Mesto dievčat
Elizabeth Gilbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436139/bmid_mesto-dievcat-eYy-436139.jpg
4
57
57
Nemusíme žiť nudne ako slušné dievčatá, aby sa z nás stali dobrí ľudia. Nový román autorky bestsellerov Podstata všetkých vecí a Jedz, modli sa a miluj. Elizabeth Gilbert sa vracia s podmanivým ľúbostným príbehom zo vzrušujúceho sveta newyorských divadiel v štyridsiatych rokoch 20 storočia. Keď devätnásťročnú Vivian Morrisovú vyhodia z Vassarovej univerzity za slabý výkon v prvom ročníku, zámožní rodičia ju pošlú na Manhattan k tete Peggy, majiteľke spustnutého divadla Lily Playhouse. Vivian sa u tety zoznámi so svetom nekonvenčných a charizmatických ľudí, od revuálnych tanečníc, ktoré snívajú iba o zábave, až po sexi herca či prestížnu herečku. Dievča sa však dopustí chyby, ktorá vyvolá profesionálny škandál a obráti jej krásny nový svet naruby.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
City of Girls, 2019
více info...
Přidat komentář
To se tak špatně četlo, že jsem to musela odložit, příběh by mě bavil, ale to se nedalo.
(SPOILER)
Knihu jsem četla na mě delší dobu. Velkou část knihy je to o mladí Viviane, tzv. divokých let v New Yorku, kdy vymetala večírky a užívala si svobodu a hlavně společnost různých mužů.
Ke konci kniha změní ton a jsme svědci zajímavého druhu lásky. Takový odklon od divokého nespoutaného sexu, který je v knize velkou součástí, jsem nečekala.
Každopádně kniha mě moc nezaujala. Musela jsem se donutit k dočtení.
Kniha skvela, pribeh vypraveny zivotem, cetla jsem vse od autorky a rada prectu cokoli dalsiho. Pribeh plyne a dovedu si ho predstavit i jako film. Co bych však ráda okomentovala, je překlad. Opravdu mi vadilo, kdyz se obyvatele New Yorku oslovuji děcka!!! Děcka nepatří do spisovné češtiny, opravdu ne. Stejně jako vyjádření touhy - já chcu - celou milostnou scenu znicilo. V textu bylo spoustu preklepů. Je to velká škoda.
Slabé Gilbertová- akoby autorka chcela napísať úplne iný príbeh, rozbehla dej a postavy viacerými smermi, a akoby na konci dofučala s dychom, a rýchlo koniec uplácala, akoby z blata. Ale toto blato nedržalo. Plytké, hlúpe, zrazu je pre mňa zlatá aj Julie Caplin a jej kaviarne a spol. :D
Bohužel jsem musela odložit, knížka nezaujala a ani mne nebavila. Dostala jsem ji jako dárek od nejlepší kamarádky, ale můj oblíbený žánr to není.
Trapné a nudné, to jsou první slova, co mi ohledně knihy vytanula v mysli.
Chtěla jsem dát alespoň 1*, ale bohužel si jí nezaslouží...
Kniha jako horská dráha - jednou se děj vleče, číst se to nedá, a pak zase znovu kniha chytne, aby se zase vrátila do prokousávání se textem. Autorku mám ráda, ale tahle kniha má třeba do "Podpisu všech věcí" dost daleko.
Mám velmi rozporuplné pocity. Autorka umí velmi dobře psát, je to cítit z rytmu, vět.. atd atd. Velmi mě bavilo prostředí, doba. Nerozumím však stavbě dějové linky. Prví část jde pomalu, do detailů - sledujeme hrdiny ne jen po dnech spíš po hodinách... čtenář se baví a čeká co se stane. No, zas tak moc se toho nestane, ale dobře, a pak najednou nasednete do rychlíku, jednou dvakrát zpomalí, ale nikdy se nevrátí do toho pomalého, podrobného tempa. A pak mám problém s tím, jak je kniha opakovaně prezentována. " žen, které si žily podle svého, avšak ve špatném stoletím, které s nimi nedokázalo držet krok." Tak tohle jsem tam tedy necítila ani trochu. Jakoby někdo z nakladatelství toto "poselství" na knihu narouboval až po jejím napsáním autorkou, aby se lépe prodávalo. To už mi přišlo, že jsou v knize více akcentované třídní odlišnosti...
Nenadchne, neurazí. Oddychové čítanie, trochu zbytočne veľa strán, keď má popísať vzťah z človekom, ktorý sa objavil až ku koncu knihy. Zaujímavý pohľad na New York okolo druhej svetovej vojny , život možno nepredstaviteľne nesputanej ženy na vtedajšiu dobu a morálku. Predbehla dobu svojim pohľadom na svet a život, a možno je to len optika dnes písanej knihy.
Tohle byl přesně můj šálek kávy! Pomalý, popisný, emotivní, srdečný. V podstatě se tam nic moc neděje, a přece se tam děje všechno. Děje se tam život. Krásnej, ve všech svých fuckupech a vzestupech.
Vivian je naprosto brilantní vypravěčka svého příběhu. Dozná se ze svých chyb, ale zároveň dozná, že byla krásná a talentovaná. A všechno ji formovalo v úžasně silnou ženu. Inspirující.
Moje druhá kniha od autorky: zatímco mne uchvátil Podpis všech věcí, tady jsem hodně na vážkách. První a poslední čtvrtina knihy mi dost vadily: v první se na sto stranách dozvídáme, jak se hrdinka chovala jako utržená ze řetězu po svém příchodu do New Yorku, v poslední se zase navazuje na nepříjemnost starou čtvrt století a to, co se odehrává potom, je zcela neuvěřitelné. Nejlepší byla část z divadla nevysoké úrovně plného především varietních tanečnic a zpěváků. Ale ty vztahy a veškeré dění bylo popisováno skvěle, tomu bych i věřila.
Hlavní hrdinka moje sympatie rozhodně nezískala, protože se mi (až do konce) jevila jako promiskuitní nevychovaná nevzdělaná a nevycválaná (nedospělá) osoba, která jako potomek "zámožných bílých anglosaských protestantů" jen díky rodinné vazbě mohla po selhání v prestižní škole odejít z domu rodičů (byla odejita) v Clintonu, a to rovnou do centra všeho dění, do zábavní části Manhattanu, ke své tetě Peg. A tam se utrhla ze řetězu, neměla žádné povinnosti, žádnou zodpovědnost, ani za sebe a teprve její vrcholný promiskuitní kousek ji vyhodil ze sedla a odvrhl zpět k rodičům. Pak se do New Yorku, ovšem zase jen díky Peg, mohla vrátit. Užitečná byla jen za války, ale to musely být všechny (tedy museli všichni neodvedenci, i když ... zrovna Anthony zřejmě proklouzl nejen odvedení), jinak nevěděla, co se svým životem, nápady na uplatnění neměla, do všeho ji musel někdo uvrtat, ukázat cestu a spolupracovat. Ne, tahle osoba se mi nelíbila, prý "dobrý člověk"? Mnohem víc se mi líbila věrohodnější Peg, či Olive, a dokonce i Edna byla vylíčena uvěřitelně (prostě divadelní hvězda jak vyšitá, tedy jak si je představuji). Soustředění autorky na volné mravy hlavní hrdinky mi dost vadilo, ale o tom byla vlastně téměř celá kniha a navazující zápletky.
Zajímavé byly pasáže ukazující život v New Yorku před válkou, za války a po válce. Stejně tak tehdy zřetelné třídní odlišnosti. 65% (a to nezahrnuje hromadu chyb v textu ani podivnou růžovou obálku, kterou jsem rozklíčovala až někdy v polovině čtení a připadala mi směšná, zcela nepříhodná k obsahu)
"To je flirtování v nejčistší podobě - rozhovor beze slov. Flirtování je řada nevyslovených otázek, které jeden druhému pokládá očima. A odpověď na tyto otázku je vždy ta samá: 'Možná.'"
"Musíte pochopit, že mám jenom jedno nejdůležitější pravidlo, jak být angažovaný, a to:
O této záležitosti se už nikdy nesmí mluvit.
My, bílí anglosaští protestanti, můžeme toto pravidlo uplatnit na cokoli - od trapné chvíle u jídelního stolu až po sebevraždu příbuzného."
Chtěla bych Vám, drahá Vivian ukrytá v této knize, sdělit, že Edna Parkerová Watsonová, neměla pravdu. Vy jste víc než jen zajímavý člověk… Troufám si tvrdit, že každý, kdo si přečte Váš životní příběh, by se mnou souhlasil. Jste odvážná, inspirativní a zcela okouzlující. Každá žena by toužila po přátelství s vámi… Kdybyste existovala, schránku byste měla přeplněnou dopisy jak od starých žen, tak mladých dívek…
Elizabeth Gilbertová… děkuji, že jste ji stvořila. Všechny potřebujeme číst slova Vivian Morrisové. Všechny potřebujeme Vás.
………………………………………………………………………………………………………….......................
MĚSTO DÍVEK mě uhranulo.
MĚSTO DÍVEK mě osvobodilo.
MĚSTO DÍVEK mě polaskalo. A přijalo.
Neumím slovy vyjádřit, jak fascinující příběh držím v rukou –
nepředvídatelná dějová smršť,
odzbrojující ženské hrdinky,
okázalé město čtyřicátého roku minulého století,
chybující mládí přelévající se do moudrosti stáří,
láska k životu a sobě samé dodávající kuráž žít svobodně bez všímání si pohledů druhých,
pikantní zážitky na každém rohu zářícího velkoměsta,
dívky, jimiž bychom chtěly všechny být alespoň na jednu jedinou noc v životě,
život plný touhy a kapek nebezpečí, které po vás stečou jakoby nic,
láska k muži, jehož se nemůžeme dotknout ani ho vlastnit – ta, kterou příběh začíná a nekončí.
Ženské. Smyslné. Ambiciózní.
Pokud jste žena, musíte ji poznat. Ať je vám kolik chce let, ať jste jaká jste - ještě o tom nevíte, ale potřebujete Vivian Morrisovou. Potřebujete zážitek takové úrovně, že pro vás čas, ve kterém knihu budete číst, může být časem zlomovým. V přístupu k sobě samé, k nazírání na žití.
Vzpamatovat se by znamenalo onemocnět… Zůstat s Vivian Morrisovou, nechat ji na sebe působit v každém dalším dni života, by znamenalo léčit se. Být ženou, co se neomlouvá a nestydí. Silnou, bohatou, sebejistou. Neztrácející kuráž.
Uvízla jsem ve MĚSTĚ DÍVEK. Díky Bohu!
Tato kniha mi dodala energii, že si uvědomuji, čím jsou pro nás knihy jako dar. Ve formě příběhu přináší uvědomění, jak je pro nás důležité přátelství, odpuštění a čas, který trávíme s někým, jenž nás nesoudí, ale příjimá nás takoví, jací jsme. Kniha je o užívání si mládí, uvědomění si některých chyb a poučení. Udělala mi velkou radost, že mi sedla a zvedla mi náladu.
Autorčin styl je velmi čtivý a výstižně dokáže popsat atmosféru či charaktery lidí.
Kdo má rád nevšední příběhy o neobyčejném životě jedné obyčejné ženy, určitě si knihu přečtěte. Není to smršť událostí, ale zesílující proud, který po bouři je zklidněn a vy cítíte tu vůni čistého čerstvého vzduchu. Je to osvěžující. Taková ta kniha pro mě je.
Kniha s báječnou atmosférou. A ačkoli má vyprávění pomalé tempo, nevadilo mi to. Všechno plynulo jak mělo, zvraty přirozeně zapadaly do děje tak, jako se věci dějí v běžném životě. Proto nebylo těžké s příběhem splynout a vžít se do rolí jednotlivých postav. Krásně se mi během čtení představovalo - napětí před představením, shon a připravování, prožívání milostných románků, pocity při probuzení z prohýřené a propité noci....Dostala jsem, co jsem čekala a moc doporučuji :)
Odpočinkové čtení z atraktivního prostředí kabaretního divadla New Yorku 40. let. Vivien měla život pestrý, nespoutaný, zcela mimo konvence. Příběh se četl snadno, ale vlastně jsem pořád čekala, kdy to přijde, kam směřuje, co je to velké odhalení, proč ji Angela vyhledala. A toto mi přišla nejslabší část celého románu.
Možná jsem měla poslechnout svůj instinkt, který říkal je-li v knize chyba hned v první větě, tak něco není v pořádku.
Nejvíce jsem si užila části odehrávající se v divadle a všechny působící jsem si velmi oblíbila. Hodnocení by bylo vyšší, kdyby se příběh odehrával pouze tam a já se o těchto postavách dozvěděla ještě víc. Jakmile se děj přesunul jinam, tak jsem se chvílemi až nudila a musela jsem tak trochu nutit, abych knihu vůbec dočetla.
Nemůžu říct, že by kniha patřila k mým nejoblíbenějším ale rozhodně ji doporučuju ke čtení.
(Knihu jsem četla v angličtině.)
Autorovy další knížky
| 2007 |  Jíst, meditovat, milovat |
| 2014 |  Podpis všech věcí |
| 2016 | Velké kouzlo |
| 2021 | Město dívek |
| 2011 | V dobrém i ve zlém |
Tato kniha se mi velmi líbila, tím, jak byla napsaná. Spisovný jazyk zde působil jako balzám na duši, ačkoli obsahovala i někoik překlepů. Je to velmi upřímné vyprávění o životě ženy, tolik citátů a mouder, které si z knihy může čtenář odnést a také jak krásně je zde popsána doba New Yorku 40. let, ale i let pozdějších. Zároveň oceňuji, že postavy, některé situace a informace jsou pravdivé či založené na pravdě, takže to i v tomto směru člověka obohatí a dodá mu to ucelený obraz o té době.
Je to moc hezké čtení.