Meta
Pavel Bareš
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446179/bmid_meta-ZJv-446179.jpeg
4
736
736
Superhrdinský thriller z českého prostředí Superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina. V jiném světě by Lenka Křížová mohla být regulérní superhrdinkou. Jenže v tom jejím nikdo nepotřebuje nadšence ve spandexu a pláštěnkách. Po amatérských lovcích zločinců zkrátka není v jednadvacátém století poptávka. Zato po showbyznysu a skandálech se lidé můžou utlouct. A tak zatímco svět kolem ní nadšeně hltá každou novou metasenzaci, Lenka si spokojeně žije příběh vysokoškolačky, která má vlastní život na háku. Vyspává kocoviny, prospává přednášky, nezvedá matce telefony a občas pomůže kamarádce u zkoušky svými „superschopnostmi“. Nikdy zkrátka nestála o slávu, pozornost kamer ani zástupy fanoušků. Ale přesto se zdá, že jednoho má. Od autora série Projekt Kronos ----- Bareš je, bez přehánění, autor s obrovským vypravěčským talentem. — Pevnost Možná máte dojem, že tohle bude příběh o hrdinech. Nejspíš už jste jich slyšeli dost, abyste si v hlavě dokázali udělat představu o tom, co teď bude následovat, a už se v duchu připravujete na neutuchající řetězec výbuchů, hlášek, maniakálních monologů, paprsků střílejících do nebe ve třetím aktu a líbání vzhůru nohama. A nedostanete ani jedno z toho. Ale abych vám alespoň trochu vyšla naproti… zkusím vám na chviličku vyhovět. Povím vám o tom, jak jsem jedinkrát v životě někomu zachránila život. — ukázka z knihy Zápisník jedné lásky byl první film, na kterej jsme spolu s Debí koukaly. Bylo to ten samej večer, kdy se nastěhovala, coby forma odměny za to, že jsme si bez pomoci jakýhokoli stereotypně technicky zdatnějšího kluka zvládly samy nastavit wifinu. Říkala, že je to ten nejromantičtější film, kterej zná, a že doufá, že jednou zažije lásku, jako je tahle. Doteďka se nemůžu zbavit dojmu, že jsme se obě musely koukat na úplně jinej film. Já viděla Ryana Goslinga, jak stalkuje, nutí a vydírá Rachel McAdams, aby s ním měla cosi jako vztah. Byl pro mě upřímně šok, když jsem tu noc při googlení zjistila, kolik lidí má ten film za oslavu pravý lásky místo za rozbor toxickýho vztahu založenýho na vyhrožování sebevraždou. Ale bylo to v pohodě, protože ona ho vlastně chtěla. Holky to ve filmech vždycky vlastně chtěj. I když říkaj, že ne. Občas si říkám, jestli Ne-Alex ten film viděl taky. Koneckonců, možná že kdyby tohle byl film… …on by byl jeho hlavní hrdina. — ukázka z knihy... celý text
Přidat komentář
Tak tohle ne, celá kniha na mě působila asi jako když jedu metrem, čtu si něco kvalitního a do toho vedle na sedačkách blábolí polo češtinou, polo angličtinou pár rozjívených pubertaku. Chápu že dnešní mladá generace ani neví co byly internetové kavárny...ale ta kombinace angličtiny a češtiny byla něco otřeseného. Tím jak všichni vyrůstají s youtubem, netflixem, twitchem a sociálními sítěmi se z většiny mladých stává jednolitá masa která konzumuje totéž. Autor se snaží využívat popkulturni odkazy na seriály, filmy, komiksy a anime, bohužel má očividně přehled jen o těch nejznámějších a nejzprofanovanejsich. Dále se snaží upozorňovat na "problémy"dnešního světa, bohužel viděnou optikou amerického univerzitního woke studenta. Být náctiletou dívkou, asi by mě kniha zaujala....a chápu že je to psané hlavně pro ně, vzhledem k tomu že asi tvoří největší fanbase...dá se propagovat na YA festivalu.....lol,such cool....ale tahle kniha mě opravdu minula. Jediné co mě těší je, že alespoň polovina mých kolegů ve věku kolem dvaceti let se chová a mluví rozumněji než hlavní hrdinka knihy......
Stále tomu nemůžu uvěřit. Bylo to splendidní. Člověk nemohl uvěřit, jak moc se hlavní hrdinka dostávala do sraček a že to vůbec šlo. Atmosféra byla nepopsatelně hmatatelná a konkrétní a témata velmi osobní. Je mi ale líto, že čím víc uplyne času tím míň, titul může být doceněn. V době kdy už tak nějak i široká veřejnost ví o problému a bagatelizaci znásilnění. Tím vůbec nechci říct, že teď si žijem již v jiné společnosti, kde knižní reálie a sociální a psychologické postoje neplatí, bohužel, zkrátka ale fakta už poučenou veřejnost nemohou překvapit... Ačkoliv si myslím, že z výchovného hlediska by tohle fungovat mohlo, otázka je kolik procent lidí, kteří by tohle měli slyšet si knížku přečte. Chtěla bych také podotknout, že mi anglicismy mi nevadí, ale ty které se v knize používají mi nepřijdou moc frekventované, jsou spíš nahodilé. Mrzí mě, že finální scéna zdaleka v poměru ke zbytku knihy nevyzněla moc dramaticky. S koncem jsem ale spokojená. Na závěr bych chtěla podotknout, že oceňuji volbu autora hlavního záporáka vůbec vzhledově nepopsat, nebo spíš popsat velmi minimálně. Vyhneme se tím na krásně nějakému privilegování hezkých lidí a vytváření prostoru pro odpouštění vážných zločinů a zároveň stereotypizaci.
Brutálně upřímná a kontroverzní výpověď o jedné ztracené generaci. Nenechte se zmást, superlidé jsou zde jen alerogie na všechny problémy, se kterými se dnešní mládež potýká, a proto nečekejte nadupaný scifi. O tom to není. Poselství mety je ukázat vnitřek hlavy jedný vysokoškolačky a věřte mi, nebude se vám líbit, co tam najdete. Některé pasáže mi mluvily z duše tak moc, že jsem je musela přečíst mamce, aby třeba konečně pochopila, co je s náma špatně. Smekám před autorem.
5*/5*
Tahle kniha je neskutečně zvláštní. Předkládá vám, jak jsou sociální sítě povrchní, ale zároveň je používá jako vedlejší zápletku s metaverzem. Je to sci-fi, ale vlastně také alternativní současnost. Ukazuje vám hrdiny a antihrdiny v úplně jiném světle, než vám předloží americké akční filmy.
Ohromným způsobem na mě kniha zapůsobila. Ani v jednu chvíli jsem se nenudila, přečetla jsem ji za 6 dní, což je pro mě vzhledem ke škole celkem málo času. Někdy jsem se ztrácela v časových rovinách, ale to mi ani nevadilo, protože jsem nakonec vždycky přišla na to, co jsem pochopila špatně.
Pavel Bareš má neskutečný talent. Sama píšu, a asi by mě nikdy nenapadlo dát do jednoho příběhu tolik témat najednou.
A co mě opravdu překvapilo: že ten mix velmi dobře fungoval.
Dojem po přečtení byl úžasný. Thrillery nečtu, ale napětí ve větší míře se mi zalíbilo. Silný emoční zážitek :).
Jen bych vytkla nespisovnou mluvu postav i styl psaní. Sama jsem pak mluvila hovorově v běžném životě.
Shrnutí: doporučuji. Strašně moc. Všichni si to, prosím, přečtěte. Těším se na to, až si udělám čas na sérii Projekt Kronos.
Naprosto mi nesedl styl vyprávění, který na mě byl nuceně nespisovný, a jakožto příslušník generace mladší než mileniálové mi občas některé momenty a výrazy přišly vyloženě "cringe".Z krizí identity Lenny a její kamarádky jsem měla spíše srandu.
Pak ale přišel na řadu více thrillerová zápletka a já se nemohla odtrhnout. Normálně bych o takový příběh vůbec nezavadila, ale svět se super schopnostmi vše krásně podbarvoval a Lenny mi nakonec byla moc sympatická.
Kniha řeší drsnější téma, avšak Pavel Bareš si s tím pohrál úžasně, a některé zamyšlení pro mne byly opravdu krásné a dotýkající se lidské mysli i duše. Konec byl nepředvídatelný a celkem haluz, ale miluju, jak nebyl typické "všechno dobře dopadlo, všichni jsme šťastní", protože díky tomu nic, nad čím jsem se pozastavila neztratilo na váze.
Ano, také jsem čekala něco jiného. Nechala jsem se nachytat na superhrdiny, a vida, jak se to zvrtlo. Ale myslím, že superhrdina je nakonec každý, kdo si situaci hlavní hrdinky reálně zažil a vyšel z toho příčetný a se zdviženou hlavou.
Doprčic, já čekala něco jinýho. Superhrdinský to vlastně vůbec není, zato jsou nám předhozený jinačí témata, o to víc ale důležitý (hledání vlastního já s feministickýma podtónama, sexuální násilí nebo stalking). Varování - je to fakt dost mileniálský, jazykem i myšlením Léni, tak bacha na to, jestli trpíte milenialergií. Starej boomer, jako já, na to místy čučí, jak péro z gauče (jo, jo, myslim tim třeba ty kachničky, to mi fakt hlava doteď nebere), ale na druhou stranu chápu to hvězdný hodnocení tady, ne že ne. Tak závěrem - vzhledem k tomu, že jsem teď fakt v těžkym skluzu a nestíííháám, píšu tenhle koment skoro dva měsíce po přečtení a fakt si vůbec nemůžu vybavit, jak to kruci vlastně dopadlo. To by se u srdcovek stávat nemělo, že jo. No hlavně že ze mě nevyšuměl ten jazyk, aspoň něco trvalýho, no...
Čte se to rychle, je to chytré, je to uvěřitelné a vlastně i pravděpodobné. Nelíbil se mi styl, kterým je kniha napsaná, ale hltal jsem ho pro jeho absolutní autenticitu. Perfektní scifi thriller s nadhledem, jednoznačně doporučuji. PS.Chtěl jsem ubrat půl hvězdy za asi 7 stran z těch 330, které byly vata, ale vzhledem k tomu, že jich bylo jen 7 - zasloužila by si kniha spíš ještě jednu celou hvězdu navíc...
Asi jsem od toho, stejně jako někteří předrecenzenti přede mnou, očekávala zpočátku něco jiného. Pražský prostředí, českej autor, superhrdinové - to všechno znělo hrozně cool, když jsem na knížku narazila. Možná proto mě celkem vykolejilo, že superschopnosti a i jednotlivý metalidé nejsou tak úplně to, kam autor mířil. Problémy hlavní protagonistky jsou bohužel daleko lidštější a vůbec ne super.
Taky jsem se chvíli prala s postavou Lenky. Měly bychom být cca stejně staré a nějak se mi nepodařilo do ní zcela vtělit. Často mi přišla skoro až otravná a zbytečně pubertální, ale i takoví lidé pobíhají po naší planetě:) Většinou jsem to ale moc nevnímala, jen místy udělala zase nějakej exces, u něhož jsem musela odevzdaně povzdychnout.
Sdělení sedí do naší doby jako prdel na hrnec (excuse my French). Protože jsem Lenčina generace a tak nějak se na těch internetech pohybuju, předmět diskuze mi nebyl vůbec cizí a Pavel Bareš svými "fun facts" nepřinesl nic nového, čím bych si sama nebo mé okolí neprocházelo (viz ta část v knize proč se dnešní mladí lidé cítí tak smutně a nonstop tzv. fňukají - vyznělo to, jako by to měla být nějaká přelomová myšlenka, ale halo, to, že nám generace před náma házej klacky pod nohy is a well known fact:)
Z tohoto důvodů bych knížku spíš vrazila do rukou čtyřicátníkům a čtyřicátnicím a výš. Mileniálové a Gen Z jsou dnes natolik (alespoň doufám) obeznámení s četnými případy zneužívání (v jakékoli podobě), že stále největší hrozbu představují starší lidé s boomer názory, které byly všehovšudy v knize popsány. Asi bych se hodně rozčílila, kdybych měla uvádět byť jen příklady.
Děkuju Hostovi za publikaci něčeho takhle neotřelýho na český literární scéně. Je to odvážnej počin a moc si vážim toho, že český autoři otevírají podobná témata a nerestaurují jen socialistacká rodinná dramata. Cejtim konečně svěží vítr.
Čekal jsme trochu něco jiného, více superhrdinského, resp. větší využití superhrdinských schopností v ději. Nakonec sice se tam daný prvek objevuje, ale asi by příběh při určitých změnách dokázal fungovat i bez toho. Když už se autor vydal tímto směrem a dal si práci s vybudováním zajímavých pravidel fungování, tak mohl superhrdinskou linku využít více. Hlavní linie vyprávění je spíše o stalkingu, psychickém i fyzickém zneužívání, apod. Pokud na toto přistoupíte, tak kniha je čtivá, děj rychle ubíhá, je plný akce, zvratů, ale i vtipných situací. Oceňuji i jak autor dokázal příběh popsat pohledem hlavní ženské hrdinky.
Nemůžu knize upřít čtivost a zajímavý nápad, ale celkový styl mi prostě nesedl. Vadilo mi přeskakování v čase mezi jednotlivými událostmi a i mluva hlavních postav mi prostě neseděla a přišlo mi to … nevím … divné, ale to je spíš o mém konkrétním pocitu. Příběh jako takový nebyl vůbec špatný i když “fanouška” Lenky jsem odhalila poměrně brzy. Pokud vám sedne autorův styl kniha by se vám mohla zalíbit pro celkem napínavý příběh.
Tohle. teda. bylo. něco! Nemám slov. Fakt mě to dostalo a nějakou chvíli po dočtení jsem nebyla schopná jediného slova! Knížka je navíc neskutečně dobře napsaná, takže jsem ji slupla na jeden zátah. Dokonalost. Doporučuji! :)
Meta pro mě byla úžasným překvapením, protože zpracovává superhrdinský žánr velmi svébytně, originálně a tak nějak po našem. Mnohem blíž má ale ke společenským problémům a realitě, které superschopnostmi spíše jen přikrášluje a dělá je stravitelnějšími. Celou knihu jsem přečetl jedním dechem a je mi už teď líto, že není nějaké pokračování.
Bareš je překvapivě velmi dobrý vypravěč. Překvapivě spíš věkem, nechci ho nějak podceňovat, i když jsem zatím Krona nečetl, a byl tak pro mě novinkou. Celkově je kniha vyprávěná velmi svěže, dynamicky, děj graduje a zápletka není úplně okoukaná, i když celkově to téma už nějaká zpracování má. Když se znovu vrátím k superhrdinskému žánru, líbí se mi hned tři věci. (1) Superschopnosti jsou velmi logicky a realisticky popsané, nic není idealizované a ani samotné fungování není nijak pohádkové. Mimici křupou a roztékají se, pyromety mají spálenou kůži a puchýře a je fakt, že kdyby někdo měl schopnost mluvit se zvířaty, tak co by mu při svém IQ asi tak řekli. Zajímavosti jako pravděpodobnostní alterace jsou už jen třešničkou na dortu. (2) Celé tohle superhrdinství je popsáno opět velmi neidealizovaně, realisticky, a to co se týče využití pro svět. Na co jsou hrdinové zachraňující svět před lupiči a superpadouchy, tady frčí showbyznys a v dnešním světě kultu sociálních sítí je pravděpodobnější, že video se superschopnostmi bude mít miliardu zhlédnutí než že vás někdo chytí až spadnete pod auto. Navíc se kniha nese ve zvláštní atmosféře střízlivého skeptického realismu a nějak záhadně mi neustále evokovala Čechy, střední Evropu, postkomunistické státy bývalého východního bloku... V tomhle ohledu se asi dá říct, že Bareš píše velmi autenticky pro náš literární prostor a vytváří možná i nějaké modelové dílo pro tenhle geograficko-historicko-politický typ kultury. (3) Vlastně se tam moc schopností neukazuje, takže je to celé jen příjemné pozadí a můžeme se věnovat mnohem zásadnějším problémům, jako je např. stalking, znásilnění, přetvářka, digitální demence, promiskuita a život dnešní omladiny, mezigenerační pohled na svět apod. Meta je psaná neuvěřitelně věrně někomu v téhle věkové kategorii a nejde nutně o to, že jsem student VŠ a taky znám zkouškové na FHS i jinde, spolubydlení při studiu nebo snad zákoutí Prahy, ale Bareš velmi trefně popisuje naladění a zkušenosti mladého člověka. A co si budeme povídat, ono je hodně poznat, jestli si to autor vymyslí a přikrášlí, nebo jestli píše skutečně na základě vlastních zkušeností.
Po stránce děje je Meta hodně čtivá a povedená. Gradující děj, různé obraty a tajemství, např. už jen fakt, že několik kapitol nevíme, co vlastně Lenka umí. Tohle napětí Bareš využívá často, nejvýrazněji asi u hledání pachatele. A musím uznat, že přestože jsem měl hned několik teorií, výsledek byl překvapivý a nečekaný. Přesto nešlo o nějakou záměrně nenaznačenou vycucanou zápletku a viníka, ale byly nám předloženy dost konkrétní důkazy, podle kterých se dalo uvažovat a autor nás mate i navádí. Když jsem chvilku měl šílenou hypotézu, že za vším stojí Lenky otec, najednou, jako by to autor tušil, se objevuje kapitola o Lenčině otci. Když jsem myslel, že to je někdo další, protože splňuje tu a tu podmínku, najednou se objevila zmínka o tom, že něco nesplňuje apod. Bylo to tak napínavé a poutavé pátrání. Všechny události vedly k cíli, a i když zrovna ta část s tátou už byla taková lehce zdlouhavá a otravná, tak kniha neztrácela náboj až do konce. pro mě osobně nejdůležitější je, že mi příběh cloumal emocemi a několikrát jsem se přistihl, jak u čtení dělám grimasy, krčím obočí, koukám podezřívavě nebo naopak vykuleně podle toho, co se zrovna děje. A to se nejvíc počítá, čtenářský prožitek a zážitkové čtení.
Postavy jsou taky dost zajímavé, hlavně tedy Lenka, coby vypravěčka svého příběhu, která ostatní postavy jen popisuje a potkává, nikdy se tak nepodíváme do jiné hlavy než právě Lenčiny. Na to, že je autor muž, tak podle mě velmi dobře popsané myšlení mladé uvědomělé ženy. Celkově pak popis uvažování o věcech, procesy myšlení a různé odbočky do vzpomínek a zamyšlení umožňovaly pořádně se dostat do osobnosti postavy a na chvilku se Lenkou stát a vžít se do ní. Ostatní postavy byly taky super, i když některé trošku psycho, ale jinak si myslím, že dost střízlivě popsaná přátelství a vztahy, nic kouzelného, kdy pro sebe kamarádi riskují život a milují se na život a na smrt, ale zase nic chladného a nevypracovaného. Škoda je možná právě fokalizace vypravěče do Lenky, což jako dává smysl, ono by to jinak nešlo, ale neumožňovalo to úplně se dostat do jiných postav. Lenka se mi totiž třeba líbila, ale já jsem osobnostně spíš takový typ Debí. Ale kdo by fandil Debí, když je to jen nějaký postranní support, že... Přesto si nedokážu představit, že by Debí měla vlastní kapitoly, takže to je prostě takové něco za něco. Funkčnost přímého vypravěče za nutné soustředění se jen na jednu postavu. Jinak hlavní záporák... Asi vážně trošku moc psycho, ale kdo si v ČR neprošel stalkingem, jako by nežil.
Hledat cílovku Mety je složité, protože vše je psané z pohledu vysokoškoláků 20+, ale hlavní cílovka budou přece jen asi mládež 15+, včetně dospělých. Pokud si někdo knihu najde dřív, určitě mu neuškodí, ale přece jen to chce mít už trošku nadhled. Důležité ale je, že Meta potěší nejen fanoušky sci-fi a fantasy či superhrdinů, ale i náročnější a realističtější čtenáře zatížené na young-adult sociální a společenská dramata a mezilidské vztahy. V tomhle ohledu je kniha neuvěřitelně komplexní a rozsahem motivů dnešní společnosti je to možná v moderní české literatuře jedno z klíčových děl, které by si možná i zasloužilo povinnou četbu. Já jsem osobně spíš komiksový typ a knihy už čtu méně, ale když už se dostanu k takovéhle, tak to stojí za to. A závěrem, pokud někdy Češi začnou spolupracovat třeba s Netflixem, nebo se knižní předloha dostane někam do USA apod., tak okamžitě chci vidět Metu zfilmovanou, okamžitě!
Na úvod se patří říct dvě věci: Nejsem cílovka (je mi 40+) a Projekt Kronos jsem po pár stránkcáh odložila a vzdala. Na Metu jsem však slyšela/četla chválu ze všech stran, že jsem se rozhodla dát knize potažmo autorovi šanci. A výsledek?
Je to vážně dobré, ba přímo skvělé! Nejsem mileniál, zpočátku jsem si proto musela zvyknout na "styl mluvy", hovorová čeština, anglicismy, nicméně knize to sedlo, i s ohledem na cílovou skupinu. Autor umí napsat naprosto uvěřitelnou ženskou postavu. Tohle mě asi překvapilo ze všeho nejvíc. Dokáže do textu přidat vážné pasáže, které donutí se zamyslet. Chvílema mě při čtení mrazilo, nebyla nouze o překvapivé momenty a zvraty. Vážné společenské téma zpracované v kulisách SF/F světa. Po přečtení jsem uznale pokývala hlavou. Divím se, že kniha nesbírá jedno ocenění za druhým.
Autorovu tvorbu budu určitě dál sledovat, ráda bych si od něj přečetla opět něco dalšího, co přesahuje škatulku SF/F.
Knihu jsem dostala jako dárek, ale očividně mě darující zná :-D Výborné! Napínavé, čtivé, překvapující, občas úsměvné. Doporučuji
Jelikož jsem nevěděla, o co v knize jde, byla jsem poněkud překvapená. Tohle téma... no, řekla bych, že to zatím není nic pro mě.
Nemám moc ráda, když muži píšou ženské postavy. V 95 % případů pak ty ženy v knihách nejednají a nepřemýšlí jako skutečné ženy, nýbrž tak, jak si muži myslí, že přemýšlí a jednají. A když to potom nějaká žena po nich musí číst, bolí ji oči z toho obrácení v sloup.
Tohle je těch 5 %, kdy mě oči nebolí. Sice je smutné, že to je tak vzácné, že na to musím obzvláště upozorňovat, ale muž napsal normální ženskou postavu a za to dávám 5 hvězd. (Taky je to fakt napínavý a skvěle napsaný, samozřejmě. Kdyby šlo dát šest hvězd, přidám ještě jednu za popkulturní narážky a své oblíbené kapely, a taky za song o motorkáři, ale už jsme na maximu)
Dále v komentářích hodně vidím, že čtenáři a čtenářky nadávají na anglicismy a nespisovnou češtinu. Přesně tímto jazykem já mluvím v každodenním životě životě, takže mi to přišlo dokonale přirozené, když jsme s protagonistkou Lenny cca stejný ročník. Naopak by mi přišlo divný, kdyby říkala "jestliže, poněvadž a bychom". Tohle si nechme pro Jiráska, za mě je čeština v knize autentická a odpovídající jazyku mladých lidí, výjimky možné, of course…
Tuhle knížku jsem si úplně zamilovala a hned se vrhám na Projekt Kronos, snad bude stejně dobrý.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie sexuální násilí znásilnění sebepoznání, sebepoznávání pro dívky akční identita reality show superschopnosti stalking
Autorovy další knížky
| 2017 |  Projekt Kronos |
| 2020 | Meta |
| 2019 | Kronovy děti |
| 2021 | Kronův odkaz |
| 2023 |  Lenochod Jimmy & jeho backup band |
Docela dlouhý rozjezd. Trvalo mi, naladit se na knížku. Obálka mě dlouho odrazovala a popis mi přišel taky trochu fádní. Ale po Kronovi to chtělo zkusit něco jiného.
Jazyk je zde striktně jiný a dokresluje atmosféru. I když místy to bylo spíš otravné a zbytečné, ale tak nic, co by nešlo. Překvapilo, asi jako každého, že anotace nejspíš popisuje jinou knihu. :D Nicméně pak se to rozjelo. Z knížky se stalo krimi s prvky sci-fi a už jsme naběhli na klasickou detektivku s ženskou postavou. A právě ta různorodost dělá knížku zajímavou. :)