Milenci & vrazi
Vladimír Páral
Formou prolínajících se životopisů jednajících osob, postihujících mnohde dobu předválečnou i válečnou (tištěných kurzívou), vlastního děje a krátkých, jakoby datujících glos z domácího i zahraničního politického i kulturního dění (proto podtitul "magazín") líčí román život jednoho velkého závodu v Ústí. Na nejrůznějších osudech lidí vysoko společensky postavených, i lidí drobných, lidí z "montércimry", z mužské i ženské svobodárny, lidí zosobňujících různé světové názory, předvádí zde autor svůj názor na dějiny lidské společnosti, na vztah jedince ke společnosti, na vztah ideologie k životní praxi a naopak.... celý text
Přidat komentář
Moje první knížka od Párala. Už si přesně nepamatuji, zda jsem byla ve 2. nebo 3. ročníku SŠ, nicméně odstartovala mé uznání tomuto autorovi. Úžasně propracované charaktery postav na kterých autor ukazuje životní klišé.
Moc zamotané, až nepřehledné. Já psychologické romány mám ráda, ale tohle mi přišlo trapný, ze života jen pár pasáží a kniha je strašně nudná a nečtivá. Nevadí mi, když se člověk musí u knihy zamyslet a dávat si všechno dohromady, ale v životě se mi nestalo, abych si dávala dohromady nudu. Nebyl to můj šálek čaje.
Fascinován větou: "Kniha, jejíž pověst je pošpiněna tím, že směla vycházet...", kterou kousek dole použila Tyyynab, jsem se ocitl v nějakém obludném světě. Podle této, nedej bože módní logiky, by totiž Mein Kampf dnes patřila na piedestal, zatímco takový Hemingway by šel do stoupy :-)))
Kniha Milenci a vrazi je především skvěle napsanou reportáží ze života, žádný Hollywood. A zároveň je to i kniha o moci, proto měla, má a bude mít i tolik nepřátel.
"Až si bojovníci nacpou nácky a ukojí se, zmodrají...... Až to už nebude k dívání, naštvou se posléze strašně červení lidi z vnitrozemí Asie, Afriky a Jižní Ameriky, co se v životě nenajedli....."
Autor "jen" nekompromisně a pečlivě rozvedl téma staré několik tisíc let, přitom věčně aktuální. Motýlek nebo hadry, blábol nebo decentní mluva - jak v tom jedou prachy a moc, tak se zachraň, kdo můžeš! A že prachy a moc v tom jedou skoro vždycky:-)
Stejnojmenný film z r. 2004 je ideologická slátanina, která nemá s původní myšlenkou knihy nic společného, protože autoři filmu neměli k jejímu vyjádření tu odvahu, kterou měl Páral už v r. 1969!
Důvtipně promyšlená kompozice příběhu. Různé linie vyprávění. Občas se mi to zdálo až moc dlouhé a zamotané, ale zároveň mi to mnohdy přišlo ohromně zajímavé.
Mně se na téhle knize líbí nejvíc to, jak je napsaná. Co chvíli jiný vypravěč, jiná forma, inzerát, kronika, novinový článek. Páral má velmi osobitý styl. Přečíst dvě tři jeho knihy, a už ho člověk pozná.
Kniha, jejíž pověst je pošpiněna tím, že směla vycházet a že její autor byl vyzdvihován minulým režimem. Neměla jsem od ní valná očekávání, možná proto mne tak překvapila. Autorův sloh je perfektní - sarkastický, bez iluzí, pohrdající jak postavami, tak jejich sny. Naturalisticky detailná líčení úplně všeho... A hlavně cyklické pojetí času i událostí. Překvapivé, vtipné, někdy však až moc zdlouhavé. Kniha, ke které bych se vracela to není, ale úplně promarněný čas to také nebyl. Pro ty, co se rádi uchechtnou nad svou vlastní ubohostí.
Tahle knížka mi přišla z tří čtvrtin nudná, ale myslím, že některé pasáže byly zajímavé a dokonce jsem o příběhu přemýšlela. Je to takové spíš odpočinkové čtení.
Pro mě to byla výzva dočst tuto knížku. Dostala jsem ji jako dárek a není to můj žánr. Ale nicméně jsem ji přečetla , nebyla zase špatná ale znovu ji číst nebudu.
Páni!
Ono se někdy vyplatí zabrousit do povinné četby a zjistit, že ti učitelé ví, o čem mluví a co doporučují. Většina knih se mi protiví už jen tím, že mají nálepku - povinné.
Ale zpět k mým dojmům. Výborné dílo, které si ještě několikrát přečtu, protože už teď vím, že mi toho spousto uniklo.
Skvělá kniha, perfektní postavy a dějové zvraty. Trochu mě rušily netradičně pojaté kapitoly, resp. řazení kapitol, ale dalo se to zvládnout. Líbí se mi pasáže s myšlenkovými pochody postav (psané kurzívou bez interpunkce). Prostředí děje je pro mě zajímavé, tu dobu jsem nezažila. Film se velmi povedl, k němu se ráda vracím.
Zbytečných posledních padesát stran, jinak skvělá kniha! Ona zde již tolikrát zmiňovaná zoufalost hlavních protagonistů z knihy jen čiší (podobné se vcelku zadařilo i filmovému zpracování), smíchy se při čtení rozhodně nepotrháte…
Párala jsem četla v období puberty - byl to jediný spisovatel za komančů tak oblíbený, že i v knihovně byl na jeho knihy pořadník.
Tato kniha mi přijde dodnes jako jedna z jeho nejlepších. Film byl taky dobrý (nejlepší byl O. Vetchý), viděla jsem ho nedávno a tím si i uvědomila, že už ani ostatní Páralovy knihy mě moc nelákají.
Jeden z vrcholů spisovatelovy tvorby. Na osudech a počínání svých hrdinů zvýrazňuje, jak se postupem věku, získáváním postavení a majetku mění plány a ideály z mládí. Jak lidé postupně zlhostejní, otupí a navzájem si zevšední. Po nich přicházejí další, noví, ale dopadají obdobně. Z románu je cítit úzkost, kam až tento mechanizmus může vést a jak postihuje vztahy mezi lidmi.
Film se docela povedl.
Známé charaktery postav Párala, jako by přecházeli z knihy do knihy. Pořád cosi jedni honí, další taky, a poslední skupina taky.
Štítky knihy
nevěra zfilmováno erotika znásilnění komunismus psychologické romány manželská krize milostné vztahy Ústí nad Labem milenciAutorovy další knížky
1990 | Milenci a vrazi |
1978 | Mladý muž & bílá velryba |
1988 | Země žen |
1967 | Soukromá vichřice |
1982 | Romeo & Julie 2300 |
Páralův stylistický um, ohromující slovní zásoba, schopnost vykreslit charakter a vystihnout stereotyp naší existence, mistrný vhled do nejniternějších pohnutek lidské mysli... to všechno se tu snoubí. Jedna z největších knih české poválečné literatury.