Nejstudenější válka

04.02.2022

Dvacet let, které uběhly od druhé světové války, Tregillisovy hrdiny notně sežvýkaly. Mluvit v této souvislosti o mlýnku na maso není vůbec od věci. Někteří z nich přesto nadále naplňují své podivné plány. Nejstudenější válka je oproti svému předchůdci mnohem komornějším příběhem, odhalujícím propasti, na které bychom nejspíš nikdy ani nepomysleli, že existují. Kdo je dnes oběť a kdo kat? Tregillis nás zavádí hluboko pod povrch a ukazujeme nám odvrácenou stranu ráje. Přestože ubylo dramatických momentů, mrazivé atmosféry či pohlcující stísněnosti, kterou Tregillisův román vyvolává, neubyl jediný gram. Celé vyprávění je prostoupeno jakýmsi nervním nábojem, který si neustále vyžaduje pozornost. Pobídky přicházejí jedna za druhou, takže se čtenář ani chvíli nenudí. Výborně je zvládnutá i nová typologie postav, které společně s dějem zestárly a nyní nám představují svou proměněnou tvář. Autor nám nechává sdostatek prostoru, abychom hloubku této proměny objevili a pochopili ji v zrcadle všech proběhlých událostí. Výtečné je i finále, které nic neslibuje ani nenabízí, přesto motivuje sáhnout po dalším díle.

No sakra! Omlouvám se, ale tenhle díl byl super! Po prvním dílu jsem si říkala, jestli to zahodím a přežiju s prvním dílem, nebo zkusím číst dál. Přítel to četl předemnou a řekl mi, že pokud chci pochopit Gretel, mám přežít až do konce třetího dílu a k tomu se nedostanu jinak, než abych si přečetla druhý díl, jinak třetí nemá smysl. Tak jsem dvojku otevřela. Děj se rychle odvíjel a četlo se to jedním dechem. Dokonce mi to až připadalo, jako by to nepsal stejný autor, ačkoli jsem věděla, že to tak není. Logické zvraty, ačkoli jsme se posunuli o 20 let dál, vysvětlení, co se s postavami dělo bylo jednoduché, přímočaré. Druhý díl musím rozhodně doporučit, a tedy i jedničku, protože bez ní dvojku nepochopíte, a ačkoli teprve číst budu, tak předpokládám i nutnost přečíst si trojku, jelikož takovej cliffhanger na konci dvojky prostě nepřejdete.

18.07.2017

Tentokrát naši hrdinové zestárli, největší hrozbu roku 1963 představuje SSSR ovládající celý kontinent. Nyní se proti Británii chystá vyslat své nadlidi na baterky. Autor se zaměřuje hlavně na psychologii postav a jejich svědomí, nechybí ani parádní akční souboj dvou nadlidí.
Je velmi napínavé sledovat Greteliny intriky a domýšlet se, čeho vlastně chce dosáhnout. Jestli myslí jen na sebe nebo chce zachránit lidstvo?
Nemůžu se dočkat třetího dílu.

16.05.2017

Naprosto fantastická záležitost. Tregillis zde rozehrává hodně vysokou hru, přičemž naplno využívá událostí z první knihy. Všechno tak do sebe krásně zapadne, tudíž je nutnost nevynechat předchozí dílo, aby celý komplete dával smysl. Navíc je zde popsán jeden z nejlepších závěrů, co jsem kdy četl, který vyšponoval příběh na vyšší level a už se nemůžu dočkat až vyje třetí část. Navíc disponuje velmi vytříbeným a vymazleným vypravěčským jazykem, věnuje se i psychologii postav a celý příběh je o to uvěřitelnější a uhrančivější.

20.01.2017

V druhém díle Milkweedského triptychu rozehrál Ian Tregillis hodně vysokou hru a to v duchu poctivých špionážních románů. Ubral lehce na fantastice a přitvrdil na dějovosti, přičemž aktéry navíc vrhá do zcela nestandardních sociálních dramat, ze kterých by si jeden vážně hodil mašli. Atmosféra skličující beznaděje je v tomhle ohledu takřka ochromující.
Jak ale drží na uzdě hrdinský patos, je trochu obtížné si kohokoliv oblíbit, protože když už se dotyčný nechová jako pitomec, chová se jako zákeřný pitomec. To ještě podporuje postava intrikující vědmy Gretel, které všichni do očí halasně vyhrožují, že se sebou nenechají manipulovat, a pak jdou a udělají přesně to, co ona chce. Opakovaně. Přesto se ukazuje, že to, co se dříve zdálo být jen namachrovaným výstřelkem imaginace, najednou zaklapává na své místo. Autor naneštěstí vygradoval události na absolutní maximum, takže čekání na závěrečný díl se teď stane malým soukromým peklem pro každého, kdo s touhle ultradepresivní trilogií začal.

29.10.2016

Opravdu o stupínek lepší než první díl. A to přesto, že na rozdíl od prvního dílu se zde nepodíváme do zákulisí Sovětského svazu jakožto protivníka britského vojenského odboru pro nadpřirozeno v tomto díle. Druhý díl je významně komornější, zhruba tři čtvrtiny se nedočkáme žádných velkých bitev s místními mozkomory (pardon Eidolony) a namísto toho se seznámíme se zpackanými životy hrdinů z prvního dílu. Zejména Raybould Marsh je zoufalec k pohledání a pasáže o jeho vztahu s manželkou jsou pěkně napsané. Též osudy nacistických nadlidí v Británii se vyvíjejí zajímavým směrem, zejména Reinhardt coby "bufeťák" se náramně vybarvil.

Sice jde o prostřední díl série, takže děj vlastně ani pořádně neskončí, ale výjimečně mi to celkem nevadilo a těším se na rozuzlení. 90%