Milenky a hříšníci
Lenka Lanczová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/42735/bmid_milenky-a-hrisnici-9Hu-42735.jpg
4
359
359
Zatímco Ivana, dvaačtyřicetiletá učitelka češtiny, má skvělého manžela, tři dospívající děti, psa, kočku a rozsáhlé (a někdy hodně únavné) příbuzenstvo z manželovy strany - a také skoro nesplnitelný sen: mít aspoň pár dní sama pro sebe, prožít je v klidu, nejlépe v poloze ležmo, spát, číst si a o nic a nikoho se nemuset starat, Klára, osmadvacetiletá, štíhlá, krásná, svobodná a sexy, tráví většinu večerů i víkendů sama, pouze se svou sedmiletou dcerkou v bytě, kde je tak strašně ticho a prázdno. Netouží po dalším zklamání podobném tomu, jakého se jí dostalo od Klárčina otce (a na kterém je stále jaksi citově závislá). Ivana s Klárou nemají nic splečného, vlastně se ani neznají, každá žije svým životem - a tak by to asi zůstalo napořád, kdyby se Klára neseznámila s Viktorem a neukázalo se, že přece jen něco společného mají - Ivanina manžela.... celý text
Přidat komentář
U knih této autorky mám ráda, že příběhy jsou ze života a ani tak tomu nebylo u tohoto.. :) Naopak smutné je samotné podvádění, které se mi příčí a tady obě hlavní hrdinky Iva i Klára na to doplatily, možná z toho jedna vyšla lépe, ale ani v kůži z jedné z nich bych být nechtěla..
Za mě opět čtivý, odpočinkový příběh, co mi dal vše! :)
Knížky Lanczové jsou vždycky čtivé a ze života. I tato se dobře četla a osudy jednotlivých postav působily reálně, i když většina ženských postav z toho nevyšla právě dobře.
Bylo fajn se zase setkat se sourozenci Šímovými z knihy Hvězda naděje. Z hlavních hrdinek mi byla sympatičtější Ivana, Klára neustále fňukala nad svým životem a hlavně nad nevydařenými vztahy. Škoda, že autorka víc nerozvedla konec, takhle to bylo moc nukončené.
Docela nuda, poměrně ploché osoby, předvídatelný děj. Vím, že Lanczová není žádný Hemingway, ale i ona umí líp.
Co mě naštvalo asi nejvíc, když už chtěla odkazovat na knihu Hvězda naděje (která se jí tedy až na naprosto plochou a nezajímavě trapnou vzorňačku Míšu povedla výrazně více), mohla si to lépe spočítat. Paní Pavla Šímová, matka čtyř sourozenců, v téhle knížce oslavila své 60. narozeniny. Vikovi je zde 39, zatímco ve Hvězdě Naděje mu bylo 17 a jeho staršímu bratru Romanovi 25. Takže paní Šímová rodila ve třinácti? Naštvalo mě i, jak se Míša vůbec nezměnila a pořád je stejně trapně vzorná, krásná a dokonalá, že v předchozí knížce sympatická Marcela je teď za totální fůrii a automatické zahlížení všech na Moniku (v prvním díle mi byla nejsympatičtější). Pohrdají jí, protože cestuje, zatímco Romanu za to obdivují? Že Regina bude spát s Vikem mi bylo jasné už od půlky knížky, jen blbka Klára to neviděla. Taky si myslím, že autorka by měla vykouřit alespoň jednoho jointa, pokud o tom hodlá psát. Scéna jak si učitelé v kabinetě každý vykouří svého a pak jdou učit, byla naprosto nereálná.
Fuuu .... už je to pár dní co jsem dočetla a stále nějak nevím...
Kdo je tady vlastně hrdina. TEN co podvádí? TA se kterou podvádí, nebo TA kterou podvádí? A ty ženy nejsou vlastně podváděny obě?
V této knize je to nádherně vykresleno ze života. Autorka to vystihla naprosto dokonale tak jak to běžně probíhá. Absolutně nevím na čí stranu se postavit.
Když to vezmu tak Klára je neskutečně naivní a Ivana? Řekla bych že možná ještě více. A Viktor??? Tak ten je... !!!!
Přiznávám, že tahle kniha mě dostala. Takový divný pocit jsem dlouho z knihy neměla. ⭐️⭐️⭐️⭐️/5
Moc pěkná knížka, Lanczovou mám ráda a líbí se mi že se v novějších dílech vrací k postavám ze starších knih :)
Byla jsem ráda, že se autorka vrátila k rodině Šímových :-) Překvapilo mě, jak to s nimi všemi vypadá, zdá se, že Monika je stejně naivní, Míša stejně drzá a úspěšná, Roman má problémy s Marcelou, ze které se oproti první knize Hvězdy naděje vyklubala pěkná potvora. A Vik.. Vik je nenapravitelný děvkař.
Příběh jako takový se mi líbil, jak už je tu ale psáno, raději přečíst, než zažít. Sympatické mi byly obě ženy, Ivana i Klára. Bylo to celé ukázáno z obou stran, jak podváděné ženy, která nic netuší, tak milenky, která se snaží trávit co nejvíce času se svým milencem...
Příběh s mírným erotickým nábojem o podváděné manželce a zhrzené milence pod taktovkou spokojeného manžela, otce a zároveň neukojeného hříšného nevěrníka. Raději číst a ne prožít!
Moc chválím návrat ke starým známým – rodině Šímových. Paní Lanczová skvěle využila charakteristiky, které známe z Hvězdy naděje; až tedy na Marcelu, ze které udělala pěknou mrchu. Ale chápu, že potřebovala nějakou zápornou postavu. Naopak třeba Monika, Vik i Romanka přesně zapadají do mých představ, jak to s nimi mohlo asi být dál... Ivaniny příhody z rodinného života byly fajn i vtipné, Klára mě naopak nebavila vůbec. Vyvolává mrazení, jak snadno se dá utajit milostný poměr, aniž by manželka něco tušila.
Téměř stejné jako kniha Manželky, milenci ...
Tam je taky fňukna, tady je to ta mladá slepice.
Nic se jí neděje, ale furt se bude jak k*áva ptát, zda je tohle život kterej chtěla, proč ji ojel a opustil a pořád věří, že roztažený nohy a a*ál dělanej se zatnutýma zubama bolestí jí zajistí lásku a pozornost ženáče ...
Druhá úča mě nebrala svou dokonalostí vztahu, neustálým úžo mega bomba sexíkem s manžou po DVACETI ( !!) letech a scénkama ve škole. Ty mě fakt nezajímaly.
To, že měla děcka hajzly, mě vytáčelo. Každej puboš snad nemusí bejt neuctivej debil ne ?!
(To měly s předešlou knihou stejné )
Na str. 44 je naznačeno, že si úča jde šlehnout do kabinetu ke kolegáčkovi marjány a týpek se diví, že je to cítit až na chodbu... to jako fakt ?
Tototk né, to do knížky pro dospělý nepatří.
Čtivý to je, ale pořád tam zůstává ten pubertální nádech typických Lanczovek.
Příběh fajn, je uvěřitelnej, nic objevného. Včetně toho konce – věřím tomu, že takhle to většinou v podobných situacích dopadá. Něco pro mě ale stále uvěřitelné není, ač se to u lanczovek opakuje často – vedlejší postava typu Reginy. Připadá mi, že každá druhá hrdinka Lenky Lanczové má takovou kámošku, přitom já jsem takovouhle drzou sexuálně nevázanou poletuchu snad ještě v realitě nepotkala. Dík za návrat k sourozencům Šímovým, přiznávám ale, že bez nápovědy bych je neodhalila, Hvězdu naděje jsem četla velmi dávno a asi si ji zopakuju. Mám taky tucha, že postava profesorky Šímový už někde byla, ale zařadit ji nedokážu. To se mi líbí, když se postavy vracej.
Literárně to ale opravdu není žádný skvost a já si stále kladu otázku, jak v tomhle nakladatelství probíhá editace knih.
Autorka má rozhodně lepší knihy.
Z hrdinek mi byla sympatičtější Ivana, ale ke konci mi vadila její slepá důvěra v manžela.
Klára mi vyloženě vadila. Na svůj věk byla naivní až hloupá a docela jsem litovala její dcerku. Konec nepřekvapil.
Tato kniha se značně nepovedla. Dvě hvězdičky dávám pouze z dobré vůle. Měla jsem značné problémy knihu dočíst, což se mi u ostatních děl autorky nestalo.
Jedna ze čtyř pro odrostlejší , nenadchne ale ani neurazí a za čtyři hodiny máte přečteno , takových příběhu je okolo nás mraky .. v reálném životě ..
Autorovy další knížky
| 2019 |  Těžká noc |
| 2014 | Život na ostro |
| 2013 | Dvakrát dospělá |
| 1997 | Znamení Blíženců |
| 2009 | Pošeptej po větru |
Knížka je zajímavě vyprávěna v protínajícím se příběhu milenky i manželky. Obě hrdinky mi byly vcelku sympatické, ale konec byl pro mě přece jen příliš předvídatelný...