Memento

23.01.2018

Velmi silný příběh. Měl by si ji přečíst každý, jako odstrašující příklad.

22.01.2018

My děti ze stanice Zoo a Memento.. Po přečtení těchto dvou knih mám, co se týče drog, asi docela jasno. Pokud bych je měla porovnat, tak Christianina knížka byla víceméně jen z jejího pohledu, kdežto Michalův příběh je vidět i z pohledu společnosti. Všechna ta sezení v léčebnách a to jeho uvědomění si, že vlastně kromě drog už na nic jiného nemyslí, nic jiného nechce a vlastně ani nic jiného nepotřebuje. Je to trochu děsivé. Vlastně ne – je to sakra děsivé. Člověk by měl být rád za každý svůj koníček, něco, co ho baví, někoho, koho může mít rád. Protože jak do toho jednou spadnete, očividně to už nikdy, nikdy nejde zpátky.

20.01.2018

Pravdepodobne drsnejší príbeh ako My deti zo stanice ZOO, odohrávajúci sa na rozdiel od tejto knihy – v bývalom východnom bloku, v Prahe. Podobné knihy vhodné na prečítanie by mohli byť napríklad Dýka a kríž Davida Wilkersona alebo Run baby Run Nickyho Cruza.

13.12.2017

Příjemné překvapení - od Johna jsem neočekávala žádný zázrak. Velmi sugestivně popsané jak lehce se dá spadnout do závislosti, která nevyhnutelně veden ke zkáze.
Ihned jsem si zavzpomínala na své mládí, rebelii a vzdor vůči společnosti, a vlastně i pochopila proč se Michal snažil uniknout despotickému otci, opičí lásce matky a zklamání první lásky. Nic z toho člověka neomlouvá, ale tyto vlivy se dají alespoň pochopit.
Realistické popisy z nemocnice a psychiatrické léčebny dodávají příběhu jistou syrovost.

08.12.2017

Kniha se snaží o český Děti ze stanice ZOO, ale nemá šanci. John Prostě není spisovatel (rozuměj: neumí psát čtivě) a vlastně to ani nemá žádnej děj. Jen to poselství: Drogy jsou špatné, áno!

28.11.2017

Kniha je psaná opravdu čtivou formou. Četla jsem už podruhé.

24.11.2017

Kniha z povinné četby. Četla se mi relativně dobře, akorát já tu feťáckou tématiku opravdu moc nemusím..

20.11.2017

Kniha, která dává neuvěřitelný pohled do zákulisí narkomanského života. Ukazuje na zoufalý boj se závislostí na drogách. Vážím si, díky ní, více všech, kdo ji dokázali překonat.

20.11.2017

Naprosto neskutečná kniha, četla jsem ji už asi třikrát, ale vždy mě dostane ten příběh... opravdu paráda...

31.10.2017

Děsivý příběh. Jakákoliv závislost umí člověku zničit život. Stále jsem doufala, že Michal svůj boj vyhraje, bohužel. Knihu jsem přečetla jedním dechem, se sevrenym žaludkem. Pro mně nepochopitelné, jak může člověk mít jedinou lásku - drogu. Velmi smutné a snad pro část populace poučné.

30.10.2017

Po Dětech ze stanice ZOO druhá kniha, kterou jsem si o drogách jakožto odrostlejší puberťačka přečetla ještě za socialismu. Jsou to knihy nesrovnatelné, ale v té době - alespoň v mém případě - zafungovaly jak se asi předpokládalo. Děs z tvrdých drog byl dostatečný a trvalý...Autora moc nemusím, i když toto zrovna byla kniha tehdy objevná a určitě záslužná....

12.10.2017

Ještě na základní škole jsem přečetla první stránky, udělalo se mi špatně nad popisem žil Michala Otavy a knihu jsem (dosud jako jedinou) odložila. Pak jsem ji přečetla na druhý pokus … a místy s velkým odporem k pokračování v četbě. Po letech jsem se k ní vrátila a stále mám stejné pocity. Kniha by měla být ne doporučenou, ale povinnou četbou. Necelých tři sta stránek popisuje totální devastaci lidské osobnosti, stále se opakující závislost, odvykání, vězení, několikadenní víra v lepší zítřky, závislost …, skvěle vykresluje vnitřní svět oběti drog. Děsivé, jak do toho člověk lehce spadne. Šílené, jak sebou nechá mladý muž manipulovat. Nepochopitelné, jak místo užívání života plnými doušky myslí závislý jen na jedno. Strašné, jak svým způsobem nemocný člověk riskuje stále víc a víc. A přitom měl hlavu na to, aby něco dokázal. Epilog, který rozbrečí. Na svou dobu velmi otevřené dílo.

25.09.2017

Ve své době kniha jako zjevení. Vždyť jsme byli všichni svazáci a pionýři, ti přece nemohou brát drogy... Divím se, že vyšla a mrzí mne, že R.John se nedržel spisovatelského pera. Asi by dokázal potěšit mnohem víc lidí než jako politik....

20.09.2017

Memento... Michal Otava.. Tato kniha by měla být jako povinná četba. Četla se jedním dechem, díky výzvo (čtenářská výzva 2017)

16.09.2017

Odstrašující čtení, které jsem ale přečetla jedním dechem. Rozhodně stojí za přečtení.

03.09.2017

Kniha, kterou jsem četla spolu s mými spolužáky asi ve 14 letech (mimo povinnou četbu). Je to síla, ta závislost. Těžko se tomu věří, že s námi tak manipuluje, až je pak najednou pozdě. Po tomto se bojím propadnout jakékoliv závislosti a přesto je to všude kolem mě.

31.08.2017

Moje první kniha, kolem 15 let cca + - 3 roky, stejně jak odstrašující pro mě osobně byla vyzývavá a namísto odstrašení, mě zajímalo jaký to je pocit)), proto není divu, že jsem o pár let propadl i když lehčím drogám, takže rozhodně bych to nedoporučoval jako odstrašující příklad, jinak zajímavá, ještě si pamatuji, že jsem se občas utápěl v dojmech či hrdina zrovná prožívá halucinaci, či realitu, ale bylo mi 15 a ted se toho v dojmech moc nezmenilo :D)

24.08.2017

Jedna z mojích prvých audioknih. Vypočuzl som si ju v práci a aj vdaka nej mi cas ubehol ovela rýchlejšie ako by to bolo za normálnych okolností. Veľmi zaujímava knižka, poučná i odstrašujúca.

08.08.2017

Tuto nepřekonatelnou knihu bych dala jako povinnou četbu všem.