Mengeleho dievča – Skutočný príbeh Slovenky, ktorá prežila štyri koncentračné tábory
Veronika Homolová Tóthová , Viola Stern Fischerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311508/bmid_mengeleho-dievca-skutocny-pribeh-sl-ldI-311508.jpg
5
2573
2573
„Každý večer, keď myslím na svojich drahých, ktorí už nežijú, si hovorím: Ako si to mohla prežiť? Sama neviem. Bolo to naozaj iba o šťastí a náhode.“ To sú slová Violy Fischerovej, ženy, ktorá prežila Mengeleho pokusy, štyri koncentračné tábory a nakoniec nacistom utiekla. Tá hrozná doba stvorila množstvo príbehov. Príbehov o odvahe, statočnosti, láskavosti a obetovaní sa, ale aj o zlobe, podlosti a obludnom ponižovaní iných ľudských bytostí. Príbeh Violy Fischerovej je však výnimočný. Ona totiž okrem toho, že prežila peklo táborov smrti a našla v sebe silu na riskantný útek, dokázala ešte niečo. Vďaka nej chytili brutálnu dozorkyňu z Birkenau. Po vojne sa náhodou stretla so svojou veľkou láskou. Mužom, o ktorom roky nevedela, či ešte žije. Ale nakoniec sa vydala za niekoho iného. Rytiera. Skutočného novodobého rytiera, ktorý získal toto vyznamenanie od francúzskeho prezidenta za statočnosť v boji na strane Spojencov. Viola Fischerová po rokoch zverila svoje spomienky reportérke Veronike Homolovej Tóthovej. Táto kniha zaznamenáva jej osud i osudy iných ľudí, ktoré by nemali upadnúť do zabudnutia.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
A Texas-Sized Secret / One Night wit the Texan , 2016
více info...
Přidat komentář
Naprosto úžasná kniha, která ve mě zanechala nesmazatelnou stopu! Strhující příběh ženy a její rodiny, která se musela vypořádat s osudem. Některé pasáže byly pro mě, jak pro matku naprosto strašné a příšerné. I proto mám obrovský obdiv a smekám před všemi, kteří si takové hrůzy museli prožít. Je to i důkaz, jak člověk dokáže být silný a odolný, že je stále za co bojovat. A také zamyšlení, jak někteří lidi dokáží být krutí a dokáží odvracet zrak od příkoří, které se dělo. Co mě také velmi zasáhlo, byly návraty těchto lidí, kteří se dostali po takových hrůzách domů a tam se jim stalo další příkoří (zabrané byty, ukradený majetek ...). Obdivovala jsem, že se opět dokázali nad tímto příkořím povznést a jít dále. Až neuvěřitelné, co dokáže člověk snést a vytrpět. Smekám před všemi, kteří toto všechno dokázali zvládnout a je mi líto těch, kteří takové "štěstí" neměli. Doporučovala bych přečíst knihu všem, aby se nikdy na takové zvěrstva nezapomnělo!!!!!!!!
Podľa nadpisu človek očakáva, že tam budú opísané všetky zverstvá, ktoré na ľuďoch napáchal, opak je však (chvalabohu) pravdou. Až na pár strán, ktoré sa tam ohľadom jeho pokusov spomínajú sa kniha venuje príbehu Violy a celej jej “cesty” počas vojny.
Prečítala som už dosť skutočných príbehov o tom svinstve čo sa dialo počas II.svetovej....toto však bolo najhoršie z najhoršieho, niečo čo si človek ani v najhoršom sne predstaviť nevie a predsa sa to dialo, skutočne sa to niekomu stalo
Jestli se dá o takové knížce říct, že je krásná, tak je krásná. Pro všechny, co si myslí, že se máme špatně a žijeme ve špatné době. Pro všechny ty, aby si víc vážili života a zdraví. Já mezi frfraly nepatřím a s každou takovou knihou jsem pokornější k životu.
Čtu hodně knihy o holokaustu, a mám jich přečtených opravdu spousty, ale tahle byla zatím tou nejsilnější, kterou jsem kdy četla. Kniha je dost čtivá, přečetla jsem ji během jednoho dne. Dějově obsáhlá a hlavně šokující. Několikrát jsem u knihy jako matka plakala a kniha mě dost zasáhla.
Sklonit se před lidmi, kteří tuto hrůzu zažili! Krásný až dojemný je vztah Violky k rodičům, hlavně k mamince. Svědectví tak silné, že jsem v některých pasážích chtěla knihu zbaběle odložit. Doporučuji přečíst všem...
Veľmi vážna téma. ťažko sa to čítalo, ale som rada, že som tomu predsa len dala - odvahy aj času.
Jak se to mohlo všechno stát?
Jak to někdo mohl dopustit?
Jak je někdo schopen to stále zpochybňovat?
•
Ač dávám nejvyšší hodnocení, není v mých silách říct, že by se mi kniha líbila, nic z toho není hezké, ani čtivé, ani "zhltnuté za dva dny".
•
Život před válkou se někomu může zdát popsaný kýčovitě a zdlouhavě, ale já si myslím, že paní Viola chtěla poukázat na to, jak velmi svou rodinu milovala a hlavně kdysi k sobě měli lidé trochu více úcty, než je ve zvyku nyní.
•
Celou knihu jsem přečetla se zatajeným dechem s obrovským respektem k paní Viole i všem ostatním lidem, kteří si tím museli projít.
•
Emoční napětí mi nedovolí to více okomentovat, tohle je kniha, kterou si musíte přečíst.
Život před válkou, během ní i po ní je opravdu odvyprávěn paní po devadesátce mistrně.
Posílám jí, bohužel již do nebe, svou hlubokou poklonu.
Moc hezká kniha s pravdivým a smutným příběhem ženy která přežila, neumím si to představit co se jim tam mohlo dít už nikdy nechci aby to tak bylo.
Jsou knihy, u kterých váhám s hodnocením. Protože se mi líbily, ale nejsem si jistá, kolik hvězdiček si vlastně zaslouží. Mengeleho děvče je knihou, u které jsem nepochybovala. Kvalitní realistická kniha, nesnižuje se k obscénnosti, nevyžívá se v krutostech. O to víc mě zasahuje, jak jsme jako lidé protichůdní - krutí i soucitní, milujeme a nenávidíme. Už to tu někteří psali a já se přidám: Měl by si to přečíst každý, aby aspoň trochu tušil, kam až může temná stránka člověka zajít, aby viděl, jak snadné je manipulovat davem a celými národy, jak snadné je přestat používat hlavu... A přes tu hrůzu je možné najít diamanty lidskosti.
Jedna z nejsilnějších knih o holocaustu, kterou jsem kdy četla. Je hrozné vidět kontrast mezi šťastným životem rodiny před událostmi a utrpením po deportaci i před ní. Je neskutečné, jaké krutosti jsou lidé schopni. Jako matce mi stoupaly slzy do očí zejména při čtení o utrpení dětí. Hluboce smekám před paní Violou, že dokázala tak do hloubky vyprávět své prožitky..
Velice silný příběh plný krutosti. Některé stránky jsem ani nedočetla, protože jsem na to neměla odvahu.
Dočetla jsem Mengeleho děvče...a hledám slova. Ještě se mi nestalo, abych se tak těžko emočně vypořádávala s příběhem. Tohle mě zasáhlo, hluboko do morku kostí, hluboko do duše. Některé pasáže jsem četla se zatajeným dechem, bušícím srdcem a slzy mi tekly po zvářích, některé si četla opakovaně, abych se ujistila, že se mi ta slova a věty nezdají, že se tam opravdu píší hrůzy, které si ani v těch nejhrozivějších nočních můrách nedokáži představit. Paní Viola ze slovenského Lučence zažila peklo, možná i to peklo by byla procházka růžovou zahradou. Tohle bylo horší. Mnohem horší. Překvapilo mě, s jakým smířením o všem hovoří. Svůj příběh vypráví od začátku, i o tom, co bylo ještě před válkou. Šokovalo mě hodně pasáží a dlouho budu vstřebávat popsané zážitky, které skutečně prožila jedna žena z těm mnoha a našla odvahu o tom promluvit. Nedoporučuji ctilivějším povahám, je to místy opravdu hodně drsné, hodně zlé a neskutečně kruté. Kniha je odkazem toho, co nesmí být nikdy zapomenuto a je postupně doplněna o dobové fotografie. Četlo se mi to opravdu s těžkým srdcem, dávám 100% a děkuji autorce a paní Viole za silný příběh, který mnou doslova otřásl.
Tato kniha nemůže dostat méně než pět hvězdiček! Měl by s ji přečíst každý!
Mnohokrát jsem musela přestat číst a knížku na chvilku odložit, protože jsem pro slzy neviděla.
Nedá se jen říct: ''To bylo hrozné.'' Bylo to víc než hrozné.
Knížka je velice silná a napsaná tak, že čtenáře zasáhne. Není to jen strohé sdělení je to silný lidský příběh.
Doporučuji všem.
Tak toto je velice silná knížka,měla jsem husí kuži,slzy v očích a musela jsem to dávkovat,není to kniha na jedno přečtení....
Jako máma dvou malých holčiček jsem měla co dělat, abych některé stránky přečetla. Velmi silný příběh. Doporučuji!
Tohle byl neskutečně silný příběh plný hrůzy, bolesti a strachu. Její síla a touha přežít jí nejspíš zachránila. A po tom všem se jí podařilo na svět přivést dvě dcery. Příběh, který Viola popsala a tím to musela znovu prožít, je velmi dojemný. Je to napsané čtivě. Musím tuto knížku doporučit, měl by si jí rozhodně každý přečíst. Kapesník nutností
Tento příběh skončil šťastně pro autorku. Měla štěstí, že s bratrem přežila, že se šťastně vdala a měla dvě děti. Ovšem to, co tomu předcházelo, bylo děsivé až neskutečné. Její vzpomínky nebyly popsané syrově, ale se srdcem. Také to, že o nich promluvila, vypovídá o její síle. Díky za knihu!
Je to další z knih, které by si měl člověk přečíst. Už kvůli těm hrůzám, aby se neopakovaly. To, co se tenkrát lidem stalo, jim už život nevrátí, ale nám a těm budoucím by vrátit mohlo...
Povinna cetba, tecka. Krasne zachyceno jedno hrozive a nechutne obdobi nasich novodobych dejin. Je k neuvereni co dokaze clovek cloveku udelat a zaroven co dokaze clovek prezit, kolik soku, utrap, ponizeni, restrikci, fyzicke bolesti, psychicke tyranie, vycerpani, beznadeje, zklamani, urazu, smrti. A navic se po tom vsem vratit do zivota. Obrovske uznani pro nejen pani Violu, ktere urcite nejen ja dekuji za takto otevrenou a intimni zpoved, ale i pro vsechny ostatni nejen zidovske obeti i prezivsi koncentracnich a dalsich taboru, jinymi slovy vzdavam holt vsem obetem zvracenych systemu at uz odporneho nacismu nebo zrudneho komunismu (socialismu) nebo nejakeho dalsiho ohavneho zverstva.
Pribeh jako je tento je jeden z pribehu, u kterych clovek necha slzy tect, protoze to je spravne, u kterych se alespon na chvili zastavi a premysli o vyssich principech a moralce, o svem vlastnim lidstvi, o tom jak se vubec neco takoveho muze stat a dit a jak velmi malo staci k tomu, aby se vrtkava stabilita a blahobyt rozplynuly.
Jedno velke dekuji za tuto zpoved a milion obrovskych vykricniku za to, aby se na ni a na miliony dalsich nezapomnelo.