Metro 2034
Dmitry Glukhovsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403408/bmid_metro-2034-K05-403408.jpg
3
1720
1720
Svet je v troskách. Ľudia sa navzájom vyhubili. V mestách zničených rádioaktívnym odpadom sa nedá žiť. Za ich hranicami sa rozprestierajú vyprahnuté púšte a húštiny čudných zmenených lesov. Nikto netuší, aké tvory v nich žijú. Civilizácia zaniká. Kedysi dominantný ľudský druh upadá do zabudnutia a spomienky na jeho slávu blednú. Od týchto udalostí ubehlo necelých dvadsať rokov. Druhy, ktoré vznikli v zamorenom svete, sú oveľa lepšie prispôsobené žiareniu ako ľudia. Ostalo len málo tých, čo sa nechcú zmieriť s realitou. Bývajú v moskovskom metre, najväčšom protiatómovom kryte, aký človek vybudoval. V poslednom útočisku ľudstva, kde sa všetko podriaďuje jedinému: vôli prežiť. Obyvatelia okrajovej stanice Sevastopoľskaja sa urputne bránia proti neustávajúcim útokom mutantov z povrchu. Odolávajú vďaka podpore centrálnych staníc metra a ostrieľaným bojovníkom. Jedného dňa sa však preruší zásobovanie aj telefónne spojenie. Vyslaní prieskumníci sa nevracajú a mutanti z povrchu i temné sily z hlbín zeme stále útočia. Vetchý starec zo Sevastopoľskej a neznámy zabijak v službách stanice sa podujmú zachrániť ďalšiu obrannú baštu pred záhubou. Svoju úlohu tu zohrajú dievča zo zabudnutej staničky a prefíkaný flautista, ktorý sa pripojí k výprave po temných tuneloch. V tom čase sa trinásťročný Váňa rozhodne opustiť rodnú osadu a vydať sa na Cestu, ktorej koniec je neistý. Stretne bývalého člena posádky jadrovej ponorky Serafima Antonoviča a dozvedá sa o apokalypse, ktorá postihla svet. Spolu sa vydajú na nebezpečnú púť do Moskvy v nádeji, že práve tam sa zachovali zvyšky civilizácie. Čo ich však čaká na konci Cesty?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Метро 2034 (Metro 2034), 2009
více info...
Přidat komentář
Strašně mi tu chyběl hrdina s prvního dílu.. Nemohla jsem si zvyknout,úplně jiný styl psaní.. Přeskakování s místa na místo ,měla jsem dosti zmatek v postavách.. PROČ SAKRA? :( po tak krásné jedničce? :( No uvidíme na poslední díl,snad mě nezklame jako tento ...
Trochu mi zde chyběl hlavní hrdina z prvního dílu. Bylo to trochu zdlouhavější, ale byla to zajímavá sonda do života pod zemí. Do myšlenek lidí, kteří přežili a kteří bojují o přežití s jinými lidmi, sami se sebou a dokonce i s něčím co neznají.
Je v tom hodně poetiky a filosofie. Jen myslím, že nikdo, kdo nezná Moskevské metro a ruskou mentalitu nemůže to kompletně pochopit. Mně to celkem sedlo (možná to dvouleté studium v Moskvě a děs z moskevského metra :-) )
Druhý díl... pohled hlavních hrdinů z jiné části Metra. Díl plný tajuplných myšlenek a hlubokého hloubání, střídající se s ne tak častými ale brutálními akcemi spolu s atmosférou dělají tenhle díl míň zaživný, však neskutečně plnohodnotný z jiné perspektivy myšlení člověka
Pokračování, och jak mě jen trápíš. Druhý díl, změna stylu, změna hrdiny a vůbec mi to nesedlo. Psychologie postav je zde košatější, stejně jako jejich variace. Nicméně příběhová linka je zde absolutně tristní. Tedy zprvu. Na konci to však nebylo již tak špatné. Když se vše hezky zamotalo do klubíčka a vyšel z celé knížky docela solidní příběh. Opět ale platí to samé co u prvního dílu. Autorův styl mi moc nesedí, i když myšlenky mi sedí, až moc, jestli je to srozumitelné. :)
Paráda, trochu jsem se na začátku ztratil a ke konci bylo špatně použito jméno hlavního hrdiny, ale i přesto super kniha.
Jelikož žeru všechno kolem metra, tak mi nejdřív nevadil ani odklon od hlavního hrdiny a těšila jsem se na prozkoumání dalších částí postapokalyptického Moskevského metra. Jenže nakonec se nikam moc nepodíváme a ani těch nových mýtů a legend se moc nedočkáme, k tomu ještě ta zbytečná cesta k Smaragdovému městu, to mě fakt naštvalo, že z toho nic nebylo. Oproti prvnímu dílu sešup dolů.
No, tři hvězdy za to, že jsem se k úplnému dotčení knihy dokopávala asi tři roky. Byla rozečtená a pak jsem ji četla znova. Popis je zajímavý, děsivý i krásný co se týká metra jako takového, ale na příběhu je potřeba ještě zamakat. Dlouho se nedělo nic a pak ke konci tak nějak všechno.
Půjdu proti většině a řeknu to rovnou, 2034 se mi líbilo víc než předchozí kniha série. Jak jsem napsal u 2033, občas mě postava Arťoma štvala svou ňoumovitostí, takže mi zase tak nevadilo, že nyní takřka chyběl. Zato (staro)nové postavy se mi dost líbily, nabízely zase typově jiné charaktery a možnosti rozvíjení příběhu. Pozitivně hodnotím větší filosofičnost díla, to přemýšlení nad světem a apokalypsou mě bavilo, líbilo se mi rozšiřování a prohlubování informací o univerzu Metra.
A na závěr si dám jeden citát, který mi přijde, že na dnešní dobu začíná víc a víc sedět.
"Poslední válka byla urputnější než všechny předchozí a trvala proto jen pár dní. Od druhé světové války uplynuly tři generace, poslední veteráni zemřeli a pro žijící byl strach z podobného konfliktu neznámým pojmem. Kolektivní šílenství, které tehdy miliony lidí oloupilo o jejich lidskost, se opět stalo běžným politickým nástrojem.
Fatální hra o lidstvo se s každým dnem stále více osamostatňovala a nakonec už nezbýval čas přijmou správná rozhodnutí. Zákaz použití atomových hlavic byl v zápalu boje smeten pod stůl – v prvním aktu dramatu byla tato zbraň smetena pověšena na hřebíček a v předposledním se z ní zase začalo střílet. Přitom samozřejmě nehrálo žádnou roli, kdo stiskl spoušť jako první."
Jinačí než Metro 2033, ale neřekl bych že horší. Nenavazující děj na první díl mi také vůbec nevadí. Jediné co dost kazí dojem je hromada překlepů, což byl problém i u prvního dílu. Za mě 80%
Než jsem se do této knihy pouštěla, slyšela jsem ze všech stran, že první díl je nejlepší a pak už to za moc nestojí.
No, mě se asi víc líbil tento. Je pravda, že propracovanosti a ponurosti prvního dílu tento nedosahuje ani zdaleka, ale pro mě to přidalo na čtivosti a začetla jsem se během pár stran a nemohla jsem knihu odložit. Je ovšem také možné, že to způsobilo jen to známé prostředí, po kterém se mi už stýskalo.
Mnoho filozofování a příběh se jaksi nějak vytrácí. První kniha měla děj, nebylo to žádné světoborné dílo, ale alespoň se tam něco dělo, zde autor spíš filozofuje než aby se zabýval psaním nějakého děje. Osobně oproti předchozí knize je o mnoho slabší. Nevím jestli budu číst další díl.
A já si nestěžuji. Přestože jednička byla skvělá, i když literární námět ohraný, přesto v sobě nesla originalitu a takový super náboj.
Obě knihy jsem poslouchala, u jedničky jsem měla popisované pocity úzkosti, nemohla jsem zhasnout a kouknout se dveřmi na ztemnělou chodbu ve mně vyvolávalo chvění močového měchýře :).
U dvojky jsem se zachvěla jen občas, ale poslouchalo se to dobře, i když děj byl opravdu znatelně slabší a já těch osmdesát dala z nostalgie. Holt ale o deset méně dát nejde :).
Tak nějak jsem to asi moc nepochopila? Příběh i postavy divné, děj se vleče a vleče. Ne že bych byla fanoušek tohoto žánru, ale první díl jsem zvládla, i když mě nenadchl, ale tohle podle mě slátanina.
po 2033 trošku zklamání, příběh se již netočí kolem monster ale kolem epidemie, a to mi přijde jako škoda... ale pořád jde o dobrou knihu
Bohužel tohle pokračování si průměr zaslouží. Nevím proč se upustilo od Arťoma a pojednává se o Hunterovi (o kterém se v podstatě nic stejně nedozvíme). Atmosféra mi přišla taky trochu jinde, pár prvků stísněnosti a bezmoci tam bylo, ale určitě ne jako v 1. díle. Kdyby se děj vydal stejnou cestou jako PC hra (Metro Last LIght), myslím, že by to bylo úplně o něčem jiném. Takhle jde jen o vycpávku mezi 1. a 2. dílem, kterou si můžete přečíst, ale nemusíte, nic extra zásadního se zde nestane. Ještě mě napadá, možná si něco nepamatuji nebo jsem si nevšiml, dost věcí do 3. knihy mi doplnila právě 2. PC hra, přičemž vždy to bylo spíše naopak :)
První díl se mi docela líbil a skončil fakt zajímavě, těšila jsem se na pokračování s Arťomem. Druhý díl nenavazuje, jiné postavy, Arťom nikde, objeví se až v půlce knihy a pak se tam jen tak občas mihne, hrozná škoda. Huntera známe z jedničky, nicméně nové postavy mne bohužel moc nezaujaly :-( kdo srovnává Metro se Silem je blázen, neboť Silo je topovka, nesrovnatelné. Nevím, jestli mám chuť číst poslední díl.
Štítky knihy
Rusko Moskva ruská literatura putování podzemí metro radiace vědecko-technická revoluce postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2010 |  Metro 2033 |
| 2015 |  Budoucnost |
| 2011 | Metro 2034 |
| 2016 | Metro 2035 |
| 2013 | Soumrak |
Po senzační jedničce mě ani rozpačité hodnocení a komentáře neodradily od toho, abych se střemhlav vrhla na 2034.
A ničeho nelituju! Ani v nejmenším.
Sice je pravda, že tahle kniha je docela jiná, než ta první, ale to není na škodu. Ostatně změna postav, změna stylu.
Navíc já v 2034 vidím víc než jen knihu se senzačním příběhem, jako bylo 2033. Mám pocit, že se autor potřeboval vypsat. Nějak předat čtenáři svoji filozofii - proto tedy příběh není tak strhující. Oproti tomu myšlenky, kterými je kniha protkána, respektive na kterých stojí, jsou fascinující.
2034 je kniha tak ruská, jako samotný Dostojevskij. A to nejde hodnotit jinak, než s nadšením.