Mezisvět
Neil Gaiman , Michael Reaves
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12921/bmid_mezisvet-65a3ff9a0e65b.jpg
4
234
234
Joey Harker není žádný hrdina. Vlastně je to ten typ kluka, co zabloudí ve vlastním domě. Jenomže jednoho dne se Joey ztratil doopravdy. Vyšel prostě ze svého světa do jiné dimenze. To, že dokáže procházet mezi světy, z něj dělá cennou kořist hned pro dva mocné nepřátele – armády magie a vědy, které by udělaly cokoliv, aby si jeho schopnost podrobily. Když Joey pozná, čeho jsou schopny, udělá to jediné, co mu zbývá: přidá se ke své vlastní armádě, armádě Joeyů z různých dimenzí sdílejících stejnou tajemnou moc a odhodlaných zachránit svět... tedy všechny světy stejně jako všechny jejich možné dimenze. První vydání. Dotisk r. 2013... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2007 , PolarisOriginální název:
InterWorld, 2007
více info...
Přidat komentář
Gaimanova fantazie (tentokrát fantazie dvou autorů) mě u další přečtené knihy nepřestává překvapovat. Každý jeho příběh je naprosto jiným propracovaným světem. Cestování mezi dimenzemi, "Joeyové" všech světů a ras a úžasné propojení magie a vědy, to vše nabízí Mezisvět. Odposlechnuto během dvou dnů a běžím koupit papírovou verzi, protože tuto knihu budu moc rád mít ve své knihovně.
Líbilo se mi to, asi už nejsem cílová věková kategorie, ale fantazii se vlastně meze nekladou.
Téma cestování mezi dimenzemi je určitě zajímavé, výživné a čtenářsky vděčné téma. Začalo to dobře, ale jak děj postupoval, ztrácel podle mě víc a víc. Na mě zbytečně přeplácané.
Z Gaimanovy tvorby se Mezisvět zdá, že patří k těm slabším kouskům, to ano, nicméně i tak je to pěkné čtení. Děj se hrne svižně kupředu, žádné lelkování, přesto ale stíhá dobře vystihnout postavy a jejich rozhodování.
Moc se mi líbí nápad altiverza i propojení vědy a magie, které poukazuje na jejich společné i naprosto odlišné stránky. Téma by si jistě zasloužilo bližší zkoumání.
Jsem zvědavá, co přinese spolupráce s Michaelem Reavesem i v druhém díle, a doufám, že přijdou další.
90% - Knížky Neila Gaimana (zde tedy ve spolupráci s dalším autorem) mě nesmírně baví - jsou svižné, chytré, hrdinové jsou takoví normální, lidští a čte se mi to úplně samo. Nejinak je tomu u Mezisvěta, to by vlastně mohla být taková Young adult fantasy, když hlavním hrdinou je středoškolák Joey Harker, který má až do vypuknutí příběhu starost leda tak o to, aby se neztrapnil před spolužačkou a aby se někde neztratil. Pak ale překvapivě zjistí, že má schopnosti Poutníka mezi nekonečným množstvím paralelních vesmírů. Že ve značném počtu těchto vesmírů žijí více či méně podobné verze jeho samého. A že existují bytosti na jedné straně z oblasti magie a na druhé z oblasti vědy, kteří rádi moc Poutníků využívají. Nadchla mě ta barvitost, jak jednotlivých světů, tak i vrstev mezi nimi. Taky to, kolik alternativních a vzájemně zcela rozeznatelných verzí Joea dokázali autoři vytvořit. Dost lituju, že se Gaimanových knížek už dávno nechopil Hollywood a všechny ty nápady nepřevedl na plátno, protože to by mohla být docela jízda. Takže vlastně jediné, co k tomu mám, je, že bych nejraději četla dál a dál, protože tohle byla opravdu jen taková malá jednohubka.
Ač nejsem úplně cílová skupina, knížka mě dost zaujala. Prostředí Altiverza parádní, jen jsem čekal, že z toho autoři vytěží víc. Příběh byl fajn, ale dost jednoduchý a zkratkovitý. Dovedl bych si představit jak několik pokračování, tak super film, kdyby se ho zhostil někdo schopný.
Eek, takhle Gaimana neznám. Stručně: dobrý nápad a nic z něj, jen taková pohádka pro mládež. Pořád jsem čekal, až se děj někam posune, až najednou byl konec. Ale uteklo to rychle...
Poslouchala jsem jako audioknihu, tak asi proto dávám o hvězdičku víc. Možná to časem ještě ponížím. Bylo to jako kaleidoskop, spousta barevných střípků, asi brzy zapomenu o čem to bylo, no možná až na ten konec.
Četl jsem Nikdykde, Oceán na konci uličky, Koralinu, Severskou mytologii, Stardust a ještě něco tuším. A tato je zatím daleko nejlabší ze všech. Hodně špatně se mi držela pozornost a dočíst knihu bylo vysvobozením.
Tohle byla jednoznačně naprosto zbytečná a nudná blbost.
Cestování mezi světy a alternativními vesmíry mi dokonale znechutila už Kingova "Temná Věž". ale tohle je ještě horší.
Děj začne velmi slibně. Kniha nám předestře velice zajímavé postavy, ať už vytouženou dívku hlavního hrdiny (ano, budu ho tady nazývat takhle otravně, protože si nepamatuju jeho jméno a nestojí mi za to, abych ho dohledával), nebo velmi zajímavého a moudrého profesora, který ví víc, než se zdá a já si už jen představuji milion skvělých příležitostí, jak to celé zajímavě a nesmírně poutavě rozehrát ! dokonce i tempo knihy a její velmi snadná a podnětná čitelnost slibují mnohé !
Jenže velmi záhy dojde na nadpřirozeno a ono slíbené cestování mezi světy a v tu chvíli celá kniha nenávratně spadne do hnoje totálně obludné debilní fantasmagorie. Chování hlavního hrdiny a jeho reakce na události totálně nedávají smysl. Vcelku hned se smíří s tím, že je odtržen z reálného světa a ihned se adaptuje na milion sci-fi absurdit které mi hlava nebere a nic neřeší. Postavy, které potká a zná asi minutu, a které navíc v knize dostanou prostor asi tří řádků, hned vnímá jako "nejlepší přátele" a dokonce hlavní zápletka se týká jejich záchrany z područí hlavního "zloducha" ? (nevšiml jsem si totiž, že by onen záporák někomu něco udělal- prostě se tu vyskytl odnikud), což mi přijde megasměšné - hrdina odvážně riskuje svůj život pro záchranu postav, kterých jsem si sotva všiml, že se v knize objevily a které hrdina zná sotva chvilku.
K zajímavým postavám nastíněným na začátku, se už v knize vlastně vůbec nevrátíme, nedostanou žádný důležitý prostor a hlavní dějovou linku zabere nudné ...jéžiš já ani nevím o co tam vlastně šlo.
Navíc mi přijde, jakoby v knize chyběly celé kapitoly, jak je to rozhárané a slátané horkou jehlou.
Fajn čtení, držící se v mantinelech literatury pro mládež. Kromě nápadu Strážců paralelních světů však nepřinášející nic nového, ačkoli na krátkém prostoru odehrají autoři povedené dobrodružství. Mně osobně vadila jen ta šablonovitost, kdy se náctiletý hrdina dostane k přísně tajné skupině, co zachraňuje svět, přičemž následný průběh nepřekvapí prakticky ničím. Ovšem v rámci cílové skupiny není co vytknout. Kromě jedné naivně působící scény, ve které se maminka loučí se synem, je jednání postav přirozené, hrdinové jsou sympatičtí, prostředí exotické a spád atraktivní. Hodně se na tom podílejí hravé dialogy, slangově blízké puberťákům a zároveň srozumitelné pro dospělého. V závěru se pak čtenář dočká příjemné obměny finálního hepáče, který trochu shodí všechno to heroické snažení, takže je znát i tvůrčí nadhled, čehož si vždycky cením.
V důsledku týmovka charakterem podobná sérii Maximum Ride Jamese Pattersona, jen mnohem napínavější a živější. To je ten rozdíl mezi kvantitou a kvalitou.
Kniha bola fajn, nejak extra ma síce neočarila, ale čítala sa dobre a bola zaujímavá.
Co na to jen říct? Přemýšlel jsem a přemýšlel. Je to chabá kniha, co budu lhát. Čekal jsem akci, nějaký vzrůšo! Nic se nekonalo. Bylo to nudný, nezáživný, ani jako oddech, prostě nic. Autoři se nám snažili vnuknout představu o každé věci v knize tím, že ji detailně popsali – CHYBA. Když ji popsali do nejmenších detailů, nic jsem z toho neměl, nepředstavil jsem si to, protože jsem nevěděl, co vlastně myslí. U fantasy je podstatné, aby čtenář připojil svou vlastní fantazii, ne aby mu auto/autoři vnukovali po celý děj, jak co má vypadat! Zklamání s trpkou chutí.
Hm, jak tohle dílo spravedlivě ohodnotit? Kdyby to bylo samostatné Gaimanovo dílo, tak bych pravděpodobně hořce zaplakala (klasických gaimanovských standardů Mezisvět nedosahuje). Ale že se jedná o dílo spoluautorské... Reaves je scénárista (jestli napsal nějakou další knihu netuším a upřímně se ani po tom nepídím) a je to v Mezisvětě vidět, mnohé scény by krásně vynikly na filmovém plátně, na stránkách knížky ovšem zapadají do neznámých světů Altiverza. Prostě taková lepší tříhvězdičková kniha na volný víkend - potěší, ale neohromí.
Neil Gaiman patří mezi mé oblíbené autory, a tak jsem tuto knihy nemohl minout bez povšimnutí. Kniha pro mne byla menší oddychovkou, při čekání nějaký lepší a vícestránkový román, který jak doufám na sebe nadá moc dlouho čekat. Tato kniha na mě působila spíše jako pohádka pro mladší generaci, nikoli proto snad špatná.
Tohle byl hodně slabý průměr. Úplně jsem v pozadí viděl, jak běží v kinech nějaký, ač zábavný, tuctový animák pro děti. Že by záměr scénáristy Reavese, pro budoucí inkasování tržeb? No nic, kniha je určena jiné věkové kategorii, než jsem já, tak se držím s kritikou zpátky. Dětem se to asi bude líbit hodně.
Při čtení jsem byla celkem zmatená, jak se tam střídaly světy a já nevím co. Taky spousta pojmů s velkým písmenem, které mi nic neříkaly. Netvrdím, že to je špatná knížka, rozhodně stojí za přečtení, protože má zajímavý nápad a je fantastická do posledního písmenka. Navíc je to poměrně útlé dílo, mě se četla dobře. Navíc ty všechny fantastické světy... :)
Aby vás Mezisvět bavil a chápali jste ho, musíte se umět orientovat v chaosu :)
Jaké je to slyšet barvy a vidět vůně? Jaké je to potkávat každý den u snídaně celou frontu verzí sebe sama?
Kniha se mi líbila, připadá mi jako předloha k akčnímu filmu. Pořád se něco děje, něco se točí, poskakuje, běhá, vybuchuje, létá… Jen nevím, jak by v tom filmu znázornili ty vůně, které jsou tu popisovány na každé druhé stránce.
Na začátku se děj rozjel, pak gradoval a … no, upřímně, čekal jsem, že bude gradovat víc, ale i takhle dobrý.