Milena Jesenská
Alena Wagnerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/67_/67297/bmid_milena-jesenska-RmE-67297.jpg
5
37
37
V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století. Dcera ze staré patricijské pražské rodiny, absolventka Minervy, zažívá rozpad Rakouska-Uherska ve Vídni, po svém návratu do Prahy se stává souputnicí české meziválečné avantgardy a jako redaktorka Národních listů se zapojuje do úsilí o moderní životní sloh. Ve třicátých letech pak prodělává příklon a tvrdý rozchod s komunistickou stranou a na stránkách slavné peroutkovy Přítomnosti dosahuje vrcholu své žurnalistické dráhy. Po „Mnichovu“ a po obsazení druhé republiky pomáhá uprchlíkům a působí i v odboji. Umírá v koncentračním táboře Ravensbrük.... celý text
Přidat komentář
Skvělé doplnění k Dopisům Mileny. Fascinující biografie neobyčejné ženy, která si prošla mnoha životními zkouškami v turbulentní meziválečné době.
„Protože v okně leží všechna naděje po světle, po východu slunce, po obzoru, v okně leží touhy a přání, za dveřmi leží pouze skutečnost."
Precizní životopisná kniha, za kterou je cítit osobní zaujetí, pečlivost a životní zkušenosti autorky.
Milena Jesenská z ní vychází jako nonkonformní i v mnoha směrech kontroverzní, hlavně ale jako inspirativní, pravdivá a mimořádně vitální žena. "Spravedlivým (resp. - ou) mezi národy" se člověk nestane jen nějakou náhodnou souhrou okolností.
„Má-li někdo dva tři lidi, ale co říkám, má-li jednoho jediného člověka, před kterým se může objevit slabý, ubohý a zkroušený, aniž by mu ten druhý ublížil, pak je bohatý."
Některé myšlenky mě uchvátily: "Lidé nežijí spolu ... jen ze sexuálních, erotických, peněžních, sociálních nutností; lidé žijí spolu proto, aby měli kamaráda." ... "Největší slib, který může slíbit žena muži a muž ženě, je ta hluboká věta, která se říká dětem s úsměvem. Nedám tě!"
Osobnost Mileny Jesenské mě fascinuje už delší dobu a její dopisy editované Alenou Wagnerovou byly jedním z prvních setkání s touto obdivuhodnou ženou...Těšila jsem se dlouho na slibovanou životopisnou knihu, dočkala se a jsem nadšená :-) Milena je tu představena co nejobjektivněji z mnoha úhlů pohledu na pozadí pohnutých událostí dvacátého století, na jejím příkladu si člověk může udělat jasnější představu o složitých životních peripetiích, kterými procházeli také ostatní tehdejší známí literáti a novináři...
Je to pro mne druhá kniha od Aleny Wágnerové a podruhé chci poděkovat za skvělý zážitek - umožnila mi objevit Milenu Jesenskou - ženu inteligentní, rozporuplnou, statečnou a obdivuhodnou. Navíc je kniha napsaná skvělým jazykem - nudit se rozhodně nebudete, dozvíte se hodně a možná - jako já - bude mít tendenci vyhledávat další knihy paní Wágnerové. .
Nikdy neni na skodu precist si neco (vynikajiciho) o nasich osobnostech na pozadi nasich dejin.
Možná, že znáte takové ty autobiografie, kdy obdiv autora vůči popisované osobě mnohdy přerůstá do heroizace až mystifikace a vzniká spíše hrdinský epos než dílo samotné, a možná že znáte i existující biografie kde je na jedné stránce tolik latinských slov, že pro samé stromy nevidíte les a nakonec ty drbů a laciných senzací chtivé slátaniny kdy už jen jejich obálka připomíná design prášku na praní a naznačuje pro jaké spektrum čtenářů je určena. Nic z tohoto se však netýká této knihy...
Milena Jesenská byla nejen vynikající novinářkou a spisovatelkou s nádherně propracovaným a vytříbeným jazykem, ale také odvážnou, obdivuhodnou, silnou a velmi inteligentní emancipovanou ženou (mimochodem jejího intelektu se většina mužů bála a Franz Kafka byl jedním z mála kdo s ní dokázal v tomto držet krok) žijící vlastním, pestrým a pozoruhodným životem s pohnutým osudem, který nebyl ušetřen dopadů a tragických zvratů historie první poloviny 20. století a já se při čtení knihy nemohl zbavit pocitu, že nečtu literaturu faktu, ale román! Sepsat příběh této ženy takovýmto lidským a živým způsobem na jedné straně, avšak i dostačně věcným a neutrálním na staně druhé považuji za největší kvality tohoto díla. Linie prezentování faktů a nabízení interpretací bez podsouvání a vnucování vlastních názorů a přesvědčení je narušována jen na několika málo nepodstatných místech jistou mírou feminismu, který však bezpochyby k biografii tak silné osobnosti jakou byla Milena Jesenská prostě patří.
Nezastírám, že jde o jednu z nejlepších biografií jaké jsem kdy četl (zřejmě i jednu z nejlepších knih tohoto roku), navíc doplněnou množstvím dochovaných fotografií. Na závěr si dovolím tvrdit, že nejde o knižní novinku pro široké masy, ale lahůdku pro opravdové fajnšmekry, kteří ji zcela jistě spořádají za jediný večer stejně jako já. (Knihu jsem si zakoupil dnes dopoledne a recenzi píši nadšený a nadmíru spokojený tentýž den večer)
Knížka o Mileně Jesenské ukazuje jak neuvěřitelně proměnlivý je život, jak se jistota a pocit bezpečí můžou vypařit během chvíle, jak je vše nepředvídatelné. Jak se z klidu a míru může stát rázem peklo. Dějiny dvacátého století jsou pro mě fascinující a nepochopitelné zároveň a tahle knížka je o tom krásnou výpovědí, precizní, která se snaží nebýt zcela zaujatá a zaujímat pevná stanoviska. Nabízí zkrátka pohled na jeden život, v němž se tyto dějiny odráží v plné síle.
Věty, které mi nejvíc vrtají hlavou:
"Mileně samozřejmě také neujde, jaké úctě a váženosti se těší její rodina, především otec. To všechno jí přejde do krve a zdůrazní pocit neotřesitelnosti vlastní existence: Jí, Mileně Jesenské, se přece nemůže nic stát!"
"Jak jiní jsou lidé u jejího milovaného autora Dostojevského, uvědomuje si Milena, jak jsou otevření ve svém lidství, kdykoli ochotní přiznat své chyby a nedokonlosti. Na takové půdě se pak může dařit milosti a odpuštění. V Mileně se hromadí bezmoc a hněv."
MiIena Jesenská byla bezpochyby obdivuhodná a odvážná žena.
Štítky knihy
novináři 1. pol. 20. století Milena Jesenská, 1896-1944
Autorovy další knížky
| 2010 |  Sidonie Nádherná a konec střední Evropy |
| 1998 | Dopisy Mileny Jesenské |
| 1968 | Neohlížej se, zkameníš |
| 2015 | Milena Jesenská |
| 2003 | České ženy |
Asi by mi přišla skvělá, kdybych žila v její době. V té mé bych ji za kamarádku nechtěla. Neustále bez peněz, dluhy všude, nezodpovědná... se spoustou vlastností, které u lidí nemám ráda.
Ale její obětavost na úkor svému vlastnímu pohodlí oceňuji.