Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478823/bmid_metro-2033-vdn-478823.jpg
4
3475
3475
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Ikar (SK)
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Poslouchal jsem audioknížku, takže hodnocení se týká jí. Filip Čapka čte bezvadně, má moc příjemný přednes i hlas. Hodí se k příběhu, který je tajemný a poutavý a správně temný, ale občas mi přijde zbytečně popisný. Ale ne tak, aby to mělo nějak destruktivní vliv na celkový dojem :-) Určitě si koupím i druhý díl.
Řadím se do skupiny čtenářů, kteří nejsou z Metra zrovna nadšení.
Čekala jsem hodně. Čekala jsem, že kniha bude plná akce, že hlavní hrdina mi bude více sympatický, že celý děj bude mít rychlý spád. Čekala jsem, že se budu bát číst dál, že celé metro bude temně a krutě popsané.
A nic se samozřejmě nestalo. Styl psaní nijaký, spíš místy nudný, vůbec mě neoslovil.
Několik věcí mi přišlo hodně absurdních a naivních.
Jak řekl můj přítel: když chceš akci, zahraj si hru.
Přestože sci-fi nevyhledávám, byla jsem příjemně překvapena, jak je kniha působivě napsaná. Zajímavá myšlenka, jak by mohlo lidstvo dopadnout. Rozhodně stojí za přečtení.
Nádherná postapo kniha ! Úžasně vykreslená atmosféra temného, vlhkého, nebezpečného metra. Občas delší filozofické pasáže, ale nevadí. Příběh byl napínavý, nepředvídatelný, jedna z knih, od kterých jsem se nemohla urvat. Občas chyby - chybějící uvozovky ukončující přímou řeč, hrubky...ale co. Moc se mi líbila a doporučuji. Brzy si zahraji na PC i hru, jsem zvědavá na tu atmošku když budu mít k dispozici obraz i zvuk :-)
Mám ráda sci-fi, je to můj oblíbený žánr, ovšem Metro 2033 na mě nezapůsobilo. Možná mám problém s postapokalyptickými knihami ( i když námět jako takový mi nevadí) a nebo jsem prostě hodně náročná, protože tématicky podobné Silo u mě také nezabodovalo. Dávám o hvězdu více než u Sila, protože tohle je pro první ruské sci-fi, i když od pana Glukhovského asi poslední : ) PS: pujčila jsem si knihu v knihovně a paní knihovnice přes plánek metra nalepila knihovnickou samolepku, ach joooo : (, takže bacha na to :D
Od skvělé PC hry ke knize, která se ale ukazuje být trochu něčím jiným, než většina hráčů možná čeká ...
... ruská duše se zde odhaluje ve své esenci a nejsilnějšími momenty se podle mého ukazují býti pasáže plné fatalismu či filosofie "jurodivých".
Akce minimum, zato lidské mizérie více než sdostatek.
Nejdříve jsem hrál obě hry, poté jsem zařal číst knihu. Kniha je perfektní a jsem rád, že autoři hry to pojali trošku jinak. Jsou to dvě skvělé verze jednoho příběhu od dvou úchvatných vypravěčů. Těším se na další dvě knihy a za nedlouho třetí hru.
Postapo žánr mám rád. Geniální nápad s metrem. Kniha se dá číst jen s plánkem metra, bez toho se člověk ztratí poměrně rychle. Tady je asi nejlepší nadšenecká online mapa metra co jsem našel http://i.imgur.com/YWPKxle.png
Co se týká hlavního hrdiny, měl jsem problém se s ním ztotožnit a místy mi lezl celkem dost na nervy, možná se měl autor držet původního plánu o kterém jsem se dočetl v doslovu. (Proto taky ta jedna hvězda dolů) Každpádně popis prostředí i další postavy v knize už byly v pohodě. Uvidíme co Metro 2034.
Nesnáším scifi a už vůbec ne postapo. Tahle knížka mě zaujala a nakonec i mile překvapila a přesvědčila.
Hrdinova odysea moskevským metrem na mě lépe působila z anotace, než přímo z vyprávění. Rozmáchlé putování odnikud nikam je prokládáno náhledy do denního rytmu jednotlivých stanic, jež se staly útočištěm lidstva po blíže neurčité zkáze. Atmosféra super, ale akce nula nula nic.
Co se autorovi musí nechat, je nápad. Jenže už po prvních stovce stran jsem nevěřil v jeho autentičnost. Přes všechnu postkatastrofickou vizi žije v temných tunelech poměrně vysoké množství lidí, jako by počet byl neomezený, nehledě na jejich absolutní etnickou rozdílnost při každé zastávce. S tím pak souvisí i funkčnost věcí, kdy mě až překvapilo, co všechno tam dole mají, přestože povrch je prakticky neobyvatelný. A to nemluvím o prazvláštních science fantasy kulisách, které tvůrci slouží jen pro směs pseudofilozofických úvah u večerního popíjení vodky. Výsledný dojem příliš nevylepšilo ani absurdní používání vykřičníků. Ale třeba jsem záměr zaobalit běžnou konverzaci do rozkazů a zvolání prostě jen nepochopil.
Mám rád sci-fi, postapokalyptické vize, horrory a propracované a dobře promyšlené světy. Při čtení Metra 2033 jsem všeho dostal ve vrchovaté míře. Opravdu propracovaný svět hezky dokresluje mapa metra, na kterou jsem často zalistoval, abych si udělal lepší představu,v jakých končinách se výprava zrovna pohybuje. Kvalita psaní a tempo vyprávění občas mírně zaskřípalo, proto nedávám plný počet.
Dobrá kniha s hororovým nádechem, se zajímavým pohledem na zničenou civilizaci a svět. Kdy se národy, politika a náboženství prezentují v temném, nebezpečném a křehkém světě podzemí metra a stanic.Každý nový den je neustálý boj o přežití mezi lidmi, stanicemi, ideologiemi, mutanty a "vycházkami" těch několika nejstatečnějších na zamořený a ještě nebezpečnější povrch. Někdy se autor pouští do akcí, tajemna a jindy nutí čtenáře se zamyslet nad poskytnutými informacemi a souvislostmi. Za mě dobrý, jistě stojí za to si ji přečíst vícekrát.
Podle mého naprosto úžasná kniha, která mě vtáhla do děje a já se musela nutit, abych u ní neproseděla celou noc. Arťomovi jsem od začátku držela palce, aby přežil v temném a krutém světě metra a splnil svůj úkol. Závěr knihy pro mě byl opravdu nečekaný a donutil mě nad celým příběhem přemýšlet ještě dlouhou dobu po dočtení knihy.
Já se na tu knížku tak strašně těšila. A zhruba z poloviny se moje očekávání naplnilo. Příběh je temný, krutý a pochmurný, přesně jak má postapo být. Radost a štěstí aby člověk pohledal. Arťomovi jsem držela palce, dostal se do tolika neskutečně nebezpečných situací, až jsem si říkala, jak se z toho sakra dostane. Jindy mu ale všechno prošlo příliš hladce - pan autor několikrát využil starého principu deus ex machina. Dokud Arťom putoval do Polis, byla jsem napnutá jak kšandy. Pak se to ale nějak zvrtlo a bavilo mě to čím dál tím méně. A konec mě definitivně udolal.
Kvalita psaní Glukhovského je velice kolísavá a nevím, jestli si kdy budu chtít přečíst pokračování. Zároveň mě mrzela absence nějaké výraznější ženské hrdinky. Ženy se objevovaly velice zřídka, a to buď jako slabé a bezvýrazné postavičky, anebo jako mrtvoly.
Dlouho jsem přemýšlela, kam to směřuje a proč to poslouchám. Teď už vím, že kvůli dvěma momentům. Zoufalec, kterému starý kněz vzal boha, zůstal sám. Arťomovi to SÁM zní pořád v uších. A pak samozřejmě konec. Zmařená šance. Krůček od naděje. Ničemu nerozumíš, ale bojíš se toho, tak to zničíš. Jak tomu nerozumět?
Naprosto prumerna kniha. Jedine, co ji trochu odlisuje, je celkove zasazeni - postapo v moskevskem metru. Tim ale vycet prednosti (i kdyz i to je v tomto pripade vec vkusu) zacina a zaroven konci. Z literarniho aspektu je treba konstatovat, ze Glukovski zadnym prehnanym spisovatelskym talentem neoplyva a je to videt. Slohove nudne, pribehove ploche vypraveni postupuje monotonne umornym krokem k zaveru, u ktereho je treba se zastavit.
Posledni tri stranky a "pribehova pointa" je totiz neuveritelny WTF moment. Naprosto asymetricky prilepek, jak svym oproti zbytku knihy neprirozene zrychlenym tempem, tak zejmena obsahem. Finale, ktere naprosto postrada predobraz v tom, co jste do te doby cetli. Temni byli vlastne dobri? Chteli lidem pomoci, chteli s nimi komunikovat, ale lide to nepochopili? Artom byla jedina nadeje? Ne, tohle naprosto nesedi a neodpovida predchozim 99,9% knihy. Vysvetleni teto silene disproporce lze nalezt v doslovu a v popisu toho, jak tento roman vlastne puvodne vznikal. Jednalo se totiz o pribeh vypraveny formou blogpostu, ktery mohla uzka skupina ctenaru cist a pripominkovat. V puvodni verzi nechal autor hlavniho hrdinu - Artoma, v polovine pribehu zemrit. Navic zcela banalni smrti. Proc? Aby autor ukazal marnost a nesmyslnost lidskeho snazeni. Temer jako biblicky kral Salamoun v knize Kazatel. Komunita vsak toto rozhodnuti kritizovala a presvedcila Glukovskeho, ze neni dobry napad pohrbit hlavniho hrdinu v pulce knihy. Ze to pak nedava smysl. Autor se tedy rozhodl Artoma vzkrisit z mrtvych, ale - a to je ten hlavni problem - do kontextu, ktery s nim uz vlastne nepocital. Proto kniha zejmena ve sve druhe casti ztraci tempo a smysl, protoze vypravi pribeh z pohledu nekoho, kdo uz tam puvodne byt nemel. A proto takovy naroubovany konec, ktery vubec neodpovida predchozimu pribehu a pusobi jako pest na oko.
Metro 2033 je jedna z knih, ktera vrha delsi stin, nez ji nalezi. To ma mimochodem spolecne i se stejnojmennou pocitacovou hrou. Kdybych mohl k hodnoceni pouzit procenta, dal bych 50% s tim, ze kdo ma averzi na Rusko, muze si jeste 15% odecist.
Tento druh literatury primárně nevyhledávám, ale na doporučení jsem se do knížky pustila. A začetla se....nadšená. Hrozivé prostředí metra, různě žijící stanice, protivníci, záchrany i obyčejné lidské osudy. A závěr byl pro mě velmi překvapujícím a k zamyšlení. Už se těším na další díly.
Metro 2033
Na rovinu říkám že co se týče téhle post apo literatury je tohle naprostý skvost. Musím uznat že je to báječně napsané a člověk u toho má i strach, zároveň se občas pobavíte a je tam spoustu napětí. Ale co mě nejvíc rozsekalo bylo těch pár posledních kapitol. Když jsem knihu dočetla skoro hodinu jsem nebyla schopná komunikovat a musela jsem pořád dokola přemýšlet nad koncem téhle knihy. Je to fascinující a musím říct že i slza ukápla. Rozhodně si myslím že tahle pecka nejenom že si zaslouží pět hvězdiček ale zaslouží si i to že pokud ovládáte ruštinu rozhodně si jí přečtěte v ruštině! protože je to pecka! za mě je to zase jedna z těch knih které vás poznamenají na celý život a několik měsíců vás příběh Arťoma bude pronásledovat ve vašich úvahách (třeba při hodině češtiny :D) úžasný pokud někdo váhá jestli číst nebo ne doporučím i alternativu mluveného slova která je taky perfektně udělaná. Takže váháš? vem to a čti!
K Metru 2033 jsem se dostal skrze stejnojmennou počítačovou hru, která z knihy vychází. A právě takto jsem k ní v prvních pár desítkách stran přistupoval, jako na příběh, který rozšiřuje mé videoherní putování (btw. které jsem ještě nedokončil). Knižní Metro 2033 je ale samozřejmě něco daleko víc. Dmitry Glukhovsky nestvořil jen lecjaký příběh ale přímo organismus, který proudí celým moskevským metrem. Metrem, kterému byl vdechnut život a to doslova.
Už je to sice déle, co jsem dílo dočetl a v hlavě nebudu mít takové podrobnosti, jako těsně po dočtení, ale i tak mohu říci, že mladý Glukhovsky nezklamal. Propracovanost postav není geniální, vlastně pořádně se seznámíme jenom s hlavním hrdinou Arťomem, ale to hlavní díky čemu dílo boduje nejsou postavy, ale atmosféra. Trýznivá, hustá a temná atmosféra, která je přítomná na každé straně. Příběh dost často mění prostředí, teda prostředí...pozičně zůstává až na jisté výjimky v metru, měl jsem na mysli spíše prostředí ideologické. Arťom se dostane mezi post-apokalyptické komunisty, nacisty nebo třeba jehovisty a každá takováhle skupiny nabízí čtenářovi trošku něco jiného. Zkrátka a dobře Arťomovo putování ze stanice do stanice působí dobře, baví... ale na pět hvězd to přeci jen nebude. Přišlo mi, že místy byl příběh až zbytečně překombinován, kdy se nám toho autor snažil říci až příliš moc, což bylo nakonec kontraproduktivní. Negativně hodnotím i ukončení, které mě přišlo chaotické a abych pravdu řekl, tak jsem ho moc nepochopil. Ale to může být vinou mého malého krysího mozečku. Doufám tedy, že se ke knize dostanu ještě jednou, přinejmenším alespoň k jejímu konci.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Námět a nápad velmi dobrý! Provedení však pokulhává. Místy byla kniha nudně nečitelná, kdy jsem byl donucen stránky doslova přeskakovat aniž bych byl ochuzen o dějovou linku. Dočetl jsem se sebezapřením a nevím jestli se mám pustit do dalšího dílu...