Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276870/bmid_divka-v-pavouci-siti-eS5-276870.jpg
4
2206
2206
Milénium / Millennium série
< 4. díl >
Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět spolu. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Det som inte dödar oss, 2015
více info...
Přidat komentář
Malé obavy o pořekadle "dvakrát do stejné řeky ......."
Avšak zcela zbytečně.
Krásné, čtivé, naši hrdinové opět ve formě ----Nemohu se dočkat "doufám, že ano " pokračování..
Díky Švédi...:-)
Tak jsem vcera knihu precetl, ale nejak extra super dupr cupr se mi nezdala. Takovy prumer. Cetl jsem i predesle dily od SL a ty se mi zdaji o maly fousek lepsi.
Stvalo me, ze Lizbeth je takovej neprustrelnej Aljosa, Mikael je zase od zacatku do konce frustrovanej, vsichni jsou strasne moc vycerpani a unaveni atd. Bylo tam plno jinych nelogicnosti a klise. Konec na muj vkus hodne sladkej. Kniha je ale jinak dobre marketingove zmaknuta - konec vola po pokracovani, coz bude, podle me, do roka hotove. DL a jeho vydavatel si z toho muzou udelat zlatej dul, tak jak Rowlingova z Harryho Pottera.
Velky plus si autor zaslouzi za reserse ohledne zabezpeceni IT, matematiky a astrofyziky a dobre zakomponovani do samotneho pribehu. Obcas nejake vyjadreni Lisbeth o cernych dirach a o hackovani serveru je naivni az usmevne, ale je to vse fikce a ma to pobavit a tak to ma ctenar brat. Za me 3 hvezdy.
Od doby, co David Lagercrantz oznámil, že převezme po Stiegu Larssonovi štafetový kolík a napíše čtvrtý díl Milénia jsem napjatě očekával, co z toho nápadu vznikne. Že psát dovede, to jsem věděl. O čem jsem pochyboval bylo to, jestli se mu podaří proniknout do Larssonova vesmíru.
Dívka v pavoučí síti je už několik dní venku a já ji právě dočetl. Před pár minutami, a pro ty nedočkavé z vás mám spoiler na začátku: Je dobrá. Sakra dobrá.
Pojďme ale na začátek. Je 9. listopadu 2004 a zemřel Stieg Larsson, respektovaný novinář, který byl na mušce kde koho; jeho časopis Expo nenechal na nikom nit suchou a hlavně “pravicoví radikálové” ho měli hodně rádi. Nicméně, spekulace o jeho smrti jsou liché, prostě dostal infarkt. Stihl už ale napsat tři díly své zamýšlené desetidílné série Milénium: první díl vyšel v roce 2005 a vzbudil hotové pozdvižení. Nejen ve Švédsku, ale všude po světě. Ze Stiega Larssona se stala posmrtná celebrita první třídy.
Pak vznikly švédské filmy a později i americký remake, který nenatočil nikdo menší, než David Fincher. Milénium už v té době byl celosvětový fenomén a začalo se mluvit o tom, že vznikne pokračování. To víte, vábení peněz je mocné.
Družka Stiega Larssona chvilku tvrdila, že koncept dalšího dílu má ve svém trezoru, ale nikdo ho nikdy neviděl a dodnes není jasné, jak to vlastně bylo. Jasné ale bylo, že práva patří dědicům a protože Stieg se svou milovanou Evou nebyl sezdán, právo rozhodovat o sérii a, pochopitelně, inkasovat peníze z prodeje práv značky Milénium, měla Larssonova rodina, se kterou Eva Gabrielssonová neměla a nemá dobré vztahy.
A tehdy padla volba na Davida Lagercrantze, ve Švédsku dobře známého a respektovaného spisovatele. A v té samé chvíli se začalo spekulovat. Má na to, aby jeho kniha byla důstojná a aby kvalita série neutrpěla? Nikdo nevěděl.
Když jsem knihu začal číst, pojala mne mírná skepse. Několik profesních klišé (krachující časopis zachraňuje nenáviděný koncern…) a především: výrazná změna stylu a žánru. Totiž, Milénium Stiega Larssona byl vlastně společensko-kritický thriller. Nebyla to detektivka, jak se často mylně říká. Tématem byly švédské tajné služby, pravicoví radikálové, švédský sociální systém, feminismus atd. Prostě, témata, která byla Larssonovi více než blízká.
Ovšem Lagercrantz stvořil něco, čemu říkám technothriller. Píše o americké službě NSA, o hackerské komunitě a pokud vás toto téma nebaví, první polovinu knihy budete vyloženě zpruzeni. Pak se ale téma poněkud rozkročí a my jsme zpátky ve “starém dobrém Miléniu”. Když jsem na Facebook psal průběžné dojmy, zhruba do poloviny knihy jsem totiž neměl pocit, že by se jednalo o pokračování. Zdálo se mi, že Lagercrantz prostě vzal postavy a základ série a na tomto půdorysu vytvořil vlastní dílo.
Druhá polovina ale výrazně mění styl, žánr a hlavně tempo knihy. No a hlavně: je jasné, že se jedná skutečně o přímé pokračování slavné série a pokračování osudů našich oblíbených postav. Další důležitá věc je, že Dívka v pavoučí síti (v originále se kniha jmenuje Co tě nezabije - jsme jedna z mála zemí, která nezachovala originální název knihy) osvětluje některá dosud neznámá místa v minulosti Lisbeth Salanderové a jakoby dovypravuje její příběh.
Teď můžete namítnout, že Lagercrantz parazituje na příběhu někoho jiného, ale já to vidím jinak. Koho z nás, co jsme četli Milénium, nemrzelo, že nevíme, co bylo dál s Lisbeth? Co bylo dál s časopisem a Mikaelem Blomkvistem? Navíc, do příběhu Dívky v pavoučí síti vstupuje jistá postava, která je s Lisbeth velmi úzce spojená a dotváří tak její svět.
A jak to je s nadpřirozenými vlastnostmi Lisbeth a Mikaela? Také v tomto Lagercrantz pokračuje v tradici Stiega Larssona. Kdo jste četl Dívku, která si hrála s ohněm si jistě dobře pamatujete, co všechno byla Lisbeth schopná přežít a zvládnout. Tentokrát se sice nedostáváme k takovému extrému, nicméně i tentokrát má naše milá hackerka z pekla štěstí.
Ale to ji rádi odpustíte, protože Dívka v pavoučí síti je sakra dobrý román. Milá družka Stiega Larssona může donekonečna brojit k bojkotu proti této knize a označovat ji za tančení v Larssonově hrobě, ale jedno je nezpochybnitelné: vznikla skvělá kniha, která dělá čest žánru, která dělá čest sérii Milénium a především: dělá čest Stiegu Larssonovi. Lagercrantz navíc nenapsal kopii série, napsal vlastní, svébytný román, kterým vzdal otci této série hold.
Byla by škoda, kdyby tato kniha nevznikla (ať už byl na samém počátku zájem třeba komerční). My, co jsme si zamilovali Lisbeth, Mikaela, Eriku a další postavy máme znovu co číst, co prožívat. Té knize nemám vůbec co vytknout. Užil jsem si jí, jak už dlouho žádný thriller. Možná Policii od Joa Nesbøho.
A protože jsem Policii dal úplné hodnocení, musím ho dát i Dívce v pavoučí síti. Je to klasická pětihvězdičková kniha, na kterou bude svět dlouho vzpomínat.
A na konec si zavěštím: Hádám, že se dočkáme dalšího dílu, protože tahle kniha se musí dobře prodávat a autor se nemá vůbec za co stydět.
Navázat na Larssona je asi těžké, kniha je zajímavá, dobře se čte, ale Larsson to prostě není, chybí napětí a dopředu se dá trochu předpokládat, co se bude dít, chybí překvapení, Lisbeth vyznívá trochu moc slušně, ikdyž se autor snaží, ale je vidět, že to ve svém naturelu nemá. Také bych ho, jako v předešlých komentářích, přirovnala spíš k Brownovi nebo Berrymu. A nevím měla jsem pocit, že na konci už chybí jen svatba.
Ke knize jsem přistupovala s rezervou a neočekáváním návratu Milénia. Tak jak bylo hlásáno. A proto jsem byla celkem spokojená. Kniha je sérií opravdu jen inspirována. Příběh je zajímavý, ale není to nic, z čeho bych spadla ze židle a nutilo mě to nespat a knihu dočíst. Některé dřívější postavy jsou trochu nadbytečné, některým novým je věnováno občas zbytečně moc prostoru. A jedna postava mi tam chyběla opravdu hodně. Chvílemi se Lagercrantz snaží psát jako Larsson, chvílemi mi trochu připomíná Browna, ale člověka z toho ani na chvíli nemrazí. Kolem a kolem to není špatná kniha, líbila se mi. Jen to prostě s Miléniem má společného asi tolik jako pátá Smrtonosná past s předchozími čtyřmi díly. Vzhledem k masovému marketingu a tudíž i počítám velkým ziskům z prodeje knihy počítám s pokračováním, ke kterému má kniha nakročeno.
Digitálna pevnosť po švédsky. Odhliadnuc od porovnávania s predchádzajúcimi dielmi, bola to dobrá kniha. Nie geniálna, ale dobrá. Lagercrantz sa úlohy zmocnil najlepšie ako vedel. Za mňa je to OK.
Předešlé díly jsem s těžkým srdcem ve tři ráno zavíral a nemohl dospat až budu znovu číst.U této jsem se zavřením problém něměl.Dokonce jsem měl pocit, že mi je vlastně jedno,jak to dopadne.Vždy,když to začalo vypadat nadějně,se to zase zabrzdilo.Pohrával jsem si s myšlenkou,jaké by to asi bylo z dílny L.Keplera.
Ale jo, šlo to. Příběh byl vcelku dobrý, ale Larsson to v žádném případě nebyl. Nevím, co všichni kecali, že nepoznáte, že to psal někdo jiný. Tůdle. Navíc mi připadalo, že Lagercrantz nepříliš dobře popisoval postavy převzaté z původních románů. O dialozích bych toho mohl taky napsat mnoho. Tady jen napíšu, že byly fakt špatné. Celkově lepší průměr.
I bez přihlédnutí k handicapu, který má kniha zákonitě na krku, nemohu říct, že by mě Dívka v pavoučí síti nadchla. David Lagercrantz k textu přistoupil s chladnou hlavou profesionála a podle toho to taky tak vypadá. Postavy jednají správně a zápletka se drží v duchu předchozích dílů, ale to je všechno. Hrdinové nějak ztratili kouzlo, především pak sama Lisbeth, která se ze sympatické sociopatky proměnila v agresivní superhrdinku. Atraktivní námět se autorovi rozpadl díky nezvládnuté gradaci a i když je koncepce sestavena po vzoru původní trilogie, nepředstaví nic, co by čtenář neznal už z dřívějška. Navíc opakující se informace příběh zbytečně natahují, což nulovému finále moc nepřidává. Asi nejvýraznější slabinu jsem však pociťoval v rozdílné stylistice. Zatímco Stieg Larsson zaujal osobitým stylem vyprávění, David Lagercrantz najel na osvědčený model anglo-amerického thrilleru. Jenže nepředvádí žádná kouzla, jež by román vyšvihla výš, než je hranice mezi průměrem a lepším průměrem.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Ne. Tohle prostě ne. Opět se potvrdilo-čím větší PR tím horší kvalita.
Je to o ničem. Možná, pokud to někdo zfilmuje, pozmění scénář,aby to bylo aspoň trochu napínavé. Autor si totiž neuvěřitelně libuje v popisovaní veškerých osob, činů, situací, ale absolutně nezáživným způsobem, a hlavně úplně zbytečně. Je fakt, že už předcházející série měla sestupnou tendenci, ale tohle je odfláklá detektivka parazitující na dobrém jméně. Škoda času a peněz.