Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478824/bmid_metro-2034-erI-478824.jpg
3
1695
1695
Svet je v troskách. Ľudia sa navzájom vyhubili. V mestách zničených rádioaktívnym odpadom sa nedá žiť. Za ich hranicami sa rozprestierajú vyprahnuté púšte a húštiny čudných zmenených lesov. Nikto netuší, aké tvory v nich žijú. Civilizácia zaniká. Kedysi dominantný ľudský druh upadá do zabudnutia a spomienky na jeho slávu blednú. Od týchto udalostí ubehlo necelých dvadsať rokov. Druhy, ktoré vznikli v zamorenom svete, sú oveľa lepšie prispôsobené žiareniu ako ľudia. Ostalo len málo tých, čo sa nechcú zmieriť s realitou. Bývajú v moskovskom metre, najväčšom protiatómovom kryte, aký človek vybudoval. V poslednom útočisku ľudstva, kde sa všetko podriaďuje jedinému: vôli prežiť. Obyvatelia okrajovej stanice Sevastopoľskaja sa urputne bránia proti neustávajúcim útokom mutantov z povrchu. Odolávajú vďaka podpore centrálnych staníc metra a ostrieľaným bojovníkom. Jedného dňa sa však preruší zásobovanie aj telefónne spojenie. Vyslaní prieskumníci sa nevracajú a mutanti z povrchu i temné sily z hlbín zeme stále útočia. Vetchý starec zo Sevastopoľskej a neznámy zabijak v službách stanice sa podujmú zachrániť ďalšiu obrannú baštu pred záhubou. Svoju úlohu tu zohrajú dievča zo zabudnutej staničky a prefíkaný flautista, ktorý sa pripojí k výprave po temných tuneloch. V tom čase sa trinásťročný Váňa rozhodne opustiť rodnú osadu a vydať sa na Cestu, ktorej koniec je neistý. Stretne bývalého člena posádky jadrovej ponorky Serafima Antonoviča a dozvedá sa o apokalypse, ktorá postihla svet. Spolu sa vydajú na nebezpečnú púť do Moskvy v nádeji, že práve tam sa zachovali zvyšky civilizácie. Čo ich však čaká na konci Cesty?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2019
,
Ikar (SK)
Originální název:
Метро 2034 (Metro 2034), 2009
více info...
Přidat komentář
Volné pokračování knihy Metro 2033. Přijde mi o dost slabší. Kdybych četl jen tento druhý díl, dost by mě to zklamalo.
Chybělo mi tady takové to napětí a nutkání přečíst ještě jednu stránku, jako tomu bylo v prvním díle.
Pokud někdo četl první díl, měl by si přečíst i tento druhý.
Druhý díl je v podstatě to samé. Stále tomu něco chybí, aby kniha překročila průměrný zážitek. Není to sice špatné, ale mám pocit, že zkušenější autor by z toho námětu vytěžil víc.
Druhý díl pro mě nebyl tak zajímavý. Ano, jde sice o volné pokračování, takže jsem neočekával stejné postavy, ale postrádal jsem určité pasáže, díky kterým by mi běhal mráz po zádech, tak jako u prvního dílu. Navíc mi přišlo jednání některých charakterů celkem nelogické a celkově mi nikdo k srdci nepřirostl. Těším se ale na třetí díl - snad se kvalita zase zvedne nahoru.
Za mě velké ANO! První díl je průkopnický, pravda, ale tenhle nabízí zcela jiný úhel pohledu. Hunter si u mě získal sympatie již z 2033, a proto jsem byl nadšený, že jsem si teď mohl jeho přítomnosti užít víc. Pro někoho nepatrné zklamání, avšak cosi se v povaze Metra 2034 souhlasně dotklo skryté struny mého nitra - a já vím, co to bylo!
Nemyslím, že by se druhý díl s tím prvním dal nějak zásadně porovnat. Každý je totiž jiný. V tomto téměř chybí nadpřirozeno, plíživý strach z "čehosi", dokonce i podrobnější popis toho, jak vůbec lidé v metru žijí, jak probíhá takový obyčejný den nebo noc. Na druhou stranu se autor pustil více do psychologie jednotlivých postav. Pravda, fandům prvního dílu pravděpodobně zklamáním trochu poklesne brada, nicméně i přesto je kniha velmi čtivá a stále zůstává nezodpovězená základní otázka - přežil ještě někde někdo? Mimo moskevské metro? Těším se na Metro 2035 a doufám, že Dmitry tohle téma nepřejde mávnutím ruky. Ano, doufám, že se radistům podaří spojit s jakýmsi městem někde daleko na severu...
Poněkud zklamání. Navnaděný Metrem 2033 jsem musel čelit deziluzi v podobě tohoto volného pokračování. Děj je na mě příliš rozbředlý, rádoby nadčasové myšlenky nepříliš nadčasové, závěr sice správně temně krutý, ale zároveň naplněný zbytečným symbolizmem.
Ale co já vím? Třeba je kniha dobrá a pouze já jsem čekal víc.
P.S. 3* a názor, že by mělo jít o povídku, nikoli plnohodnotné dílo.
Metro 2034 je voľným pokračovaním knihy Metra 2033. Moja prvá otázka a šok pri čítaní bol : „Kde je Arťom ?“ Udalosti v knihe sa odohrávajú po udalostiach v Metre 2033, ale s inými postavami, aj keď jedna je dobre známa z prvej knihy. Ku koncu je mierne prepojenie s prvou knihou a vysvetlenie. Dej je popisovaný z pohľadu viacerých postáv, ale mňa kniha napriek tomu nudila. Boli tu akčné pasáže, ale na úkor častého filozofovania postáv, celé mi to nejako nesedelo, konanie postáv bolo niekedy zvláštne a čítalo sa mi to zle. Plusom je, že sa autor opäť zaoberá otázkou, kde až konanie človeka môže zájsť a naznačuje aj čo sa vlastne s civilizáciou stalo, inak neprináša oproti prvej knihe nič originálne. Knihu hodnotím troma slabšími hviezdičkami.
Po výborném úvodu do postapokalyptického Metra roku 2033 jsem se těšil na pokračování velice. Navíc doprovod ve formě dvou výborných PC her natěšení ještě umocnil. Glukhovsky perfektně v první knize vybudoval a přivedl k životu netradiční prostředí, ve kterém jsme sledovali životní pouť mladého Arťoma mezi zbytkem lidské populace (co se děje a zda vůbec něco za Uralem, to si můžeme jen domyslet). Od pokračování jsem tedy logicky očekával pokračování příběhu Arťoma ve chvíli, kdy se vypořádali s „hrozbou“ temných.
Místo toho se děj věnuje okrajové postavě z prvního dílu a tou je Hunter, ze kterého se bohužel pro mě (což dle komentářů ale není asi jen můj problém) stal velmi nesympatický kretén, o jehož život jsem se v průběhu čtení nemohl zajímat méně. Navíc změna psaní, kdy se do cca poloviny knihy čtenář lehce ztratí při čtení různých příběhu, které rozvíjí linky jiných charakterů, aby se v cca polovině mohli potkat, také zážitek z čtení příliš nezlepšuje. Když si k tomu přičtu ještě místy (rozuměj stanice metra) nesmyslně „božské“ a nepřemožitelné mutanty a odbytého Arťoma, ze kterého je nyní spíše takový poslíček než ostřílený veterán z prvního dílu, závěr je spíše zpackaným rychlokoncem bez žádné katarze a pořádného vyvrcholení, tak tu máme mírné zklamání. Což je škoda, neboť svět metra je v první knize výborný a dobrý autor by z tohoto prostředí vydoloval lepších příběhu spousty.
Komu není PC hrací scéna cizí, tomu rozhodně doporučuji odehrát Metro: Last Light, což já osobně beru za plnohodnotné pokračování prvního dílu s Arťomem v hlavní roli.
Proti Metru 2033 je 2034 slabí odvar. Po přečtení prvního dílu jsem byl v Praze a jel jsem metrem, živě jsem si představoval atmosféru Metra a měl jsem z toho husí kůži, to by mi však po přečtečení 2034 nenastalo. Příběh takový není špatný, ale jak už jsem zmiňoval mohl by se odehrávat kdekoliv jinde, protože ta pravá atmosféra Metra z něj nedýchá.
Velice příjemné překvapení. Pro mě dokonce o dost lepší než 2033. Hlavní hrdinové jsou výborně napsaní a skvěle se doplňují. Navíc se chovají smysluplně a celkově má příběh mnohem víc hlavu a patu než v první knížce. Nečekaný plný počet.
Slabší než předchozí díl, nedopracované narážky a chybející mystičnost přechozího dílu.
Jinak mne to stále zabavilo na několik hodin, které jsem strávil s Hunterem velice rád.
Pro mne to bylo véce méně zklamání...Dostanete se sice do už známého Metra ,ale už né za Arťoma, což je podle mě škoda. Noví hrdinové řeší záhadu, která znepokojuje obyvatele celé stanice. Děj knihy se autorovi ne/povedl. Ukazuje jiné stránky než první díl, a každý si to musí přebrat podle sebe,. jestli sem u to líbí nebo ne. Můj názor je však takový: Nezanechalo to na mě takový dojem jako 2033. K četbě jsem se občas musel nutit (mohli za to občas nepřehledné situace, skoky mezi událostmi a postavami, gramatické a jiné chyby) ,ale knihu jsem dočetl a nelituju toho, ikdyž moje očekávání nebyli ani z části naplněny. Avšak abych jenom nekritizoval. Kniha mne překvapila návratem Huntera, hlavní hrdina mi byl sympatický a deník spolu s psanou knihou mi přišel velice zajímavý.
výhody-líbilo se:
-Prostředí (atmosféra)
-Hunter
-Fylozofické oddíly+ všechny úryvky, které doplnily děj
nevýhody-nelíbilo se:
-Zbytečnost přeskakování mezi postavami i místy (druhá dějová linka)
-Gramatické a jiné textové chyby
-Občasná složitost textu
-Chyběl mi Arťom (jen asi 2 stránky)
-Pokus o romantiku
-Absence výpravy na povrch (1 či 2 malé)
-Absence ,,potřebného,, strachu
Zkrátka.. Metro 2034 mělo své světlé, i tmavé body. Pro fanoušky Metra je to téměř ,,nutnost,, přečíst. Osobně však doporučuji si zahrát Metro : Last Light na PC. Jde podle mne o mnohem zdařilejší pokračování v příběhu putování Arťoma (ano... jde tam o Arťoma a Temné). Všem doporučuji.
Od knihy neodradím, ale ani ji nebudu kdoví jak vychvalovat. Ať si ji každý koupí a udělá si na ni obrázek každý sám.
(SPOILER) Nenašlo se Sašiné tělo,tak aspoň že tak....už sem myslel,že to špatně dopadne..;)
Podstatně vylepšená psychologie postav oproti 2033, všechny hlavní postavy mají něco do sebe. Fakt osobnosti s myšlenkama, názorama, minulostí... ne čumilové jako Arťom.
První půlka knihy má skvělý tah na bránu,(kromě vzpomínacích pasáží Sašy, ty sem přeskakoval a vyplatilo se, samé plky bez přínosu pro zápletku) Je co luštit, je co poznávat, nástrah k překonávání dostatek.
Ve druhé části už pak autor více řeší problémy postav než příběh. Ale dočíst se to dalo a závěr cosi zanechal.
Svět metra je výživný, ale s autorem se moc nekamarádím. Za zabavení děkuji :)
Minulá kniha 35%, tato 60%
I přes to, že byl díl trochu slabší než předchozí, připadal mi zajímavější. Výpravy na povrch nahradily vzpomínky a Arťoma nahradil Hunter. Za mě 4 hvězdy a těším se na další díl v červnu 2016 !
dobrá kniha ta prví se mi líbila víc ale nebylo to špatný ale ztrácel sem se v tom trochu
Jsou knihy, které čtete jedním dechem a na konci ještě chvíli hledíte na poslední tečku za větou, slzy vám kanou po tvářích a vy se nemůžete smířit s tím, že už je po všem, nemůžete nechat své hrdiny tak snadno odejít, nemůžete přijmout autorova slova a zážitek se čtení se ve vás mísí v jednom velkém kotli pocitů, které vás nakonec donutí hodinu hrát na flétnu, aby ten pocit pomalu odezněl. A takový byla i druhá kniha z postapokalyptické Moskvy.
Celá recenze: http://lumenn.blog.cz/1501/d-glukhovsky-metro-2034
Keď som videl túto knihu na pultoch môjho kníhkupectva tak som ju proste musel mať, ale po jej prečítaní prišlo mierne sklamanie. Atmosféra knihy nebola miestami tak dobrá ako v 2033, chýbala mi cesta na povrch, taktiež kniha obsahovala niektoré pasáže, ktoré mohol autor viac rozpísať a nakoniec čo ma asi najviac sklamalo bolo Smaragdové mesto (nechcem spoilovať, ale tí čo ste to už prečítali viete čo mám na mysli). Ale z pohľadu fanatika do tejto knižnej série a do tohto sveta musím povedať, že aj napriek niektorým chybám som s knihou spokojný. Dozvedel som sa osud jednej zaujímavej postavy, vypočul som si nové legendy z metra, spoznal nové anomálie/monštrá, a proste bolo tam toho celkom dosť, čo sa mi na tej knihe páčilo preto z mojej strany 4/5. :)
Štítky knihy
Rusko Moskva ruská literatura putování podzemí metro radiace vědecko-technická revoluce postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Naladěná Metrem 2033 jsem po přečtení Metra 2034 dost zklamaná. Těšila jsem se na hlavní postavu, Arťoma, ta se zde ale skoro nevyskytuje. Chybí mě zde všechno z čeho jsem v předchozím díle byla nadšená, tajemná atmosféra, nadpřirozeno. Čekala jsem na něco, co nepřišlo.
Není to ta knížka, kterou bych přečetla jedním dechem a nemohla se od ní odtrhnout. No, snad další pokračování Metra bude lepší...doufám.