Měsíc s dýmkou
Hana Prošková
Přidat komentář
Patrně úvodní příběhy partnerského tandemu - amatér Horác a kriminalista Vašátko. Dva příběhy vypráví Horác, ten třetí Vašátko. Dvojice se u čtenářů uchytila a následují tedy další, na svou dobu nečekaně dobré, detektivky.
Měsíc s dýmkou, příběh o obyčejném podlém zločinu s neobyčejnou postavou malíře Štěpána a měsíce, který zhlíží do jedné zapadlé hospody v pohraničí a je svědkem událostí, které se stanou ve skupině přátel, které dohnala minulost. Paní Prošková měla dar psát neobyčejně o obyčejných věcech. Večery s rozhovory mezi Horácem a Vašátkem působí tak klidně a lidsky. Všechny tři příběhy v člověku něco zanechají.
Jeden s nejkrásnějších příběhu co jsem kdy četl, stejně tak filmové zpracování s vynikajícím M.Macháčkem! Proč jsi nás sem vlatsně pozval ?
Autorčin omluvný doslov jako oslava průměrnosti? Není nad sebekritiku. Ano, ty příběhy natolik usilují o přirozenost, až jsou suchopárné, starodávné a křečovité. Obstojí ten prostřední, a to díky slangové mluvě zpustlé mládeže. 15/23
Prvotní příběh autorky "psychologických detektivek " Měsíc s dýmkou , kterým uvádí na scénu amatérského detektiva, malíře Horáce a racionálně smýšlejícího kriminalistu Vašátka. prvotní příběh se odehrává v západočeském pohraničí, kam zve svého přítele Horáce jeho kamarád, také malíř.. Podivností se zdá obraz namalovaný místím amatérem, hospodským, který namaluje současně jaro, léto, podzim i zimu do jednoho obrazu .-- je to výtvor primitovního malíře, nebo se zatím skrývá něco víc .. Nejpodivnější je však na obraze je "měsíc s dýmkou" ... jak se ukáže, dodatečně přemalovaný ... kamarád Horáce je na stopě dávné vraždy ..
Horác a Vašátko se představují. Hana Prošková je detektivkářský svéráz, a byť se její povídky odehrávají v časech, který již naštěstí dávno minuly, v jádru jde o šťavnatě výživné čtivo, které je příjemně vzrušivé i dnes. Podstata povídek totiž spočívá v psychologii, a ta je nadčasově funkční, stejně jako plastický vztah dvojice ústředních hrdinů.
Další pánové z českého detektivního rybníčku. Michal Exner, Vašátko a Horác a třeba i Josef Bergmann. Ti všichni mají společné místo působiště - Čechy a velice podobný styl příběhů. Žádné potoky krve, mrtvol že vymře půlka města. Nic takového. Příběhy jsou vedeny ve stejném klidném duchu, jako ty nyní aktuálně zpracované ČT.
Když se zaměřím na samotný text. Za mě toto vydání hrozně zpracované. Text nahuštěný nepřehledné postavy, přímá řeč, všechno. Jelikož je to moje první setkání, předpokládám, že to vinou sazby. Nikoli autorky. Teď už jen počkat na večer, jak si s první povídkou poradila paní Bělohradská. Ta druhá běžela před 14 dny.
Povedené detektivní povídky, kterým nechybí logické a hlavně uvěřitelné řešení, v době jejich prvního vydání to byl docela hit, ale i v dnešní době stojí za přečtení.
Bezvadná detektivka první a třetí povídku jsem viděl jako inscenaci v tv ale kniha je lepší.
Prošková je autorka mého mládí a kupodivu se mi čte stále velmi dobře.
Moc mě baví i současné inscenace natočené dle jejích detektivních povídek (Matásek, Preis).
Měsíc s dýmkou je velmi vydařená detektivka :-)))
Vzpomínám na šedesátá léta - tehdy běžel v televizi film "Měsíc s dýmkou" podle povídky Hany Proškové, moc se mi líbil. Výborní herci a děj. Dodnes si na ten zážitek pamatuji. Škoda, že se to nedá někde na netu najít jako video.
Moje oblíbená Hana Prošková a její Vašátko a Horác. Znám je moc dobře, protože jejich případy s nimi řeším už spoustu let. A pořád je čtu ráda. Ještě se mně neomrzely.
Také hodí se do výzvy.
Výzva 2019 - 5. Kniha od ženské autorky s hlavní mužskou postavou
Staré detektivky napsané v době kdy mnoho z nás ještě nebylo na světě.Dvojice Vašátko-Horác mě vede k tomu,že si přečtu další pokračování.
Měsíc s dýmkou je sbírka detektivních povídek, v níž se poprvé objevuje svérázná dvojice Vašátko-Horác. Právě v titulní povídce této sbírky se dávají dohromady, aby v dalších příbězích už řešili příběhy více či méně společně. Povídka Měsíc s dýmkou je koneckonců to nejlepší, co tato útlá knížečka nabízí. Vyšetřování smrti Horácova přítele je brilantní ukázkou psychologie uzavřené skupiny, v níž každý něco skrývá. Na rozdíl od některých jiných povídek Hany Proškové (příkladem může být např. Zvláštní případ), v nichž jsou těžkopádné a rozvláčné dialogy, často zcela o ničem, tady jde úspornost ruku v ruce s krystalicky čistým stylem. Povídka 6+1 pak stojí na pomezí mezi těmito dvěma polohami a zaujme především výstižným vykreslením pubertální revolty mladých lidí. Pro Hanu Proškovou byla tato sbírka vstupenkou do světa kriminálního žánru a nutno říci, že docela povedenou.
Část díla
Autorovy další knížky
1975 | Bibi (převyprávění) |
1969 | Černé jako smola |
1978 | Zlá panenka |
1966 | Měsíc s dýmkou |
1982 | Jahody se šlehačkou |
Není to špatné čtení. V každé detektivce nemusí téct potoky krve a na vraha přijít jen tak náhodou.