Memento
Radek John
Memento je román o narkomanech. Tato věta říká sice to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Především nevypovídá o tom, že autor pojal svou prózu jako svědeckou výpověď - nikoli jako příběh "o nich", ale jako "jejich" příběh. Čtenář se dostává do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, po něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života, kteří se sesouvají na šikmé ploše sebezničující vášně k naprosté zkáze. V Mementu nečteme poučení, varování, výstrahy, ale pronikáme do lidských osudů, bytostně cítíme, jak málo stačí, aby se život člověka zhroutil do marného a bezútěšného živoření.... celý text
Přidat komentář
Skvělá kniha o mládí zkaženém drogami. Myslím, že tuhle knihu by měli rodičové podstrčit svým dětem. Je naprosto odpuzující.
Přečetla jsem ji jedním dechem a nestačila se divit. Je to smutné... Doporučuji
Memento jsem četl na střední škole a to jedním dechem. Pro mě jedna z nejvíce čtivých knih. Děj je skvělý, žádné zbytečné pasáže a čtenář sleduje jak jdou všichni na drogách pomalu, ale jistě do hajzlu...
zbožňuju tuto knížku! popisy stavů mysli pod drogama (i bez nich) mi naprosto stačí k utvoření obrázku o účincích a stačí mi o tom jen číst..
Líbila se mi věta "Závislost je rakovina mysli." A to je zároveň poslední, co se mi na této knize líbilo.
Jasně, ukazuje, že feťáci jsou hnusní a mají to v životě těžké. Že člověk nemá fetovat. Že člověku, kterému není pomoci, stejně pořád někdo vnucuje rady a záchranu. Bylo to nechutné, odrazující, ale tak strašně nudné.. V moři knih s podobnou tematikou je pouhou kapkou. Ale jestli chcete potrestat vaše děti, dejte jim to přečíst. Už budou hodné (a snad ani ty drogy do ruk nevezmou).
Je to hustý. Určitě povinná četba pro mládež na Žš. Ať ví, jaký ten svět je i s jeho negativními stránkami. Některé knížky popisují hlavně haluze jaký vidí feťáci. Tahle ukáže na to, jaké má pak člověk postavení apod. Hlavně jak se mu huntuje tím tělo...
Skvělá kniha! Rozhodně mnohem lepší než My děti ze stanice ZOO, které se prvoplánově snaží šokovat, čímž mě spíše nudí, než abych jimi byla nadšená. Navíc čtivé, a pokud si z toho někdo vezme ponaučení, pak jen dobře. Se zařazením knihy na Seznam povinné četby bych taktéž neváhala. ;)
Slova z doslovu - Mnozí kritici tvrdí, že by svedli knihu napsat mnohem lépe než Radek John. Jenže v té době ji nikdo jiný neměl odvahu napsat, pouze Radek John, a proto s tímto názorem naprosto souhlasím, a přestože mi slohová stránka Mementa naprosto vyhovuje, dívám se na něj především jako na jednu z prvních knih s námětem narkomanů u nás, průkopníka.
Číst tuto knihu v době, kdy vše co je v ní napsané jsem ještě neznala a nebylo to nejaktuállnější téma, tak bych byla nadšená a unešená, ale v dnešní době mi to příjde již o ničem. Vše co je v té knize vám poví kdokoli o fetácích apod. spíše mě to zklamalo.... Je to tuctový příběh, který mě neoslnil něčím novým.
K Mementu jsem se vrátila po necelých 9 letech. Vnímala jsem ji tehdy jinak, vadil mi styl vyprávění, střídání er- a ich-formy. Dneska jsem ji dočetla a jsem z tohoto způsobu psaní nadšená...
Příběh byl sám o sobě jen hrubým (nicméně velice surově a naturalisticky popsaným) nástinem feťákova úseku "života", protože kdo tím neprošel, nemá nikdy šanci pochopit, uvěřit a dokázat uvědomit ve své hlavě s naprosto jinými postoji, co TO VLASTNĚ znamená...
Pěkná kniha.Četla jsem jí nahlas synovi,kterému bylo tenkrát 11let,a slíbil mi,že se na drogy nepodívá. Já jako máma u toho brečela a jen v duchu jsem říkala,at mě to nikdy nepotká.
Což o to, téma to zajímavé je, ale komu se chce číst 300 stran o feťákovi co se snaží sehnat dávku? Jedna z mála knih, kterou jsem nedotahla do konce.
Na začátku si tak knížka hledá žílu. Nespěchat. Klid. Pak se do ní krásně napíchne. Oblouznit a uchlácholit. Všechno určitě dobře skončí, protože bez "věcí" to zmákneme taky. Dokážeme přestat, kdykoliv budeme chtít. Ale jak se příběh zapichuje znova a znova a některé žíly jsou už rozpíchané a zpoza euforie a velké lásky vystrkuje růžky ta sviňská smrt, už není cesty zpátky. Tempo. Emoce. Zrada. A poslední stránka bude, možná, vykoupením... Neskutečně strhující dílo, z totálně šedé zóny osmdesátkového Československa s naprosto nadčasovým příběhem.!
další z hrozných příběhů o narkomanech.lepší mi však přišla kniha: my děti ze stanice ZOO, ale je hodně dlouho, co jsem tyto knížky četla, ale příběh vás hodně zasáhne a uděláte si obrázek a odpudí vás od braní drog
Tuto knihu bych dával dětem číst povinně (spolu s My děti ze stanice Zoo a filmem Requiem for a dream). Minimálně já díky ní nebudu nikdy fetovat.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny dospívání rozhlasové zpracování feťáci, narkomani krádeže a loupeže
Autorovy další knížky
2008 | Memento |
1990 | Džínový svět |
1990 | Jak jsem viděl Ameriku |
1995 | Drogy! |
1984 | Začátek letopočtu |
Velice děsivá kniha.Je to strašné jak si někdo může zkazit život :(
Komu se dobře četla,doporučuji My děti ze stanice zoo.