Mein Kampf
Adolf Hitler
Kniha Mein Kampf představuje jeden ze základních dokumentů nacistické ideologie, která v minulosti zapříčinila miliony mrtvých. Obsahuje mnoho polopravd a lží, propagandistickou demagogii a názory nehumánní, rasistické a odporující zákonům demokratických států.
Přidat komentář
Hitler byl nepochybně vzdělaný, sečtělý, měl přehled, vůli, literární i umělecký talent, jisté charisma a vizi. ALE uvnitř něho špína, zlo a hniloba. Jestliže je autor knihy zrůda, lze hodnotit jeho dílo nezaujatě? Tato kniha vzešla z něj a je stejně prohnilá jako on... Kdysi jsem napsal úryvek knihy do jednoho literárního fóra. Komentoval to uživatel, jehož sloh byl propracovaný a ve verších... urazil mne v každém asi z osmi řádků. Vyzařovala z něj arogance, povýšenost, ignorace, zloba a zlo. Ale psát uměl... Nedovedu si představit, že by napsal něco co je opravdu dobré a mělo by hodnotu... proč? Protože v díle se odrazí i samotná osobnost autora. Dovedu si představit, že úplně stejnej hnůj by napsal (pokud už se tak nestalo) i například Tramp, Putin, Babiš, Fico a podobní amorální představitelé.
Další dílek do skládačky jak to vlastně všechno začalo..
Některé pasáže byly opravdu nudné a stále dokola se opakující A bylo u nich těžké udržet pozornost.
A dost mě rušily chyby a překlepy v překladu.
Nein nein nein!! Strejda Adolf měl radši zůstat u toho malování pohlednic a obrazů. Jedna hvězda za neúspěšný Mnichovský puč.
Ke knize a autorovi se hodí citát - „Následujte ty, kteří hledají pravdu a utíkejte před těmi, kteří ji našli!“
Zastávám názor, že knihy nebo jejich autoři by se zakazovat neměli! Když se dnes podívám na seznam výběrové maturitní četby – Orwell, Pasternak, Solženicyn, Kundera, Škvorecký…, mě by v roce 1984 od maturity vyhodili, kdybych přiznal, že jsem je četl.
Takže přiznávám, že jsem prolistoval Mein Kampf, ale nebavilo mě to, nechápu, čím Němce zaujal? Asi že ho tenkrát poslouchali v audio verzi. Do maturitní četby rozhodně nepatří! (Zajímavý komentář JulianaH.)
Jeden ublížený rakouský malíř si jednoho dne řekl, že bude dobrý nápad vstoupit do politiky a stal se součástí tehdejší dezinformační scény, která stavěla své názory na Protokolech sionských mudrců (nečekaně pocházejících z Ruska), ke kterým se sám Hitler v jedenácté kapitole odvolává. Antisemitská linka tak tvoří zhruba 80 % díla, což ve výsledku pochopitelně snižuje jeho kvalitu k nule. Na druhou stranu má ale dílo výpovědní hodnotu o své době, kdy se z historie můžeme poučit, což sám rakouský malíř považuje za velmi důležité. Pasáže z jeho vlastního života ale byly vcelku zajímavé a i s některými politickými myšlenkami se člověk může ztotožnit, jelikož demokracie rozhodně ideální systém není a má své mouchy. Kdyby to nebylo čistě dezinformační dílo, dal bych mu o hvězdičku navíc, ale takhle je to jen snůška lživé propagandy, která stojí na čiré nenávisti a rasové a národnostní nadřazenosti.
Hodnocení odpad bych knize neudělil. Jasně, víme, co se pak dělo, kolik milionů lidí se stalo obětí té šílené myšlenky, kterou Adolf Hitler prezentuje, ale hodnotím knihu jako knihu.
Četla se mi těžce, nebylo to úplně jednoduché, ale dočetl jsem ji.
Jaká drobnost mne tak zaujala - Hitler fakt neměl rád Čechy.
Nepřečetla jsem to celé, to se nedalo. Nechápu jak to někoho mohlo ovlivnit tak, že se dal na Hitlerovu stranu, ale nežila jsem v té době.
Tak je to samozřejmě lež jak věž.
Ale je dobré vědět, co tento guru dezinformace napsal (resp. vydával za svoje dílo). Když už nic jiného, tak je pak člověk o něco méně překvapený, když narazí na stále totéž (odmítání parlamentarismu, nadřazený národ, konspirace fiktivního nepřítele, ...)
Toto dielo má niekoľko zásadných problémov a samotný obsah - akoby sme si mohli predpokladať, veru nie je jediný. Síce sa tu nachádza obrovské množstvo informácií, ktoré zachytávajú tematicky rôzne okruhy ako sociálne, ekonomické, spoločenské, vojenské a finančné. Povesť knihy ktorá bola a asi stále je skôr mýtom, ma na toto nepripravila. Na antisemitizmus a rasizmus som sa naopak pripravil ale až na cca 10 stránkach ho tu až tak veľa zase nebolo. Týmito slovami rozhodne túto knihu nechcem obhajovať, skôr by som chcel upozorniť milovníkov tohto despotu, že to - čo od tejto knihy očakávate asi nedostanete. S informáciami ktoré nám tu Hitler naservíroval som bol ako 2X ročný šokovaný a prekvapený, no zabudol som na jednu dôležitú vec. A to, že Hitler s informáciami manipuloval ako chcel, prekrúcal a vymedzoval sa. To som si ako mladší až tak neuvedomoval a prehliadaľ. Nie, že by som inklinoval k takémuto monumentálnemu zlu, skôr mi to iba zidealizovalo Hitlerov intelekt. Svojho času som to porovnával s Marxovým Manifestom a Hitler z toho informačne vyšiel ako víťaz. Ak už nič viac, táto kniha mi ukázala, že každý jeden jedinec môže byť ovplyvnený do takej formy, ktorá môže byť pre toho druhého deštruktívna.
Knihu nebudu a nechci číst. Dělá se mně opravdu zle při představě, že tímto blábolem mohl Hitler vůbec někoho oslovit, i když plně chápu historický kontext doby, ve které prvně vyšla a její tehdejší účelovost a zneužití ekonomické světové krize a důsledky ponížení Němců Versailleskou smlouvou. Jakýkoliv fanatismus je nebezpečný i v dnešní době. Proto je potřeba stále dokola opakovat trpké zkušenosti z historie a nezapomínat na chyby, kterých jsme se jako lidstvo dopustili.
Dle mého názoru, knihu samotnou nelze hodnotit jako relevantní literární dílo. Nejenže se jedná o dílo psané rukou narcistního sociopata, který v knize otiskl své pokřivené vidění světa a společnosti, ale také se jedná o cílenou propagandu zvrácené ideologie. Kniha jako taková je plná zajímavých postřehů z tehdejší společnosti, která byla postižena poválečným děním osudu Výmarské republiky. Nacházíme se mezi koncem první světové války a hospodářskou krizí, která byla jedním z faktorů, které rozpoutaly světovou válku druhou. Hitler v knize zmiňuje, jaký dopad všechny tyto tragické mezníky měly na smýšlení německého národa. Zajímavé je, jakým způsobem využívá faktů a domněnek. Jediné jeho tvrzení není čistá pravda ani skutečnost. Je to důkaz neskutečné demagogie, kterou Hitler při psaní knihy projevil. Manipulace s jakoukoli informací, kterou nám předkládá je téměř hmatatelná. Jedno tvrzení podloží vlastní domněnkou a na základě toho si vytvoří novou skutečnost, kterou si lidé tehdejšího poválečného světa (samozřejmě i s ohledem na dobu) neměli jak ověřit. Každopádně, ač se jedná o dílo vyšinutého fanatika, je to stále velmi zajímavé svědectví o společnosti postihnuté válkou a světovou politikou - primárně tím, jak se k viníkovi ostatní země postavily. To je myslím jedno velké ponaučení, které z tehdejší situace plyne - nikoli z knihy. Jelikož nebýt té situace, lidé jako byl Adolf Hitler by nedostali nikdy prostor.
Pobavil mě názor, že Hitler nebyl dobrý spisovatel, protože kniha je nudná. No, tak není to beletrie, ale řekněme vadný světonázor. Toto jsou zrovna naprosto liché výtky, bohužel.
Že nevíte jak a za co hodnotit? Já to vidím takto: jasně že nehodnotit osobnost, ale obsah (což v důsledku vyhodí pravděpodobně stejné hodnocení) a třebas i to, jak se dá z knihy poučit. Negativní věci kolikrát poučí mnohem více jak ty pozitivní.
A že to není objektivní? Ukažte mi byť jen jedno objektivní ohodnocení jakéhokoliv díla. Není. Ve finále se dá zrelativizovat totiž úplně všechno a pak bysme nemuseli hodnotit nic. No ale ke knize.
Přečíst celá lze, ale stojí to trochu přemáhání. Myšlení má Áda zacyklené a jednu věc klidně "vysvětlí" vícerokrát (proč je důležité pořád repetovat, sám rozvádí v kapitole Propaganda). Takže kromě řečí o nadřazenosti, ještě časem začnou lézt na nervy tato opakování.
Mě třeba bavilo sledovat "knižní" změnu vnímání strýčka Dolfiho. V první části si totiž ještě můžeme počíst i pasáže jako: "Židy jsem považoval za Němce, jediný rozlišovací znak jsem spatřoval v cizím náboženství...a odmítal jsem z důvodu lidské tolerance náboženské třenice i v tomto případě." (MK. Praha: Otakar II., 2000, s. 45.)
Čtenář tak sleduje, jak na stránkách postupně nesnášenlivost roste... Nakonec se dobereme k termínům "rasové komise" nebo třeba "tělesní degeneráti" - to jsem zaznamenal vůbec prvně, no a tam už pak pro mě další čtení bylo víceméně ztráta času.
Na knize mě fascinovala Ádova naprosto nulová sebereflexe. Vyjmenuje promyšlené způsoby jak vládnout davu, upozorní na chyby, kterých se nesmí dopustit a pak je všechny udělá...
No velmi těžké čtení, a tím nyní nemám na mysli obsah, ale spíše formu. Myšlenky jsou roztříštěny jedna za druhou, většina z nich nemá žádné návaznosti, jde prostě jen o výčet různých názorů, tvrzení, představ, přání, výzev, demagogie. Přiznám se, jedná se o jednu z mála knih, kterou jsem neměl sílu dočíst, jestli ne jediná, prostě i kdyby byly myšlenky sebelepší (jakože jak víme, jsou sebehorší), sebevíce poučné (jakože víme, že jde o výplody nemocného mozku), tak styl, jakými jsou uvedeny, tak ten je katastrofální. Originál knihy mám ve své knihovně, archivovaný pro budoucí generace, ale dovnitř už asi nikdy nenahlédnu, nestojí to totiž za to.
musím říct že kniha byla dost zajímavá. Určitě nejsem jediný kdo si myslí že měl silnou poruchu mozku ,za mě to bylo dost těžké čtení. Některé časti mě ale dost zaujali, ale rozhodně nedoporučuju pro někoho citlivého.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus Adolf Hitler antisemitismus lhaní, lži konspirační teorie bludaři manipulátoři nacistická propaganda
Autorovy další knížky
2000 | Mein Kampf |
2012 | Projevy |
1995 | Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941-1944 |
2004 | Druhá kniha |
2019 | Projevy 1 (1922–23) |
Dielo mimoriadneho historického významu, ktorého dôležitosť a nadčasovosť potvrdzujú udalosti posledných cca 76 rokov. Neveríte? Prečítajte si ju.