Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory
Veronika Homolová Tóthová , Viola Stern Fischerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311508/bmid_mengeleho-dievca-skutocny-pribeh-sl-ldI-311508.jpg
5
2612
2612
„Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí. Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.... celý text
Literatura světová Pro ženy Válečné
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan, 2016
více info...
Přidat komentář
Neskutečná kniha, kde jsem si u čtení musela dávat pauzy, abych vydýchala slzy v očích. Další z příběhů, které je potřeba si stále připomínat, aby nacistická zvěrstva nezůstala zapomenuta.
Velice silný příběh... celou dobu si říkáte, že toto nemůže být pravda, nemohly se všechny ty strašné věci přece stát... A ony staly a někdo je opravdu prožil a já nerozumím, jak tohle jedna lidská mysl mladého děvčete mohla zvládnout. Měl by si knížku přečíst každý, každý by měl vědět, co se dělo a co už se nikdy stát nesmí!
Velmi povedené zpracování příběhu. Kniha je čtivá a není problém se do není ponořit a za den přečíst. Příběh ve vás bezpochyby vyvolá silné emoce a na konci si nebude jistí, jestli tu knihu milujeme nebo nenávidíte.
Musela jsem to cist s prestavkama..precetla jsem dost literatury s timhle tematem , ale tohle byl pro me asi nejsilnejsi pribeh
Kniha, která se čte hodně těžce - ne pro styl, ale pro ten příběh. Jak hrozný musel být návrat po všem utrpení "domů" a uslyšet (citace): "Vy jste odsud odešli a už jste se neměli vrátit!"
Neuvěřitelně silný příběh, během kterého mi běhal mráz po zádech a vynechávalo srdce. Během čtení se mi vystřídaly snad všechny emoce; od úsměvu a dojetí při randění s Arthurem a dalších pěkných situací před válkou, po znechucení a děs při dění za války... Respekt a čest všem, co si tuhle hrůzu museli prožít... Tuhle knihu budu rozdýchávat ještě dlouho...
Tuto knížku jsem musela několikrát během čtení odložit. Vůbec to nebylo kvůli tomu, že by se četla špatně, ale tento příběh je tak silný a zdrcující, že jsem ho potřebovala postupně vstřebávat... Tolik hrůz v jedné knize. Bylo mi z toho až úzko. Díky za tyto silné lidi, co se nebojí "jít se svou kůží na trh" a nebojí se podělit se o svůj příběh. Je potřeba, aby se o těchto hrůzách mluvilo a vědělo se, právě proto, aby se už nikdy neopakovaly! Doporučuji přečíst.
"Birkenau - a jsem si jistá, že i jiné koncentrační tábory-bylo peklo. To nebyl drsný tábor s přísným režimem a brutalitou dozorců. Bylo to čiré peklo, které si dokázali navzájem vyrobit lidé pro jiné lidi ještě na Zemi."
Mohla bych popsat tři stránky, citovat desítky odstavců o zverstvech, která prováděli lidé jiným lidem jenom proto, že se cítili nadřazenější a protože prostě mohli. Ale proč bych to dělala, když každý, který si o této etapě dějin něco zjistil a něco načetl, ví, že to jen málokdy dopadlo dobře... Ale právě těch několik, co přežilo, nám ostatním ukázalo nejenom nezlomnou vůli přežít...
Toto není spoiler, toto se skutečně dělo...
Brečela jsem, když jsem dčeři četla nahlas úryvek jak Mengele oddělil kopancem matku s dcerou - jedna do plynu, druhá na pokusy...
Několik dní jsem myslela na umučeného asi 21. letého chlapce, na kterém se fašisté "učili" vyslýchat vězně a jehož tělo ani díky způsobeným zraněním nevrátili rodině... Představte si, že by to byl váš, nedávno plnoletý syn, vnuk, příbuzný...
Hlavní hrdinka se z idylického života a první lásky dostane přímo do válečné nenávisti, vyhnání z domovů, cestě za smrtí... s dovětkem "návrat nežádoucí".
Jedna z mála naprosto perfektních, letos přečtených knih. Taková, co by si zasloužila deset hvězdiček...
Přečteno: srpen 2019
Příběh je koncentrací utrpení, bolesti a strachu. Čím více o koncentračních táborech čtu, tím více nedokážu pochopit, jak je možné, že všechno to bezpráví a naprosto všechny negativní "věci", které si umím představit, mohli lidé zvládnout a přežít. Nespravedlnost a zvrácenost do mě prostupovala po celou dobu čtení a asi mě dlouho neopustí.
Některé události jsou tak drásající, že je těžké přinutit se je číst. Věčný pokoj duším těch, kteří je museli prožívat.
Precetla jsem ji za den a pul. Krasne napsane, na konci jsem nemohla prestat brecet. Urcite se k ni vratim
Nevím, co napsat, aby to neznělo nevhodně. Napsala bych, že kniha byla krásná, ale vzhledem k tomu, čím si Viola prošla, to takto napsat nemůžu. Ale každý, kdo knihu četl, pochopí, jak to myslím.
Velký obdiv paní Viole! Její životní příběh je děsivý, ale díky jejímu optimismu a vnitřní síle dokázala přežít nelidská zvěrstva, přenést se přes ty hrůzy, které prožila v několika koncentračních táborech, kde vlastně měla štěstí v neštěští, že neskončila rovnou v plynové komoře, ale "pouze" jako pokusný králík dr. Mengeleho a po válce žít víceméně normální spokojený život.... je to těžká kniha, žádné odpočinkové čtení, vždy jsem si musela dát pauzu u nějaké lehčí knihy, ale jsem ráda, že jsem jí dočetla, člověk si má neustále připomínat, že jeho problémy jsou vlastně úplně nicotné v porovnání s tím, co byli lidé schopni přežít například za války...
Zní to divně, ale ukládám ji do složky LÍBILO SE.
Těžko říct, co se na ní vlastně hodnotí kladně - styl vyprávění? Fakt, že se člověku "líbí" popisy hrůz a reálných utrpení? Slovo líbí se je tu asi neadekvátní, ale já bych to tak nazvala.
Četla jsem hodně této tématiky a ne vždy vás vyprávějící pamětník zaujme, ne vždy mu věříte.
Ač mi přijde výběr fotky na přebalu nelichotivý - z Violy to dělá vytlemenýho náctiletýho diblíka a ne mladou slečnu, což mi zprvu příjemný nebylo - nevadila mi a věřila jsem jí.
V tý knize je totiž plno slov, který jsem jinde nečetla. Není to jen suchej výpočet a popis hrůz, ale jsou tam příběhy druhých, jsou tam citový myšlenky, který bolí.
O sterilizačních pokusech na ženách jsem četla už jinou knihu a ač píšete že tam byla jen párkrát takže v tý knize moc pokusů na ní nebylo, stačí už jen ten fakt toho, že
to podstoupila opakovaně.
Prostě jsem ji četla v kuse a možná by bylo dobrý tohle dát číst děckám místo toho, aby se naučili (beztak to vše hned zapomenou ihned co vezmou do pracek placatý mobily) nějaký datumy a pouhej obecnej fakt, že byly tábory "pracovní" a vyhlazovací.
Velmi drsná kniha popisující předválečnou dobu, průběh války, koncentrační tábor a nastínění poválečného života. Je zde opravdu vše, abyste pochopili absurditu přehnané nenávisti vůči Ž/židům. Kniha je velmi čtivě psaná, takže se dobře čte. Brutalita Mengeleho pokusů je naprosto hrozná a je nepředstavitelné, že se tyto věci opravdu staly. Knihu velmi doporučuji!
Už jsem pár knih s touto tématikou přečetla a musím přiznat, že tato kniha se mi četla nejhůře. Nejhůře v tom smyslu, že jsem i několikrát brečela...
Není to jen příběh, který popisuje hrůzy, které se děly. Můžeme si přečíst i příběh o životě dívky, který žila před válkou. O jejích každodenních starostech, její rodině a také o její první lásce.
Chtěla bych poděkovat za tuto knihu a za to, že v knize jsou i další příběhy lidí...je potřeba tyto příběhy předávat dále.
Knihu jsem dočítala s husí kůži. Je až neuvěřitelné, co za zvěrstva dokáží páchat lidé na lidech. A možná ještě neuvěřitelnejši je to, že i když Viole ( a nejen ji,ale všem lidem v koncentracich a pracovních táborech) sebrali veškerou identitu, zbavili lidskosti a sebrali vše milované, dokazala tu hrůzu přežít! Klobouk dolů a modleme se at nás "tohle" nikdy zpátky nepotká.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Skrýt reklamy
Hodně silný příběh. Opravdu mi až občas jde rozum stranou čeho lidé byli schopni se dopustit na jiných lidech. Ba co víc nejhorší na tom je, že stále v této době se najdou tací, kteří tyto zvěrstva omluvují a nebo podporují. Hrůza děs !