Memento
Radek John
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136721/bmid_memento-F9p-136721.jpg
4
3764
3764
Příběh narkomana podle skutečné události. Kniha začíná hned zpočátku poměrně tragicky. Michal Otava se ocitá ne pokraji smrti. Tentokrát má štěstí,najde ho kolemjdoucí muž a zavolá sanitku. Touto úvodní pasáží se vlastně jen roztáčí bludný kruh drogové závislosti. Začíná vzpomínat, a tak se dovzíme něco o jeho minulosti.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem a nebýt chvilkových narušení, kdy jsem ji opravdu musela odložit, bych ji snad přečetla na jeden zátah. Velice dobře zde autor rozepisuje prostředí, jak to vlastně v té době chodilo, ale i pocity a vnímání různých situací z hlediska závislých. Ano, musím uznat, že části života feťáka se pořád opakují, ale to mi při čtení vůbec nevadilo. Naopak. Autor je dokáže vždy popsat tak obrazně a tolika různými způsoby, že si to čtenář pomalu vůbec neuvědomí. Na nic si nehraje, popisuje bez zábran realitu života narkomanů, a toho si cením.
knihu jsem precetla jednim dechem...sice se mnohym muze zdat strasna ale oproti detem ze stanice zoo je jemnejsi a podle me by si ji mel kazdy ˇˇ pubertakˇ´ precist.
Kolik mám dát hvězdiček? Četla jsem asi do 22 hodin, pak o tom chvilku přemýšlela a pak... Spánek ne a ne přijít. Když už jsem zabrala, tak se mi honily představy jehel, rozšířených zorniček, abscesů, .... Hrůza a strach. Neustále jsem se budila, třásla, bála.
Chápu že do toho Michal spadl, tehdy nebyla osvěta, informovanost. Dnešní mládež nedovedu pochopit ani za nic. Prosím, vysvětlete mi to někdo. Vážně bych to chtěla pochopit.
Knížka je napsaná "správně" = čtivě a přitom poučně, jen ten příběh je hnusný.
Knihu jsem četla v době dospívání a vím, že na mě tehdy dost zapůsobila, protože to byla moje první kniha s drogovou tématikou. Teď se u mě úplnou náhodou objevila, tak jsem jí zkusila znovu. Samozřejmě už se mnou tolik nezamávala, ale stejně je to smutné čtení, víc se k tomu asi napsat nedá.
Kniha byla strašná!! Ne z hlediska psaní a obsahu, ale ten děj byl hrozný a dost mě stresoval.
Na druhou stranu poukazuje na VELKÉ NEBEZPEČÍ UŽÍVÁNÍ TOXICKÝCH LÁTEK a jejich dopadu na zdraví (fyzickou a psychickou stránku člověka).
Knihu by si měli povinně přečíst všich náctiletí, ať ví, co je závislost na drogách za svinstvo. Ach, je mi z toho úzko :(
Nejdříve mě ta kniha bavila. Pohltila mě, ale postupem času mě to nudilo. Stejně jako My děti ze stanice ZOO se scény opakovaly.
Oproti příběhu knihy My děti ze stanice ZOO slabší, ale zato z domácí provenience. A autor šel s hrdiny dál. Vlastně až do konce. U druhé zmiňované knihy to ani nešlo, vypovídající dívčina měla život před sebou. Pro čtenáře, kteří nežili v době reálného socialismu budou některé části již těžko uchopitelné. Jako např. povinnost být zaměstnán. Ale jinak stále platné.
Dogy téma které by nemělo být tabu... Knihu bych dávala jako prevenci,tomu kdo má chuť začít experimentovat.... Nechápala jsem čeho všeho jsou schopni udělat jen aby měli co potřebují...
Velmi dobře popsané drogové prostředí a následky, které drogy způsobují. Bylo to pro mě poměrně děsivé, ale myslím, že jako prevenci drogové závislosti by to měli povinně přečíst všichni náctiletí.
Knížky z drogového prostředí mě prostě nedokáží šokovat či ve mně vyvolat nějaké silné pocity. I přes to je Memento knihou celkem dobrou. V první polovině se mi kniha četla velmi dobře, v posledních "kapitolách" z ní vyprchaly grády a po dlouhých bojích jsem knihu nakonec dočetla.
Kniha, která stojí za přečtení! Člověk, kterého drogy naprosto zničily, i když se několikrát pokusil o nápravu.
Neustálé prolínání přítomnosti a minulosti mi trochu dělalo problém se vyznat, kdy se co vlastně děje.
Musím se přiznat, malinko mi dělalo problém knihu dočíst. Hlavním důvodem bylo, že se celý příběh točil v neustále se opakujících cyklech, pořád to stejné dokola. Kriminál, náprava, drogy, průser. Kriminál, náprava, drogy, průser. Ale když se to vezme kolem a kolem, vždyť přesně takový je feťácký život. Pořád to stejné dokola, až najednou není nic, než droga. A na ničem jiném nezáleží. Droga je život.
Kniha je to velmi drsná, ledová, hrůzostrašná, rozhodně to není "krásná literatura", ale Memento si by si měl přečíst každý, kdo o drogách nemá moc povědomí. Tady je to osekané pěkně na dřeň, napsané je to tak, jak to doopravdy je.
Děsivá. Tak bych shrnula svůj celkový pocit z knihy. Na dané témata rozhodně mistrně napsaná práce: přeskoky mezi ich a er formou, nelinearita příběhu, nelogičnost chování postav, výpadky ve vyprávění, časové mezery apod. - vše jen prohlubuje dojem, že jste se ocitli ve světě toxikomanů, kteří už natolik propadli své závislosti, že u nich došlo k mentálnímu poškození a nejsou schopni žít a prožívat "normálně".
Velice čtivá a zábavná kniha. Nevím, jestli je to jen mnou, ale měla jsem z ní poněkud rozporuplné pocity. Většinou se u mě po knize o těžkých životních situacích dostaví něco jako šok a údiv. Tuhle knihu jsem ale brala s naprostým klidem, nemusela jsem nad ní po přečtení vůbec přemýšlet a prostě jsem se začetla do další... a už se k ní v myšlenkách nevracela.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny česká literatura dospívání reportéři, reportérky, zpravodajové rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupežeAutorovy další knížky
| 2008 |  Memento |
| 1990 |  Džínový svět |
| 1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
| 1995 | Drogy! |
| 1984 | Začátek letopočtu |
Kniha mi připomněla osud některých mých někdejších spolužáků, kteří se taky nechali semlít světem zdánlivě laciných vizí a snů. Stále aktuální.