Lughovo kopí
Ari Marmell
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370559/bmid_lughovo-kopi-i2d-370559.jpg
4
20
20
Mick Oberon série
< 2. díl
Mick Oberon by mohl být jen dalším z řady soukromých oček třicátých let, nebýt toho, že pod kloboukem schovává špičaté uši a namísto osmatřicítky nosí kouzelnou hůlku. V Chicagu se objevilo Lughovo kopí, neobyčejná zbraň, která má majiteli přinést neporazitelnost v boji. Není divu, že po něm všichni šílí…
Literatura světová Dobrodružné Fantasy
Vydáno: 2018 , TritonOriginální název:
Hallow Point, 2015
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem dočetla protože, jsem si ji dříve, možná trochu nerozumně koupila. Mé pocity jsou jednotné s prvním dílem, ani jendo mě příliš nenadchlo. Stejně tak hlavní postava je mi v něktrých ohledech (především ve chvílích kdy mluví přímo ke čtenáři), neskutečně nepříjemná... cením tematiku a zpracování dvou světů, ale na Haryho Dresdena to prostě nemá ani v nejmenším.
...jsem aes sidhe. Starší než většina aes sidhe. Starší, než si většina vás lidí dokáže představit. Cítím tíhu mnoha tisíců let...
TO JAKO VÁŽNĚ?
Přesto se nechá lidskou spodinou mlátit a nejprostším z prostých dělá hadr na podlahu za pár šupů. Co tak strašného ve svém světě spáchal, že se takto trestá? Ještě by ho mohl, jako hodně hrdinů urban fantasy, poslat autor na střední školu, jako zvlášť krutou formu trestu. Mick vypadá asi velice mladě, když mu říkají kluku. Kluku?!?
Jak píše kaffa, hlášky někdy vtipné, jindy se za prastarého stydím. Se čtenáři, kteří hodnotili přede mnou musím jen souhlasit.
Přesto jsem dočetla.
.... chtěla sem to dočíst, když už sem četla jedničku a ta nebyla tak špatná.... nevím, teď už sem byla nadšená o poznání méně.... nemůžu se rozhodnout, jestli mi autorův styl poznámek vůči čtenáři sedí nebo mě rozčiluje.... některé hlášky byly i přesto hodně dobrý, jiný (a těch bylo víc) balancovaly na hraně trapnosti případně otravnosti....
nakonec dávám jen 3*, hodně dlouho sem se musela nutit dočítat to, knihu sem neotvírala s nadšením, ale s tím, abych už to dočetla.... přesto příběhu jako takovému nemám co moc vytknout.... prostě někde to všechno funguje a má to ten náboj, zde sem ho ale nenašla (přitom potenciál tam byl)....
Kombinace Harryho Dresdena a železného Druida. Zamotaný příběh s natvrdlým Oberonem, který je většinu času mimo a proto nepozná, když ho někdo ošálí kouzlem nebo když po něm někdo jde. Ale jinak jsem si to užila.
Stejně jako první díl, je i pokračování takové nemastné, neslané. Myslím, že existuje spousta povedenějších fantasy.
Mick není nudný, je to jen tím, že je prostě průměrný.
Román s fae z období gangsterského Chicaga - to zní dobře, ale postrádá to ten správný šmrnc, kdy čtete dokud nedočtete.
Styl Harryho Dresdena se podle mě odráží hlavně v tom, že do hlavního hrdiny pořád někdo mlátí, případně po něm střílí a podobně. Tady to aspoň autor posichroval tím, že hlavní hrdina je fae a v tomhle světě funguje po fyzické stránce jinak než lidé a díky tomu toho zvládá prostě víc.
Pořád si ještě nejsem jistá jestli byl Mick ve své zemi slušně velké zvíře nebo neslušně velký trouba - nabízí se oboje, protože jednou mu to pálí a jindy mu vázne vedení víme? :D
Opravdu se vyplatí číst knihy rychleji po sobě, dokud informace z prvního dílu nevyšumí z paměti - je tam dost zpětných narážek.
Doporučuji číst oba dva díly série v rychlém sledu za sebou. Budete se pak lépe orientovat ve jménech a postavách. Jinak je nutné se více soustředit na to, kdo je kdo. Jinak je to slušná fantasy detektivka ve stylu Harryho Dresdena.
Když jsem se začetla, napadlo mě "trochu Aaronovitche, trochu Mazaného Filipa..." :-), někde na 80. stránce jsem našla v levných knihách první díl, takže jsem v klidu odložila a vrátila se poslušně až po přečtení Žhavého olova... Ledacos se tím osvětlilo :-). Přiznávám, není to něco, z čeho bych si sedla na zadek, ale spíš takové čtení do vlaku, u kterého se občas můžete i nahlas zasmát, a to mám ráda.