Mezi dvěma ohni
Martin Goffa
Detektiv Miko Syrový / Mikuláš Syrový série
< 3. díl >
Když ředitel jedné státní agentury ukončí před očima užaslé asistentky svůj život skokem z okna kanceláře, je to pro všechny z jeho okolí nepopsatelný šok. Jenže tam, kde ostatní vidí prostou sebevraždu, ví detektiv Miko Syrový o okolnostech, které staví celou tragédii do úplně jiného světla. Inženýr David Raška byl totiž jeho dávný přítel. Spolu trávili léta dospívání a spolu také před několika dny zhlédli šokující záběry na anonymně doručeném flashdisku. Záběry, jež by ani jeden z nich raději nikdy neviděl. Byly však ony důvodem Davidovy smrti? Miko se pouští do pátrání, jenže ruce mu brzy sváže zásah z vyšších míst. A stane se tak rychleji, než čekal. Přesto stihne zjistit, že ohňů, které se kolem Davida Rašky v jednu a tutéž chvíli rozhořely, bylo zřejmě víc…... celý text
Přidat komentář
Druhá Goffova přečtená kniha. Od čtení se nejde vůbec odtrhnout. Jeho styl psaní mě prostě baví!
Mezi dvěma ohni...
Již třetí díl ze série Miko Syrový...
David Raška, ředitel jedné státní agentury ukončí před očima své asistentky život skokem ze sedmého patra budovy... Tam, kde vidí všichni jasnou sebevraždu, tak Miko Syrový ví o události, která staví celou tragédii do zcela jiného světla... V osobě zemřelého Davida Rašky se jedná o jeho přítele z dětství...
V jeho vyšetřování mu pomáhá parťák Antonín Šikl (Tony), se kterým jsme se seznámili v předchozím díle... Více k ději knihy prozrazovat nebudu...
Pro mě je kniha další naprostou peckou od Martina Goffy... Jednu výtku bych však přeci jenom měl... ;-) Uvítal bych, kdyby knížky Martina Goffy měly aspoň o pár stránek více... Zatím to byly jenom takové jednohubky, ale zatraceně chutné... Vyloženě jsem je zhltl... Teď mě čeká pokračování, které je ještě útlejší... :-(
Mé hodnocení je jasné, jasných 5*
... Jeden vyřešený případ, jedna čárka. Většinou bez ohledu na to, jestli jde o krádež mobilu za pět tisíc nebo o vybraný trezor za pět milionů. Statistika to vidí stejně. Když máte čárek míň, než je průměr, pracujete špatně. Když jich máte naopak víc, jste idiot, co kazí ostatním normy...
... Dusty (pes) ležel na podlaze a vypadalo to, jako by si ani nevšiml, že jsme odešli. Ideální tvor, napadlo mě. Tichý, klidný, trpělivý, poslušný a za všechno vděčný. Potkat takovou ženskou, nastěhuju si ji domů ještě dnes...
Martin Goffa mě fakt moc baví... Díky, chlape!!!
Dobře napsaný příběh, myslím, že na základě několika skutečných případů, popisující vztahy mezi lidmi ze státní správy a podnikateli, mezi policisty a soukromými detektivy, tak jak to asi nějak v životě chodí. A parazité z toho těží!
Chytré a vtipné. Co víc si člověk u krimi může přát? „Mezi dvěma ohni“ není nikterak dechberoucí thriller. Je to dobře odvedená spisovatelská práce o dobře odvedené kriminalistické práci. Navíc Miko Syrový je člověk, se kterým bych se v reálném životě chtěla kamarádit. Není dokonalý, má své chyby, ale bere jako normální, že za chyby se platí. Ohlédne se za kdejakou minisukní, ale když se zadaří, nevytahuje detaily někde u piva, aby ohromil kamarády. Je to člověk, kterému se dá věřit a na kterého se dá spolehnout. A jako knižní postava není plánovitě rozervaný, jak je to dnes hodně v módě.
Navíc v dnešní době cíleně psaných knižních sérií, přesto, že toto není první kniha s Mikem Syrovým, autor mi o jeho minulosti řekl mezi řádky dost na to, abych si myslela, že ho znám. A nemanipuluje mě k tomu, abych měla pocit, že si nutně musím přečíst další.
Prostě - líbí se mi, jak pan Goffa myslí a jak o tom pak píše. Myslím,že bych to četla i kdyby jen tak nezávazně plácal.
Tohoto autora jsem si zamilovala pro jeho stručné, ale zároveň i výstižné vyprávění. Dala jsem méně hvězdiček, protože opravdu nevím, koho na konci knihy myslí. Mohu jen hádat, ale bohužel není, kdo by mi to potvrdil. A budou ty Mikovy dva vztahy někam dál pokračovat? Toť otázka.
Tak tohle určitě ano. Opět skvěle napsané. Miko je sympaťák, není tam postava, která by mně vyloženě štvala, zápletka jasně vyšitá z našeho malého českého prostředí a co mně nejvíce fascinuje je autorův nevtíravý humor. A toho si cením nejvíc.
P.s. : Jestli pak jsou všichni bývalí kolegové pana autora takhle vtipný ?? ;-)
Opět čtenářský požitek. Jasná sebevražda s nejasnou motivací, o tom jsem vždycky se zájmem četla. Všechny klady, které jsem ocenila u předchozích dílů, jsem si vychutnala i zde: napětí a spád, svižnost, dialogy, charaktery, jazyk. Takže připojím jen drobnost: baví mě sehranost parťáků, mezi nimiž nejsou žádné třecí plochy, a jsem ráda, že jejich šéf není blb, se kterým musejí bojovat (to je celkem častý motiv jiných detektivek). U Goffových knížek si také neříkám: kde jsem už tuhle zápletku četla?
Jsem natěšená na další.
Skvělá kniha. Už nevím co ke Goffovi a jeho knihám více dodávat. Opět čtivé, svižné, napínavé, zajímavé. Děkuju!
Myslím že kniha by si zasloužila trochu více vysvětlující konec. Měli bychom si asi zvyknout, že p. Goffa nebude psát detektivky jako 90% ostatních autorů. A možná to je to čím vyčnívá nade všechny ostatní. To že byl jedním z "nich" a ví tedy co a jak navíc dodává knížkám šmrnc, který dosud měl snad jen Dominik Dán. I když u p. Goffy mi přijde jako kdybych seděla u piva s partou policajtů a poslouchala jejich historky ze služby.
Moje první setkání s Goffou dopadlo víc než dobře. Připomíná mi styl Dominika Dána, který je také kriminalista a píše pod pseudonymem. Goffa navíc dokáže příběh zlidštit vsuvkami ze života postav. Například jak přijít k toulavému psu, škaredému krtkovi.
Při čtení jsem si říkala, že si tentokrát zřejmě stojí Miko Syrový na vedení, některé indicie jsem pochopila podstatně rychleji než on. Ale ten závěr byl naprosto skvělý a pro mě je to zatím nejlepší Goffova kniha. Zpětně jsem si uvědomila, že autor dokázal naprosto věrohodně vyjádřit Mikovo tápání - dozvěděl se o svém kamarádovi informace, které by opravdu neočekával, zamotal se do mafiánských kruhů, dostal i pořádnou nakládačku a těžce to všechno v sobě zpracovával. To mi přijde naprosto uvěřitelné, narozdíl od dokonalých policistů se supermanským schopnostmi jiných autorů. Trošku mi příběh připomněl Pavla Frýborta v jeho nejlepších časech. Takže za mě 5/5 a jdu na Plaváčka:-).
Ovšem - i na autora průměrná kniha je pořád lepší než většina české produkce. A vzpomněla jsem si na podobně začínající žánrovou klasiku - Hru s čísly Dicka Francise.
I druhá kniha se mi četla velmi dobře.Na každé čtení jsem se doopravdy těšil.Konce knihy bych si představoval trochu jinačí, ale to je můj problém.Určitě si zase někdy přečtu další příběh.
Kniha se četla velice dobře. Sice už od poloviny mi bylo jasné, jak se vše událo, ale čekal jsem, zda se v závěru něco překvapivého nestane. Nestalo, ale přesto jsem nebyl zklamán.
Autorovy další knížky
2020 | Muž z chatrče |
2014 | Bez těla |
2019 | Přiznat vinu |
2013 | Muž s unavenýma očima |
2020 | Děvčátko |
Potřetí Martin Goffa a jeho Miko Syrový. Tahle příjemně napsaná historka popisující nepříjemné pražské korupční prostředí mě bavila víc než díl první, ale o něco méně, než díl druhý. Přesto se těším na díl čtvrtý.
80 % (81 hodnotících s průměrem 84 %).
… Seběhl jsem tedy k metru a za pár minut vystoupil dole na Václavském náměstí. V půl deváté bylo centrum města pořád ještě plné a já se proplétal mezi převážně ruskými turisty, černošskými nadháněči do okolních bordelů, rumunskými kapsáři a možná i několika zmatenými Čechy, kteří jako by do těch míst už dávno vůbec nepatřili.
… „To pozvání na skleničku platí, nebo se dnes budu muset opít sama? T.“ Užasle jsem na těch několik slov zíral. Tohle myslí vážně? …
„Jestli Vás alkohol zbavuje zábran, tak pozvání samozřejmě platí.“ …
„Jste obyčejné šovinistické prase, se kterým by žádná slušná ženská nikam nešla,“ napsala mi. „Takže kolem osmé někde v centru?“
Rozesmál jsem se...