Memento
Radek John
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164031/bmid_memento-164031.jpg
4
3718
3718
Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, po něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze. V Mementu nečteme poučení, varování, výstrahy, ale pronikáme do lidských osudů, bytostně cítíme, jak málo stačí, aby se život člověka zhroutil do marného a bezútěšného živoření.... celý text
Přidat komentář
Memento je kniha, která mě chytla hned od začátku, protože mám ráda takové pravdivé příběhy a přiběhy o závislostech. Myslím si že by si každý měl přečíst takovou knihu aby se alespon na kratičkou chvíli vžil do lidí kteří propadli nějaké závislosti. Je to velice poučná kniha a ráda si jí přečtu znovu. DoporučujiVám ji přečíst. 5*
Jedna z mála knih, co mne z povinné četby na škole chytly. Mám Memento přečteno několikrát a určitě jej ještě párkrát do svého měsíčního repertoáru zařadím. Pamatuji si, že Radek John se opravdu dostal do skupiny těch špíňáků, aby příběh byl opradu autentický a perfektní. Což se mu naprosto povedlo. Více takových dobrých knih na ožehavá témata.
Silný příběh, jak se z normálního kluka stane feťácká troska. Bohužel jsem v tomto směru dost omezená a NIKDY nepochopím PROČ?
Když jsem knihu dočetla, byla jsem v šoku, protože nikdy bych neřekla, že drogy můžou někomu takhle zničit život.
Knihu bych doporučila všem náctiletým, protože je psaná hodně podrobně a myslím, že dokáže odradit. Sám autor tvrdí, že jako předlohu použil opravdové osudy lidí.
Je to velmi poučná kniha, která nám až neobyčejně živě vysvětlí pocity drogově závislého.
Drsná kniha, kterou bych doporučila všem náctiletým jako povinnou četbu. Experimentovat s drogami je velmi nebezpečné a konce jsou velmi smutné!
Velmi poučná kniha, četla jsem ve správném věku a od té doby mám zažité, že s drogama není dobré si nic začít. Měli by číst všichni "dospělí" puberťáci, kteří jsou frajeři a netuší, co čeho mohou spadnout.
Kniha se mne moc nedotkla. Hlavně proto, že na rozdíl od jiných knih o závislostech, zde se po mně neplazil ten strašně zvláštní feťácký pocit. U toho smutného příběhu jsem byl, ale jen jako chladný, nezúčastněný pozorovatel. Stejně jako jim byl John, když tu knihu psal.
Memento ve mě zanechalo zásadní stopy v tom, že se Radek John do knihy úplně vžil a drogovou tématiku zde rozpracoval od A až do Z až do svých konečných důsledků. Kniha je plná drog, propíchaných rukou, smrti. S hlavními hrdiny jsem prožíval všechno a uznale musím kývnout hlavou před tím, jak nám byl zde život feťáků dopodrobna vylíčen.
Četla jsem asi před 20 lety a teď znovu. Stále aktuální problematika drog, napsáno tak, že si člověk říká: to snad ani není možný a přitom ví, že je......
Tohle je jedna z mála knížek který sem četla víckrát a asi mě nikdy neomrzí ale sto lidí , sto názorů . No a dalšího komentáře netřeba knížku přečtěte a uvidíte sami :)
Už jsem pár knížek se zaměřením na drogovou závislost četla, a proto ve mě tato kniha nevyvolala nějak velké zděšení. Dobře se čte, není to nějaké dlouhé.
Poprvé jsem se do ní snažila začíst někdy na gymplu po Úplné prázdnotě a Dětech ze stanice ZOO. Vadilo mi ale Johnovo přeskakování v čase, dočetla jse asi do čtvrtiny, začala jsem se ztrácet v ději a knížku odložila. Vrátila jsem se k ní až o 10 let později, když jsem hledala v knihovně něco na pískoviště :-). Do knížky jsem se zažrala a nemohla jsem od ní odtrhnout oči. Až teď v dospělosti mi ono skákání v čase naopak vyhovovalo a řekla bych, že ze všech knížek s drogovou tematikou se mi tahle líbila nakonec asi nejvíc.
Knihu jsem četla na střední - bylo to tehdy "v kurzu". Ale musím říct, že na rozdíl od "My děti ze stanice ZOO" mě příliš nezaujala a dočetla jsem ji jen s velkými obtížemi.
Neměl jsem to znovu číst.
Na základce to bylo boží a kdo to nečetl, byl mimo. Ale s odstupem let je to vyšumělá záležitost. I když...
Jako memento to platnost má a klidně bych to dal na základku jako povinnou četbu..
Díky i přes současnou kritiku ale patří naší češtinářce na ZŠ. Četla nám to při hodinách literatury a mě to tak vzalo, že jsem si to půjčil v knihovně. V osmé třídě jsem z toho byl vyvalenej jako tele a pak četl ještě jednou někdy kolem dvaceti let, ale nedočetl. Téma feťáků šlo tehdy mimo mě.
A tento poslední pokus jsem dělat neměl. Setřel jsem si z knihy kouzlo kultu.
Proto ty 3/5
Kniha se čte velmi dobře, není zbytečně vulgární, ale celkově se mi líbila o něco míň než My děti ze stanice Zoo.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny dospívání rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupeže
Autorovy další knížky
| 2008 |  Memento |
| 1990 |  Džínový svět |
| 1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
| 1995 | Drogy! |
| 1984 | Začátek letopočtu |
Strhující příběh o tom, jak snadno se dá dostat k drogám a rychle k nim propadnout.
Příběh nám skvěle popíše jak se narkoman cítí bez drogy, co pro něj droga znamená a co by pro ní udělal. Příběh krásně ukazuje lásku mezi narkomany, protože láska mezi narkomany není láska k člověku druhému, ale k droze.
Rozhodně doporučuji !