Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
Svet je v troskách. Ľudia sa navzájom vyhubili. V mestách zničených rádioaktívnym odpadom sa nedá žiť. Za ich hranicami sa rozprestierajú vyprahnuté púšte a húštiny čudných zmenených lesov. Nikto netuší, aké tvory v nich žijú. Civilizácia zaniká. Kedysi dominantný ľudský druh upadá do zabudnutia a spomienky na jeho slávu blednú. Od týchto udalostí ubehlo necelých dvadsať rokov. Druhy, ktoré vznikli v zamorenom svete, sú oveľa lepšie prispôsobené žiareniu ako ľudia. Ostalo len málo tých, čo sa nechcú zmieriť s realitou. Bývajú v moskovskom metre, najväčšom protiatómovom kryte, aký človek vybudoval. V poslednom útočisku ľudstva, kde sa všetko podriaďuje jedinému: vôli prežiť. Obyvatelia okrajovej stanice Sevastopoľskaja sa urputne bránia proti neustávajúcim útokom mutantov z povrchu. Odolávajú vďaka podpore centrálnych staníc metra a ostrieľaným bojovníkom. Jedného dňa sa však preruší zásobovanie aj telefónne spojenie. Vyslaní prieskumníci sa nevracajú a mutanti z povrchu i temné sily z hlbín zeme stále útočia. Vetchý starec zo Sevastopoľskej a neznámy zabijak v službách stanice sa podujmú zachrániť ďalšiu obrannú baštu pred záhubou. Svoju úlohu tu zohrajú dievča zo zabudnutej staničky a prefíkaný flautista, ktorý sa pripojí k výprave po temných tuneloch. V tom čase sa trinásťročný Váňa rozhodne opustiť rodnú osadu a vydať sa na Cestu, ktorej koniec je neistý. Stretne bývalého člena posádky jadrovej ponorky Serafima Antonoviča a dozvedá sa o apokalypse, ktorá postihla svet. Spolu sa vydajú na nebezpečnú púť do Moskvy v nádeji, že práve tam sa zachovali zvyšky civilizácie. Čo ich však čaká na konci Cesty?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Метро 2034 (Metro 2034), 2009
více info...
Přidat komentář
Tak dočteno a musím říct, že se řadím mezi ty čtenáře, kterým se tohle pokračování líbilo o fous více než původní díl....dobrá práce!
Oproti prvnímu dílu strašná slabota. Chybí tomu spád, ňáká pointa proč to dál číst. Jak kdyby to psal někdo jiný. Neni to vyloženě brak, ale na první díl to nemá ani z daleka. Chybí tam to co chce znát fanoušek žánru: dozvědět se co nejvíc o životě po apokalypse, prozkoumat různý sekty a skupiny co tam žijou a tak dále... to tady chybí, je to jenom procházka tunelama.
Od prvního dílu odvar. Ale často jsem se bála a čtivé to taky bylo dost. Jen to ztratilo tu správnou mrazivou atmosféru prohledávání tajemného metra. A pár části mi přišlo přitažených za vlasy. Ale i tak jsem si čtení užila.
Už ne taková pecka jako první díl, spíše rozvedená jedna možná linie. Kniha se ale lépe čte, je vidět, že se autor více vypsal. Ze začátku jsem se nemohl chytit, ale potom se to četlo samo.
Volné pokračování apokalyptického dílka pana Glukhovského (Metro 2033) s názvem Metro 2034 mne, bohužel, velmi zklamalo.
Jak známo z první knihy, stalo se moskevské Metro se svými jedenácti trasami a nespočtem stanic jediným místem, kde přežila hrstka lidí moskevské metropole v okamžiku, kdy Moskvu vymazal z mapy jaderný výbuch. Světová válka zpustošila Zemi a jen zásluhou podzemních tunelů, stanic a protiatomových krytů pod Moskvou se podařilo části lidí přežít, aby v zápětí nastalo nové peklo, bezútěšný život v podzemí s každodenním bojem o přežití.
Pod vlivem úspěchu první knihy se autor vydal známou cestou a napsal pokračování, dokud zájem vydavatelů a čtenářů trval. Jedná se však o hodně nastavovanou kaši se slabým příběhem, žádnou pointou a nevýraznými hlavními hrdiny putování. Snaha o Homérovské filosofování či milostný trojúhelník Hunter - Saša - Leonid mne vůbec nepřesvědčil.
Kniha se více podobá PC hře ve stylu face to face, kde se máte z místa A dostat do místa B složitým labyrintem chodeb, kde na Vás za „každým rohem“ čeká lidský mutant či jiná příšera z živočišné říše a v lepším případě tvárný sliz, v nejrůznějších imaginárních silových polích Vás ovládají zlé myšlenky a vše je vyšperkováno požírači mrtvol či silnou radiací. Tu na Vás spadne trám, tu nastane sesuv a nebo Vás ohrožuje podzemní voda popř. rozjetá drezína či jen znepřátelená frakce. Metro si žije vlastním životem, najdete zde přepych vedle hladu, čistý kapitalismus vedle rudé frakce, no autor se zde opravdu vyřádil.
Jediným cílem je přežít pochod, který Vás provede Metrem, aby byla mise splněna, ale nenaplněna. Knihu doprovází rozsáhlá mapa stanic před a po apokalypse, spousta značek a pojmů se však v knize vůbec neobjeví a tak si říkáte, to přijde ještě Metro 2035 – no snad již ne.
Pokud patříte k „pařanům“ zahrejte si Metro 2034 jako hru, ale s knihou nejspíše zbytečně ztrácíte čas. Ale jsme lidé různí, tak kdo nevěří, ať si klidně počte . . .
Já naopak s názory těch, kteří tvrdí, že autor své první dílo rozhodně nepřekonal, nesouhlasím. Obě knihy mi přijdou velmi odlišné. 2034 má rychlejší spád a bavila mě možná i o něco málo více. Nechci spoilerovat, takže snad jenom, nezavrhujte. Pro mě jsou oba díly sci-fi skvostem, které se nedají srovnávat. :-)
Doufám, že se brzy dočkáme 2035ky! :-)
Metro 2034 laťku prvního dílu nepřekonalo, ale ani to nebyl žádný propadák. Doporučuju přečíst.
Musím souhlasit s každým, kdo tvrdí, že autor v tomto případě rozhodně nepřekonal vysoko nastavenou laťku Metra 2033. Děj není špatný, má hezký nápad (izolovaná stanice z důvodu epidemie na trati) a poměrně zdařilé postavy, nechybí ani zajímavá filosofie, ale něco mi scházelo. Možná to byla autorova úžasná práce s nevysvětlitelným strachem, která se mi tak líbila na Metru 2033? Kromě jediného úseku (průchod stanicí Nagornaja) se v Metru 2034 prakticky nevyskytuje strach z tunelů, z neznámého a nepochopitelného nebezpečí. Na čtivosti ztratila kniha také tím, že se autor pokusil splést děj z drobných nitek různých příběhů, čímž se mu ale jen podařilo roztrhat hlavní linii. Rovněž krkolomně podaný náznak milostného trojúhelníku Hunter-Saša-Leonid nepřinesl nic dobrého. Přesto se mi Metro 2034 líbilo a autorovi za něj dávám slabé čtyři hvězdičky.
V celkovém hodnocení této knihy jsem se ale rozhodla být ještě přísnější. Další hvězdu jsem ubrala za ne úplně povedený překlad a práci jazykového korektora. Nejde jen o kostrbaté věty či o zbytečné opakování stejných slov v jednom odstavci, ale i o přehlédnuté gramatické chyby, některé na úrovni žáčka základní školy. "Netvoři ležely", "lidé zmizely", "křídlo brány se začala posunovat"? Chápu, že nikdo není neomylný a korektor může být unavený, přesto by se taková nedopatření neměla vyskytovat, alespoň ne v tak vysoké míře.
Docela dobrá kniha...na začátku pro mě docela šok (předchozí díl jsem nečetla), ale nakonec to šlo....
jen to na mě působí, že mentalita Ruského národa by se nezměnila ani za těch pár desítek let.....co nejvíce vše tutlat a vše co překáží okamžitě vyhladit bez ohledu, kdo to všechno odnese
Metro 2034 jsem mimoděk četla dříve než 2033 (nakupovala jsem knížky a zkusila něco nového a o tom, že je nějaké Metro 2033 jsem nevěděla) a asi z tohoto důvodu můžu říct, že se mi libí oba díly stejně.
Oproti 2033 je tu méně popsaných mutantů, ale líbí se mi například děj ve stanici Poljanka či objevení deníku radisty.
Možná bych vypustila vztah Saša-Hunter (nikoli postavy, jen krkolomné napasování náznaku romantického příběhu), přijde mi, že vztahy nejsou v tomto typu knih potřeba a spíš naopak se mi ta prvoplánovost nelíbila a ubrala místo detailnějšímu líčení ostatních skutečností.
Kniha jako celek je výborná, hlavně díky skvělé myšlence metra jako úkrytu a radiaci. Možná by to někdo zpracoval lépe a věřím, že se i někteří autoři o to pokusí, ale to už bude jen převzetí cizí myšlenky - a ta je na tom nejcennější :)
Metro 2033 nejspíš nepřekoná žádné jeho pokračování, ale i tak bylo hezké vrátit se do mnohdy nepříliš hezkých stanic metra. Těším se na příště.
Docela mě překvapilo co jsem to četl, přišlo mi, jakoby to psal někdo jiný a z donucení. Pro fandy Univerza Metra slušný, pro ostatní docela odpad. Nudil jsme se od začátku o konce, nic moc hlavní postavy, pořád se různě přeskakovalo, na Metro i málo anomálií / příšer. Metro 2033 ve všech ohledech mnohem lepší kniha. Byl jsem zklamaný a do četby jsem se musel nutit.
Trošku slabší než první díl, ale nepřišlo mi to tak markantní, jak tu někteří tvrdí. U knížky jsem se bavil až do konce a hlavně skupinka hlavních postav byla perfektně nesourodá. Opravdu jsem si návrat do Metra užil, i když to nebylo s takovou pompou, s jakou na mě vlítnul díl první.
Doporučuji! :)
Stejně chytlavé, jako jednička, ale v půlce knihy příběh trochu ztrácí dech. Nicméně čím blíže jsem byla konci, tím více mi bylo jasné, že na záchranu je pozdě.
Nebude další díl? Chci se znovu vydat do pulzujících a dýchajících tunelů plných beznaděje, černočerné tmy a jak nebezpečných mutantů, tak ještě nebezpečnějších lidí.
Jedinou výhradu mám ke korektuře překladu. "Netvoři vyčkávaly"??? Hrubka jak od děcka za základní školy.
Pro mě dost velké zklamání. Knížku jsem si odkládala pár měsíců, abych se pořád měla na co těšit, ale dělat jsem to nemusela. Děj mi vůbec neutíkal, teď 2 měsíce po přečtení si nepamatuju, o čem to vlastně bylo. Škoda promarněného potenciálu.
Tak já vám nevím, ale mě se snad 2034 líbila i víc než 2033. Je to svižnější, je to akčnější, hlavních postav je tu více a dohromady tvoří zajímavou a nesourodou sebranku, navíc Hunter je prostě parádní řezník a to já můžu a znovu setkání s Arťomem velice fajn. Už teď jsem zvědavý a vcelku natěšení na pokračování. 85% PS: 90 Nejhorší kniha? Ale no ták.
Štítky knihy
Rusko Moskva ruská literatura putování podzemí metro radiace vědecko-technická revoluce postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2010 | Metro 2033 |
2015 | Budoucnost |
2011 | Metro 2034 |
2016 | Metro 2035 |
2013 | Soumrak |
Kniha toho moc společného s prvním dílem opravdu nemá. Hunter a homér se procházejí stanicemi metra. hledají řešení a odpovědi na to, co udělat s nemocí, jenž se vyskytla na Tulské. Toť vše. Skoro žádní zmutovaní homo-tvorové, otravné plyny, paralizující jevy apod... Arťom je tak ve směs na 3. stránkách a cestování metrem s těma dvouma teploušem je fakt celkem nuda. 1. díl 5* / 2. díl bohužel jen 2*. A to jen proto, že mám rád sci-fi