Milan Kundera: Psát, jak směšný nápad!
Florence Noiville
Slavný český spisovatel v osobním portrétu francouzské novinářky Florence Noiville se s Milanem Kunderou seznámila až v jeho zralém věku — v době, kdy se už léta vyhýbal médiím, dávno za sebe nechal mluvit pouze své dílo a svět si užíval coby všímavý pozorovatel a pozorný společník. Během návštěv u spisovatele doma, schůzek v kavárnách a společných večeří, z vyprávění manželky Věry a jeho přátel stejně jako při četbě jeho knih tak před autorkou vyvstával proměnlivý obraz Milana Kundery: každý nový detail z jeho díla, nostalgické zastavení nebo nečekaná poznámka jej nasvěcovaly z jiného úhlu, podtrhávaly jeho spletitý život i komplexní umělecký odkaz. V proudu vzpomínek, literárních výletů, historického kontextu, fotografií a úvah tak před čtenářem vyvstává mnohovrstevnatý literární portrét výjimečného člověka, v němž se Florence Noiville pokouší zachytit jeho odkaz i odraz — psaním. „Jak směšný nápad!“ glosoval to sám Milan Kundera.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Milan Kundera. "Écrire, quelle drôle d'idée !", 2023
více info...
Přidat komentář
Když se Florence Noiville, francouzská spisovatelka a novinářka, v roce 1961 narodila, bylo Milanu Kunderovi (1929 - 2023), českému spisovateli a pedagogovi na FAMU, 32 let a měl za sebou tři knížky básní, Člověk zahrada širá, Poslední máj a Monology, vančurovskou esej Umění románu a pracoval na první divadelní hře Majitelé klíčů, která byla uvedena o rok později. Někdy v té době napsal také svoji první povídku z budoucího cyklu Směšné lásky, v níž našel svůj pravý tón, ale ještě měl daleko do slavného a překládaného romanopisce, kterým se stal po vydání prvního románu Žert (1967) a především pak po svém odchodu do Francie v roce 1975.
Florence Noiville vystudovala obchodní školu a obchodní právo, ale z finančního sektoru brzy utekla k tomu, co ji vždy lákalo a zajímalo víc, k psaní a literatuře. Od roku 1994 působí jako redaktorka deníku Le Monde a editorka jeho literární přílohy. Napsala několik knih pro děti, čtyři romány (česky z nich vyšla v roce 2020 Zpověď kleptomanky) a biografie Isaaca Bashevise Singera a Niny Simone. Mezitím se díky své práci pro Le Monde seznámila s Milanem Kunderou už jako slavným spisovatelem a starým mužem a s jeho ženou Věrou a spřátelili se. Na knize o Kunderovi pracovala na sklonku spisovatelova života a s vědomím Kunderových a nazvala ji Milan Kundera – Psát, jak směšný nápad! Ve Francii vyšla vloni ještě před Kunderovou smrtí. Jde o osobně laděný autorův portrét, o autorčiny vzpomínky na setkávání s Kunderovými, o procházku Kunderovým životem a dílem a také po místech spojených s jeho životem. Nečekejme proto zcela objektivní a už vůbec ne vyčerpávající životopis, ale ani nějaké pikantnosti a tajnosti z jeho života a naprosto ne jednostranně negativně vyznívající portrét jako od Jana Nováka v jeho kontroverzní biografii. Z knihy Florence Noiville je znát její obdiv ke Kunderovi i jeho ženě, znalost jeho díla i orientace v problematice kolem jeho minulosti, kolem překladů nebo kolem vztahu k rodnému Československu, k Brnu a k Praze.
Autorka mluvila s řadou lidí, kteří Kunderu znali, s Karlem Steigerwaldem, Milanem Uhdem, Milošem Štědroněm, Tomášem Kubíčkem, Miroslavem Balaštíkem, Alainem Finkielkrautem a dalšími nebo s jeho českou překladatelkou Annou Kareninovou. V krátkých kapitolkách střídavě vypráví o zásadních událostech Kunderova života, o vztahu k otci, o působení na FAMU, o odchodu do Francie; reflektuje jeho romány a navštěvuje místa jeho života. Něco málo odhalí z jeho soukromí, ale je decentní i tam, kde musí zmínit, jak v posledním období bylo jeho zdraví čím dál chatrnější, jak zapomínal, jak se o něj obětavě starala manželka. Knihu doprovází řada fotografií, Kunderových kreseb na obálky jeho knih a dokonce notový záznam klavírní skladby, kterou Kundera složil jako čtrnáctiletý.
Štítky knihy
životopisy, biografie vzpomínky Milan Kundera
Přijde mi to jako včera, co jsem dočetla Nesnesitelnou lehkost bytí. Pamatuji si, kolik pocitů a myšlenek se ve mně střídalo, kolik vět jsem musela číst víckrát, protože mi pokaždé dávaly úplně jiný význam.
Milan Kundera je pro mě spisovatel s velkým S. Jeho knihy donutí člověka k zamyšlení a ke kladení si otázek. Proto, když jsem uviděla tuto knihu, zákonitě musela skončit u mě na nočním stolku.
Tato biografie si mě po několika kapitolách absolutně získala. Zahrnuje vyprávění o Kunderově dětství, působení na FAMU, odchodu do exilu, o jeho tvorbě a myšlenkách, které ji provázely, o jeho lásce k Česku, ale i o jeho nelehkém životním konci. V biografii nechybí ani spousta fotografií, zápisků či kreseb, téměř na každé druhé straně čeká na čtenáře překvapení.
Jde o skvělé čtení, nevšední, takové, na které obtížně zapomenete. Pokud máte rádi Kunderovu tvorbu, myslím, že by Vás tato biografie mohla nadchnout, stejně jako mě.