Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
Katastrofa v podobě nukleární války zničila planetu a zbytky lidstva přežívají v prostoru, který byl konstruován jako obrovský protiatomový kryt - v podzemní dráze metra v Moskvě. Jednotlivé stanice představují jakési ministáty, mají vlastní vlády a náboženství, něco pěstují nebo vyrábí, s ostatními obchodují, navazují křehká spojenectví nebo mezi sebou válčí. Jedno je ale všechny spojuje - strach před nepřítelem zvenčí, který hrozí zničit celé metro. Hrdina našeho příběhu chlapec Arťom žije v okrajové části metra, která je považována za relativně bezpečnou. Když ale nepřítel pronikne na dosah, představuje hrozbu, kterou je nutno za každou cenu zastavit, protože v sázce je příliš mnoho. Tak se Arťom vydává na strastiplnou a nebezpečnou cestu napříč stanicemi až na místo, kde žijí "kazatelé", aby všechny varoval a zároveň vyhledal pomoc. Dmitry Glukhovsky je úspěšným ruským novinářem a zahraničním dopisovatelem. Za svůj první román Metro 2033 získal prestižní ocenění ESFS Awards Eurocon pro nejlepší literární debut roku 2007. Podle románu byla vytvořena oblíbená počítačová hra.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , Ikar (SK)Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Metro 2033 se řadí mezi knihy, které bych mohla číst stále. Líbí se mi spojení reálných věcí a kapky scifi. Arťom jako průvodce metrem nezklamal, v prvním díle mi připadá sympatický i Hunter (což se ve druhém díle změní, ach jo). Příšerky jsou skvělým oživením příběhu, například knihovníci - a i celá návštěva knihovny a povrchu včetně cesty - zaručili geniální zážitek.
Následující díly jsou podle mě slabší a slabší... Ve 2034 mi chybí Arťom a překáží Homer a Saša, no a 2035? Žádní mutanti?! :(
Poslouchala jsem teda originál audioknihu v ruštině, nevím jak je na tom český překlad ale naprosto mě to uchvátilo, na celou tu dobu co jsem knihu poslouchala jsem se myšlenkama ponořila do toho pochmurného života v metru a vlastně celé 2 týdny jsem byla jak v jiném světě :)
Parádní knížka, ale docela depresivní :)
Ps: Co jsem ale zkoušela číst pár prvních stránek v češtině tak musím říct, že to hodně kazí dojem. Jsou to 2 hodně rozdílné jazyky a to, co chtěl autor v ruštině napsat a jaké pocity chtěl těmi řádky předat, se v českém jazyce prostě né vždy povedlo. :)
Úplně jiný žánr, než obvykle čtu, ale byla to docela zajímavá kniha. Doma mám i další díl, takže určitě přečtu i ten.
Za mě prostě ne. Daleko lépe proveditelné téma. Dočetla jsem spíš z donucení, nemám ráda nedočtené knihy. Další díly už ne.
Myšlenka teda perfektní, ale podání knihy mě bohužel neohromilo. Za tu cenu žádnej trhák.
I když mám knihy s postapokalyptickou tématikou docela ráda a pár jsem jich už přečetla, tak tahle kniha mi nesedla. Do čtení jsem se musela nutit. Myslím si, že mi nesedla ta kombinace s "nadpřirozenem".
SPOILER Prostě nevěřím, že někoho může zabít nějaký zvuk a druhého ne, do toho létající příšery...další díly rozhodně číst nebudu.
Glukovskij vytvořil velmi drsný svět lidí přežívajících v útrobách moskevského metra po zničující válce, která povrch Země zamořila vysokou radiací a biologickými zbraněmi. Je otázkou, zda by se v takovém světě dokázalo včas vybudovat životaschopné společenství, aby přežilo. Po přibližně 17 letech však toto společenství již funguje tak, že lze uvěřit, že by lidé takto přežít mohli.
Někteří si nejspíš pomyslí, že kulisy metra nejsou dostatečně velké, ale je třeba si uvědomit, že moskevské metro má 200 stanic, které jsou od sebe ve větší vzdálenosti, než je tomu tak u našeho metra, že kromě tunelů pro vagony a nástupišť je kolem nich i mnoho servisních tunelů, může se napojovat na tajné nebo zapomenuté části, nebo se může spojovat se sítěmi tunelů či stok, které nejsou součástí sítě metra.
Hlavní hrdina je dvacetiletý mladík, který si o světě nad povrchem prakticky nic nepamatuje. Glukovskiho vypravěčský um pak ve vás vzbuzuje pochyby, zda se příběh Metra 2033 odvíjí v blízké budoucnosti našeho světa, nebo zda se nejedná o nějaký alternativní svět blízký tomu našemu. Je pak jen na čtenáři, aby jednu z těchto možností vzal za svou, anebo stále žil na pochybách.
Po celou dobu čtení příběh neztrácí na napětí, kdy ani jeden pozitivní paprsek neozáří hrdiny knihy. Není se co divit, když většina příběhu se odvíjí v podzemí, které je sice pro lidstvo nepřívětivé, ale na rozdíl od povrchu se v něm dá ještě stále přežívat.
Famózní rozjetí trojdílné ságy, u které se mojí představivosti točily závity na maximum. Důkladný popis prostředí metra a rozdělení stanic na sekty a mini-státy rozkouskovaný na 300 stránek posloužil jako možná dlouhý, ale zato dobrý podklad pro další pokračování a gradování příběhu.
Při začátku čtení jsem ani trochu netušil, že se někdo jako Arťom může vůbec dostat na povrch. Zklamání u mě přišlo až na samotném konci příběhu, ale jelikož jsou ještě další 2 díly, tak je jasné, že to autor nějak vymyslel. Doporučuji - 100%
Tak jsem si při čtení této knihy alespoň nastudoval moskevské reálie.
Četlo se to dobře i když jsem už zhruba po 5 kapitolách tušil, že to bude teda hlavně o putování a nějaké vygradování děje k velkému finále asi úplně nehrozí. Rusko je velké, najít zde jde leccos, a moskevské metro je toho odrazem. Lidi na sebe jsou jako saně a kdyby to nestačilo, fallout z války produkuje svinstva takové, že si mohou tykat s Lovecraftianskými Prastarými. No a pak jsou tu ještě krysy...
Prostě o zábavu je postaráno a člověk si tu četbu tak nějak užívá a závěr ho vlastně ani nějak moc nepřekvapí. Jsem docela zvědavý i na další díly.
Podle mého je kniha docela pomalá, možná by stálo za to ubrat počet stran.
"Frodo v moskevském metru" docela vystihuje děj knihy.
Každopádně si určitě přečtu i další dvě části.
Postapokalyptické vize světa mám rád. Téma mě fakt zajímá, sám nad tím dost často přemýšlím a Glukhovsky mi nabídl nový směr uvažování. Kniha mě od první stránky bavila, dlouho se mi nestalo, abych hlavnímu hrdinovi tak "fandil". Za mě však sráží trochu dojem závěr, kdy mi chvílemi přišlo, že autor neměl pořádný nápad a jen se snažil nějak vyplnit prostor, aby mohlo dojít k velkému finále. To ovšem stálo za to, protože ačkoliv mi chodilo v hlavě spoustu scénářů, jak vše může dopadnou, tohle mě nenapadlo.
Přestože postapokalyptická sci-fi není můj oblíbený žánr, knihu jsem začala číst ze zvědavosti, protože jsem v časopise četla rozhovor s jejím autorem. Začátek byl trošku pomalejší a už jsem to chtěla vzdát, ale začalo to být velice napínavé a nakonec jsem celou knihu přečetla za pár dnů. A protože byl konec víceméně otevřený, těším se na další díl.
Po dočtení trilogie Dítě číslo 44 se mi ještě úplně nechtělo opouštět území Sovětského svazu, takže jsem sáhl po Glukhovského postapokaliptickém thrilleru Metro 2033. Za mne tedy trošku zklamání. Hlavní hrdina Arťom dostane od podivného cizince úkol, vydá se na cestu podzemím, přičemž ani pořádně neví proč, ví jen, že to slíbil a musí jít. Během jeho putování nás autor seznamuje snad s každou ze stanic, historky, báchorky, povídačky. Svět moskevského metra je rozsáhlý, chápu, že je potřeba ho nějak čtenáři přiblížit, ale zkrátka to není příliš zábavné, brzy se toho člověk přejí a v tom množství stanic se prostě ztrácí. Je to zhruba tak zajímavé jako Silo o dvěstě patrech, patro, schody, patro, schody, stanice, tunel, stanice, tunel, ááá tady je odbočka. Jistě, každá stanice je trošku jiná, jedna stanice je chudá a zanedbaná, druhá zase bohatá, některé stanice či trasy ovládají komunisté, jiné fašisté, další jehovisté. Jediný slibný a pro mne zajimavý moment se vyskytuje na začátku Arťomovi cesty ve formě setkání s reinkarnovaným Čingischánem, jehož prostřednictvím se nám dostává velmi originálního pohledu na celou problematiku tunelů. Postupně se však ukazuje, že to byla jen jedna postavička z mnoha, které Arťom na své pouti potkal a jeden názor z mnoha, které si vyposlechl. I přes nekonečné Arťomovy vnitřní úvahy mi vykreslení jeho postavy a vlastně i všech ostatních přišlo poněkud ploché, dost těžko se do něj člověk vciťoval, neboť ani on sám příliš nerozuměl tomu, proč jde tam, kam jde, proč zrovna on. Frodo v moskevském metru. Vysvětlení na konci považuji za uspokojivé, byť poněkud depresivní. Ale zcela jistě lepší, než původně zamýšlená kulka pro hlavního hrdinu uprostřed knihy, je dobře, že to autor přepracoval. Čtyři hvězdy s odřenýma ušima.
Prvních 300 stran jsem se trápil, nemohl jsem se vůbec začíst. Čekal jsem trochu něco jinýho, a rozhodně větší spád, ale bohužel.....Až posledních 100 stran se konečně něco dělo.
Nemohla jsem se začíst. Zpočátku jsou tam takové nudnější pasáže. Ale pak, když jsem se začetla, už jsem se nemohla odtrhnout. Občas tam jsou různé úvahy nad životem a náboženské výklady. Částečně je to poučné, ale nemusela bych to tam mít v takovém rozsahu. SPOILER: Nejlepší části jsou, když se vydají na povrch a jsem ráda, že to autor čtenářům dopřál a nenechal zpustošený svět působit jen okrajově. Určitě se pustím i do dalšího dílu.
Dokáže jaderná katastrofa z člověka dostat to nejlepší nebo nejhorší?
Příběh odehrávající se na posledním lidmi obyvatelném místě - moskevském metru, jehož jednu stanici začnou ohrožovat podivná monstra z povrchu. Arťom je tak nucen se vydat skrz metro pro pomoc, přičemž zažije mnohá dobrodružství (o která ne vždy stojí) a je postaven před nemálo názorů, náboženství a politických projevů - takové zrcadlo dnešní společnosti.
Pomalu budovaná dějová linie a napětí, stupňující se akční scény. Neuvěřitelná atmosféra a ještě neuvěřitelnější svět tam nahoře, kam nakonec taky nakoukneme.
Doporučuji.
Tak na tohle moskevské metro jsem se těšila už dlouho a rozhodně mě to nezklamalo. Moc děkuji Arťome za to, že jsem s tebou mohla projít tolik stanic metra. Prožívat strach úzkost, naději, poslání a poznat tolik různých lidí... A ten závěr, ten byl pro mě naprosto jasná třešnička na dortu. A dlouho jsem přemýšlela, jak bych se asi v takové situaci cítila já. Koukám, že Glukhovsky bude můj oblíbený autor.
K metru 2033 jsem se dostala přes kamarádku, která mi o knize vyprávěla a zlehčený příběh který mi popsala se mi natolik líbil, že jsem si knihu hned musela přečíst a udělala jsem dobře.
Kniha byla tak dobře propracovaná že nemám vůbec co vytknout.
Prostředí.Postavy.Dobrodružství.Napětí.( trochu ) Politika.Filozofie.
Prostě a jednoduše jedno z nejlepších fantasy knih co jsem četla.
S 5 hvězdami vřele doporučuji.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2010 | Metro 2033 |
2015 | Budoucnost |
2011 | Metro 2034 |
2016 | Metro 2035 |
2013 | Soumrak |
Genialni kniha...pribeh kterej dava smysl az zpetne jako celek a ma sakra dobrej a intenzivni konec i s ponaucenim, do toho zajimavy prostredi, do toho politika, do toho vznikajici myty sveta v metru, do toho filosoficky otazky reseny s nahodnyma lidma, ktere hlavni hrdina po ceste potkava. Pro me jedna z nejoblibenejsich knih.