Lughovo kopí přehled
Ari Marmell
Mick Oberon série
< 2. díl
Mick Oberon by mohl být jen dalším z řady soukromých oček třicátých let, nebýt toho, že pod kloboukem schovává špičaté uši a namísto osmatřicítky nosí kouzelnou hůlku. V Chicagu se objevilo Lughovo kopí, neobyčejná zbraň, která má majiteli přinést neporazitelnost v boji. Není divu, že po něm všichni šílí…
Literatura světová Dobrodružné Fantasy
Vydáno: 2018 , TritonOriginální název:
Hallow Point, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lughovo kopí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (8)
Knihu jsem dočetla protože, jsem si ji dříve, možná trochu nerozumně koupila. Mé pocity jsou jednotné s prvním dílem, ani jendo mě příliš nenadchlo. Stejně tak hlavní postava je mi v něktrých ohledech (především ve chvílích kdy mluví přímo ke čtenáři), neskutečně nepříjemná... cením tematiku a zpracování dvou světů, ale na Haryho Dresdena to prostě nemá ani v nejmenším.
...jsem aes sidhe. Starší než většina aes sidhe. Starší, než si většina vás lidí dokáže představit. Cítím tíhu mnoha tisíců let...
TO JAKO VÁŽNĚ?
Přesto se nechá lidskou spodinou mlátit a nejprostším z prostých dělá hadr na podlahu za pár šupů. Co tak strašného ve svém světě spáchal, že se takto trestá? Ještě by ho mohl, jako hodně hrdinů urban fantasy, poslat autor na střední školu, jako zvlášť krutou formu trestu. Mick vypadá asi velice mladě, když mu říkají kluku. Kluku?!?
Jak píše kaffa, hlášky někdy vtipné, jindy se za prastarého stydím. Se čtenáři, kteří hodnotili přede mnou musím jen souhlasit.
Přesto jsem dočetla.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lughovo kopí v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 23x |
v Knihotéce | 45x |
v Chystám se číst | 9x |
v Chci si koupit | 2x |
Když jsem se začetla, napadlo mě "trochu Aaronovitche, trochu Mazaného Filipa..." :-), někde na 80. stránce jsem našla v levných knihách první díl, takže jsem v klidu odložila a vrátila se poslušně až po přečtení Žhavého olova... Ledacos se tím osvětlilo :-). Přiznávám, není to něco, z čeho bych si sedla na zadek, ale spíš takové čtení do vlaku, u kterého se občas můžete i nahlas zasmát, a to mám ráda.