Milé dítě
Romy Hausmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537397/bmid_mile-dite-662fb55f78536.jpg
4
681
681
Čtrnáct let ji drží zamčenou v chatě bez oken v lese. V tomto vězení mu porodila dvě děti. Všední den rodiny probíhá podle přesného plánu: jídlo, chození na záchod – všechno je přísně řízeno. Večer zpívá svým dětem písničky na dobrou noc, ve dne je vyučuje. Otec se stará o svou rodinu, chrání ji před světem tam venku. A nikdo mu nemůže jeho ženu a děti vzít, protože nikdo netuší, kde jsou...... celý text
Přidat komentář
Thrillerů mám přečtených už poměrně dost, takže se nestane, že by mě některý hned tak překvapil. Většinou je struktura dost podobná a často odhadnu celkem bez problémů vraha.
Tohle ale bylo diametrálně odlišné! Musím říct, že z Milého dítěte jsem fakt měla husí kůži a neskutečně se mi líbilo to zpracování. Zapojit do thrilleru dětské vnímání a úhel pohledu na svět? Naprosto skvělé! Navíc jsem až do poslední chvíle byla napjatá a neustále se měnily mé hypotézy o tom, kdo je vrah. Za mě opravdu velmi povedené.
Začátek byl pro čtenáře zmatený, ale vlastně ten mě asi bavil nejvíc. Pak to začlo být monotónní a mně vlastně začalo být jedno, jak to dopadne. Konec nebyl nijak šokující, což je pro mě u tohoto žánru problém.
Tohle mě bohužel nechytlo. Já nevím, čekala jsem nějaký moment překvapení, zvrat, i když ano, konec překvapil, ale nešokoval.
Já jsem spokojená..je fakt, že pořád za mě vede Karin Slaughter, ta je mistryně, ale tohle bylo zase jiné. Možná jsme se detailněji mohli dozvědět více o životě v chatě a pocitech obou dětí, ale přečteno rychle a závěr na jeden nádech. U mě dobrý :)
Jsem velmi spokojená. Kniha mě naprosto pohltila . Celá od začátku do konce. Naprosto něco jiného, originálního. Jinak přeci v detektivkach je vrah zahradnik:-) Zde to bylo jinak.
Nebylo to PAMMP, jako když spadne meloun, jen jako když spadne mandarinka. Trh z thrillery je přesycený, a právě proto Milé dítě už tolik čtenáře žánru nenadchne. Na začátku všeho je autonehoda, při které je nalezena zraněná žena Lena a její dcera Hannah. Vychází najevo, že byly vězněny v chatě, kde se Hannah a Jonathan, její mladší bratr, narodili. Děti tak nikdy nepoznaly svět venku. Nález Leny vzbudí naději v Matyasovi a jeho ženě, kteří Lenu pohřešují už čtrnáct let. Zmizela jako mladá žena. Ukáže se, že ženou, která z chaty utekla, není jejich Lena, svou Lenu ale nešťastní rodiče vidí v malé Hanně. Začíná strhující rozplétání, kdy se střídá vyprávění Hannah, traumatizované Leny a truchlícího otce. Jak to, že je Hannah Leně tak podobná,a kde je Lena? To už prozrazovat nebudu a popravdě nejsem si jistá, jestli stojí za to se do knížky pouštět, je to tuctový thriller. Co se týká audioknihy, byla ale geniálně namluvená, takové zvukové efekty jsem ještě nikde nepotkala, zvlášť, když byly čteny novinové články, poslech jsem si vážně užila, příběh už méně.
Naprostá spokojenost s knihou i jejím audio zpracováním. Bojím se, že děj nebyl až tak vybájený. Toto vědomí dodává knize další rozměr, další důvod k zamyšlení. Napínavá četba (poslech) nutící stále poopravovat své vlastní soudy. Nevšední postavy a jejich myšlení. V čem se liší urputná touha po moci a touha po lásce? Lze žít bez empatie? Jaké plody to může přinést?
Tak tohle nebylo vůbec špatné. Trošku mi to připomínalo únos Natashy Campush. Ani si nechci představit, co musí oběť prožívat. Každopádně konec vás překvapí, ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá.
docela dobře se to četlo, ale už jsem četla lepší knížky a už bych se k ní nevrátila
(SPOILER)
No já nevím. Mě to prostě nebavilo. Postavy mi přišly všechny poblázněné, všechno bylo tak nějak překombinované, někdy jsem se trochu ztrácela v ději, kdy jednou bylo něco realita, něco minulost... Zbytečně moc popisů okolí, pocitů. Pořád jsem od knihy odcházela. Anotace trochu navodí pocit, že si přečtěte něco o kopce, kde vězní bláznivý chlap svoji ženu, ale není tomu tak. Hannah mi vyloženě lezla na nervy, to samé bláznivá Jasmin, která si povídala se svou imaginární dvojnicí, či jak to nazvat.
No v závěru si myslím, že se do ústavu měli zavřít všichni, včetně dědečka.... Až na Karin, ta snad byla jako jediná normální a škoda, že tam měla jen vedlejší roli :)
Za mě dvě hvězdy
Šokující a nepředvídatelný příběh. Vždy když si čtenář myslí, že ví, jak to bylo, přijde nečekaný zvrat.
Nebolo to také najhoršie, ale už som asi náročná, čo sa týka tych moderných thrillerov.Bolo to trošičku iné v tom námete, hlavne čo sa týkalo z pohľadu tých detí, ale tak ako vravím nenadchne ani neurazí.Taky stred.
Za mě zklamání...dělalo mi problém se začíst a pak najednou byl konec...kniha neurazí,ale určitě nedám doporučení...a edici světový bestseller bych tomu teda nedal...
Kdybych to četl před 10 lety, nejspíš bych dal 5 hvězdiček. Jenže během těch 10 let jsem se tolik namlsal thrillerů, psychothrillerů, krimi i detektivek, že Milé dítě mi například oproti vynikající Melancholii Erika Axla Sunda, Vraní dívce nebo Hadrovému panákovi přišlo lehce ošuntělé, pořád jsem si při čtení říkal, že něco takového už jsem četl. Zachraňují to překvapení, kterých má autorka v rukávu pěknou hrstku, ale stejně mi to přišlo trochu psané na efekt.
V poslední době vychází celá řada průměrných thrillerů a jen horko těžko člověk najde nějaký, který ho opravdu dostane... Milé dítě má působivou obálku a lákavou anotaci, kterou autorka rozbije hned na začátku, když vás vhodí do rozbouřené vody a vy jen kulíte oči... Musím říct, že když děj začal zpomalovat, tak jsme si jen říkala ach jo, ale pak vždycky autorka přišla s obřím zvratem a mně zůstal rozum stát.... Není to nejlepší thriller, co jsem kdy četla, ale oproti ostatním stojí rozhodně za pozornost...
Nebylo to špatné..Od pomalého začátku, kdy si už myslíte, že víte, jak to je, tak vás autorka pomalu přivádí na uplně jiné myšlenky a pocity, které vyvrcholí na závěr.
Za mě dobrý.
Štítky knihy
německá literatura thrillery rodinné vztahy psychologické thrillery, psychothrillery únosy zfilmováno – TV seriál thrillery pro ženy
Skrýt reklamy
Musím se přiznat, že na knihu jsem se opravdu moc těšila a byla zvědavá. Nicméně po sto stránkách mi přišlo, že už nemá, co dál přidávat. A následujících sto stránek mě moc nebavilo. Zakousla jsem se do ní zase cca sto stran před koncem. Nicméně, četla se dobře, zapojit do vyprávění dětský pohled bylo zajimavé, i díky tomu že dotyčné dítě je trochu "jiné". Dávám tři hvězdičky a to hlavně za těch sto nudných stran, kdy se toho moc nedělo. Kniha mě skoro dostala do čtecí krize, naštěstí si reputaci poté trochu vylepšila.