Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/113262/muzi-kteri-nenavidi--113262.jpg
5
8335
8335
Milénium / Millennium série
1. díl >
Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii. Trilogie Milénium hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky. První díl (Muž, který nenáviděl ženy) dostal v roce 2005 cenu za nejlepší skandinávský kriminální román, druhý díl (Dívka, která si hrála s ohněm) byl oceněn jako nejlepší švédský kriminální román roku 2006, a poslední (Ztracené vzdušné zámky) získal cenu Kniha roku. Larsson není autorem, který by se spokojil s naplněním žánrových konvencí, píše se silným zanícením pro problémy současnosti, uvažuje o vztahu politiky a morálky, klade otázky a hledá zodpovědnost. Šíře jeho znalostí odpovídá hloubce pohledu na věc, což činí příběh velmi věrohodným. Má fantastickou schopnost udržet napětí v mnoha komplikovaných paralelně se odvíjejících zápletkách a současně je brilantně propojovat. Svým bohatým jazykem a stylem navazuje na tu nejlepší severskou vypravěčskou tradici. Globální bestseller / vychází v 35 zemích / dosud prodáno více něž 6 000 000 výtisků... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2008
,
Host
Originální název:
Män som hatar kvinnor, 2005
více info...
Přidat komentář
Postavy jsou výborně napsané. Byli natolik výrazné, že se mi vryly do paměti a samozřejmě pod kůži. Kniha s velmi zvláštní až znepokojivou atmosférou. Severská krimi už jsou prostě taková. Z Larsonova stylu psaní je dobře poznat, že se živil novinařinou. Místy jsem měla pocit, že bedlivě sleduji dokument. Larson je detailista a vyžívá se v nich, tedy v některých. Působilo to jako nějaká reportáž. Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak jsem jela jako rozjetá mašina až do samotného konce. Zápletka je velmi zajímavá, neotřelá, poctivě napsaná a vybudovaná s velmi pevnými základy. Dávám přednost švédskému filmovému zpracování. Velkou reklamu knize dělají i různé konspirační teorie.
(SPOILER)
Čtivé, zajímavé, ale hlavně čtivé. Teda až na prvních cca 200-250 stránek, kdy se vlastně nic neděje a jen se seznamujeme(čtivě, hodně čtivě) s dějem a s postavami. V té době(2005) to musel být hit, ale dnes bych řekl, že je už překonáno. Jinak řečeno, nevím, proč je z toho pořád takový rozruch a proč se trilogie pořád prodává(sám jsem koupil všechny tři díly ve slevě-velké). Jak jsem psal výše, snad jen z toho důvodu, že je to hrozně čtivé, ale jinak?
Novinář, s kterým jde skoro každá hned do postele a nikomu to nevadí. Hackerka, která se umí všude nabourat a získat potřebná data hned a bez problémů(nebo ty problémy nejsou více popsány).
Pro mě trochu zklamání, čekal jsem více "Wau" efekt(jak je oblíbeno), ale to se mi nějak nedostalo.
Díky tomu, že mám všechny tři díly a nerad nechávám série nedočtené, tak se k ostatním také dostanu.
Jsou to dva dny co jsem knihu dočetl a kromě hlavní linie si vlastně skoro nic nepamatuji, prostě to prošlo a zůstalo pár zajímavých míst, ale jinak nic.
3*
Čtivý a zajímavý příběh s neobvyklými hrdiny a předpojatostí vůči mužům, starším bohatým pravičákům nedemokraticky zaměřeným fašistům. Proti nim stojí ženy, mladší nebo mladě vyhlížející demokratky, nezávislé, nekonformní, s jistou mírou sexuální nevázanosti. Výjimky z obou táborů potvrzují pravidlo a kafe pijou všichni bez rozdílu!
Severské státy jsem považoval za oázu klidu, slušných lidí a dobrých mezilidských vztahů. Moje představy naboural Anders Breivik a Jo Nesbo v Norsku, dánské filmy Zbav nás od zlého a Hon, i tato kniha, která líčí švédskou společnost v temných barvách.
Zajímalo by mě, kdo je předobrazem rodinného klanu Vangerů a nakolik je příběh popisovaný v knize spojen s realitou? Stieg Larsson i hlavní představitel filmové verze Michael Nyqvist zemřeli předčasně – podle konspirační teorie to nemůže být náhoda!
Skvělá severská detektivka. Sympatický novinář Mikael a ještě sympatičtější hackerka Lisbeth na stopě dávného a temneho tajemství jedné bohaté švédské rodiny. Kniha se po příjezdu na ostrov rozjede a nejde přestat číst.
Hned jsem zhlédla i film a musím uznat, že i ten se povedl.
Posloucháno, vynikající záležitost. Postupné odhalování bylo velice napínavé. Děsuplné tajemství v rodině, nemožnost úniku... Vyšetřující M. B. mi přišel jako průměrný klaďas, nebyl špatný, Liz jsem si však vyloženě zamiloval. O boji za správnou věc čtu vždy rád, Bjormanovo potrestání bylo pořád málo. V závěru zveřejnit/nezveřejnit (rozhodnutí mezi morálkou a city) - nečernobílost je fajn, i když zločiny takového kalibru...
Líbil se mi taky malicherný detail - zmínka, co si hrdinové kdy dávali k jídlu. A taky slovo káva bylo v knize určitě jedno z 10 nejpoužívanějších slov :)
„Pak se stalo Všechno To Špatné, na co nechtěla myslet, …”
Milénium … obestřené rouškou tajemství, které nějak souvisí se smrtí … zcela jednoznačně spadající do kategorie, kterou dnes nazýváme „fenoménem severské detektivky“ – pro mě, poměrně pole neprobádané.
A tak jsem to zkusila, seznámit se s Kallem Blomkvistem (měli byste možná vědět, že přezdívku Kalle nemá zrovna v oblibě), pracovitým, mírně problematickým, každopádně inteligentním, intuitivním a investigativním novinářem a nechala se zasvětit do příběhu vyšetřování, záhady která se odehrála dávno, a jen shodou dost zamotaných okolností se stalo právě Mikaelovým úkolem zrekonstruovat a odvyprávět temný, tajuplný a tísnivý příběh neobjasněného zločinu.
„Byla to každoročně opakující se událost. Muž obdarovaný záhadnou květinou nyní slavil osmdesáté druhé narozeniny. Když obálka dorazila, otevřel balíček a sundal z něj dárkový papír. … Toto květinové tajemství nikdy neproniklo do masmédií ani k vědomí veřejnosti; známo bylo pouze omezenému okruhu zasvěcenců.“
Úvodní prolog s jeho „květinovým tajemstvím“ upoutal, ovšem následný až nudně dlouhý „výčet“ událostí ze života jednoho obyčejného novináře, kterého „proslavila“ jedna nechvalně známá kauza, která ho pak přivedla až před soud, příliš nezaujal, a tak, když přišla kýžená událost, jež pohnula osudem a Kalla Blomkvista nasměrovala ke koncernu rodiny Wangerových, chvíli jsem váhala, u vidiny těch spousty stran, které bude potřeba přečíst, zda příběh stojí za to, začít si se sérií.
Nakonec mě přesvědčila spíš Mikaelova fakticky hodně zvláštní, nekonformní, nezávislá a nepřizpůsobivá, a řekněme nečekaná, společnice Lisbeth Salanderová …
„Armanskému dělalo problémy smířit se s tím, že jeho hvězdný detektiv je bledničkovitá, anorekticky vyzáblá holka s vlasy ostříhanými na ježka a s piercingem v nose a obočí. Na krku měla dva centimetry dlouhou vytetovanou vosu, kolem bicepsu na levé paži kroužek a další okolo kotníku. Když na sobě jednou měla tílko, Armanskij si všiml, že na lopatce má větší tetování představující draka. Byla to přírodní rudovláska, ale barvila si vlasy na havraní čerň. Vypadala, jako by se právě probrala z opice po týdenním tahu s bandou tvrdých rockerů.“
… a její, zpočátku zcela oddělený příběh, který, jak se dá tušit, se pod vlivem zvláštních okolností, s tím Mikaelovým propojil. Byl to právě Lisbethin příběh, který mě nakonec vrhl do víru událostí, aby mě vyplivl na konci s tím, že tahle série určitě nezůstane nedočtena. Je to totiž právě Lisbeth, jejíž „lékařská zpráva překypovala formulacemi jako introvert, sociálně opožděná, nedostatek empatie, fixace na vlastní ego, psychopatická a asociální, s problémem spolupracovat“, o které se toho chcete dozvědět víc, Lisbeth a její myšlenkové pochody plné rozboru příčin a následků, je to totiž výzva,protože jestli slečna Salanderová něco určitě není, tak není průměrná, je … ani vlastně stále nevím, co je :-) … její intelekt a excelentní myšlenkové pochody jsou totiž podivuhodným tajemstvím, které není ochotná jen tak s někým sdílet ...
Že je celý detektivní příběh vlastně spíš až druhořadou záležitostí, mě vyhovovalo, jeho vyřešením totiž nic nekončí, takže se docela těším, že se v blízké budoucnosti dozvím něco víc, nebo spíš, budu svědkem další „etapy“ – komplikovaného vztahu Blomkvista a Salanderové …
Asi jsem našel nový žánr.
Tato kniha mě neskutečně bavila. Švédská detektivka bylo to moc napínavé. Mě bylo líto na konci té hackerce
Příběh, napínající naše smysly od začátku až do konce :) Ačkoli spousta z nás zná příběh z některého z filmových zpracování, i přes to stojí za to přečíst i knihu (vlastně ani nevím, co se mi líbilo víc). Severské detektivky mají celkově své specifické, osobité kouzlo, a to právě díky kombinaci drsného severského prostředí se syrovostí povah a činů tamějšího obyvatelstva.
Vřele doporučuji :)
Severským detektivkám se poslední dobou vyhýbám. Tahle ale překvapila. Jako prázdninová četba, skvělá volba. Sympatické postavy, atraktivní prostředí, zamotaný děj. Moc se mi líbila. Asi se hned pustím do dalšího dílu. Doporučuji!
Nejvíc mě mrzí, že Stieg Larsson se nikdy nedozvěděl, jaký úspěch by jeho literární série měla. Muži, kteří nenávidí ženy je báječný napínavý detektivní thriller se sympatickými postavami, které se pro vás stanou příjemnými společníky pro osamělé letní večery. Od druhé poloviny knihy se příběh pořádně rozjede a vy se od vyšetřování záhadného zmizení mladé dívky nebude moct odtrhnout. Stieg věděl jak psát a je škoda, že už mu to nikdo nemůže říct.
Asi budu jedna z mála, koho kniha extra nenadchla. Poslouchala jsem jako audioknihu, u čtení papírové knihy bych nejspíš usinala.
Začátek šílená nuda, po příjezdu na ostrov už to začalo být trochu zajímavé. Každopádně znám mnohem zajímavější příběhy, na které tento nedosáhl a tak nezaslouží z mého pohledu jejich hodnocení.
Pořádná prázdninová detektivka. Napínavá, vyplněná vcelku sympatickými postavami. Zavítala jsem se déle, ale druhá polovina už pak nesla odložit.
Příběh zmizelé Harriet jsem nejdřív viděla zfilmovaný a naprosto mě uchvátila celá severská trilogie. Lizbeth v podání Noomi Rapace je prostě bezkonkurenční. Přečtení knižní předlohy byl restík a můžu s uspokojením konstatovat, že film je naprosto věrný a kniha skvělá, i když už jsem prakticky znala rozuzlení a nezažívala jsem to napětí, jako při prvním čtení jakékoliv detektivky.
Za mě velmi kvalitně zpracovaná severská detektivka. Jediným černým puntíkem je velmi velká podobnost případu ztracené Harriet a knihy od A. Christie Deset malých černoušků.
Jinak jsem spokojená a divím se, že jsem hodně dlouho šla okolo knihy a nepřečetla si ji už dávno.
Čekala jsem trochu víc od tak dobře hodnocené knihy. Zápletka s vrahem super. Příběh Milénia mě zas tak úplně nebral.
Začátek mě moc nechytl, nemohl jsem se začít. Jakmile však Mikael dorazil na místo, kde má řešit tajemný případ ztracené dívky začne mít příběh tu správnou jiskru. Všechny postavy jsou skvěle napsané.
Dočetla jsem nějaký ten měsíc zpátky a pořád nemůžu na knihu přestat myslet. Nikdy mě žádná kniha nepohltila tak moc jako tahle. Další dva díly si šetřím na prázdniny a teď čtu pár jiných věcí, protože to nechci přečíst během jednoho týdne vše. Neuvěřitelně strhující, napínavé, zajímavé postavy (hlavně Lisbeth). Jeden člověk z mého okolí měl tu drzost říct mi, ať to nečtu a pustím si film, že je prý stejně dobrý (je perfektní- oba dva, ale nesrovnatelný s knihou).
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány zfilmováno sérioví vrazi tajemství hackeři pomsta psychická traumata psychologické thrillery švédské detektivky rodinná tajemství dobro a zlo světová literatura napětí a spádAutorovy další knížky
| 2008 |  Muži, kteří nenávidí ženy |
| 2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
| 2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
| 2010 | Milénium 1–3 (box) |
...málokdy se stane,aby film splynul s knihou...