Mezi světy
Lucie Výborná
Pravidelně ji slýcháte z rozhlasu, její hlas je s vámi už desítky let, v autě na cestách, v kanceláři nebo třeba i ráno v koupelně. Do toho si občas odskočí na moderování v televizi nebo natáčí svá extrémní interview. To je ale jen jeden svět Lucie Výborné. V tom druhém světě fouká ostrý vítr, zebe sníh a Lucie daleko za hranicemi všednosti a komfortní zóny zažívá opravdovou radost. MEZI SVĚTY je výběr z deníků, v nichž nás autorka zavede z rozhlasového studia do mrazivých oblastí Antarktidy, na vrcholky hor, mezi české vojáky do Afghánistánu nebo na dalekou Havaj. Je to kniha o štěstí 4 000 metrů nad zemí, o místech, která jí přirostla k srdci, o mrznoucích prstech, chvílích na hranici bytí a nebytí, osvobozujícím smíchu i momentech prozření. A taky vyznání lidem, kteří jí procházejí životem a nechávají v něm svou stopu. Kniha obsahuje více než dvě stovky unikátních fotografií.... celý text
Přidat komentář
Cestopisná kniha Lucie Výborné Mezi Světy čtenáře zavede do Antarktidy, na vrcholky hor,do Afghánistánu nebo na Havaj. Je to jiná Lucie než ji známe z rádia či televize. Obdivuji její výřečnost, nadhled i humor. A přestože cestopisy nejsou mým šálkem kávy, tento mohu doporučit.
Tohle byla ohromne zvlastni kniha. O umeni ptat se, naladit se na druheho u L.V.vim, ale o jejim druhem sportovnim zivote? O tom, ze useda k mikrofonu po x hodinach jizdy autem osprchovana jen deodorantem? O pevnem rozhodnuti delat vystupy pro sebe, bez svetel reflektoru a nalepky sponzora? Navic v padesati? Obdiv.
Moc me bavily ustrizky z vysilani, to ze v knize otevrene otvira nespavost, vycitky mamy a manzelky, ktera pri ceste za svymi sny nechava svou rodinu jinde i dalsi tezka mista...
A zaverecna antarktida? Ta me posadila na zadek a pripomnela mi me zablesky, kdy jsem si uvedomila (nebo pripomnela?), ze VSE JE JEDNO. Schodou okolnosti jsem je take zazila v tichu prirody. Tam, kam hluk a spech civilizace muze jen stezi. Tesim se na dalsi setkani a dekuji Lucii za pripomenuti, ze honba za temito momenty, zpet k sobe, domu, dava smysl.
Ač se kniha může zdát zmatená (přeskakování v čase, rozhovory z rádia, různá písma), orientovala jsem se a bylo to asi k věci. Výrok: " Vydrž, vole. Bůh se kouká.", mě dostal. A poslední část z Antarktidy to byla krása. Jen nevím, kde na to všechno paní Lucka bere energii. Tu jí závidím, ale přeju. Sobecky, ať se máme zase na co těšit.
Lucie je mi velice sympatická. Obdivuji její energii a hlavně vnímání života každým smyslem a obrovské nasazení- nenechat si utéct ani pidikousek té krásy. Mít tak její cit pro vnímání světa! Z knihy jsem byla chvíli trochu zmatená- přeskakování různých míst, roků, mezi kapitoly rozhovory hostů rádia - asi bych jinak uspořádala - ale vše odpuštěno, neboť mne nabyla tak neskutečnou krásou a hravostí a neuvěřitelnou silou. Díky knize jsem mohla po jejím boku vše prožít s ní. Paráda! Prosím - prosím Lucko ještě nám toho hodně posílejte do tisku - je to lék! Děkujeme a držte se!
Popis druhé strany života moderátorky a matky. Knihu bych asi nenazvala cestovatelský deník, ale druhá tvář moderní ženy. Krásné vyprávění.
Tak bohužel mě kniha vůbec neoslovila. Nebylo v ní nic podrobnějšího, jaké bylo počasí, jak vysoké byly hory. pořád jen, že lezou tam a pak zas tam.
A o Antarktidě, která byla alespoň trochu zajímavá, také jen zkratkovité pojednání. Nic kolik bylo mrazu, jak foukalo apd. Za mě slabých 50%.
Nejpodrobnější knihou o cestovaní Antarktidou je kniha od Mika Horna: Antarktida: můj životní sen. moc doporučuji.
Posloucháno audio s hlasem samotné autorky. Neuvěřitelná žena s takovou chutí do života a hlavně s touhou po objevování krásných a neobvyklých míst, objevování svých možností a limitů. Doporučuji.
I když nejsem milovník zimy a vysokých hor, nadchlo mně Lucčino nadšení. A ty fotografie skvělé, jako bych tam byla.
Kdo by nikdy neslyšel jméno Lucie Výborná... Na druhou stranu - slyšet je jedna věc a vědět druhá. Já si nikdy cíleně Luciiny počiny nevyhledávala, tak jsme se setkaly obsáhleji poprvé.
A hned jsem pochopila, co na téhle sympatické, svérázné, urputné a chytré ženské lidi mají. No, přesně TO právě zmíněné. (Protože titul "Matka roku" by v klasických disciplínách získala možná s jistými obtížemi. :)) Ale o to v knížce fakt nejde).
Mezi světy... Tak výstižný titul. Lezení po horách. Vjemy, zážitky, pocity, které člověk zažívá pod nebem, když cesta dál nevede (nebo vede, ale jinak, jinudy, někde uvnitř), prolínají do rozhovorů i životaběhu, kde se objevuje něco podobného.
Ty "světy" mají v knížce spoustu významů, představují spoustu rovin, probouzí spoustu myšlenek. A ty inspirují. Někdy tíží. Nabíjejí. Otravují. Blaží. Ohromují...
Oželela jsem fotky (to se dá vždycky dohnat). Upřednostnila jsem audioknihu; autorčin krásně osobitý projev, adrenalin proudící do uší, otevřenost, vtip a to mnohé, co je mezi řádky "mezisvětů".
Zážitek.
Krásná vyprávění Lucie Výborné... sympatická ženská :) Moc jí přeju její život, odvahu, touhu.
Příjemné čtení s krásnými fotografiemi a zajímavými myšlenkami. Je tu krásně popsaný vztah a odpovědnost horského vůdce. Je krásné, když má člověk někoho takového na kterého se může v těchto vypjatých situacích spolehnout a rozvážným výběrem co nejvíce minimalizovat rizko. Je velmi inspirativní číst si jak si lidé dokáží plnit sny.
Výborná kniha od Výborné Lucie :-). Krásný průlet nejen světem, ale i světem myšlenek a pocitů. Kdo se občas "utrhnul" a našel si prostor pro cestu (nemyslím dovolenou), tak při čtení této knihy často pokyvuje hlavou, myšlenky a zážitky se vracejí a nohy začínají svrbět. Děkuji Lucie.
Lucii znám z rozhlasu, moc ji nesleduji, ale vždy působí hrozně energicky a pozitivně. Tak mě zajímala její knížka. A vůbec mi nesedla. Samo sebou to chtělo audioknížku, když už ji čte sama autorka, na jejíž hlas je člověk navyklí. Ale nevím. Možná to byla chyba. Nakonec mi kniha nic nedala, a i když je krátká, tak čtení bylo opravdu úmorné.
Ale nemyslím si, že je to čistě chyba autorky a knížky, jako spíš nefunkční vztah autor-čtenář. Celý ten ezo styl ala Vlasta mě neskutečně ubíjel. Možná tomu křivdím, Vlastu nečtu, ale jednoduše mi celá knížka přišla jako slepenec floskule vedle floskule. I příběhy, které popisovaly mojí milovanou Antarktidu mě ubíjely, i když ne tak moc, jelikož má náklonost k ní promine hodně. :) Ale jednoduše ne. Knížka pro mě nefungovala emočně, informačně ani stylově. Ale věřím, že pro spoustu lidí to bude super. ;)
Spousta krásných fotografií, slov tak akorát, adrenalin, radost ze života, život osekaný na to nejdůležitější, nepohodlí vykoupené štěstím a Lucie a její vnitřní svět, do kterého stálo za to nahédnout. Obzvlášť v době vánočních svátků. A kdo nemá chuť vyrazit aspoň na turistickou stezku do hor, tak se nechal málo vtáhnout a měl by začít znova od začátku :-)
Bohužel velmi zkratkovité.Moc se toho nedozvíme(krom Antarktídy,která je ucelená).Příliš se filozofuje.Kniha,spíše pro Lucčinu rodinu a přátele.Fotografie skvělé!
A zase jsem si kradla chvíle, kdy vezmu do ruky knihu. Je krásná. Nejen dvoustránkovými, nádhernými fotografiemi a celkovou úpravou. Je krásná slovy, pocity, upřímností, otevřeností; otevřeností někdy - přiznám se - až zraňující, ale to možná jen já nedokážu zpracovat svůj vlastní komplex, že v mém životě tak velká svoboda a nádhera prostě není... a chybí...
Muzu dat s klidem 5..stejne jako Lucie mluvi tak i pise..poutave a motivujici, plne peknych fotek..jdi si za tim co te bavi...
Strašně ráda čtu cestopisy a úplně nejvíc z cest, kam se nejspis nemám šanci dostat. Havaj ani Afghánistán mě uplne neláká, ale Antarktida moc. Mám v plánu Ohňovou zemi a kdoví, třeba se i díky Lucce vydám ještě kus na jih:). Protože popsala drsnou, chladnou a krasnou, bilou a tichou krajinu opravdu dokonale. A samozřejmě součástí knihy jsou prenadherne fotky.
Jinak jsem vůbec netušila, že je Lucie takový dobrodruh. Klobouk dolů před její fyzičkou a optimismem.