Měsíční prach

11.10.2018

Mistr ACC ve své nejlepší formě! Parádní měsíční robinzonáda, v níž autor nebohé podprachové trosečníky neušetřil vážně ničeho. Pořádná dávka napětí, lehké psycho, i trochu milostna se najde, a s mírnou dávkou vědeckého poučení navrch z toho máme moc a moc povedenou sci-fi mňamku. A jak to všechno dopadne? Mazejte do knihovny, vykecávat vám to samozřejmě nebudu. Já už do té své mažu, neb jsem právě zjistila, že naléhavě potřebuju opáčko.
A proč "jen" 4 hvězdy? No ve skutečnosti jsou to tak 4 a 4 cípky navrch. A to jen proto, že dokonalou "pětku" jsem si u clarkovek rezervovala pro milovanou a nepřekonatelnou 2001 ;-)

28.08.2018

Překvapivě zábavné sci-fi. Mé první setkání s Arthurem C. Clarkem dopadlo dobře. Těším se na další. Dal bych tři a půl hvězdy, kdyby to šlo.

17.07.2018

Tak trochu jiný Clarkovský příběh o jednom potopeném člunu v Měsíčním moři prachu. Jasně vyprofilované postavy, záchranné akce v atraktivním, nezvyklém prostředí, napětí do poslední chvilky a nesmí chybět ani pověstný Clarkův optimismus, který vkládá do lidského pokolení - 80 %

01.06.2018

Stopy v prachu.
Našlapujete.Otisky podrážek ve věčnosti měsíčního povrchu.V tichu vákua.Práh vaší staniční lunární základny je na dosah.Opucovat obuv v přetlakové komoře.Ten prach je všudepřítomný,už je na čase vyklepat filtry.Vysvléci se z kombinézy do tepláků (nezáleží kolik je na nich pruhů) a šup do bačkůrek,kterým se tady říká posměšně měsíčky.Po Lunární obchůzce si sednout do ušáku a začít číst třeba tuhle záležitost od Charlese Clarka.Ta představa.Až se jednou nějaký návštěvník (měsíčnan) tam k ní dostane a začne v ní listovat třeba v Digi Knižní Databázi Měsíční Knihovny Tycho.To bude vskutku Hard.
To bylo tenkrát v tom šedesátom prvom,kdy na měsíci ještě neměl pobočku Mekáč.Cože ? Říkáte,že tam není dodnes ? No to ještě neznamená,že si tím budeme kazit zážitek z téhle ranné Clarkovky.
Tady se jde přímo na věc.Šup lidi do plechovky.Bác.Čekat co se stane.Jak to vlastně všechno vůbec dopadne ? Pasáže v popisu měsíce a situace pasažérů uvnitř jsou zdá se nejsilnějším tahounem Měsíčního prachu.Technické pasáže v druhé půlce o samotné záchraně a hledání.Nekoplikovanné,bez zbytečného dramatizování.Čtivě,lehce poplatné době vzniku,ale to není absolutně na škodu,spíše naopak.Bez vyloženné akce,násilí a explozí jak za rytmu střílejících poutových maringotek do terče.Na takové věci tu není místo.Plné Clarkovského optimismu a lidské naděje jako takové,to je tu oč tu běží a ono to funguje poněvadž je stále svěží.
Až jednou procitnou a bytosti z planety Země se ocitnou.Tam se jistě stanou ty věci podobné jak v hlavách snílků i fantastů.

01.04.2018

napínavé, přestože jakoby se tam nic neděje... stydím se, že jsem Clarka coby spisovatele objevila až teď, určitě budu pokračovat v dalších jeho knížkách

29.03.2018

Knížka mě bavila, přečetla jsem to rychle a na to jak je ta knížka stará, tak mě překvapila.

10.02.2018

I když tento žánr moc nečtu, toto bylo povedené.

19.12.2017

Zajímavý příběh, někdy zbytečně natahovaný.

18.11.2017

Příjemné a rychle plynoucí čtení. Na A.C.Clarka tam nebylo ani příliš popisů, ale pravdou je, že napsal i zajímavější.

06.11.2017

Co zde ještě nikdo nezmínil - hudba. Ač byla kniha napsána v době, kdy již světu vládl Rock'n'roll a Frank Sinatra, veškerá hudba, kterou ztroskotancům posílají je desítky až stovky let před tímto datem. Holt klasika :-D

07.10.2017

Není moře jako moře... a ta, která jsou na Měsíci, musí stát za to.
Jednu pasáž nevymažu z paměti: záchrana Lawrence, který po hlavě spadne do prachu

03.10.2017

Docela chytlavá knížka, ale autor měl i zajímavější, co mě bavily víc ;)

Poměrně předvídatelné. Sice překvapivé zvraty, ale tak nějak pořád tušíte, co se tam zhruba stane. A jak to dopadne. Chybí tam takové to napětí, na co jsme u autora zvyklí.

30.08.2017

Dost možná má druhá přečtená kniha od Clarka. Klasický, tvrdý sci-fi. Trocha psychologie, trocha romantiky (jak vztahové, tak už ta představa turistickýho vozítka na měsíci), hodně techniky a naděje, že to dobře skončí.

28.04.2017

Velmi zajímavé scifi o ztroskotání měsíčního "autobusu" bylo čtivé a místy i napínavé. Líbí se mi představa různě tvarovatelného měsíčního prachu a také jsem ocenila pasáž, kde autor píše o Lawsonově prvním setkání se skafandrem a problémem tísně, který dotyčný cítil.

08.04.2017

V poslední době knihy dost poslouchám, i když knihy pana Clarka jsem všechny - některé minimálně jednou - i četla. To už je dávno a teď jsem se dostala k některým z nich ve zvukové podobě (z legálního zdroje, aby bylo jasno).
Příběh čte pan Jiří Zavřel a čte jej tak perfektně (ssmozřejmě mluvím za sebe), že jsem se od toho nemohla odtrhnout. Podobně sugestivní zážitek jsem měla v jeho podání z audia "Nonstopu" Briana W. Aldisse.
Příběh v měsíčním moři ztraceném lunárním výletním kluzáku, mě nikdy nepřestane bavit. Dá se k němu s odstupem let vracet jako k dobrému filmu. Líbila se mi atmosféra uzavřené společnosti a řešení konfliktů vyplývajících ze svévolí neřešitelné situace.

Zajímavost nesouvisející s příběhem: byla jsem tak zažraná do poslechu (začala jsem velmi brzy ráno), že jsem úplně zanedbala životně nutné potřeby příprav složitějších pokrmů a uchýlila se v tento předvelikonoční čas k vraždě beránka a k jeho postupnému a dokonalému snědení, aniž bych se o něj s někým dělila :).
Víte, ti chudáci na Selene - výletní lodi z příběhu, neměli skoro co jíst. A jak hrdinům knížek někdo nastolí příděly, měl by to čtenář nějak kompenzovat :).

02.04.2017

Sci-fi literaturu mám celkem ráda, ale tato kniha mi nesedla. Děj byl zdlouhavý, kniha postrádala větší spád. Nezaujala mě.
(4/17)

31.01.2017

Old school sci-fi, které se dobře četlo a děj docela odsýpal. Mám výtku jen k tomu, že pořád a pořád se objevovaly nové překážky a obtíže, a to takovým způsobem, že mě to už štvalo. Finále bylo napínavé, za to body nahoru.

10.01.2017

jak tu již někdo napsal - hardcore scifi, jak má být. je třeba připomenout si kořeny.

07.10.2016

Na knize je hodně vidět, že vznikla před cirka padesáti lety. Technologie šla poněkud jiným směrem, než to tenkrát vypadalo, takže na to čtenář musí myslet, aby se neztratil v pro něj zvláštních zařízeních. Taky je zde vidět jistá nevyváženost meziplanetárních letů a "příruční" techniky. Ale když si to uvědomíte do důsledků, skvěle to kopíruje 60. léta 20. století. Hluboko v analogovéém věku lidé začali létat do vesmíru a na Měsíc. Dnes si nosíme všechny informace doslova v kapse, ale už ani na ten Měsíc se nedostaneme.

Víc mě však překvapila jistá nelogičnost Clarkova světa. Pat Harris je rozený Měsíčňan a nikdy svoji rodnou hroudu (planeta to není) neopustil. Přesto je v textu několikrát zmíněno, že je pro něj pohyb na Měsíci snadnější, ba dokonce, že nedokáže odhadnout rychlost pádu v Měsíčni gravitaci. Kde jinde by ji měl dokázat odhadnout, než právě zde? Prostě tato postava nebyla oprostěna od svého "pozemského" původu.