončí i druhý díl, který sebemrskačsky přečtu, když už se ocitl v mé knihovně.
Vyjma přeťápnutého závěru, který by imponoval snad jen takovému mistru braku jakým je Uwe Boll, nesympatických postav, jednoduchosti, až plytkosti textu mi také vadilo prakticky neexistující tajemno a nulový popis podmořských hlubin, které jsem tak nějak (naivně) očekával. Tam, kde se člověku tají při popisu neznámého u Crichtonových knih dech, Alten servíruje občas zábavná, občas nudná, občas nechutná jatka.
PS: Zubatá víla mě pobavila (překlad měl být víla zuběnka).
Na knihu jsem se hrozně těšila, ale bohužel mě moc nechytla, možná proto, že jsem ji četla po shlédnutí řady megaloidních filmů o megalodonech a už toho bylo moc. Mea culpa...pravděpodobně
Alten spáchal nekompromisní a nebojím se říci, kultovní Béčko!
Rychlá črta; Sedmdesát megalet před Kristem sní Megalodon Tyrannosaura rexe. Pak se schová do tepla sopouchů v Mariánském příkopu. O sedmdesát megalet později se podmořský profesor Jonáš (!) Taylor (s atletickou postavou) rozejde se svou atraktivní blond ženou, protože jí na zadek sahá jiný. Na scénu přichází atraktivní asiatka; Dá to s atletickým profesorem dohromady? A co Megalodon?
Ano, „Meg, teror pochází z hlubin“ je špatný. Je ale špatný takovým tím neodolatelným způsobem každého skutečně kvalitního guilty pleasure, kdy lze mezi řádky zcela vážně míněného příběhu o lásce, zradě a krvelačném monstru, sledovat i příběh jiný, neméně strhující; mluvím o autorově sysifovské lopotě, s níž se balvanu své imaginace snaží propůjčit křídla, zatímco mu na ropnou havárií znečištěné pláži v křečích hynou vyplavení pelikáni.
Meg je prostě dáreček....a má tři pokračování a vlastní film!!!
S hřejivou blahosklonností v krutější z komor mého srdéčka uděluji 5 poctivých, solárkem do bronzova vytuněných *****
Velmi průměrné odpočinkové čtení a k tomu nijak kvalitní překlad (i když to může být i tím, že to překládala žena, takže hlavně u technických věcí asi netušila o čem je řeč ..). Dočetl jsem do půlky a s dalšími díly nebudu ztrácet čas vůbec.
Kniha přečtena na dovolené v Egyptě, což uznávám, je krapet morbidní vzhledem k tomu co se tu před pár dny stalo. Ale do moře se kvůli tomu nebojím ;-) . Psáno dobře, jen občas mi to přišlo trochu nedotažené nebo kostrbatě formulované. Ale to může být třeba překladem. Každopádně dobrá dovolenková četba.
Není to špatné, jen mi trošku vadilo přehánění u některých pasáží knihy. Ale jinak doporučuju, dobře čtivá kniha :)
Žraloci jsou mí oblíbení tvorové, ovšem megalodon, to už je jiná liga. Povedená, čtivá a nenáročná kniha o tom, jak se jedno monstrum dostane z mořských hlubin na dosah kopajících končetin nic netušících plavců a má navíc velký apetit - 70 %
Super tohle se hodně povedlo! Fantastický megalodon se vynořil z Mariánského příkopu. Pradědeček, nebo spíše prababička "velkého bílého" musí uchvátit každého milovníka žraločí tématiky. Nádherně pojaté téma v moderním stylu, svižný děj, čarokrásná podmořská hlubina, čte se jedním dechem.
Skvele napsano,cte se jednim dechem.Hm, ale takovy megalodon v nasich morich,by byla opravdu pohroma.Zvlast kdyz by se jako tento rad zivil i lidmi.Doporucuji.
Miluju žraloky a číst o dvacetimetrovém megalodonovi, který se z Mariánského příkopu dostane na hladinu a začne terorizovat všechno co se v oceánu šustne, byl opravdu zážitek.
Autorovy další knížky
1998 | Teror pochází z hlubin |
2009 | Panství |
2008 | V hlubinách Loch Ness |
2009 | Černá barva krve |
2005 | V pradávných vodách |
Tak o téhle knize si nejsem moc jistá co si myslet. Miluji filmy o žralocích, včetně těch "béčkových". A když jsem zjistila, že MEG: Monstrum z hlubin s Jasonem Stathanem v hlavní roli, má knižní předlohu, tak jsem pro ní běžela do knihovny.
Je skvělá, ale tak cca. do poloviny mě přišlo, že autor téma bere velmi vážně a a vědecky a od druhé poloviny se to zvrhlo v jedno velké "béčko".
Líbí se mi autorovi popisy mořského světa. Mám celkem slušnou představivost. Z knihy Čelisti jsem měla hodně nepříjemný pocit. Tu bych asi u moře číst nemohla. U téhle přesně naopak, přišla mi, že v létě k moři na pláž naprosto dokonalé dílo. Nenáročná oddechovka, která pobaví.