Pravda o lásce
Laura Lee Guhrke
Milá lady Věrnolásková série
1. díl >
Milá lady Věrnolásková… zamilovala jsem se, upřímně a úplně zamilovala, poprvé. Muž, k němž chovám tak vášnivé city, však není ve stejném postavení jako já. Je malíř, geniální umělec. Netřeba dodávat, že moje rodina neschvaluje… Henryho, vévodu z Torquilu, by nikdo nepřistihl při četbě šíleně populárního sloupku „Milá lady Věrnolásková,“ ale když na radu řečené rubriky jeho matka začne chystat skandální sňatek, rozhořčený Henry usoudí, že autorku tohoto škváru musí zastavit dřív, než stihne zničit další životy. Ačkoliv je skutečná totožnost lady Věrnoláskové přísně střeženým tajemstvím, Henry má důvod podezírat z autorství vydavatelku neblaze proslulého bulvárního plátku, krásnou a provokativní Irene Deverillovou. Pro Irene je snadné radit ostatním, aby podlehli vášni, ale když se seznámí s vévodou z Torquilu, záhy se poučí, že vášeň není zadarmo. Když ji jeden impulzivní polibek uvrhne do žhavého poměru s Henrym, může to zničit její milované noviny, kariéru i nezávislost. Jenže ve vévodově náruči je kapitulace tak sladká…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , BaronetOriginální název:
The Truth About Love and Dukes, 2017
více info...
Přidat komentář
Po dlouhé době kniha, co mě opravdu vtáhla do děje. Moc se mi líbila chemie mezi hlavním párem. Uhlazený, akurátní vévoda a volnomyšlenkářská vydavatelka z bulvárního plátku. To nedopadne dobře..;) Moc se mi líbily jejich slovní přestřelky a těžko skrývané sympatie. Opravdu velmi krásné počteníčko.
(SPOILER)
Tohle mě bavilo. Jasně, žádné drama, žádná detektivní zápletka, únos, pokusy o vraždu, záhady, nebezpečí, kletby... A možná i dost klišé - sufražetka x vévoda, láska x věno, pravidla x bezuzdný chtíč...
Líbí se mi ale nejednoznačnost postav... Henry je škrobený panák svázaný konvencemi a vlastním strachem ze "selhání", kterého se kdysi dopustil. Irene je praktická, klepy sice nemusí, ale když je neschopnost vlastního otce přivedla na buben, holt se chopila vesla a vypustila do světa takové noviny, které se budou prodávat a zajistí jim živobytí.
To ona rozhodla, že mohou mít spolu poměr. Přesvědčila ho, aby o matčině svatbě smýšlel jinak. Aby přehodnotil vývody, které učinil ze svých dávných skutků. Že každý má právo na svá rozhodnutí.
On ji nutí formulovat argumenty pro svá přesvědčení, ne jen skandovat hesla. Ukáže jí, že i konvence mají své opodstatnění a že být vévodou neznamená být neužitečný. A nakonec i to, že není takový ledovec, jak si myslela.
Začátek byl - pravda - trochu pomalejší, ale zbytek je svižný, svěží a dobře se čte. Včetně erotických scén.
Prostě se mi to líbilo.
Docela příjemné oddechové čtení. Příběh je celkem zajímavý, psáno přijatelné čtivou formou, najdou se v hojné míře vtipné pasáže a interakce hlavních hrdinů dodává ději šťávu, hlavně seznámení a počátky jejich známosti mě bavilo číst. Ale občas se autorka nechává příliš unést rozvláčnými popisy, které trochu nudí. Neodpustím si poznámku, že jsem nakonec docela fandila Henryho matce, když připustila, že si nedělá velké iluze o charakteru svého milence a přesto si ho rozhodla vzít, aby zažila štěstí podle svých představ a nežila jen podle diktátu společnosti a jejích konvencí.
Námět na příběh nebyl špatný, ale způsob vyprávění byl poněkud nudný. Ovšem konec, ten se mi už líbil a je škoda, že celý příběh neměl takový rytmus.
Chytlavě psané,hravé,ani žádný suchar tomu nemůže ubrat na síle:-D
Je to hezké,nakouknout do časů minulých,-)
„Kdo přestal žít iluzemi, ten už nemá srdce, neboť náš cit, ať už jej vyvolalo cokoli, je nemyslitelný bez volnějšího či užšího vztahu k bližnímu. Jak se ale máme pro něco nadchnout, když poznáme, jak je to ubohé a pomíjivé? Člověk ztratí svůj cit, jakmile svět, v němž jediném se srdce může rozpínat, nechá padnout závoj, jakmile člověk přestane věřit v síly duše.“
Asi mám slabosť pre uvedomelé pokrokové ženské postavy, ktoré nechcú by len domácimi puťkami. Dokonca aj ten "suchár" Torquil bol vlastne sexy milý chlap, pre ktorého by som vo svojom háreme našla jedno čestné miesto. Námet a scenár na jednotku. Každý vie, ako to skončí. Prečítala som už aspoň 1000 romantických príbehov a všetky tak končia. Ak nie, je to dráma. Takže ak sem niekto píše, že dej a koniec predvídateľné, dávam si facepalm a hovorím: však a čo čakáte od romantického príbehu? Možno Odviate vetrom. kde Rhett odchádza a necháva hlavnú postavu si spytovať svedomie a nadávať si do hlupáň. Ok aj to sa dá, aj keď potom prišla iná autorka a dokreslila Odviatemu vetrom ružový koniec, kde tí dvaja žijú šťastne až do smrti, ako Hobbiti v nore s plnou špajzou. Prečo? Lebo jednoducho romantické príbehy väčšinou končia rozprávkovo a príbeh sa odvíja v duchu Popolušky. Problémové dievča, do ktorého sa zamiluje princ, ktorému nevadí, že má problémy, pretože láska znesie všetko. Takže teraz už isto chápete, prečo mi ten predvídateľný dej a koniec nevadili. Naopak, popolušku si rada prečítam zas a znova, vždy s pozmeneným prostredím, hrdinami a zápletkou. Tento príbeh moje romantické srdiečko dokonale nakŕmil, tak sa ide na druhú knižku zo série.
Nádherná obálka!!!!
Achhhh, to je nestoudné, tak průůůhlednéééé!
Ach ach ach!
Uchopil její tvář a zmírnil polibek, uchopil do dlaně lýtko (och ten nestoudník!) a tak dál a ještě dál.. ten nemravník.
No, myslela jsem, že to bude větší legranda, páč mi to přišlo super nápaditý. Historický bulvár? No ne? No ne no...
Zase to sklouzlo do harlekýnského temna...
Po přečtení série Girl-bachelor jsem si tuto nemohla nechat ujít. První díl nebyl špatný, hodnotila bych tak 3.5*. Ona hrdá, nezávislá a on vévoda věrný svému šlechtickému titulu. Oba cítí zodpovědnost za členy svých rodin. No a prostě skončí spolu! :-) Mužské postavy od této autorky jsou hodně podobné typu pana Darcyho, jen je v tom cítit trochu modernější pojetí. Rozhodně si další díly přečtu!
Moc jsem se na knihu těšila, ale v půlce jsem si musela dát přestávku a to se mi dlouho nestalo. Nedávno jsem přečetla sérii Girl-bachelor a ta se mi líbila mnohem víc. Tahle kniha mne dost nudila, nenadchne - neurazí. Ale přemýšlím, jestli vůbec dát šanci dalšímu dílu.
Co vám budu povídat, je to klasická historická romanťárna, kde je od samého začátku jasné, kdo s kým skončí, ale cesta k tomu šťastnému konci je zase jiná a celkem originální. Henry i Irene jsou výbornými postavami, a i když se tomu oba dva brání, jiskří to mezi nimi od samého začátku. A jejich slovní přestřelky také nemají chybu. Já do tohoto žánru utíkám velice sporadicky, ale když už mě nějaký titul zaujme, ve většině případů se jedná o nějakou "baronetku". A mám velkou radost, že už je na světě druhý díl, který se tentokrát zaměřuje na Ireninu mladší sestru Claru. Na útěk z reality do světa anglické aristokracie, krásných šatů, elegantních dam a mužů gentlemanů, nádherných honosných sídel, je PRAVDA O LÁSCE naprosto ideální.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Bylo to pekny, ale serie girl-bachelor se mi libila mnohem vic.
Tady mi lezlo na nervy neco, co ani nejsem schopna definovat
Vévoda byl sice někdy na pěst :-), ale potkat Irene mu jedině prospělo. No jo láska dokáže divy. :-) Pěkná romantika.
Možná bych nedávala plný počet, kdybych poslední dobou neměla tak špatnou ruku na historické romance.
Ale tohle bylo jednoduše hezké čtení. Některé zvraty a zápletky byly skvělé, některé o něco míň. A vztah Iren k Henrymu byl... roztomilý :-D Stará panna, co se rozhodne otevřít oči úzkoprsému vévodovi? To se v dobrém podání neomrzí.
Každopádně jsem zvědavá na další díly. Mám velká očekávání :-)
Autorovy další knížky
2012 | … a pak ji políbil |
2014 | Svádění jako lék |
2013 | Gentlemanovy tajné touhy |
2021 | Pravda o lásce |
2013 | Pletichy krásného vévody |
(SPOILER) Důvod, proč rozezlený Henry vtrhne do kanceláře vydavatelky novin Irene, je tak absurdní, že se mi tomu nechce věřit. Henryho matka, padesátiletá vévodkyně (vdova), se rozhodne napsat dopis do novinové rubriky Lady Věrnoláskové, která je obdobou viktoriánské tety Sally. Žádá o radu, jak si má počínat v situaci, kdy bezmezně miluje o téměř dvacet let mladšího, nemajetného italského malíře, který má pověst proutníka. Odpovědí jí je: "Co jiného člověku zbývá než kapitulovat před vášní a jít za svým srdcem?" (!!!) Tato komunikace probíhá veřejně a tak, že vévodkyni v textu každý pozná. Proč? Nevím, logiku v tom nehledejte.
Naprosto chápu, že Henry nebyl nadšený z představy takového nevlastního tatínka, ale nemusel jít řvát na Lady Věrnoláskovou; ta těžko může nést odpovědnost za jednání dospělé a svéprávné osoby. Z Lady V. se vyklubala sufražetka Irene, která je schopná se Henrymu postavit a dokonce ho dále vzdělávat v otázkách feministického hnutí. Henrymu připisuji k dobru, že je učenlivý a ochotný se nad právem žen zamyslet. Jejich disputace byly ale časem obehrané a ve střední části knihy se kromě nich už celkem nic jiného nedělo.
Co se týče vzplanutí milostných citů mezi Henrym a Irenou, působilo to spíše nevěrohodně. On po ní od začátku fyzicky toužil (musela jsem se usmívat nad jeho "hlubokými chlípnými choutkami"), jí se občas zrychlil tep při pohledu na fešného vévodu, ale víc chemie jsme mezi nimi necítila.
Knížka se mi celkem líbila, je to takový vyšší průměr červenoknižní produkce.