Stříbrný sen
Michael Reaves , Neil Gaiman , Mallory Reaves
Joey Harker je hrdina. Sotva ovládl svou schopnost procházet mezi dimenzemi, pomohl zachránit Altiverzum před zkázou. Ale nepřátelské síly toužící ovládnout všechny světy – ty na vědecké bázi i ty magické – jsou tady pořád, takže mírotvorné poslání Mezisvětu ještě ani zdaleka není u konce. Když cizí dívka jménem Acacia udělá něco, co by mělo být nemožné, a sleduje Joeyho do základny v Mezisvětě, věci se ještě zkomplikují. Nikdo neví, co je Acacia zač, odkud přichází a jak je možné, že toho tolik ví o Mezisvětě. Joey a jeho přátele čekají dny plné nebezpečí. Skrývá se mezi nimi zrádce a jestli má mít Joey vůbec naději, že zachrání Mezisvět, multiverzum a svou výpravu, musí spoléhat na svou chytrost a možná – jen možná – i na tajemnou Acacii Jones. Stříbrnný sen je strhující pokračování románu Mezisvět o odvaze, věrnosti, cestování v čase i prostoru a budoucnosti mladého muže, který je mnohem schopnější, než si sám uvědomuje.... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2013 , PolarisOriginální název:
The Silver Dream, 2013
více info...
Přidat komentář
50% - Pokračování příběhů Joeyho Harkera, zdánlivě obyčejného kluka, který v knížce Mezisvět zjistil, že má schopnost putovat mezi paralelními vesmíry a společně s celou řádkou svých více či méně odlišných alternativních verzí (některé jsou mu podobné jako vejce vejci, ale existuje třeba i jeho kyborg verze, ptačí verze, obří verze či vlčí verze) v Mezisvětě chrání toto Altiverzum před snahou nepřátelských magických i binárních sil, které by ho chtěly nenávratně zničit a změnit k obrazu svému. První díl mě nadchl a v podstatě jsem mu vyčítala jen to, že nepokračoval dál. Pokračování se mi tedy dostalo ve Stříbrném snu, ale bylo to zklamání. Přišlo mi to jen jako jakési natahování příběhu, objeví se sice nové postavy, jako třeba Acacia z Hlídky času, ale ty mne příliš nezaujaly, půlka knihy mi přišlo, že tam postavy vedou rozhovory o ničem během procházky po lodi, Joey má sice zjevně nějaký větší talent, ale stejně ho nikdo moc nemusí a on se v tom tak trochu utápí, pak jsou tam nějaké trochu kostrbatě napsané mise a akce a hlavní zápletka proti nepřátelským silám stejně nakonec vyzní jaksi do ztracena. Takže beru zpět, po prvním dílu to autoři klidně mohli nechat být tak, jak to bylo.
Já jsem asi nepochopil, jak ta kniha skončila. Druhý díl jsem četl jen proto, že první díl jsem dostal do ruky. Byl to Gaiman, tak jsem neváhal. No, ale tahle dvoukniha mi prostě nesedla.
Mezisvět byl takové příjemné počtení o obyčejném-neobyčejném klukovi, který zachraňuje paralelní světy. Tohle pokračování je přesně tak rozpačité, jak by jeden čekal - kluk stále zachraňuje paralelní světy, ale objevují se nové hrozby a komplikace, u kterých jsem se vší tou abstrakcí nakonec i rezignoval na snahu o jejich pochopení. Úplně zlé to není, ale převratné taky ne.
Začíst se mi trvalo trochu déle, ale nakonec se podařilo. Možná, kdyby člověk hned navázal po Mezisvětě, nebyl by takový problém vplout do patálií Joeyho a jeho altereg.
Mezisvět se mi celkem líbil ale pokračování už mě bralo o poznání méně. Úplně špatné to není ale taky nic extra.
Nějak mě to nebralo nemohl jsem se začíst