Meursault, přešetření

Meursault, přešetření
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251034/bmid_meursault-presetreni-jpl-251034.jpg 3 58 58

Více než sedmdesát let po slavném Camusově Cizinci slaví v řadě zemí úspěch Kámil Daúd s románem Meursault, přešetření. Převrací v něm příběh Cizince, který v koloniálním Alžírsku coby běloch jménem Meursault zabije bez zjevného důvodu Araba. V Daúdově díle je to právě naopak: Arab zabíjí bělocha. Díky literárním kvalitám a aktuálnímu tématu se román dostal mezi čtyři finalisty Goncourtovy ceny. Kontroverzní dílo vyvolalo i negativní odezvu – v rodném Alžírsku byla na autora vyhlášena fatva.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Meursault, contre-enquete, 2013


více info...

Přidat komentář

tami1
07.07.2021 4 z 5

Jak dokáže jedna nešťastná událost zničit i pramalou šanci na obyčejný, normální život.
Vypravěč je vláčen událostmi, které nemohl ovlivnit a vlastně ani neví jak se udály. Jeho matka staví svého mrtvého syna na piedestal a vymýšlí si pro něj lepší, alternativní životopisy. Svého druhého syna nevidí, používá jej jen jako nástroj nesmyslné pomsty.

A nakonec jediné co oba chtějí je JMÉNO, identita, na kterou by mohli být hrdí.

jindra2
06.12.2020 3 z 5

Temný, až básnický monolog osamělého starého Araba, který celý život nese tíhu vraždy svého staršího bratra. Vykoná nesmyslnou pomstu, která však ulehčení nepřinese. Příběh přináší mimo jiné svědectví o oficiální spravedlnosti v arabských zemích. Vrah není potrestán, protože oběť byla Francouz.


Pablo70
08.10.2020

„Muslimům má kniha urážlivá nepřijde, pouze islamistům. Protože islamisty uráží vše: to, jak žijeme, čím jsme jiní, jaký máme vztah k ženám, jaké máme touhy, to, že se smějeme. Islamisté milují smrt, nikoliv život.“ — Kamel Daoud alžírský spisovatel 1970

petrarka72
24.01.2019 4 z 5

Je to pár stránek, které se nečtou snadno, ale skrývají v sobě myšlenkovou inspirativnost - a to jak v případě, že čtenář zná Camusova Cizince (nebo si dohledá informace o něm), tak v případě, že vnímá novelu Kámela Daúda jako samostatný příběh. V Camusovi i Daúdovi se objevují stejné motivy; vztah s matkou, vražda "z nesprávných důvodů", sartrovská nevolnost kontra jen vzácně se dostavující trýzeň, žena jako nevědomý a zdánlivě nedůležitý katalyzátor událostí a další. V mnohém se však liší; způsob myšlení je jiný, Daúd nedává zapomenout na dějinný rámec a arabský způsob života; Camusův antihrdina je hmotně zabezpečen, ten Daúdův si po období chudoby a hladu polepší bezskrupulózním zabráním domu po prchajících Francouzích; Cizinec je časově sevřenější a Meursault vypráví obecnému čtenáři, Harún promlouvá v baru k cizincům (byť zapisujícím si) a vlastně se nedozvíme, v jakém časovém horizontu; nesmyslná vražda u Camuse se zopakuje, ale relativizuje ji probíhající alžírská válka či revoluce (oficiální možnost ospravedlnění: ještě se bojovalo, nebo už byla vyhlášena nezávislost?); příběh Kaina u Camuse střídá příběh Lazara u Daúda, nejistotu z nenalezení bratrovy mrtvoly překotný pohřeb mrtvoly Evropanovy, náklonnost k prostitutce (snad) láska ke vzdělané Meriam, camusovskou popravu daúdovské nemilosrdné stáří. Pro mne nejsilnějším motivem je úsporná touha zjistit, kdo jsem ("zločinec, vrah, mrtvola, oběť anebo prostě jen nedisciplinovaný blb?") a o čem je vlastně život (paradoxně - "Jedinou záhadou je prostě smrt - když jsem ji utržil, když jsem ji dal. Vše ostatní jsou pouze rituály, návyky a pochybná spoluúčast."). A ještě dvě věci - knížka je napsána skvostným jazykem a alžírský imám vyhlásil proti spisovateli fatwu.

Pitbullka
17.11.2018 2 z 5

Tohle bylo hodně slabé, bohužel mě příběh ani styl vyprávění vůbec nezaujaly.

Palivo
27.10.2017 3 z 5

Dobré odpoledne vinšuji.

Mnozí z Vás si říkali, že jsme možná přišel o oči a už nečtu. Kdepak! Byl jsem na cestách. Meursaulta jsem četl v letadle a chvílemi jsem si teda přál, aby to letadlo spadlo, jak to bylo příšerný. Letadlo samozřejmě nakonec spadlo, plavil jsem se dva týdny na voru z Burgund až k Salcburgu, kde jsem poté stavěl raketoplán z bambusu a uprchlíci. Teď jsem zpět - a je to příšerný.

Teda já vlastně vůbec nevím, proč by měl někdo něco převyprávět z pohledu nějaký jiný postavy. Být to ten stejnej autor tak neřeknu, ale když to napadne někoho jinýho? To je jako dívat se ráno na mobil co vaši kámoši večer natočili - COPAK JSTE TAM NĚKDY VIDĚLI NĚCO DOBRÉHO? Já teda ne. Ani tady v týhle knížce.

Když to shrnu, tak je to vlastně jen fňukání, fňukání a arabové a arabové a já už na to začínám bejt pomalu háklivej! I v Praze, tam už jsou všude - jdu do kavárny a prosím kafe a oni mi dají ARABICU, hořký to je jak lečo, stojí to sedmdesát kaček a člověk aby si vzal lupu, jestli tam vůbec něco je! Já říkal Liborovi, že takhle to dál nejde. Kde jsou ty časy, kdy jsme měli turky místo arabiky! Teď dojdu do kavárny a abych si vzal ty vole měsíc dovolenou, než mi to tam nějakej dřevorubec překape v nějaký mašině z budoucnosti, no tak kde to sme?

Jo a ta knížka. No hodně se tam fňuká a vůbec, ale vůbec mě to nebavilo. Celou dobu jsem si říkal, že tohle nemůže nikoho zajímat, kdo byl obětí je snad úplně jedno ne? Berete to za špatnej konec pane Daoud.

No a jelikož jsem se nemohl zbavit dojmu, že je to nápad tak dobrej akorát na fan fikci z twilight, kór ještě když za to dostane nějakou cenu, no to sem byl už tak vytočenej, že jsem seděl na sedačce navopak, tak tomu dávám tři bludišťáky, že je to aspoň dobře napsaný, ale doporučil bych to tak leda tak slepcům.

-Pečivo-
29.01.2017 5 z 5

Zpátky k věci - Ano, Mersault je hlavní postava Cizince a Cizinec je nejlepší kniha všech dob. Z části také proto, protože žiju v cizině. Ale měl sem ji hodně rád, i když jsem žil v Praze. A Palijo ji má taky rád, i když žije v Praze. Ale zas jezdí často do ciziny. Tak já nevim.

Přešetření navazuje na, resp. popisuje stejný příběh, kterým si vydobyl Camus nejedeny hnědý kalhoty čtenářů. Akorát je příběh vyprávěn z pohledu bratra Araba, kterého Mersault v původní knize zabil. Toto doufám neni spoiler. To už by se pak dal brát za spoiler i návrat krále v titulu pan prstenů 2: návrat krále.

Vražda se odehrála v padesátých letech v Alžíru, kterej byl tehdy ještě francouzskej. Bratrovi bylo tehdy sedm let a tak jako každej zdravej člověk trpěl nesmyslnou smrtí svého bratra. Všeobecně tehdy seslal sem tam někdo hejty na Francouze, který se nakýblovali do Alžíru a tak bylo jasný, že dřív nebo později přijde osvobození. Osvobození tehdy taky v roce 1962 přišlo. Ve stejným roce se narodil Tom Cruise, Jon Bon Jovi a MC Hammer.

Hlavní hrdina vypraví svůj příběh neznámému kolemjdoucímu po dobu několika dní v baru. Pokud se to někomu zdá povědomé, tak ano, je to stejný styl, jakým je psáný Pád od Camua. Z toho se nedávno posral po právu i Palijo. Ale k tomu třeba jindy více.

Hlavní hrdina zná knihu Cizinec a Mersault a Camus jsou v knize "Mersault, přešetření" jedna a tatáž osoba. Solidní guláš, právě jsem se v tom sám ztratil. Na základě přečtení Cizince se hlavní postava rozhodne napravit křivdu spáchánou na jeho rodině. Jako největší křivdu vidí ztrátu identity způsobenou označení jeho bratra jenom za Araba - člověka beze jména, jehož tělo nikdy nebylo nalezeno a rodina se s nim tak nemohla nikdy rozloučit, z čehož pramení i bratrovo vášeň o rozuzlení případu.

A já si teď připadám jako rasistickej píčus, protože sem lenivej sehnout se do tašky pro knížku a podívat se, jak se hlavní postava jmenuje. Budu mu říkat Jimmy.

Jimmy u vína popisuje svoje dětství s matkou analfabetkou, která si z něj dělala náhradu za zemřelého a tlačila ho aby se naučil francouzsky, aby ji mohl přečíst, co se o vraždě tehdy psalo v novinách. Nějak podobně mě k nauce francouzštiny nutila moje matka, budu se muset zeptat proč. Řeč se Jimmy samozřejmě naučí a časem objeví i Cizince (knihu). A nasere se. A matka taky.

Následuje alžírské jaro 1962 - jestli tedy tomu taky říkali jaro, když se osvobozovali - a tehdy bylo pololegální střílet Francouze v Alžíru. Respektive se to bralo jako odboj a když kácíš les, tak lítaj řízky (T9 LOL).

Chvíli po osvobození - necelej tejden - Jimmy zabije Francouze, kterej se jim doma rabuje v kolně. A když píšu doma, tak tím myslim barák, kam se nakvartýrovali po tom, co z něj utekli jejich právoplatný majitelé francouzského původu. No a jelikož Jimmy nikdy nebyl součásti žádnýho odboje a nikdy se při osvobození neangažoval, tak si nemá jak legitimovat tu vraždu a tudíž po něm jde policie, která mu více méně řekne, že je pičus, protože kdyby ho sundal o tejden dřív, tak moh bejt národní hrdina, takhle je z toho jen zbytečný papírování.

Paralela s Cizincem se táhne celou knihou, ať už to je první věta - v tomto případě "dnes je máma ještě živá" nebo identický způsob vraždy bez zjevného důvodu. Mersault zabil ve dvě odpoledne pod sluncem, Jimmy ve dvě v noci pod měsícem.

triatlet
10.02.2016 4 z 5

Koho zaujal Cizinec, toho pravděpodobně zaujme i Daúdův esej (?). Autor se k Meursaltově příběhu staví zrcadlově (např. ve vztahu vypravěče k matce).
Podobně jako Cizinec i Meursalt, přešetření vyvolává řadu otázek.
Autor prokázal zaujetí pro věc.

Annicka
17.10.2015 4 z 5

Hlavní hrdina-vypravěč je, podobně jako jeho matka, zajat vzpomínkou na svého zavražděného bratra (ačkoli každý z nich jinak - matka na něj neustále vzpomíná a chce jej pomstít, vypravěč je pro ni jen jakýmsi jeho odrazem, čímž trpí celý život). Zavražděným není nikdo jiný, než oběť Meursaulta z Camusova Cizince. Z této knihy také autor občas cituje a porovnává svého hlavního hrdinu s hrdinou Camusovým. Ale nekritizuje jen Camusovo dílo, ale i alžírskou společnost.
Příběh je velmi dobře napsaný, takže se do jednotlivých kapitol čtenář opravdu začte. Bohužel ale opravdu jen do jednotlivých kapitol, protože většina z nich je ukončena nějakou frází stylu "tak se uvidíme zítra", což působí dosti rušivě.