Metro 2033
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216186/mid_metro-2033-216186.jpg
4
3488
3488
Arťom žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2010
,
Knižní klub
Originální název:
Метро 2033 (Metro 2033), 2005
více info...
Přidat komentář
Kniha, která přináší budoucnost do které se snad nikdy neprobudím. Beznaděj, špína, nebezpečí, zlo, nestvůry, tma, podivné zvuky, agresivní lidé, bolest, strach a ještě jednou beznaděj. To vše Glukhovsky vtěstnal do svého románu, a vtěstnal to tam skvěle. Chytne to čtenáře od prvních stránek, zavrtá se mu to do mozku a nedovolí mu přestat číst dokud neotočí poslední stránku. Děj je většinou uvěřitelný, postavy vykreslené tak jak to "tato budoucnost" dovoluje a mapa k metru, bez které bych byl ztracen je skvost, který jsem si prohlížel i když jsem zrovna nečetl. Vše sedí, až...
... na poslední kapitolu, kde dojde k mentálnímu obrození hlavního hrdiny. Tato kapitola je slabinou knihy, která hodnocení srazí o hvězdu zpět. Vysvětlení hlavní zápletky knihy je samo o sobě dost přitažené za vlasy a dle mého se vůbec do knihy nehodí, dokážu si představit sto jiných a troufnu si říci lepších zakončení než jaké si Glukhovsky vybral. Dokonce i ta kulka do hlavy hlavního hrdiny, která tam byla v původní verzi je lepší variantou. S tímhle vysvětlením se odmítám smířit a budu dělat jako že jsem to nečetl... protože s touhle kapitolou nemám chuť sáhnout po dalším díle. Bez ní na to jdu okamžitě, protože Hunter určitě ještě neřekl poslední slovo.
Tenhle ten Rusák vytvořil něco zcela jedinečného a úžasného. Jeho kniha bude nejspíš (určitě) zařazena do skupinky největších sci-fi děl všech dob.
Ale při četbě jsem občas měl pocity, že hold to na těch pět hvězd není. Ačkoliv sám autor říká, že se záměrně nesnažil vykreslovat do detailu prostřední, postavy a příšery, tak právě to mi tam nejvíce chybělo. Možná by Metro bylo více zdlouhavé, více popisné, méně bychom zapojovali naši fantazii, ale zkrátka kvůli tomuto detailu strhávám jednu hvězdu.
Byl bych i radši, kdyby autor vynechal všemožné filosofické komentáře, protože občas i to mě vadilo. Popisy snů, vnitřní monology, jestli je Arťom opravdu nějaký vyvolený člověk, to vše mi přišlo zdlouhavé, ale chápu jejich účel. Konec mě taky překvapil, protože jsem čekal boom a velký kouř, ale dočkal jsem se nějakého vyvrcholení v podobě spojitosti mezi ďábly a hlavním hrdinou.
Ale abych jen nekritizoval, tak napíšu i něco pozitivního. Jak už jsem psal, je to vynikající dílo světové sci-fi, myslí tím hlavně prostředním a tématem. Zasadit život po katastrofě do metra, to se mi opravdu páčí. Po přečtení znám víc moskevských stanic, než ty které máme v Praze. Proto doufám, že jednoho dne vznikne i v českém prostředí dílo řadící se do Universe of Metro. Snad tu byli natolik rozumní lidé, aby se stáhli do metra a nějak žili.
Nejlepší část knihy byla paradoxně na povrchu. Souboj v knihovně a pak cesta na další stanici, to mi opravdu přišlo jako strop téhle knihy.
Pokud je druhý díl více filosofický, tak nevím, jestli se znovu vydám do metra.
Geniálna idea! Skutočne vynikajúci nápad umiestniť zbytky preživších ľudí do moskovského metra s minimom energetických zdrojov. S celou rozľahlou sieťou tunelov, chodieb, kanálov, šachiet a staníc. To sa musí zdôrazniť: nádherná klaustrofobická kulisa. Tú Glukhovsky využil skoro na 80%.
Ale čo ten zvyšok? Dejová línia pomerne triviálna, často maskovaná metaforami a vzletnými opismi. Vynikajúce popisy akčných stretov a bojov aj perfektné vykreslenie atmosféry, ale potom akoby autor nechcel skĺznuť do military žánru, či hororového braku - prekladal hlavnú dejovú líniu filozofickými múdrami a stokrát omletými mravnými posolstvami. Ani časté snové sekvencie čitateľnosti nepomohli. Nevyrovnanosť tempa a umelé spomaľovacie hrdinove úvahy ma zhruba v tretine skoro odradili a knihu som div neodložil. Audio bolo však parádne nahovorené Filipom Čapkom a tak som trpel ďalej (kvôli predlohe).
Postupne ma zvedavosť premohla a zvykol som si na predvídateľné striedanie rôznych pasáží. Čakajúc na pointu ma rozčuľovali už len dve veci: Ako naivne sa autor vysporiadal so vznikom všetkých tých nových genetických bytostí, organizmov a poddruhov – a druhá vec: Akú politickú, sociálnu, etnickú či inú pospolitú skupinu si ešte vymyslí. Nebolo to vôbec uveriteľné a miestami až smiešne. Už tam chýbala iba frakcia amazoniek, motív moslimskej púte z Mekky do Mediny, alebo zoskupenie dúhových staníc (L&G).
Celý ten politický mikrokozmos sa snažil autor vtesnať do niekoľko desiatok staníc vzdialených pár stoviek metrov od seba a presvedčiť čitateľov, že takéto panoptikum by vzniklo za 30 rokov po jadrovej apokalypse. Do toho všetkého mysteriózne prvky, miestami už na hranici fantasy, a tak som celému metro svetu prestal veriť.
Aby som len nehanil, tak musím autora pochváliť za pár vychytávok (platidlá, zdroje energie, potrava) a najmä že sa zdržal akejkoľvek lacnej erotickej zápletky a lovestory. Aj bez toho už toto dielo balansovalo na hranici young adult literatúry. No a pointa? Síce pozliepaná, „vybarličkovaná“ a pomerne rýchlo naservírovaná, ale pre mňa aspoň prijateľná. Osobne ma však k pokračovaniu neprinútila - aj v tomto žánri je tlačenica ako v metre ;)
ODPORÚČANIE:
Pre tých, ktorým nie je cudzia ruská história: nepletú si kremroľu s Kremľom, vidia alebo aspoň cítia rozdiel medzi Leninom a Ostankinom, Stalinom a Tallinom a ktorým nie sú cudzie mená ako Tokarev, Makarov, Kalašnikov alebo iný „Puškin“. Samozrejme odporúčam pre znalcov podzemnej eMHáDé, nepoteší však tých s titulom PéHáDé.
Písané dňa 20.8.2018, čiže 50 rokov od ruskej návštevy v ČSSR bez zaklopania – aj preto dávam symbolických 68%.
Možná jsem šel do četby této knihy až s přehnaným očekáváním. Přechody mezi jednotlivými stanicemi mě brzy omrzely a Arťomovy sny jsem vyloženě protrpěl. Naproti tomu všechen děj odehrávající se na povrchu byl vynikající a konkrétně Arťomův přechod na povrchu od jedné stanice ke druhé byl super.
Poslouchala jsem audioknihu a díky p.Čepkovi mě uchvátila. Dost brutální představa budoucnosti.
Asi 2,5 hvězdičky. Námět naprosto skvělý, ale provedení vůbec. Strašně se to vleklo a zároveň jsem se místy naprosto ztrácela. Za mě bohužel metro NE.
No nevím. První knihu Budoucnost od autora nešlo odložit kvůli napětí a tohle mi nejde se do knihy zacist. Možná je to neznalosti moskevského metra a nebo nelogicnosti, a zbrklosti příběhu. Budoucnost byla rovlacnela ale napínavá, tohle mě nějak nebere. A to sem se tak těšil. Nejsem ani v polovině a mám problémy dočíst...
Velmi zajímavé téma. Život v metru po globální katastrofě. Spousta rozdílných přístupů na stanicích, kde jsou tak nějak izolované skupiny lidí.
5* a jdu na další díl :)
Slyšela jsem, že hra je dobrá, takže jsem si chtěla první přečíst předlohu.O příběhu jsem nic moc předem nevěděla, jen to, že se odehrává v Metru a že se jedná po post apokalyptický příběh.Autor dobře popsal klaustrofobickou atmosféru omezeného prostoru a tmy metra a s tím spojenou paranoiu lidí.Další věc, co bych ráda vyzvedla je různorodost lidí - od nácků, přes kanibaly (i když ti už moc lidé nebyli), až po náboženské sekty, a to, co se dělo venku není o nic méně zajímavé. Doporučuji a jdu hrát hru :)
My na Slovensku metro nemáme a som presvedčená, že ani nikdy mať nebudeme. Tento fakt vnímam ako osobnú škodu a krivdu, pretože som z metra ako takého úplne nadšená. :-)
V porovnaní s viedenským, pražským, budapeštianskym aj milánskym metrom (tieto som zažila) budí systém moskovského metra úctu už len na schéme. O to väčší rešpekt vyvoláva ako postapokalyptický priestor, v ktorom prežívajú zvyšky civilizácie. Samozrejme nehrozí, aby sa títo ľudia zomkli a čelili nástrahám, ktoré číhajú na povrchu a dole v tuneloch, alebo azda aby dali hlavy dokopy a pokúsili sa napraviť staré chyby či vymyslieť niečo konštruktívne do budúcna. Namiesto toho sa hrajú na neviem čo a veselo sa navzájom kynožia pre sprostosti - nič prekvapivé, budeme si robiť zle až do konca - toto autor vystihol veľmi pekne.
Najviac však kvitujem a štyri hviezdičky dávam za verné pripodobnenie atmosféry, ktorá tam dole vládla. Už len pri čítaní, resp. počúvaní audioknihy (nič z toho som nepraktizovala v stiesnených priestoroch ani pod zemou) na mňa občas padlo skutočne pôsobivé dusno. Vtedy som si musela dať pauzu a aspoň na pol očka sa presvedčiť, že vonku sa nič nezmenilo, za oknami je náš starý známy živý svet a nie šedivé mŕtve ruiny, netreba sa báť o život ani sa utekať kdesi zahrabať ako krt.
Jedna hviezdička musela ísť dolu pre šablónovitosť deja, niekoľko časových nesúladov a zopár priam neuveriteľných barličiek, ktorými si autor pomáhal a nad ktorými som sa musela pousmiať, nech už ich on sám pre čitateľov vysvetľoval akokoľvek (najmä na konci).
Čítala som niečo málo o tom, ako DG postupne zverejňoval jednotlivé kapitoly knižky na internete, príbeh staval za pochodu a s pomocou ľudí, ktorí mali záujem o jeho dielo a ktorí sa viac ako on vyznajú v tom, o čom písal (napríklad systém metra, zbrane atď.). Im všetkým za to patrí plus a poďakovanie, ale autorovi v mojich očiach mínus preto, že si tieto fakty nenaštudoval sám a poriadne. Prišiel k nim ako slepé kura k zrnu. Výsledok to však len skvalitnilo, takže sa len dobre stalo.
Musím se na úvod přiznat, že jsem nejprve párkrát hrál PC hru, která mě naprosto nadchla a teprve poté zakoupil a přečetl knihu, takže jsem měl určité pasáže předem prozrazené. Ani to však vliv na strhující příběh téměř nemělo. Chápu, že postapokalyptická atmosféra spojená se sci-fi nemusí sednout každému - mně však dokonale. Dokonalé vyobrazení podzemního světa čtenáře vcucne dovnitř a už nepustí...tedy alespoň do doby než knihu dočte. Glukhovsky je mistr, co se týká práce s okamžikem napětí. Dějová linka hezky postupně graduje, až k velkolepému finále, které rozhodně neurazí. Tuto knihu již považuji za kult, ke kterému se vždy rád vracím, nemohu hodnotit jinak, než 5/5.
Kultovní kniha a námět. Proč si kniha zaslouží 5 hvězd je právě ona myšlenka. Zároveň ji autor velice dobře zpracoval a vykreslil "společnost", která Vás má neustále čím překvapovat. Celý děj je výborně zvládnutý a prožíváte jej s hlavním hrdinou. Politika, ekonomika, násilí, náboženství, vše skvěle zkombinováno a výsledek je překvapivě výtečný, vše ladí. jako vždy, něco by se dalo popsat lépe či více, něco méně, ale to už je zase vkus každého. Pro fanoušky tohoto žánru povinnost.
Tak nebylo to spatne, bohuzel za me musim rici, ze poradne napeti jsem z knizky zacala citit az pri objeveni druheho metra a pote co vylezli na povrch- tzn. v druhe polovine, coz myslim, ze vzhledem k prostredi byla skoda. Zadna poradna prisera, vsechno tak nejak vzdalene, v minulosti, spis si davali zabrat lidi sami navzajem. Konec rozhodne zajimavy, uvidime co bude dal.
Pět hvězdiček obvykle dávám knihám, které si chci přečíst někdy znovu. Tohle ale asi bude výjimka. Je to úžasná záležitost a právě pro tu výborně vykreslenou atmosféru bezradnosti, zmaru a zoufalství, která se zaryla hluboko to tentokrát jednou bude stačit.
Jako vášnivý hráč série Fallout (v tomto případě hlavně F 3 a F:New Vegas), kdy jsem z pohledu první osoby procházel postapokalyptickým světem a samozřejmě také vlakovými tunely, musím ocenit vysoko. Metro 2033 je totiž popisuje daleko smrtonosněji, pravděpodobněji. Něco zabíhalo až do krajností, ale celkově mě kniha prostě dostala.
Dále trochu spoilery:
Perfektní propracování detailů – vyřešení obnovitelného zdroje jídla v podzemí (houby, vepřové maso)… lidé zvyklí na pobyt ve tmě by na denním světle oslepli… atd.
Vyvrcholení a zlom před koncem mne naprosto rozebral, z nepřátel nakonec přátelé… a konec to definitivně rozsekl. Po dočtení jsem měl v sobě dlouho smíšené pocity. Autor to dobře zpracoval, celou dobu si pohrával s emocemi čtenáře a zakončením to potvrdil. Pokračování – „2034“ a „2035“ zatím neznám, asi si tímto koncem připravil prostor právě pro ně. Přesto myšlenka, že by „ďáblové“ přežili, byla určitě zajímavá.
Shrnuto – super zážitek, doporučuji.
Skvělý nápad, ale číst výsledek bylo fakt náročné. Autorovi nemůžu upřít, že píše dobře, zpočátku výborně buduje dusivou, až klaustrofobickou atmosféru. S postupem času je ale znát, že do psaní šel se spoustou nápadů a bohužel se je do knížky snažil vecpat všechny - nacisti, komouši, mutanti, sekty, knihovníci, houbičkovej čajíček, já už nevím co... Jen se hrdina dostane z jednoho průseru, spadne v následující kapitole dalšího jen proto, aby se autorova fantazie mohla vyřádit. Ke konci knížky už jsem z toho byla tak zmatená a vycukaná, že jsem si poslední část na povrchu vůbec neužila, navíc mi přišela dost vycucaná z prstu jakože joo, tohle tam přece muselo taky bejt! A konec? Nejdřív jsem čučela jak blázen, jak je to geniánlí nápad a páně Glukhovský ho takhle - doslova - smete ze stolu? Za mě dobře napsaný, i když dost přeplácaný, postapo román s geniální atmosférou. Chvíli jsem se bála jezdit metrem.
Skvělé dílo jak pc hra tak i kniha samotná. Má to svou originalitu a hluboké myšlení, které pan Glukhovskij přenáší do tohoto příběhu. Arťom je prostě Arťom a doufám že to není jediná trilogie s Arťomem, kterou pan spisovatel napsal.
Kniha mi jako všechna autorova díla zůstane ještě dlouho v mysli. Netušila jsem, že mě zrovna Metro 2033 donutí k zamyšlení se nad životem a společností. Nemůžu se dočkat pokračování!
Ze začátku jsem byl při přesunech chodbami metra napjatý jak struna a ani jsem nedutal. Úplně jsem si představoval to psycho a neurčitý strach, který se člověka musel zmocňovat, když šel hodiny v téměř absolutní tmě. Podle mého to však autor, bohužel, s akčními scénami v knize trochu přehání. Nabyl jsem dojmu, že kniha v pozdějších fázích neustále opakuje zhruba toto schéma: Jde se tunelem, je to psycho, přijde se na stanici, kde si hrdina promluví s pár lidmi, pak se na stanici stane nějakej průšvih, ze kterýho hrdina "tak tak" vyvázne a opět se jde tmavým tunelem, což je "psycho". Bohužel, vyváznutí "tak tak" a strašný "psycho" v tunelu přestávají být uvěřitelné spolu s tím, jak to autor stále opakuje dokola - jak jsem postupoval ve čtení, přestával jsem být na tyto podněty senzitivní - hrdina se ze svízele, kterých je deset na padesáti stranách, přeci vždycky nějakou zázračnou náhodou dostane. Suma sumárum, strašně se mi líbil nápad, ze začátku se mi hrozně líbila atmosféra strachu a nejistoty - bohužel, tyto pocity byly následně otupeny tím, že se střídala neustále jedna akce za druhou a tyto akce mi připadaly zoufale jednotvárné. Tím se kniha v mých očích posunula do kategorie "průměr". Kdyby to šlo, dal bych dva a půl hvězdičky - tři mi přijdou moc, dvě zase málo.
Štítky knihy
Rusko Moskva putování budoucnost podzemí metro tma mutanti radiace postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Déjà vu ...opäť všetkými vychvaľovaná kniha, ktorá u mňa totálne prepadla. Autor chcel do putovania Arťoma po metre dať všetko (kopec akcie, zvratov) a vo výsledku nedal nič. Bolo to také všetko nedotiahnuté, nahustené, že čitateľ nemá šancu sa hlbšie orientovať, príšerné spracovanie. Ruské mená a názvy staníc ma tiež dosť vyrušovali a odpútavali od pozornosti pri čítaní knihy - to je čisto môj subjektívny názor a neberem to ako mínus knihy. Jedine okamžiky, ktoré som si užila boli keď bol Arťom na povrchu resp. keď sa tam hovorilo o mutantoch. Uvidíme čo prinesú ďalšie dva diely.