Dívka v pavoučí síti
David Lagercrantz
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276870/bmid_divka-v-pavouci-siti-eS5-276870.jpg
4
2206
2206
Milénium / Millennium série
< 4. díl >
Mikael Blomkvist a Lisbeth Salanderová opět spolu. Časopis Milénium má nové majitele a jeho kritici tvrdí, že Mikael Blomkvist je vyhořelý a že uvažuje o změně zaměstnání. Pozdě v noci Blomkvistovi zavolá profesor Frans Balder, přední odborník na výzkum umělé inteligence. Balder mu tvrdí, že pro něj má důležité informace o americké zpravodajské službě a že byl v kontaktu s výbornou mladou hackerkou, která se podobá někomu, koho Blomkvist velice dobře zná. Mikael Blomkvist doufá v exkluzivní reportáž, kterou on i Milénium tak zoufale potřebuje. Lisbeth Salanderová má jako obvykle své vlastní plány. Ale nadešel čas, aby se jejich cesty ještě jednou zkřížily.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Det som inte dödar oss, 2015
více info...
Přidat komentář
Není to Larsson, ale bylo to dobrý. Hodně dobrý. Začátek pomalejší a trochu se příběh vlekl, ale i tak příběh vtáhl a napětí pokračovalo az do konce. Ta nejlepší část mohla byt trošku víc propracovaná, s většími detaily, jak uměl skvěle Stieg Larsson. Napinavé, velmi čtivé, skvělé pokračovani oblibené série. Obdivuji v žití se do příběhu a jedinečného stylu psaní bývalého autora, muselo to být náročné. Za me 5*.
Tak tady skladam poklonu autorovi, je dustojnym nastupcem, vcetne pomalejsiho rozjezdu a akcniho konce. Za me dobry
Zpočátku se mi děj zdál rozvláčný, ale pak se to rozjelo tak, že jsem u knihy trávil každou volnou chvíli. Ovšem kvalit původní série, podle mého soudu, nedosahuje.
Zpočátku se mi moc nelíbil trochu jiný styl psaní D. Lagercrantze oproti S. Larssonovi (zdá se mi takový "američtější"), ale pak mě knížka vtáhla do děje a bavila mě, i když některé zápletky už mi přišly až moc "vycucané z prstu". Vykreslení postav a jejich chování se autorovi podle mě nepodařilo úplně sladit s originálem S. Larssona.
Larsson to není... i když se snaží zachovat jeho styl, rozdíly jsou znát. Cizí postavy se mu objevují v dalších kapitolách jako houby po dešti a množí se evidentně dělením. Nacpal jich tam naráz tolik nových, že v tom ztrácíte přehled. Což je fakt, který mi nějak brání a zdržuje knihu dočíst :/
Tak Larsson už to není, ale s původními hrdiny (i s antihrdinkou) a s padouchy se Lagercrantz popasoval docela dobře. Kniha je čtivá, sem tam má docela spád a zápletka neurazí. Toto pokračování Milénia je ještě docela dobré, ale ty další...
Neurazí ani nenadchne. Pokud to má být volné pokračování Milénia S. Larssona, musím srovnávat a Dívka v pavoučí síti podle mého názoru srovnání nesnese. Číst se však tato knížka dá, ale musíte být připraveni, že ji napsal jiný autor.
Pro některé čtenáře série možná vyzní můj komentář jako rouhání, ale co se týče stylu psaní, Larssonovy a Lagercrantzovy pasáže bych odlišila jen stěží. Rozdíl mezi autory mi přijde znatelný spíš v celkovém ladění příběhů a ve výstavbě zápletek. Nemyslím, že by pokračovatel Lagercrantz nějak zaostával za úrovní, kterou vytyčil původce Larsson - naopak, drží se slušně jak v komplexnosti příběhových linií, tak v neotřelosti témat. Chválím rovněž psychologii postav - např. Ed The Net je pěkný přírůstek do sociálního zázemí série. Osobně mi ale chybí autentičnost a závažnost, která by měla být s tematikou spojená. Většina čtenářů podvědomě sympatizuje se šťastnými konci a mnohým stačí zdání reality spíš než její skutečná syrovost - proto je dojem z Lagercrantzovy verze velmi uspokojivý. Z linie, kterou ale vytyčil Larsson, se poněkud vymyká. Věřím, že v jeho případě by asi byly mnohé zápletky méně učesané a průzračné. (Konkrétně třeba Augustova transformace a účelnost v příběhu mi dost neladí.) To ale jen tak pro pořádek - srovnání přece nutné není. Úroveň knihy je sama o sobě velmi slušná a její čtení je zážitek. V tomhle pokračování budu s Lagercrantzem ráda pokračovat.
Jsem ráda, že vzniklo další pokračování osudů Mikaela a Lisbeth, oba jsem si je moc oblíbila. Někde jsem četla, že původním záměrem Stiega Larsona bylo napsat celkem deset pokračování Milénia. Tak jestli chce David Lagercrantz dodržet jeho původní záměr, máme se na co těšit. Myslím, že se mu to celkem podařilo.
Přiznám se, že jsem čtvrtý díl Milénia (i když je román "jen" inspirován, zároveň je prezentován jako čtvrtý díl) čekal mnohem horší, takže mě výsledek docela příjemně překvapil. Je ale nutné přijmout to, že zatímco Larsson chtěl svou trilogií na něco upozornit a před jejím napsáním byly hodiny a hodiny různých rešerší, které celý děj posouvaly co nejvíce do reality a byly na knihách znát, Lagercrantz nemá potřebu nějakého přesahu, a ačkoli apeluje na nebezpečí kyber-kriminality, dopad není takový, jaký měla původní trilogie. Jakožto samostatná kniha funguje Dívka v pavoučí síti docela dobře, i když začátek je notně rozvleklý a na můj vkus příliš odborný a prokrácení by mu jedině prospělo. Když se ale děj rozjede, už je kniha čtivá, svižná a odsýpá a bez větších problémů dospěje ke svému konci. Z pohledu čtenáře původní trilogie mě mrzí, že je tu použito až moc klišé (autistický chlapec je svědkem vraždy a je jediný, kdo je schopen identifikovat vraha), postavy jsou prakticky nesmrtelné (to ale můžeme svým způsobem vytýkat Larssonovi také) a vztah Mikaela a Lisbeth se vůbec nikam neposunul. Přivedení Kamily do děje působí trochu samoúčelně a tajemství, které kolem ní budoval Larsson, je rázem pryč, na druhou stranu s ní ale chce Lagercrantz asi pracovat i v budoucnu, takže rovnou vyložil karty na stůl. Ve výsledku ale kniha není vůbec tak špatná, jak si plno čtenářů může myslet, jen jde o "obyčejný" technothriller s minimálním přesahem, což je, pravda, na takovou trilogii trochu málo, ale při troše tolerance a odstupu to tolik nevadí. 70 %
Dle mě naprostý propadák. Sice jsem to dočetla, ale spíš že zvědavosti, jestli se z toho zázrakem nevyloupne něco lepšího. Z Lisbeth se stala geniální superhrdinka, její sestra oplývá neskutečnou krásou a jejich bratr necítí bolest. Snad za to vše může genetika...hm, myslím, že genetikové by se dost nasmáli. A to je jen na okraj, abych neprozradila všechny na hlavu postavené věci...
Dlouho mi trvalo než jsem vůbec začala knihu číst. Měla jsem strach, že s novým autorem už to nebude ono.. ale nakonec mě kniha uchvátila stejně jak předchozí díly.
Přečetla jsem pouze ze zvědavosti a vůbec nic neočekávala, což bylo nejspíše to nejlepší, co jsem mohla za dané situace udělat... Byla jsem příjemně překvapená, kniha se četla úplně sama a zároveň jsem si rozšířila obzory. Srovnávat s Larssonem nebudu, protože mi to přijde nelogické a hodnotím, jako volné pokračování jiného autora, nikoliv jako pokus o kopii.
80 % - Obávala jsem se, co se s příběhem stane, když se ho chopí jiný spisovatel, ale už od počátku jsem byla se stylem psaní Davida Lagercrantze velmi spokojená. Ne, že by psal úplně stejně jako tvůrce celé ságy, což by ostatně nebylo ani vhodné, protože každý má svůj styl a měl by se ho držet. Dokáže ale vystavět stejně dobrý a napínavý příběh, který čtenáře udržuje vzhůru do brzkých ranních hodin, a původní knihy má dokonale nastudované, takže v téhle vlastně už fanfiction nic neskřípe. Jsem ráda za to, že se můžu podívat do dalšího života Lisbeth Salanderové a Mikaela Blomkvista, a pokud bude tímhle stylem pokračovat, tak mě ty postavy budou bavit ještě hodně dlouho. Poutavá byla i dějová linka s autistickým chlapcem. Drhlo to jedině ve chvíli, kdy se čtenář dozvěděl, kdo za vším stojí, a jelikož to byla dosud nepříliš zmiňovaná postava, bylo náhle nutné toho kolem ní spoustu vysvětlit, což děj náhle dost zpomalilo a stal se z toho jeden dlouhý popis. Pak se to naštěstí ale znovu rozjelo.
Lisbeth is back! A skoro bych ani nepoznala, že to nepsal Stieg Larsson. Má oblíbená literární hrdinka opět v boji proti zkorumpovanosti, nespravedlnosti a zlým ničemům :) Dala bych 5*, avšak ubírám jednu hvězdičku za "neposun" ve vztahu Lisbeth a Mikaela, kteří jsou hlavními tahouny celé série. Avšak detektivka je to parádní! :) Už se těším na další díl, který na mě pokukuje na poličce :)
Na to ze o spisovateli knihy bylo prezentovano, ze jedine co napsal byla kniha o fotbalistovi, jsem byl velmi, velmi prijemne prekvapen. Nevim co je za vysokou kvalitou knihy, pribehu a vypraveni, na kolik to jsou posmrtne zapisky puvodniho autora kolem kterych jen zapletl pribeh nebo to vse jej napadalo jako pokracovani predchozi trilogie, pravdou ovsem je, ze pokud tento autor napise jakoukoli dalsi knihu tak ji urcite vyzkousim, protoze to vypada, ze je velice, velice schopny. Sam jsem se ponoril do knihy a mel jsem pocit, ze ctu dalsi 4dil trilogie napsane stejnym autorem...za me bravo..nechapu tak nizke hodnoceni a nektere recenze
Mé obavy z toho, že si autor ukousl příliš velký krajíc se záhy rozplynuly . Jsem spokojená....možná bych se nebála napsat nadšená :-) Těším se na další díl ...
David Lagercrantze je ve Švédsku dobře známý a respektovaný spisovatel, nicméně pustit se do pokračování Milénia byl krok na hodně tenký led.
Na úvod musím říci, že se mu ten krok, dle mého názoru, podařil. Vytvořil vlastní díla (Dívka v pavoučí síti, Muž, který hledal svůj stín) na základě napsané série a postav z Milénia. Vzal si to dobré a vystavěl nové příběhy, využil tajemné minulosti Lisbeth Salanderové, kterou dotvořil (především 4. díl), předkládá nové postavy, nové zápletky, které jsou logicky provázány i s předchozí trilogií (V. díl).
Srovnávat knihy s původním Larssonovým dílem není dle mne ten správný přístup k těmto knihám, i když napsat „pokračování“ Milénia asi v první fázi mělo hlavně komerční náboj.
Lagercrantze není Larsson, ale to neznamená, že je to špatně. Je to jiné, ale přitom stejně dobře napsané, autor využívá dobré znalosti postav a nechává ve čtenářích, aby si určité situace dokreslovali z podvědomě nabytých znalostí charakterů a minulosti hlavních postav z předchozích knih.
Někdo dříve (Pankaplan) tady napsal, že hlavní rozdíl knih je ve výrazné změně stylu a žánru knih. Od Larssonova společensko-kritického thrilleru po Lagercrantzeho techothriller. Myslím si, že přesně vystihl to, co se ve stylu psaní Lagercrantze mnohým fandům Milenia nelíbí.
Ale vězte, že všichni ti, co si oblíbili Lisbeth, Eriku, Mikaela a další postavy mají znovu co číst, znovu co prožívat a to na stejné a přesto jiné vlně. Mám za sebou obě dvě knihy pana Lagercrantzeho a osobně je stavím hodně vysoko.
A nakonec si dovolím ocitovat již zde napsané . . . „vznikly skvělé knihy, která dělají čest žánru, které dělají čest sérii Milénium. Lagercrantz nenapsal kopii série, napsal vlastní, svébytné romány, kterým vzdal otci série Milénium hold nejvyšší."
Autorovy další knížky
| 2015 |  Dívka v pavoučí síti |
| 2017 | Muž, který hledal svůj stín |
| 2019 | Dívka, která musí zemřít |
| 2022 | Temnota |
| 2014 |  Já jsem Zlatan Ibrahimović |
Mě se teda líbilo moc. Já bych teda nepznala, že to nebyl Larsson. Naopak, libilo se mi, že tam nebylo až zas tolik té omáčky. Opravdu to bylo čtivé. A jak tady někdo píše, že má pocit že Lisbet je tu nesmrtelná, tak to teda si asi nevzpomíná jak se v předešlém díle hrabala z hrobu s prostřelenou hlavou. To mi teda přišlo víc nepravděpodobné, než prostřelené rameno. Autor se toho zhostil opravdu výborně. Už jsem v půlce "Muže, který hledal svůj stín" a to je teda taky pecka.