Měsíční prach
Arthur Charles Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30083/bmid_mesicni-prach-s37-30083.jpg
4
464
464
Vědeckofantastický román anglického spisovatele (nar. 1917), jenž má za sebou už na třináct prozaických knih. V této poslední z r. 1961 přenáší čtenáře do 21. století a na Měsíc, kde lidé už normálně žijí i kam podnikají výlety ze Země. Vypráví o cestě skupiny turistů měsíčním autobusem, jeho postižení přírodní katastrofou, pádu do hlubiny a zavalení měsíčním prachem a o složité a důmyslné záchraně cestujících.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1965 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
A Fall of Moondust, 1961
více info...
Přidat komentář
Arthur C. Clarke nás v této docela útlé knížce zavádí na povrch Měsíce a čtivě vypráví celkem napínavý příběh havárie výletního autobusu a následného boje za záchranu cestujících. Není to sice špatné, ale Clarke napsal i některé mnohem lepší věci.
Oddechové čtení nijak napínavé, ale napsané tak, že to vtáhne do děje a příjemně plyne. Anotace zněla lépe než celá kniha. Jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla.
(SPOILER) Vlastně překvapivě nenáročné čtení. Dlouho jsem od autora nic nečetl, knížka byla útlá a po úvodní kapitole jsem si říkal, jestli jsem přeci jen neměl sáhnout po něčem jiném. Ale pak se příběh postupně rozvinul, situace komplikovala, svěží bylo i střídání děje v kabině a mimo ni. Spisovatel mě nakonec dokázal hodně vtáhnout do děje, takže jsem byl vždy napjatý, co se podaří vymyslet a co se opět pokazí. Mělo to spád a stránkový rozsah byl úplně dostatečný, jsem rád, že to nebylo uměle natahováno na dalších 100 - 150 stránek. Docela příjemné překvapení včetně věcí, které se evidentně v průběhu let příliš nemění.
Z anotace mi to přišlo jako vcelku nudné téma, nechtělo se mi číst o zasypaném autobusu na Měsíci. Ale když už knížka doma byla a vypadala útle, tak jsem jí dala šanci.
Téma mě pochopitelně tolik nechytlo ani během čtení, ale zaujalo mě to vyprávění, bylo to docela čtivě napsané. Autor si zde hodně hrál s napínavým ukončením jednotlivých kapitol, kdy předestřel, že se něco stane, ale řekl to jednou větou.
Dala bych víc prostoru vedlejším postavám. Autor o nich sice navykládal dost, ale stejně jako by byly nějak odbyté. Např. Lawson mě zaujal, ale jako by se mi s postupem děje čím dál vzdaloval. V jednom momentě knihy bylo jeho jméno omylem zaměněno s Lawrencem; to je taky nápad, dávat podobně znějící jména.
Nicméně četlo se mi to snáze než některé jiné clarkovky.
Dvě třetiny knihy docela nuda. Ke konci se děj trochu dramatizuje, ale žádná sláva to není. Na to, že se jedná o tak opěvované (a nejčastěji vydávané) dílo slavného autora, bych asi čekal trochu víc.
Od Clarka jsem před touto knihou četl jen Hluboké pastviny, a i když to byla dobrá kniha, moc mi v hlavě neutkvěla. Ale toto je úplně jiný případ. Velmi napínavý, skoro "survival" děj, který se četl jedním dechem. Při čtení jsem věřil, že vše, co autor popisuje, se klidně může stát.
Dobrý autor sci-fi se pozná podle toho, že si dokáže představit nepředstavitelné. Hledání detailů na vytisknuté fotografii lupou??? Ne, tak si dobrou fantazii ohledně techniky nepředstavuju. Clarke tady není schopen přijít s ničím pokrokovým a pracuje výlučně s technikou dostupnou už v jeho době. Jsem asi ve čtvrtině čtení a hlavní dojem je zhruba "probůh, to je trapně předpotopní...". Takovou techniku měl nárok navrhovat Verne, jenže i ten myslel pokrokověji. To je opravdový velikán sci-fi. Clarke jen umístil zajímavý, ale jinak ničím výjimečný příběh do nového, vesmírného prostředí.
Skvělý A.C. Clarke v plné síle. Survival scifi, které se odehrává hned “za humny“. Trochu mi to připomínalo Martana od Andyho Weira, jen je to naspané o 50 let dříve a čtenářsky lépe stravitelné. Vadila mi jen jedna jediná věc, věc která mi vadí u všech Clarkových knih. Bylo to hrozně krátké. Takových sto stránek navíc by tomu podle mě vůbec neublížilo ba naopak.
Mé první setkání s Arthurem C. Clarkem a musím se přiznat, že jsem si nemohl přát lepší seznámení než s knihou Měsíční prach.
Jedná se totiž o úžasné výpravné sci-fi, které ač vládne technickými vychytávkami, pořád je ve své podstatě jednoduše vyprávěn, čímž odkazuje na autorův dar vesmírné složitosti čtenářovi předat nenucenou a naprosto přirozenou formou. A to se navíc bavíme o příběhu, který ve své době předběhl dobu.
Jádrem příběhu je totiž cestování na Měsíc, a to prosím v době, kdy se o výpravě na Měsíc stále zatím ještě mluvilo. K tomu zde autor přidal problém, který, ač teoreticky, popsal vysloveně bravurně.
No a aby toho nebylo málo, těžce tu hledáte momenty, které by Vás utvrdily v tom, že kniha je z roku 1961. Je zvláštní, že i po šedesáti letech působí pořád tak aktuálně.
Pro plný počet hvězd bych pak potřeboval důslednější vztah s postavami, které se v knize objeví. Těch navíc není úplně málo a tak jsou tu emoce vykresleny spíše povrchně.
Nicméně, co naplat, pořád se jedná o jeden z nejprodávanějších autorových románů a já teď již po přečtení vím proč.
Když se na Měsíci beze stopy ztratí turistický vyhlídkový člun Selené s dvaadvaceti pasažéry na palubě, začíná napínavý boj o život její posádky uvězněné pod několikametrovým nánosem prachu. A jak už to tak v životě bývá, co se může pokazit, to se pokazí, takže o nejrůznější zvraty v příběhu není nouze. A i když je to vědeckofantastický příběh, tak nechybí ani humor. S Arthurem C. Clarkem prostě málokdy šlápnete vedle a tento příběh napsaný ještě před přistáním lidstva na Měsíci (v knize předpovězen rok 1967) je toho důkazem, dodnes se jedná o čtivé dílo, které vám zcela určitě dokáže zpříjemnit deštivý víkend. Jo a vlajka vlající v měsíční „atmosféře“, která je základem mnoha konspiračních teorií o přistání lidí na Měsíci, je tam taky. (85 %)
Povedená sci - fi. Příběh má zajímavou zápletku, napětí i lásku. Psychologická linie v rámci vztahů a reakcí lidí v uzavřené společnosti je dobře vykreslena a technická stránka je dobře vysvětlena.
No tak môžem asi s istotou povedať, že ďalších Clarkeov už čítať nebudem. V literatúre sci-fi skrátka nie je môj žáner, netuším prečo; vo filme patrí k najobľúbenejším. Možno je to v tomto prípade trochu aj tým, jak to dobou zostarlo a znezáživnelo, aj že som si Selene a jej posádku predstavoval v papundekli a kostýmoch a la 50.te roky. A že som si furt hovoril, že toto nazývali populárnou literatúrou za komunistov.
Na druhú stranu, bavili ma autorove odbočenia na tému rasa, alebo konšpirační teoretici a ich mentálne poruchy. A tá myšlienka z Platóna (“Ľudstvo sa podobá väzňom pripútaným v jaskyni a pozorovaním tieňov vrhaným na stenu jaskyne sa pokúša odvodiť si skutočnosť vonkajšieho sveta.”). Zase som o kus múdrejší. :)
Právem Patří Arthur C. Clark mezi největší velikány Sci-fi. Uvěřitelná zápletka, množství technických detailů a realistické problémy dělají z jeho knih opravdu skvosty. Samozřejmě některé technologie jsou již zastaralé nebo vůbec neexistovaly, ale to nic nemění na tom, že se jedná o skvělou knihu.
Další knížka že žánru scifi. Myslím, že budu muset přehodnotit své přesvědčení, že na scifi moc nejsem, protože tento příběh se mi moc líbil. Ano, chvílemi bylo poznat, že je knížka staršího data, ale i tak byla čtivá a plná dobrodružství a napětí.
Tady bych nic nevytýkal. Typická výborná tvorba autora na vrcholu tvůrčích sil. Srozumitelné, poutavé s napínavým dějem. Pěkná práce.
“V kosmickém věku, kdy se každému dítěti dostává vzdělání podle stupně inteligence a schopností, bylo takové jednání samozřejmé, protože lidstvo potřebovalo využít každého talentu, aby vůbec dokázalo udržet svou existenci. Jakákoli jiná školská praktika by byla sebevraždou.”
Můj první Clarkův román mě nadchl nápaditostí jeho vizí a představ, byť některé z nich dnes mohou působit úsměvně. Napětí se čtenáře drží až do poslední chvíle a pokud snad přijde okamžik úlevy, vrátí se okamžitě jako bumerang.
Stejně jako Jules Verne i pan Clarke mě uchvacuje svojí fantazií a vizemi budoucnosti. A to i v případě, že se vývoj vrhne ve skutečnosti trochu jinam.
Štítky knihy
hard sci-fiAutorovy další knížky
| 2008 |  2001: Vesmírná odysea |
| 1984 | Setkání s Rámou |
| 2005 | Konec dětství |
| 1994 |  Návrat Rámy |
| 2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
Sice to nebyl můj šálek kávy, poněvadž moc nemám v oblibě sci-fi jak knižní tak filmové, ale smekám před spisovatelem Clarkem. Napsat takovou knihu a to ještě celých 8let před prvním přistáním na Měsíci, je doslova magie.