Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory
Veronika Homolová Tóthová , Viola Stern Fischerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311508/bmid_mengeleho-dievca-skutocny-pribeh-sl-ldI-311508.jpg
5
2579
2579
„Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí. Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan , 2016
více info...
Přidat komentář
Knizku som si kúpila na letisku v Prahe aby som si skrátila chvíle na slnečnej Sardínii. Vedela som o brutalite v obdobi Holokaustu ale vcítiť sa do niekoho príbehu kto to celé prežil bolo veľmi smutne pre mna. Vždy keď si prečítam nejakú knižku ktorá trhá srdce tak som taká vďačná za svoj život za svoju zdravú rodinu a prestávam riešiť hlúposti ako pár kíl navyše alebo nejakú trapnu vyrazku a aj prestávam súdiť druhých ľudí. Ľahko sa nám na niekoho pozerá na ulici koho môžeme dobre poohovarat ale v skutočnosti je v kazdom človeku živá duša a charakter , osobnosť a nik netuší čím si ten človek v živote prešiel alebo akú životnú situáciu práve prežíva. Troska som odbočila ale takto som to cítila po prečítaní. Sama mám doma dvojičky a nedokážem si predstavit že by im niekto tak ubližoval. Mengele bol naozaj obluda a nedokážem pochopiť ako je možné že ho nikto nezastavil. Pochybujem že by na svete existoval ešte jeden takýto druh človeka. Za mna knižka na 1000 hviezdičiek
Některé momenty knihy se mnou zůstanou ještě hodně dlouho...
Těžko se mi takové příběhy hodnotí. Protože jak chcete hodnotit něco, co nějaký člověk opravdu prožil?
Když se o této historii učíme v dějepise, je to samozřejmě hrozné a nepředstavitelné. Ale teprve když se ta historie stane osobním příběhem, který například prožijeme s děvčetem jako Viola, tehdy se z toho stává transcendentální zážitek.
Někdo moudrý kdysi řekl, že historii bychom si měli připomínat hlavně proto, abychom se z ní poučili. Snad si tedy knihu, jako je tato, přečte každý člověk za život alepoň jednu.
Precteno behem dvou dnu, protoze jsem se bala, ze ztratim odvahu knihu docist. Prime svedectvi o tom co dokaze strach a umele vyvolana nenavist. Otazkou zustava, jak by se zachoval kazdy z nas.
Neskutečná kniha, měla jsem ji přečtenou za dva dny a ještě hodně dlouho nad ní budu přemýšlet. Je neuvěřitelné, jaké zvěrstva se děla v koncentračních táborech. Jak už zde bylo řečeno, některé pasáže člověk musí rozdýchat, ale podle mě patří do povinné četby. Člověk si po přečtení uvědomí, jak dobře se vlastně má.
Velmi silný příběh. Knihu jsem z ruky téměř nepustila, i když byly pasáže( hlavně ty s pokusy na malém chlapečkovi) , kdy jsem jí musela odložit a rozdýchat to. Každý by si ale měl knihu přečíst , aby věděl jaké hrůzy se děly a jak my se máme dobře. Je potřeba , aby se na minulost nezapomnělo.
Je to přesně rok a měsíc, kdy jsem tuto knihu přečetla. A celou tu dobu na ni myslím. Protože je to silné čtení. Brečela jsem jak želva. To, co provedl Mengele těm dvojčátkům, to bylo hrozné. To jsem probulela taky. Zvláště, když za nimi mohla tajně přijít jejich maminka. Ale to co udělal tomu dvouletému chlapečkovi, to bylo silné kafe. To jsem číst neměla. To mě rozsekalo. Sama jsem v tu dobu měla dvouleťáka doma a číst tu pasáž bylo těžké. Nicméně jsem to dala a brečela jsem ještě dlouho co jsem tu kapitolu skončila.
No a taky není úplně fajn přečíst si takovou knihu, dostat žlučníkovou kolik u a jít na operaci, kde vám žlučník vyndají. Když mi měřili EKG, tak jsem se sestřiček ptala, jestli do mě budou pouštět elektriku. Protože všechny ty přísavky, ty svorky, nikdy jsem žádný zákrok nepodstoupila, tak to pro mne bylo nové.
Ale přečtěte si tu knihu. Je dobře napsaná.
Bylo to vážně dobré!
Smímli tuto knihu porovnat, tak se mi líbila více než 'Tatér z Osvětimi'
Neskutočne silná kniha, ktorá vás nenechá chladnými. Povinne by si ju mali prečitať "ľudia", ktorí vyznávajú ideológiu nadradenosti a mali by sa zamyslieť nad sebou...
Velmi silný příběh. Měli by číst všichni, kdo žijí v tomto našem světě plném dostatku. Nepochopitelné události. Doporučuji.
Já vlastně ani nevím, co říct...
Příběh jsem prožila společně s Violkou, téměř jsem slyšela tu prvorepublikovou hudbu, ten marš, na který pochodovali vojáci a celkově její atmosféru. Když jsem četla o Birkenau, byla jsem téměř v deliriu. Ten pocit, když jsem se byla podívat na těch místech, kde doktor Smrt páchal ta zvěrstva... dodnes mě mrazí. Jak jen mohl?! Copak v něm nebyl ani kus lidský?!
Violčin válečný příběh byl ten nejlepší, co jsem si zatím přečetla... zároveň mi přes listy papíru předával neskutečnou sílu a motivaci překonat jakoukoli nástrahu, neb nebude větší, než ta, co musela překonat Violka.
Pevně věřím, že se tam nahoře se všemi potkala.
Tato kniha se sice četla sama, ale ty hrůzy které jsou popisovány si snad člověk ani neumí představit a nebo se bojí si je představit. Nechápu jak mohli být tak krutí vůči jinému člověku. Běhal mi při čtení této knížky mráz po zádech a slzičkám jsem se také neubránila, kdy jsem musela knihu i na chvíli zavřít a trochu se dát do kupy, abych ji mohla číst dál. Jsem ráda, že v té době jsem nežila. Měli by jsme si vážit toho co máme. Kdo se chce dozvědět něco o té době určitě tuto knihu doporučuji.
Tohle je pro mě neskutečná kniha. Xkrát mi ukápla slza, xkrát jsem v duchu křičela do prdele proč?
Nedá se to pochopit, jen se dá zamyslet jak se dneska máme dobře i když si pořád na něco stěžujeme.
Přečetla jsem jich hodně s touto tématikou a zatím mě odrovnala úplně nejvíc.
Další kniha s touto tématikou a oět mě dostala a nejednou rozbrečela. Nevíc co víc k tomu napsat. Lidi jsou prostě ty nejsilnější a zároveň i ty Nejhorší stvoření na světě.
Spousta lidí říka, že knihy s touto tématikou jsou všechny stejné. Ano hlavní téma je stejné, ale příběh je jiný a vždy jen nevěřícně krotím hlavou a nejem schopná vysvětlit si jak se tohle vůbec mohlo stát. Jak to vůbec mohl někdo druhým udělat a jak to vůbec mohl někdo vydržet a přežít.
Obdivuju tyto lidi. Nic jiného se k tomu ani nedá říct.
Proč?! To bylo první, co mě při čtení této knihy napadlo. Proč se tohle všechno dělo. Tolik hrůz a neštěstí, které byli lidé nuceni prožívat, když nedobrovolně a proti své vůli skončili na tak strašném, syrovém a ponurém místě jakým bezpochyby byl koncentrační tábor. Něco takového si dnes ani neumíme představit. Je však dobře, že vznikají takovéto knihy, díky nimž i my máme možnost okusit částečně pocity lidí, kteří byli válkou poznamenáni. Kniha byla velmi poutavě napsána, některé pasáže byly opravdu brutální, obzvláště ty, kde se objevovaly malé bezbranné děti. To, co musely prožívat ony samy potažmo jejich matky je něco opravdu nepředstavitelného. Kniha se mi líbila, patří z mého pohledu k těm lepším, které se zabývají tématem války. Rozhodně doporučuji přečíst. Jde o velmi poutavý, silný a smutný příběh.
Když jsem dočetla tuto knihu,zůstala jsem ležet a civěla do stropu...tolik hrůzy snad člověk ani nemůže unést,představa matky,která vidí umírat svoje děti,navíc tak neskutečně trýznivým a krutým způsobem...to ne,to si nelze představit...zvrácenost a zrůdnost Mengeleho a jemu podobných stvůr,je strašlivá a proto se na tyto a podobné hrůzy nesmí zapomenout !A těm co popírají skutečnost koncentračních táborů,zařídit prohlídku Osvětimi,tam snad pochopí a uvěří,protože přeživších pamětníků je už jenom hrstka.Knihu doporučuji.
Nejednou se mi chtělo brečet jen při představě, co vše hlavní hrdinka musela zažívat v období druhé světové války. Nádherně napsaná kniha plná naprosto nepochopitelně krutých skutků.