Metráček
Stanislav Rudolf
Známý dívčí román nás zavede na malé město, v němž žije Jitka Pažoutová, kulatá dívka s řadou komplexů. Jeden turnaj ve vybíjené však změní vše – přinese jí lásku, úspěch v sportovním oddíle a především tak potřebné sebevědomí. Příběh o dospívání, nacházení se, lásce i zradě vychází s ilustracemi Luďka Bárty.
Přidat komentář
Četl jsem kdysi proto, že všichni to tenkrát opěvovali, i film podle toho byl, patřilo to k doporučené četbě... Vůbec nezaujalo. Bude to fakt jen pro holky asi. Ale pro ty z doby tak před třiceti lety, dnešní to zajímat nebude.
Nestárnoucí klasika. Už je to spousta let, spíš desítek let, co jsem tuto knihu četla naposledy, ale teď mi znovu padla do ruky a - možná její kvality oceňuji dnes více než když jsem byla -náctiletá. Pohodové, oddechové čtení o hledání sebe sama, svého sebevědomí i místa na světě, ale také o tom, že není vše zlato, co se třpytí. Vřele doporučuji.
Ikonická knížka mých pubertálních let, poprvé jsem jí četla v 11 letech a od té doby na ní nedám dopustit (krásný je i film ze 60. let ale to i údolí žab a 80 kopretiny a nezapomenutelný malý vodní had s Křížem v hlavní roli) . Kolikrát jsem se cítila stejně jako Jitka. Krásné opáčko po letech. Nález v knihobudce v FN Motol.
Skvělé dílo, vtipné a optimistické. A co se mi líbí, že hlavní hrdinka je trochu při těle, protože knih, kde jsou všichni krásní a hubení, je mraky.
Díky pane Rudolfe.
Zhruba až ve třetině knihy jsem si uvědomil, že první díl Metráčka, který jsem si náhodně zvolil do Čtenářské výzvy, je primárně příběh pro dospívající dívky. Tedy pro čtenáře přesně opačného mé osobě. Musím ale uznat, že jsem si čtení moc užil. Je roztomile optimistické a smířlivé, zároveň ale nepůsobí nijak naivně ani hloupě. Po pokračování už nesáhnu, ale pro zlepšení nálady bych Metráčka doporučil snad každému.
Čtenářská výzva, můj poslední kus, jinak bych po Stanislavovi Rudolfovi (RIP) určitě nesáhla. Vždycky mi přišlo zvláštní, že muž píše knihy pro dospívající dívky. Ale vlastně jsem dost překvapená s jakým porozuměním a vtipem to zvládal.
Obľúbený autor a obľúbená kniha môjho dospievania. Film bol iba slabý odvar, nedá sa z knihou ani trochu porovnať.
Stanislav Rudolf psal svoje knihy v pravý čas. Tedy alespoň pro mě. Bylo mi 15 a jeho knihy jsem hltala spolu s Foglarovkami. Trochu mi vyvažoval převážně klučičí knihy, které jsem měla v oblibě, ale přece jen už to chtělo vedle Lovců orchideí a mamutů nějakou tu holčičí romantiku. Metráček byl skvělý, autor se trefil do myšlení holky, která nebyla zrovna Twigi.
Bylo to čtivé a svižně napsané. Nečekala jsem, že se mi kniha bude líbit. Nemyslím si, že jsem zrovna cílovka a tak mě překvapilo, jak moc jsem si knihu užila.
Byla jsem moc mile překvapená. Protože kniha je nadčasová, stále vtipná a zaujme i čtenáře, kterým už není -náct, ale -cet.
Autor uměl skvěle psát a doufám, že se má ve spisovatelském nebi dobře.
Jako mnoho recenzentů pode mnou i já četla knihu v rámci čtenářské výzvy.
Oprášeno v rámci Čtenářské výzvy. Jako dospívající jsem hodně četla knihy S. Rudolfa, kniha se mi moc líbila i po letech.
Moc milé čtení. Zjistila jsem, že už tak dobrý film se předloze nemůže vyrovnat :) určitě si přečtu druhý díl.
jako puberťačka jsem autora milovala :-), knihy od něj jsem četla a pokaždé se těšila, Metráček je má nejoblíbenější. Návrat ke knize díky výzvě, ale k téhle se vlastně vracím i bez výzvy.
(SPOILER) Oblíbený autor mé maminky, o kterém mi básnila celé moje dospívání. A já chápu proč, ve své době se muselo jednat o moderní, zábavnou knihu se sympatickou hlavní postavou, se kterou se dospívající dívky mohly snadno ztotožnit. Kniha mě ostatně bavila i v dnešní době, musím říct, že jsem v uvažování Jitky často poznávala sama sebe. Inu, dospívání se v čase nemění, pouze okolnosti a to, v jakých kulisách je náš příběh zasazen. Speciální pochvala za úžasného tatínka, který byl nad věcí a do rodiny Pažoutových vnášel lehkost a nadhled. Co mi však nešlo do hlavy, je samotná přezdívka Metráček, kdy kvůli Honzovi hlavní hrdinka zažila pocity ponížení, vztek a trápení, a pak ho vzala tak snadno na milost. V dnešní době by tohle už nejspíš neprošlo, ale je fakt, že dospívající chlapci často neumí dát svůj zájem jinak najevo. Jsem vděčná za Čtenářskou výzvu, díky níž jsem si knihu přečetla, a budiž autorovi země lehká.
Stálo by za to vytvořit nějaké pojednání, kolik titulů člověk nejdřív viděl a pak je teprve četl. Metráček je toho (tedy v mém případě) dokladem. Viděl jsem ho hned několikrát a v rámci objektivity jsem nakonec sáhl i po titulu, od nějž jsem moc neočekával - já vlastně dlouho netušil, že něco takového vzniklo. Autor, jenž vedle Svatopluka Hrnčíře, provázel dětství mnoha současných šedesátníků, napsal takovou psychologickou sondu, řekněme jazykem dneška, nebo také problémy holky s nadváhou (v současnosti plus-size) a zachoval v ní jistý půvab a srozumitelný přístup k těm, jímž byla určena. Pravda, od filmu se v lecčems liší, ale to není až tak zásadní.
Tak tohle byl úlet letošního roku. Knížku jsem objevila v jedné autobusové budce na "smetišti" dějin, tak jsem ji jen oprášila a pustila se do čtení. Stačilo mi jedno letní odpoledne :D Nojono. Už mi není třináct několik desítek let, ale vrátila jsem se do té doby a kupodivu mě knížka chytla.
Nostalgický návrat do dětství, dospívání, ke kterému jsem se dostala při plnění čtenářské výzvy.
Pro dnešní generaci možné nepochopitelné, ale pro mě ne, musím si znovu pustit i film.
Autor umí psát knihy pro mládež. Tlustá holka jako hlavní postava byl dobrý počin, a nechat ji v něčem vyniknout ještě lepší. Bezva čtení.
Štítky knihy
zfilmováno dospívání sebedůvěra, sebevědomí nadváha sportovní prostředí pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
1973 | Kopretiny pro zámeckou paní |
1977 | Nebreč, Lucie |
1989 | Pusinky |
1984 | Milionová holka |
1980 | Něžně háčkovaný čas |
Děkuji Hoblince za připomenutí téhle perly mé puberty.
Řeknu to na rovinu, byla jsem obézní, věčně v knihách ležící a tím pádem ideály krásy zdeformovanou holkou.
Vůbec jsem nechtěla nosit sukně a pořizování nové garderóby bylo peklo pro mě i pro maminku ( proto mi koupila určitě Metráčka).
Tehdy se chodilo " ke švadleně" a pro mě to bylo jako " k zubaři".
Po všech těch románech, kde hrdinky byly křehké, štíhlé, s vosím pasem a samozřejmě překrásné, byla kniha Metráček pohlazení mého značně pošramoceného ega.
Ne, nezačala jsem sportovat, ale jak říkala moudrá sousedka " Neboj, to je jenom telecí maso, z toho vyrosteš" a asi také tím, že jsem se při čtení a učení přestala cpát čokoládou a Eskymem ( meruňkovou dření), stal se zázrak, o pár centimetrů jsem vyrostla a kila navíc se vstřebala.
Doporučuji všem maminkám zakomplexovaných dcer podstrčení téhle knihy.