Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory
Veronika Homolová Tóthová , Viola Stern Fischerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311508/bmid_mengeleho-dievca-skutocny-pribeh-sl-ldI-311508.jpg
5
2612
2612
„Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí. Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.... celý text
Literatura světová Pro ženy Válečné
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan, 2016
více info...
Přidat komentář
Váš život je v plném proudu. Pomalu dospíváte a kolem vás se začne motat první láska. Přemýšlíte nad tím, jak by váš život mohl vypadat dál a pak to přijde, válka!
Protože jste židovka nesmíte dál bydlet ve svém domě, nesmíte vycházet v určitou hodinu ven, nesmíte studovat. Pak vás odvedou do haly plné lidí, vy nemáte co jíst a netušíte, co se to vlastně děje.. ve vlaku jste nejmladší a jste u okýnka.. co to asi bude pro vás znamenat, když se cestuje dny?
A pak ho hned po výstupu z dobytčáku spatříte. Muže, který vám vaše iluze o tom, že se doteď dělo to nejhorší, rychle změní, stojí před vámi sám pan Mengele, který si vás vybral.. ach jaké štěstí.
Kdyby se mě někdo zeptal, jakou knihu bych doporučila s tématem 2 sv. bude to určitě tato kniha.
Protože je tak citlivá a plná lásky, protože je tak krutá a protože za mě mapuje nejlépe to, co se za této doby dělo.
Líbí se mi a vím jak divně to může znít, ale opravdu se mi líbí to, jak se díky vyprávění hlavní hrdinky dozvíme, jak se svět během pár let změnil. Jak si vlastně každý myslel, že to nebude tak strašné, proto skoro nikdo neměl to velké nutkání utíkat. Cítil se potřebný. Cítil se být člověkem jako každý jiný.
Ty krutosti, ty odporné činy.. ať už od lidí, co si užívali, že mohou zabíjet v ulicích nebo těch, co byli za zdí a ostnatým drátem.. k nim nemohu ani nic smysluplného dodat.. svírá se mi z nich vše v těle..
K této knize jsem si udělala tolik poznámek, jak snad nikdy a vím, že kdybych knihu četla odkládám ji dost často.
Poslech mi tedy pomohl nejen v tom, že jsem ji měla snad za dva dny "přečtenou" ale přišla jsem si jako bych seděla v jedné místnosti s paní Violou a poslouchala, co se jí v životě přihodilo. A navíc ten přednes! Jitka Ježková má neskutečně příjemný hlas a Paní Cibulková mě opět přesvědčila jako herečka, neskutečná to žena!
*audiokniha
Výborná kniha, hltala jsem stránky, nemohla jsem přestat číst. Jedině doporučuji.
Nepopsatelně silný příběh. Během čtení jsem knihu musela několikrát odložit abych vůbec dokázala udržet slzy a vstřebala jaké nepopsatelné hrůzy museli lidé tehdy vytrpět. Každopádně tuto knihu bych doporučila přečíst každému. Díky ní jsem si uvědomila, že spoustu věcí považujeme za samozřejmost, i když to samozřejmé vůbec být nemusí.
Velký obdiv a díky patří autorce, která nepřestala bojovat a podělila se s námi o její nelehký životní osud.
Velice silná kniha. Věděla jsem co se zhruba dělo za hrůzy a tady to bylo dokonale popsané, strašně mě to mrzí, to vše, co se dělo. Ke konci jsem se málem rozbrečela, kdo četl víte proč. Jinak souhlasím s jinými, že moc nechápu jméno knihy, když to moc nesouvisí. Každopádně kdo dokáže tyhle hrůzy číst, všem doporučuji.
Vůbec nevím, co říct. Tolik smíšených pocitů, těch příběhů, tolik událostí, které byly opravdu strašné, že si člověk nedokáže představit, jak by se zachoval. Hlavně se pořád člověk musel ptát: "Opravdu toto dělali"? Tolik zvrácených věcí... Některé kapitoly byly opravdu pro mě velmi silné, že jsem nemohla udržet slzy. Nicméně jsem ráda, že se autorka rozhodla podělit o její příběh, i když to muselo být velmi těžké, neboť s takovými věcmi se člověk nikdy nevyrovná. Osudy těchto lidí by neměly být zapomenuty.
Velmi dobře napsaná kniha. Nemůži jinak ohodnotit než plným počtem hvězdiček. Je až neuvěřitelný, co se v knize odehrávalo a měla jsem celou dobu čtení husí kůži. Viola byla obdivuhodná žena a její příběh byl plný emocí. Zatím nejlepší kniha, co jsem četla z této tématiky.
Proč?
Jak se toto mohlo stát??
Velmi dobře zpracovaná tématika. Plakala jsem na každé stránce. Nešlo jinak..
Ačkoli se v poslední době přímo roztrhl pytel s knihami o holocaustu, tato mi vyrazila dech zatím asi nejvíce. Působí spíše více jako autobiografie, než-li jako román. Do dějové linky je zapojeno spousty vedlejších informací a souvislostí, zároveň proto bych tuto knihu rozhodně nedoporučovala čtenářům, kteří o druhé světové válce nic moc neví. Naopak bych jí doporučila těm, kteří si své vědomosti chtějí obohatit či urovnat. Kniha pojednává o těžkém období naší historie, kde se význam slova lidskost vytrácí. Autorka zde vyobrazuje oddanost Židů. To jak udělali, co se jim řeklo, jelikož do poslední chvíle je nenapadlo, kam až se jejich situace může vyvíjet. Postupně poté většina z nich ztrácí naději. Avšak i přes tyto děsivé věci se tu nachází důraz na přátelství. Oceňuji dobové fotografie, které mi pomohli spoustu věcí lépe pochopit. No a na závěr - doporučuji si k sobě připravit krabici s kapesníčky.
,, Až s maminčinými slovy ke mně dolehla definitiva a tíha toho dopisu. Po ně jedna věta: ,Židi nesmí bydlet na hlavních ulicích' pro nás náš život, náš domov, naše bezpečí.
(SPOILER) Tahle kniha rozhodně byla zápřah na emoce. Neskutečně zpracované téma holokaustu, smutný příběh Violy a její rodiny, u kterého se člověku ani nechce věřit, že se opravdu stal. Knížka začíná jako dívčí román a popisuje dětství/dospívání Violy, ale záhy se pak děj přesouvá do koncentračního tabora. Během čtení, které bylo tak napínavé, že knihu šlo jen stěží odložit, se mi nejednou oči zalily slzami. Opravdu silný příběh.
Kniha plná bolesti, smutku a neskutečného utrpení. Některým věcem snad jen těžko uvěřit, bohužel to není smyšlený příběh, ale skutečnost... Strastiplná cesta Violy se i přes to čte dobře, nelze se od ní odtrhnout, i když si přijdete, že je to horší než peklo. Představivost si s popisy pokusů poté ještě vyhraje. Na takové věci by se nemělo nikdy zapomenout.
Včera jsem dočetla tuto knihu s příběhem Violy a její rodiny a stále nemáme slov. Jsem zděšená, smutná, ubrečená. Je až neuvěřitelné, jak dokážou být lidi k sobě zlý a krutý. Jsem vážně ráda, že paní Viola nakonec našla své životní štěstí i potom co musela za války všechno prožít a vytrpět. Na tento příběh jen tak nezapomenu, v srdci zůstane. Za mě jedna z nejlepších knih na toto téma. Žádné zkrášlování pravdy, bez přetvářky, příběh psaný životem.
Kniha jako výpověď o hrůzách konaných v Osvětimi je velmi cenná a měla by se číst povinně. Není nad osobně vyprávěný příběh. Četla jsem ji po částech, neboť najednou je to moc velká zátěž. Co mi ovšem vadilo a při čtení mne neustále rušilo, bylo nadpoužívání zdrobnělin. Slovenština je v tomto jiná a nemá tolik stupňů jako čeština. Chápu snahu o zjemnění příběhu, ale mě to opravdu štvalo a překladatel nebo editor se měli více zamyslet, jak to nastavit. Slovo "ptáčátko" si nejspíš vždycky spojím s tímto příběhem.
Nemám slov. Cítila jsem se jako jedno z děvčat, na které dělal pokusy sám ďáběl, tedy dr. Mengele. Při čtení této knihy se mi chtělo brečet, zvracet. Mengeleho děvče mi otevřelo více oči o tom, co se událo v koncentračních táborech. Doporučuji
Tak tohle je moc. Jedna věc je o tom všem vědět, znát historii, filmy a dokumenty. Druhá je číst o tom - nechat představivost zpracovávat právě čtené do obrazů v mysli. To se pak kapitoly "Mengele a chlapeček" a "Anna" nedají dočíst bez slz. Někteří vytýkají první část knihy, která je jak z prvorepublikového filmu s Oldřichem Novým. Mně vůbec nevadila, ba naopak - krásně nastínila tehdejší dobu, zvyky, způsoby chování, první lásku. Samozřejmě to vše podtrhla autorka/spisovatelka svým stylem psaní a to se pak tahle knížka čte sama. A pokud má někdo problém s tím, že se Mengele v knize, tedy v příběhu Violy, prakticky neobjevil, vězte, že to bylo jen a jen dobře pro ni samotnou. Nedovedu si představit, jak by to totiž dopadlo, kdyby se "více zajímal". Jen malé povzdechnutí na závěr - škoda že se alespoň krátká kapitola nevěnovala životu Violy v pozdějších letech jejího života. I tak je to ale vynikající kniha, o věcech, které nemají být zapomenuty.
Uff po dočtení této knihy se mi chce hodně věcí, chce se mi brečet, řvát, zvracet....Moc silný příběh paní Violy Stern bych nazvala emocionálním tsunami :-( Některé kapitoly byly šílené (Mengele a chlapeček, Pokusy...) část kapitoly o chlapečkovi jsem nebyla schopná přečíst, prostě to nešlo, všichni lidé si tehdy procházeli peklem, ale matky si procházely peklem dvojitým :-( nevědět co je s mým dítětem....nebo naopak vědět....bude mi chvíli trvat než to zpracuju :-/
"Otevřela jsem svůj balíček převázaný konopným provázkem. Otevřela jsem ten tvrdý papír. Bylo v něm malinkaté jablíčko, čtyři oloupané vlašské ořechy a malý balíček z mastného papíru, do kterého se balilo maso u řezníka. I ten jsem otevřela. Byly v něm asi čtyři lžičky marmelády. Byla meruňková. Slaďoučká. Výborná.
Všechny jsme plakaly. Všechny jsme pochopily, že to jsou balíčky od "Červeného kříže" z Hansova světa. A on, když nás tam viděl, se radoval a plakal štěstím, dojetím, a plakal i z hlubokého smutku. Hans byl Němec. Ale především to byl člověk."
Tato pasáž dokazuje, že to není o národnostech, ale jen a pouze o lidech. Paní Viola udělala moc dobře, že se na závěr svého života rozhodla svůj příběh vypovědět. Protože tyto osudy nesmějí být nikdy zapomenuty. Drsné to bylo, nespravedlivé to bylo, bolavé to bylo i dojemné to bylo. Díky za to, nezapomenu!
Četla jsem už nespočet knížek(životopisů) z této doby a myslela jsem, že mě už jen tak neco nerozhodí. Tohle mě však naprost rozsekalo a myslím, že se z toho budu vzpamatovávat jestě dlouhou dobu. Rozhodně doporučuji všem
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Skrýt reklamy
Silný, strašlivý příběh, nerada čtu toto téma, protože mě to vždycky psychicky zcela odrovná, hlavně od doby, co mám vlastní děti. Obdivuji všechny, kteří dokázali přežít, nikdy nepochopím ty, kteří se dopouštěli všech těch hrůz. Upřímně doufám, že se lidstvo z minulosti poučí.