Milión
Marco Polo
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30807/bmid_milion-OHN-30807.jpg
4
123
123
Na přelomu 1271–1272 se vypravili do Orientu tři benátští kupci z urozeného rodu Polů. Dostali se až do Číny, zpátky se poté vraceli námořní cestou přes Indočínu, Indonésii, Cejlon a Indii až k Perskému zálivu. Marco Polo byl ovšem mezi tím nějaký čas v Chánových službách. Pozn.: přeloženo z latinské verze pořízené Franceskem Pipinem a vytištěné v Antverpách v roce 1485 (z fotokopie tohoto prvotisku z Univerzitní knihovny v Krakově)... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 1989 , OdeonOriginální název:
Il Milione, 1299
více info...
Přidat komentář
Vynikající spojení cestopisu a dnes už dávné historie Orientu. Ilustrace A. Borna jsou boží.
Ve své době to muselo být fascinující čtení a zážitky v cestopisu obsažené, se museli lidem zdát neuvěřitelné. Cestovatelé a dobrodruzi ve starých dobách museli být obdaření nejenom notnou dávkou touhy po objevování, pevnými nervy, důvtipem, inteligencí, ale hlavně odvahou. Myslím, že cestopis Marca Pola mohl posloužit jako velmi povedený průvodce pro např. obchodníky, další dobrodruhy nebo vyslance své doby. Zcela určitě byla tato kniha velmi poučná a přínosná ve své době, a zajímavá je i dnes, po více než 700 letech.
Zajímavé od začátku do konce. Byť je to napsáno v dobách dávno minulých, kniha má pořád co nabídnout.
"A všichni lidé tam chodí nazí." Zezačátku trošku nuda, než se to rozjede a je jasné, že z něčeho takového později musí nutně těžit (post)modernisté typu Itala Calvina nebo básníci Petrové Hruškové.
Na svou dobu přelomové dílo, které seznámilo západní svět s blízkým i dálným východem a nejenom tedy geografií, ale také zvyky, stravovacími návyky apod. Jak uvádí dodatky, Marco Polo nechtěl vytvořit klasický cestopis vyprávěný z prvního pohledu, ale spíše příručku pro další obchodníky. Zajímavé je také sledovat, jaký byl tehdy vliv církevní cenzury, která do překladu přidala negativní konotace k Islámu apod. První kniha z blízkého východu za mě celkem nuda, ale popis Kublaj-chánovy říše a Indických království se Marcovi povedl.
Zážitek zcela speciální skýtá četba vydání z roku 1989 ve srovnání s verzí z "Čítanky". Konfrontace současného jazyka se staročeštinou je kouzelná. A Adolf Born je, v této knize více než v jiných, bůh.
"Když v této krajině zemře ženatý muž, manželka ho po čtyři roky jednou denně oplakává. V domě zemřelého se scházejí příbuzní a sousedé, hlasitě naříkají a svým hořekováním si trpce stěžují na jeho smrt."
"V téj zemi, když muž umře, maje ženy, žena jeho za čtyři léta na všaký den jednú pláče jeho želejíce. A k tomu pláči sendú sě všichni, přítelé i súsedé, do domu toho a velmi křičie. A v tom pláči rozličné vykládajíce, jeho smrti velmi pyčí."
Na Milion jsem se chystala spoustu let a dostala jsem se k němu až nedávno. Překvapení pro mě bylo, že vlastně už dnes nemáme originální spis. Ten se nedochoval, takže si můžeme přečíst už jen upravené překlady a nevíme, co všechno nám teď vlastně chybí. I tak je to ale působivé dílo. Procestovat takový kus světa a přinést o něm poměrně podrobnou zprávu, získat si důvěru panovníka z úplně odlišné kultury a být v jeho službách jako důležitý úředník, to byla věc!
Upřímně, čekal jsem trochu poutavější čtení. Tím ale rozhodně nechci nijak shazovat historickou hodnotu knihy.
Četli jste nějakou jinou knihu z 13. století ? Já ne. Úžasný cestopis a neskutečná odvaha tehdejších cestovatelů-obchodníků.
Chcete si přečíst netradiční cestopis? Tak tady ho máte! Pana Marca Pola zajímá především víra, ženy a různé báchorky a zkazky. Ne nutně v tomto pořadí. Nudit se nebudete, to zaručuji.
Zpočátku jsem měl strach, https://scdownloader.io jak čtivý bude starodávný cestopis, který jsem znal jen s hodin literatury. Kupodivu je kniha velice čtivá a poutavá, možná má na tom zásluhu i překlad. Každopádně doporučuji.
Hodnotit podobnou knihu hvězdičkami je téměř nesmyslné, vždyť je to především unikátní historický dokument. Už jeho vznik je souhrou mnoha dosti roztodivných souvislostí a také stav němž jej známe je těmito nečekanými historickými zákruty dosti ovlivněn... Co však hodnotit lze je jeho moderní knižní vydání. To české, z Odeonu z roku 1989 má nejen slušivé ilustrace Adolfa Borna, ale také vysvětlivky. Jejich chybou je ovšem to, že se omezují prakticky pouze na identifikaci jednotlivých popisovaných míst. Vysvětlení by si ovšem zasloužilo i mnohé další. Rozhodně cenný je i obsáhlý doslov. Celkový dojem českého vydání z roku 1989: 75%
Nejprve je třeba říci, že Marco Polo psal svůj cestopis jako příručku pro kupce, již se ve 13. století vydají do nezbádaných končin Asie – ne jako četbu do tramvaje. Proto by mi přišlo krajně nespravedlivé srážet mu hvězdičky za všechny popisy čínských regionů pro obchodníky, jakkoli jsou pro nás, lidi 21. století, neatraktivní.
Na druhou stranu je fakt, že knížka prostě není tak zábavná, jak řada lidí (včetně mě) původně očekává.
Marco Polo je ohromně pověrčivý - ale ne zase tolik jako Kryštof Kolumbus. Všímá si přírody (byť opět ne tolik jako Kolumbus; u Pola je ještě znát středověká mentalita, která pohrdá hmotným stvořením bez duše). Šokoval mě jeho postřeh, že exotická zvířata jsou morfologicky přizpůsobená biotopům, v nichž žijí. Vždyť o pár staletí později přesně z této zkušenosti vznikla jiná kniha, O původu druhů. Tak daleko se ale italský cestovatel nedostal.
Roztomile nekorektní, ale dobově nikoli extrémní jsou výpady proti Mohamedovi. Nevadí, že - jak zaznělo v komentářích níže - nepocházejí od Marka, nýbrž od pana překladatele.
Kniha se mi četla docela dobře. Je zde jako v klasickém cestopisu (ale z historického hlediska) popsána území, kterými prošel .. co je v daných zemích zajímavé, nebo jaké náboženství zde uctívají ...
Zajímavá kniha, kterou vlastně Marco Polo nenapsal. Diktoval ji ve vězení svému spoluvězni, aby si ukrátili čas a spoluvězeň ji pak sepsal a vydal. Vzhledem k tomu, že se ve vězení nemohl opírat o jakékoliv podklady, zápisky, mapy, ale pouze svou paměť, tak je třeba brát to s nadhledem a jako nepřesné a občas i zmatené. Navíc hodně ovlivněné dobou - podívejme se třeba na Kosmovu kroniku a obligátní "Byl to odporný modloslužebník, o něm si nic říkat nebudeme...".
I přesto tam člověk nalezne řadu zajímavostí a unikátních informací. Těžko hodnotit tuto podivnou literární památku.
Po pár letech jsem se ke knize náhodou vrátil, když jsem se přehraboval antikvariátem a kdo by odolal? Krásná velká kniha s nádhernými ilustracemi Adolfa Borna vás přenese do tajemných dálek středověku a vyšroubuje fantazii člověčí do maxima.
Hodně zajímavý cestopis, Marco Polo jej napsal ve středověku, a jelikož je hodně starý (13. stol.), četl se mi velice dobře. Autor v ní zmiňuje stará pojmenování zeměpisných míst, také mi přišlo, že psal někdy bájně a nerealisticky. V knize mi chybí popsán jeho návrat do Benátek, boj, při kterém byl uvězněn a seznámení se spoluvězněm, se kterým pak toto dílo vytvořili.
Milión
K Miliónu jsem pojal jiný názor, když jsem na konci v doslovu zjistil, že Marko Polo své dílo zamýšlel spíše jako obchodní příručku než poutavý cestopis. K údajům pro překupníky nezbytným připojil Polův spoluvězeň Rusticello mnoho poutavých zvláštností ciziny, na něž se jistě se zájmem vyptával. Ať tedy hodnotíme literární úroveň jakkoli, jde stejně o zkušenosti a zážitky úctyhodného benátského kupce.