Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352197/bmid_mezi-dvema-kimy-5VQ-352197.jpg
4
1218
1218
Málokomu se podaří pobývat v Severní Koreji, aniž by vedle sebe měl všudypřítomného průvodce a byl pod neustálým dohledem. Koreanistce Nině Špitálníkové se to povedlo v životě hned dvakrát. Jako jedna z mála na světě se zúčastnila studijních pobytů na Kim Il-songově univerzitě za vlády obou posledních vůdců Kim Čong-ila a Kim Čong-una. Co obnášelo studium v jednom z nejtužších diktátorských režimů na světě? Jak vypadá bezprostřední severokorejská realita? Jak se režim změnil během pár měsíců po převzetí moci Kim Čong-unem? Autorka se v textu snaží nalézt odpovědi na tyto i mnohé další související otázky a na základě osobní zkušenosti přináší vhled do segmentu severokorejského života.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem poslouchala - je to oddechové, nenáročné, srozumitelné. Nezjistila jsem nic zásadně nového, ale rozhodně je zajímavé si vyslechnout někoho, kdo tam studoval a pobyl tam tedy delší dobu.
Budu stručná - líbilo se mi to víc než Svědectví. Bylo to autentické ze strany autorky, velice poutavé, zajímavé a chvílemi jsem si připadala, že tam jsem s ní.
Klaním se před autorčinou odvahou a odhodláním tam jet, zažít to a podělit se o to s námi.
Život v KLDR je plný strachu, bídy, hladu, nedostatku, nespravedlnosti, nadřazenosti a všudypřítomné ideologie. Tato realita je pro nás neuvěřitelná, mnohdy až absurdní. Skvěle napsaná kniha. Doporučuji.
Doporučuji si také přečíst Svědectví o životě v KLDR.
Děsivé a absurdní pohled na korejský totalitní režim v jeho nejryzejší podobě. Doručuji i jiné knížky od autorky 5/5
Zajímavé čtení. Místy úsměvné, místy absurdní a děsivé. V porovnání s KLDR byli snad i naši soudruzi a život v socialistické vlasti procházkou růžovým sadem. Nepochopitelné...
Knížku jsem poslouchala v rozhlase a když to člověk poslouchá čtený jako humorné zážitky, tak se to nezdá tak děsivé, ale děsivé to je a člověk si uvědomuje, co znamená svoboda. Díky Nino za informace ze života v KLDR. Snad se také někdy dočkají svobody.
Moc zajímavé čtení. Určitě si přečtu i Svědectví. Básničky, propaganda, vůdce. Poučné a mrazivé.
Nejprve jsem četla Nininu druhou knihu, takže některé pasáže pro mě nebyly neznámé. Ovšem musím na to koukat z pohledu čtenáře, který druhou knihu ještě nečetl. Kniha se četla docela dobře, ale občas jsem se trochu ztrácela v tom, jak Nina míchala dohromady její první rok v KLDR s rokem druhým.
P.S.: byly tam ale věci, které pro mě novinkou byly
Poslouchala jsem na Rozhlase a jako bych tam byla. Nina Špitálníková dokázala napsat poutavou sondu do severokorejského života očima západní studentky, která se dorozumí jazykem té země. Ačkoli o totalitních režimech mám určitou představu, přesto mě některé věci až šokovaly. Hlavně závěr o působení některých charitativních organizacích, ale také ta úplná oddanost lidu vůdci. Od bývalého šéfa vím, jak se severní Korea prezentuje při politických návštěvách. Co se může a nemůže atd. Ale přesto jsem byla místy překvapená, jak tuhý režim to je. Chystám se i na Svědectví, ale to už v knižní verzi.
Velmi příjemné čtení, ale pokud máte od autorky přečtené ostatní knihy, někdy narazíte na opakované. To je však problém čtenáře. Styl psaní Niny se mi velmi líbí a doufám, že bude pokračovat v osvětě o totalitním režimu. Třeba si pak i člověk tady uvědomí...co znamená svoboda.
Musím přiznat, že výpovědi severokorejských uprchlíků, které jsem si přečetla již před pár týdny, mě zaujaly rozhodně více. Zde jsem očekávala, že se autorka zaměří výstředně na své studium a pobyt v KLDR. Pár stránek o tom v knize sice bylo, ale ve větším počtu se tu vyskytovalo to, co již bylo zmíněno ve Svědectví o životě v KLDR. Ale i přesto jsem pochytila pár nových zajímavých informací, které jsem ráda uvítala a zapsala si je, takže to nebylo úplně špatné.
Poslední dvě kapitoly jsou velmi zajímavé. Vlastně celá kniha je zajímavá. KLDR je místo které netoužím navštívit, ale určitě je užitečné tyto informace sdělovat. Slepé zbožňovaní korejského lidu je nad mé chápání, ale oni vlastně nemají jinou možnost .
Audio
KLDR je totalitní země. Každý krok běžného občana je sledován, natož cizinců. Kdo víc by to měl vědět, než studentka koreanistiky, která studuje na Kim-il Songově univerzitě. Btw Kim Il-song = Kim Ir-sen. Proto, i se znalostí toho, jak dopadl americký student Otto Warmbier za krádež propagačního letáku, jsem trnula, jak dopadnou nepovolené výlety do míst, kam cizinci nesmí. Musím říci, že kniha Svědectví o životě v KLDR na mě udělala mnohem větší dojem. Tady mi něco chybělo. Možná víc informací. Možná se z tak zajímavého tématu dalo vytěžit víc. Tak mě napadá, co musí všechno udělat a slíbit člověk, kterého pustí studovat do KLDR?
Zaujímavé informácie o živote, ktorý je ťažko si len predstaviť , nie to ho ešte žiť. Nechapem, prečo tí obyčajní ľudia tak tých Kimov uznávajú, obdivujú a dokonca plačú pri ich pamätníkoch, keď nemajú ani základné potreby ako je jedlo.
Publikace, která předčila má očekávání. Dozvěděla jsem se mnoho nových a zajímavých informací, které by mi ani ve škole neřekli.
Sama si neumím představit, že bych se tam vydala, takže neskutečný obdiv autorce za odvahu.
Velice mě zaujala mentalita lidí a samotná historie země.
Knihu jsem četla jako druhou v pořadí, nejdříve jsem četla Svědectví. Možná proto na mě Kim nepůsobil tak šokovaně a hrůzně, protože některá fakta a informace se opakují. Naprosto nedokážu pochopit, že někdo chce toto studovat, ale každý jsme jiný. Knihu každopádně doporučím dál.
Tato knížka nebyla špatně napsaná, ale děj byl dost hrozný. Nechápu, jak se tam někdo může jet dobrovolně podívat.
Kdyby mě např. stále lustrovali a nechtěli pustit, kam bych chtěla jít, tak to je dost stresující a nepochopitelná představa. Popisy socialistického realizmu mě nijak neuchvátily. Představovala jsem si bývalé ČSSR, ale proti KLDR je to procházka růžovou zahradou.Chudáci obyvatelé. Dřív jsem četla knihu Svědectví o životě v KLDR, která mě zaujala víc.
Po přečtení Svědectví o životě v KLDR už jsem severokorejskými realiemi nebyla až tak šokována. Nicméně stále je v knize množství informací, které západnímu člověku přijdou neslučitelné s lidskou existencí. Určitě mě osobně by nelákala KLDR ani jako turistu. Je mi líto těch nejobyčejnějších lidí odsouzených po generace k živoření. Nině děkuji za její knihy, je skvělé, že se toto téma dostalo k většímu počtu čtenářů a zas nám připomnělo, jak se máme stále dobře.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Čtivě sepsaný upřímný a erudovaný pohled na složitou problematiku. Kapitoly plynou, místy sice s odbočkami, přesto dohromady utváří zajímavý pohled především na každodenní realitu severokorejského lidu. Většina témat je představena spíše lehkovážně, s trochou mladické nadsázky, ovšem u kapitoly Za Kimovou zdí mi zamrazilo, jak ostatně asi i mělo. Takto upřímnou zkušenost z první ruky se vyplatí přečíst, o to víc, že je tamnější svět popsaný optikou autorky, která, byť socialistickou dobu nezažila, ji přesto dokáže připodobnit a probudit ve čtenáři pocit, že rozumí, o čem čte, jakkoliv jsou kulturní prvky exotické. Adekvátně faktografická forma knize navíc přidává na vážnosti bez dojmu arogance autorky.