Michelup a motocykl
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243413/bmid_michelup-a-motocykl-243413.jpg
4
120
120
S osobitým humorem líčí autor životní styl a názory typického maloměšťáka, drobného tvora držícího se opatrně při zemi, bez ambicí - člověka posedlého sháněním nejrůznějších výhod, samolibého a přesvědčeného o vlastní úctyhodnosti. Trampoty účetního Michelupa začnou výhodnou koupí laciného motocyklu, který svého vlastníka přivede do dluhů, rodinných nesvárů a konfliktů s policií, než zase havárie uvede věci do starého pořádku. Poláčkovi se tu podařilo mistrně vystihnout sterilní tvář maloměšťáctví s jeho tupou prázdnotou a proto je jeho kniha i po letech stále aktuální.... celý text
Přidat komentář
Co je špatného na Michelupovi? Asi to, že je podobný většině z nás. Žene se za slevou a lpí na shromažďování majetku.
Jedinou jeho vírou je trvalost zboží.
Odkud se Michelup vzal? Narodil se za starého mocnářství, prožil Velkou válku a dožil se velké hospodářské krize. To vše formovalo jeho charakter. Hodnoty Bůh (odměňoval věřící), peníze (nesly úroky) a maturitní vysvětčení (otevíralo cesty k zaměstnání a výhodným pozicím) ztratily za války smysl. Jedinou hodnotou zůstalo zboží, které neztratilo na ceně na rozdíl od peněz. Za velké hospodářské krize, ale ztrácí hodnotu i zboží, které nikdo často nechce. V takovéto době se odehrává děj knihy. Poláček se podle mne vysmívá Michelupům, kteří lpí na věcech a kupují i takové, které neumějí sami zhodnotit. Nejde ani tak o starožitnosti jako o zbytečnosti - motocykl, radio byly velice moderní věci, ale na starožitnostech se dala ukázat jejich trvalost. Motocykl byl pro Michelupa jen další výhodná koupě. Koupě, která ho nakonec málem zničila. Malost Michelupů nás ale dodnes neopustila. Ještě stále se poměřuje úspěšnost života dle velikosti majetku.
Myslel jsem si, že si přečtu zábavnou knihu od humoristy Poláčka a místo toho, jsem se musel zamyslet i sám nad sebou a v několika případech se i sám chytnout za nos.
Postavy této Poláčkovy knihy jsou svými vlastními karikaturami. Zpočátku jsem měla problém to překousnout, strašně mi s tím lezly na nervy. Ale pak jsem se začetla a šlo to samo. Celkově hodnotím jako hezké odpočinkové čtení.
Autorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Typický Poláčkův humor...aneb příklad toho, že i satira maloměšťáka může být laskavá...