Dívka, která si hrála s ohněm
Stieg Larsson
Milénium / Millennium série
< 2. díl >
Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současnýživot Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu Muži, kteří nenávidí ženy. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie po údajné pachatelce zahájí celostátní pátrání podporované mediální kampaní, ve které se vytahují na světlo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je však přesvědčen o její nevině... Trilogie Milénium nové hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky. Podle žebříčku patnácti celosvětově nejprodávanějších titulů za rok 2008, který jako každý leden sestavil newyorský měsíčník Publishing Trends, se StiegLarsson s prvním dílem své trilogie umístil na třetí příčce, druhým na devátém a třetím na desátém místě, a stal se tak celkově nejúspěšnějším autorem žebříčku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2009 , HostOriginální název:
Flickan som lekte med elden, 2006
více info...
Přidat komentář
Tak takhle kniha mě nadchla. Přečetla jsem jí jedním dechem, bavila mě a doporučuji, moc hezky napsaná.
Druhá kniha trilógie Milénium padla. Milimetrové napredovanie kriminálnym vyšetrovaním ktoré je neuveriteľne spomalené a rozpitvané priam do morku kosti až to pôsobí miestami skutočne ako nejaký vyšetrovací spis. O to viacej zamrzí koniec ktorý je po stovkách stranách priam chirurgicky presného a opatrného postupu ukončený na tridsiatich stranách štýlom Rambo...chcelo to podľa mňa to finále zjemniť a viesť ho v duchu Lisbethiných extrémne premyslených a opatrných praktikách. Zdalo sa mi,že aj dialógy nejak viacej šuštia papierom...čo ma ale skutočne štvalo bol zbytočný a rušivý opis v tomto duchu....ľahla si rýchlo do posteli IKEA, vošiel do garáže a sadol si do auta značky SAAB , rozhliadol sa a vzal kladivo značky PUMMER, otvoril svoj palm book s 250 GB HDD a 1 GB RAM !?!?! preboha načo tieto opisy ako z reklamného letáku ?! napriek tomu som spokojný a aj keď to bolo spomalené malo to svoje čaro keď sme pátrali v pohnutej minulosti Lisbeth. Trošku si dám pauzu a potom šup šup na trojku .... vypínam svoj PC EVOLVEO s 8 GB RAM :D
Excelentní a strhující román napsaný jedním z nejlepších spisovatelů. Velká ztráta pro všechny milovníky kvalitního detektivního žánru, že spisovatel zemřel v pouhých 50 letech.
Řekla bych, že tohle je nejlepší trilogie jakou jsem kdy četla. Druhý díl jsem přečetla během několika málo dní a četla jsem kdykoli jsem měla i třeba jen minutku volnou :) Opravdu velmi propracovaný a napínavý příběh. Jednoznačně 5 hvězdiček :)
První díl se mi líbil víc, ale i tak musím dát Dívce, která si hrála s ohněm nejvyšší možné hodnocení, protože se jedná o skvěle promyšlený a poutavý příběh.
5/5
Začátek byl hodně vlažnej, a musím říct, že se mi pokaždé knihu nechtělo odložit. Když pak přemýšlím nad obsahem děju, nijak mě neuchvacuje a přesto jsem nad knížkou brejlila každý večer a byla napnutá, jak to dopadne.
Wow. tomu říkám závěr. Líbí se mi,jak se v Larssonových knihách první půlku neděje celkem "nic moc", až člověk získá pocit, že čte prostě "just a detektivku" která je zdlouhavá a pravděpodobně se tam nic zásadního nestane a pak to najednou vygraduje do takové pecky jako poslední cca třetina tohoto dílu. No nic, okamžitě se vrhám na další díl.
Larsson se zbláznil. To byla první myšlenka, která mě napadla po dočtení této knihy. Naprosto nechápu, co pana spisovatele popadlo na posledních cca 30 stranách, kdy se rozhodl z poměrně solidní, ač velmi zdlouhavé a s odřenýma ušima i uvěřitelné detektivky, udělat Ramba v ženské podobě. Opět sice platí, že Larsson je velmi solidní spisovatel, pro mě však sklouzla celá trilogie díky tomuto dílu do průměru.
Autor navazuje na události z první knihy a příběh rozvinuje do úžasných rozměrů a opět šokuje. A pak znovu. A znovu. :) Za mě nejlepší kniha ze série.
Hluboká analýza do procesu vyšetřování vražd...a ono vyšetřování se vleče tak pomalu a tak precizně, až to...no, ne že nudí, ale spíš prudí :))) Jenže vy to stejně chcete dočíst, protože je to fakt výborně napsané.
U druhého dílu trilogie Milénium mi trochu vadila její nevyváženost, první polovina je celkem o ničem, tak trochu jsem měla pocit, že je spíš shrnutím prvního dílu pro ty, co jej snad nečetli, zato druhá půlka je pořádně dynamická jízda. Konec je teda opravdu dost přitažený za vlasy, nicméně severské krimi snad nemůžeme brát příliš vážně :)
Woooooow!!!
Tak to bylo něco, nemohl jsem se od toho doslova odtrhnout.
Konec byl sice lehce "přitažený za ocas", nicméně dávám 5*
O něco lepší než první díl, ovšem rozvláčnost a nezáživnost začátku příběhu zůstala, stejně jako nevyrovnané tempo vyprávění. Zápletku bych hodnotila jako lepší a nápaditější než u předchozího dílu, bylo tam více napětí a postavy mi také byly bližší (možná je to způsobeno přivyknutím na postavy). První díl mě neláká si přečíst znovu, k tomuto se možná za pár let vrátím, ale pořád bych trilogii nezařadila mezi bestsellery.
Těžko rozhodnout jestli jsem víc unesená prvním dílem nebo tím druhým. Každopádně oba skvělé.
Po brilantním prvním dílu skvělé pokračování, tentokrát ještě akčnější než „minule“. Mezi líčenými rysy nikde nechyběla perfektně vypracovaná logická souvislost, dovedně koordinovaný časový soulad a bez nejmenší chyby zvládnuté vazby mezi událostmi a jejich aktéry i pasivnějšími účastníky. Všechno spletité, ale čtenář nikdy nepropadne zmatku. Dlouhé, nicméně jedinkrát jsem nepocítil nudu. Jen ta pasáž, kdy se policejní vyšetřování nemohlo hnout z místa, jelikož muži švédského zákona nevěděli o Lisbethině úkrytu v podobě jejího luxusního bytu a neměli jej na základě čeho hledat, působila dojmem určité vleklosti (Jerker Holmberg při ohledání místa činu zapisuje autory a názvy publikací v knihovničce)... To však nevyplynulo z klesající kvality vyprávění, nýbrž z autorem naprosto vygradovaného čtenářova zájmu o další děj.. Až do samého konce Dvojky jsem na Larssonově trilogii obdivoval, že příběh v ničem nevypadal přehnaně, naopak čtenář shledával, že se to všechno v reálném světě mohlo odehrát, či snad že se to nemohlo neodehrát.. Z daného hlediska mne závěr „ohně“ trochu zaskočil. Větu „Olověná kulka jí pronikla do hlavy a uvízla v šedé hmotě asi čtyři centimetry od mozkové kůry, tvořící plášť velkého mozku...“, jsem poněkud neudýchal. Jak ta holka mohla něco takového přežít a ještě se posléze vyhrabat z účelově kopaného hrobu, ve kterém ji pokrylo kvantum hlíny? Při sledování filmu to diváka tak nezarazí, jelikož tam nedojde ke konfrontaci s citovaným popisem, ale nad papírem onen moment korespondoval s kategorií Kobry 11. Přesto „ohni“ neupřu jedinou hvězdičku. Jak bych také mohl? Za tu úžasnou čtivost, podmanivou napínavost, za bezpočet nesnesitelně trýznivých okamžiků, kdy jsem před nuceným zaklapnutím knihy přemítal, co jen bych za to dal, kdybych nemusel přestat číst.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány zfilmováno hackeři krimi švédské detektivky vražda
Autorovy další knížky
2008 | Muži, kteří nenávidí ženy |
2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
2010 | Milénium 1–3 (box) |
Překvapivě se mi tenhle díl série líbil více než ten první. Prvních asi dvěstě stran se mi ovšem táhlo, hlavně jsem nedokázal pochopit, proč zcela nedůležitá jednání hlavní hrdinky popisuje autor do takových podrobností. Koho zajímají všechny druhy nábytku, co si Salanderová koupila v Ikei, nebo všechny položky jejího nákupu potravin. Jakmile ale došlo na vraždy, rozjelo se to a docela mě to chytilo. Ale stále si myslím, že postavy knihy by mohly mít větší hloubku. Salanderovou ovšem Larsson vykreslil pěkně - až na ty super(wo)manské výkony na závěr.