Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Má to strašně moc chyb. Opakující se situace, moc debilních nestvůr, moc řečí...
Ale Arťom a celková atmosféra metra to takovým způsobem vynahrazují, že tu knihu žeru i přes všechny blbosti, co obsahuje.
Občas mě štvaly řeči o osudu a poslání, občas mi lezl na nervy přemoudřelý Chán (nic proti přemoudřelým postavám, ale Chán fakt ne). Občas se to všechno trochu opakuje - Arťom někam přijde, někdo mu pomůže, dostane se do průšvihu, zázračně vyvázne, někam přijde...
Ovšem jinak se mi kniha četla moc hezky, prostředí a atmosféra podzemního světa nemají chybu. A konec... Konec se vážně povedl.
Živoucí svět, který nabízí řadu možností, jak by se mohl člověk vyrovnávat s realitou postapokalyptické společnosti. Někteří hledají spásu ve víře, jiní v ideologii, někteří chtějí pouze přežít. V tomto chaosu se pohybuje hlavní hrdina, který musí projít spletitým a nebezpečným klubkem tras moskevského metra. Pořád si myslím, že z knihy šlo vyždímat víc, ale i tak je čtivá a nabízí řadu napínavých situací s nečekaným závěrem. Tolik k osudovosti....
Příběh se skvělou atmosférou, která vás vtáhne do všudypřítomné temnoty okolních tunelů, krajiny na povrchu, která vás přivítá svou pustou nepřátelskostí a k tomu všemu plno lidí i nelidí, kteří se od sebe často velice liší nejen svým názorem a postojem k životu. Příběh o tom, když se lidé snaží za každou cenu zachránit a ubránit své životy, ale přitom dělají pravý opak.
Úžasná knížka. Četlo se to prakticky samo. Takové příběhy mám ráda, nezklamalo mě to. Do hlavní postavy se nelze nezamilovat. Konec byl zajímavý, toužím po pokračování, co se stalo potom??
Metro 2033 je výborný postapokalyptický román. Nie je to plochý akčňák, kde je jednoznačný kladný a záporný hrdina, kde vám autor povie, koho máte milovať a nenávidieť. Všetko musíte zistiť sami, musíte sa vžiť do situácie postáv. Prežiť si, aké to je, tápať v tmavých tuneloch moskovského metra, kde na vás číha tušené, ale nepoznané nebezpečenstvo. Kniha vás vo vlnách posúva ďalej a ďalej, po dávke napätie vás ukľudní a vy v presvedčení, že je to za vami, vpadnete do tej časti tunela, z ktorej máte ešte väčší strach, ako z predošlej.
Nie je to ľahké čítanie, tí, ktorí majú radi rýchle tempo a spád a jednoznančný dej s jednoznačnými postavami, by si ju ani nemali brať do rúk. Ovšem pre tých, ktorí majú radi ruské sci-fi, Strugackých či Lukjanenka, bude Metro pána Glukhovského výborným spoločníkom.
Celý děj knihy je přípravou na konečnou myšlenku autora o lidské agresi a nepochopení.
Vše je podřízeno této myšlence, která vygraduje až v úplném závěru. Takže postavy, politické ideologie, náboženství i samotná hlavní postava je příprava na konečnou myšlenku.
K tomu ještě dodejte ponurou post-apokalyptickou dobu a máte Metro 2033. Ve kterém se mě ale nelíbily jednotvárné postavy, které fungovaly na principu "Toho Arťoma sice neznám, ale řeknu mu můj pohled na svět/metro" a (omlouvám se za výraz) "Nečum, já jen procházím v tomto příběhu".
+ I když se ze začátku zdá, jak je vše dokonale propracované, nakonec zjistíte, že jde především jen o agresivní ideologie či radikální typy náboženství, což je trochu škoda.
Ale závěr, lehké napětí, ponurost a pár z nesčetného množství filozofování mě donutilo dát těsné čtyři hvězdy.
Myslím, že stejně jako já, spousta lidí před přečtením od této knihy očekává především akci a nekonečnou řežbu s mutanty. Tomu se kniha vymyká, někomu to třeba bude vadit, ale u mě to nebylo na škodu, naopak to navodilo napětí a pocit stísněnosti.
Nabízí vykreslené charaktery, představy, kolísání na okraji šílenství a především úvahy, kam směřujeme a jak velký význam má naše individuální existence (ale třeba v ní naleznete něco úplně jiného). To vše je zasazeno do zajímavého, rozmanitého prostředí feudálních státečků Metra. Po přečtení tří knih od tohoto autora, si myslím, že to patří k jeho stylu, který jsem si mimoděk zamilovala.
Pozor, nejedná se o bezduché sci-fi, což by mi češtinářka stejně nevěřila...
“Ten, kdo je dostatečně odvážný a vytrvalý, aby celý život hleděl do temnoty, spatří v ní jako první záblesk světla.”
Postapokalyptická sci-fi není zrovna mým srdečním žánrem. Herní adaptace díla Dmitrije Gluchovského mi ovšem natolik uhranula, že předloha okamžitě putovala na seznam četby. Po přečtení však nemůžu tvrdit, že by převládalo nadšení.
Namlsán adaptací jsem očekával spád a akčnost a dostal knihu, jež obsahovala především snové představy, halucinace, politiku, souboj ideologií, sekty a neustálé filozofování o osudu a smyslu života. Jistě, dokresluje to mimořádně temnou a ponurou atmosféru (což je velké plus), ale ocenil bych víc přímočarosti.
V podstatě kniha nabízí poznávací výlet do moskevského metra. Hrdina putuje ze stanice do stanice, prozkoumává podzemní svět, dostává se do problémů a jeho neustále se měnící doprovod se ztrácí nebo umírá.
Metro 2033 je mnohdy napínavé, ale skutečný strach se u mě nikdy nedostavil.
Jelikož se mapu metra hodí mít po ruce, doporučuji vytisknout si ji (goo.gl/OWIC51).
Velmi dobře navázáno na tradici kvalitní ruské sci-fi. Postapokaliptické romány moc nečtu, protože mám vždy strach, že by to tak mohlo dopadnout....Ale pustila jsem se do něj a nelituji. Postavy jsou uvěřitelné, exteriéry také a zápletky hezky rozvedené. Bavilo mně hledat na pláncích, kde jsem a co mně čeká na další stanici, jestli se vůbec můžeme dostat vytičeným směrem. Strhující, děsivé a nečekaně i dojemné.
Crcání se čtením mi trvalo asi půl roku. Neustálé putování bylo jako chůze v kruhu.
Snové fantazie a průchody chodbami se mi jevily zdlouhavé.
Epizody různých dobrodružství mne spíš unavovaly - toto není mozaika, která by pro mne z jednotlivých příhod skládala kaleidoskop.
Naopak si mnoho "vzrušujících" nebezpečenství po přečtení celé knihy nevybavuji... Mnoho postav mi splývá.
V kontextu vyznění příběhu přemýšlím nad marností putování a tedy i celého příběhu.
Světlou výjimkou byla nadzemní akce s Danilou. Ta měla spád a celkem mne i zajímala.
Z příběhu mi v hlavě zůstává slepenec, který pro mne moc pohromadě nedrží.
Co k téhle knize napsat... Ze začátku jsem byla hodně zklamaná, protože jsem očekávala něco úplně jiného, než tahle kniha nabízí, vůbec jsem se nemohla začíst, nesedl mi styl psaní, všechno se tak podivně vleklo, často jsem se ve všech těch stanicích, jménech a názvech ztrácela a několikrát jsem uvažovala o tom, že knihu odložím. Nicméně mi bylo líto peněz, které jsem do knih vrazila, a tak jsem jí dala ještě šanci. Nebyl to tedy žádný extra akční trhák, který jsem tak trochu očekávala, ale mělo to svoji zvláštní depresivní a ponurou atmosféru, která si mě nakonec dokázala získat. Není to úplně jednoduché čtení, ale svět, který autor vytvořil, je opravdu fascinující. Jen s hlavním hrdinou jsem se za celou dobu nějak nedokázala sžít. Přišlo mi, že Arťom je prostě jen taková loutka, která se věčně nechává vláčet osudem a nemá svůj vlastní rozum a názor.
Svět vtěsnaný do Moskevského metra. Lidé se nezmění, ani když zničí zemi, nedostanou rozum, neskloní se, nepotlačí svou nadřazenost a pýchu. Stále stejně baží po moci a bohatství, jsou předpojatí, přesvědčení o své nadřazenosti a každou jinakostí pohrdají. Hlavní hrdina Arťomko se mi líbil. Jeho prozření na konci knihy potvrzuje moje slova výše. Příběh se dobře čte, pěkně je popsaný život a jednotlivé komunity. Je skvělé, že v knize nejsou, žádné vztahové a milostné bláboly. Po přečtení komentářů k 2034 a 2035 nevím jestli se do nich pustit.
Trochu ovlivnena tim, ze manzel hral hru a ja to sledovala, jsem se pustila do prvniho Metra a mela tak uz vytvorenou predstavu o tom, jak to v metru vypada a tak...blby je, ze jsem si to furt predstavovala jako pocitacovou chodici hru, misto filmu, ale nakonec jsem si zvykla :-). Bavilo me a zaroven otravovalo, vecne hledani stanic v mape, ale po zapamatovani tech hlavnich uz to slo. Poznavani jednotlivych stanic metra se mi libilo a tesila jsem se, co za prekvapeni se objevi priste. Jdu se hned vrhnout na dalsi dil.
Dobrá kniha. Úplně na začátku jsem se bála, jestli se celou knihu nebude mluvit jen o politice, ale po chvíli mě to chytlo a už nepustilo :-) Nechtěla bych žít ve světě, kde nejcennějším platidlem jsou náboje - třeba tři kulky za krysí špíz. Zmítala jsem se mezi znechucením a obdivem nad tím, jak se lidé dokáží chovat v extrémních podmínkách. Hlavní hrdina se na své cestě setkal s extrémy obojího. A je taky zajímavé, kolik různých ideologií autor popsal. Během čtení jsem si říkala, že by to mohlo být za 4 hvězdičky, ale konec mě tak překvapil, že prostě musím dát 5. Určitě stojí za přečtení.
Úžasná post-apo cesta moskevským metrem. Skvělá atmosféra a rozmanité lokace.
Celkové hodnocení 90%
Skvělé post-apo. Líbil se mi jak hlavní hrdina, tak celý svět metra. Kniha nemá žádná hluchá místa. Určitě si přečtu Metro 2035.
Bohužel jsme se v tomto případě s knihou nepotkali. Svou kvalitu bezpochyby má, avšak její čtení mě skoro vůbec nebavilo. Asi tohle nebude úplně můj oblíbený žánr , do dalších dílů se určitě pustím, ale musím si dát nějaký odstup.
DG to vzal pekne od podlahy. Kniha je uzasna. Vsechno do sebe zapada a nakonec ten kladas neni kladas, ale ani zaporak. Popravde dnesni Rusti sci-fi autori vic nez dobre navazuji na tvorbu bratru Strugackych... Behem cteni se clovek nema do koho idealizovat, neb kazdy ma svuj skraloup... Do toho skvele popsana atmosfera...
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2010 | Metro 2033 |
2015 | Budoucnost |
2011 | Metro 2034 |
2016 | Metro 2035 |
2013 | Soumrak |
Velice se mi líbilo prostředí moskevského metra po atomové válce. Příběh byl poutavý až dokonce, který byl skvěle napsán.